Marcelína |
|
(13.3.2014 7:43:47) Je tu prosím někdo, kdo praktikuje tuto metodu? A ještě lépe kdo absolvoval kurz? Jsem nováček a potřebovala bych se poradit - nejen dnes
|
Girili |
|
(13.3.2014 8:42:02) Nepraktikuju a jeji propagace formou dost casteho spamu, ackoliv jsem se puvodne registrovala upln jinam, me docista odradila.
|
|
Kamisi |
|
(13.3.2014 10:11:43) Ano, dá se říct, že praktikuju. Resp. čerpám z toho. Jsem ale taky na začátku. Byť si myslím, že princip plně chápu a ztotožňuju se s ním, není úplně snadné překonat dlouhodobě vryté "učitelské" postupy, chce to čas a trpělivost. Tak nevím, jestli je to na radu. Ale určitě je možné napsat dotaz přímo Katce.
|
Marcelína |
|
(13.3.2014 10:13:04) A ty máš za sebou kurz nebo čerpáš jen z těch free videí jako já?
|
Kamisi |
|
(13.3.2014 10:31:36) Jsem na začátku kurzu. Je v něm víc konkrétních informací a postupů než v informačních videích, moc se mi líbí, jak je udělaný. Katku znám osobně z jiných kurzů a mám k ní důvěru.
|
Marcelína |
|
(13.3.2014 10:42:11) Díky za info, asi zkusím Katce napsat, řeším teď takové nelehké období u mladší dcery (7 let), kdy nachází neustále nějaké problémy, dle mě naprosté blbosti (což jí samozřejmě neříkám), dle ní velmi závažné, a nevím, jak jí pomoct, chvílemi si říkám, že už je to snad i na psychologa. Kurz zatím zvažuju, ale momentálně nemám peněz nazbyt, tak třeba časem.... Mě tenhle způsob výchovy velmi oslovil a musím říct, že když jsem vyzkoušela úplně poprvé, skutečně mě děti nesmírně překvapily, přesně jak říkala Katka
|
dolphin2 |
|
(13.3.2014 11:52:40) Já se včera dívala na její video ze záznamu (myslím, že v pondělí večer jelo živě) a docela hodně mě to oslovilo. Na kurz RaR jsem se chystala už kolik let, ale bohužel u nás přímo se kurzy nekonají a stejně bych v tu dobu nedostala volno od zaměstnavatele.. Nehledě na to, že nemáme hlídání a byla bych ráda, kdyby si kurzem prošel i manžel (ale toho je celkem těžké někam dostat). Proto mě celkem mrzí, že RaR už nepřišli s něčím takovým, jako jsou online kurzy. Toto mi přijde podobné a líbí se mi, že si lekce můžu projíždět podle sebe, jak mě to vyhovuje a neustále se k tomu vracet. Takže jakmile nějakou tu korunu našetřím (bohužel kurz není nejlevnější), tak se asi do něj vrhnu .
|
Kamisi |
|
(13.3.2014 13:22:29) On line kurz má své velké výhody. Katku znám osobně a vím, že to, co říká, i žije, má za sebou hodně zkušeností i osobních vyřešených problémů, sama si prožila své a je to znát na tom, co dělá.
|
|
|
|
|
Kamisi |
|
(13.3.2014 10:35:58) Jen si myslím, že je ten název trošku nešťastně zvolený, myslím si, že odradí na začátku zbytečně dost lidí. Ale zase je fakt, že je z něj jasná podstata.
|
Epepe |
|
(13.3.2014 12:09:16) Přesně, název a spamování mně trochu odrazuje. Přijde mi to takové sektoidní. Kamarádka mi to furt nutí, ale nějak se nemůžu odhodlat.
|
|
|
|
|
PraliMatěj02/08+Madlenka11/10 |
|
(13.3.2014 11:48:26) V kurzu nejsem, ale všechna videa jsem zkoukla.... dost mě to oslovilo, snažím se aplikovat do praxe, někdy s větším, jindy s menším efektem, ale je fakt, že když se situace zvládne NEVÝCHOVNOU CESTOU, je to radost a v klidu...:)
|
|
Roya | •
|
(13.3.2014 12:58:21) Ano. Můžeš mi napsat na klinmar zavináč tečka cz.
|
|
Suza007 |
|
(13.3.2014 13:10:07) viděla jsem některá free videa a myslím, že toho doma hodně praktikuji i bez kurzu. Mně tam nepřijde nic objevného, o podobných výchovných přístupech jsem četla i jinde (myslím že i v RaR by se našly podobné věci)
jak tu někdo psal, trochu mě štvou ty mejly, co mi od Katky furt chodí, to by jednoho až odradilo
|
Roya | •
|
(13.3.2014 13:13:25) Když je nechceš dostávat, tak klikni dole pod mailem na "odhlásit", ne?
|
Suza007 |
|
(13.3.2014 13:16:38) tak zatím jsem pořád ještě ve stavu "docela mě to zajímá" - až mě to naštve definitivně, tak to teprve odhlásím
|
|
|
|
white |
|
(13.3.2014 14:27:10) Nějak mi ta ženská vadí...
|
|
white |
|
(13.3.2014 14:27:10) Nějak mi ta ženská vadí...
|
Filip Tesař |
|
(13.3.2014 14:49:57) Hodně věcí je tam inspirativních, třeba: "Rodič partner ví, že každé dítě se vždy nejvíc učí napodobováním a proto věnuje nejvíc času ve výchově tomu, aby sám žil takový život, kterým může své děti inspirovat a který od něj budou chtít odkoukat." Vadí mi tedy ta marketingová podoba - všichni úžasně a nepřirozeně usmátí a rozesmátí - ale hlavní vada je v tom, že to má, myslím, svoje limity.
"V našem slovníku dobře a špatně nenajdete. Děti jsou báječné (tečka). Pokud se nám nelíbí, jak se chovají, je to otázka našich pohledů a preferencí, ne morálky."
Jo, jenže morálka je otázkou pohledů a preferencí, a ty někdy zbytečně svazují, jindy jsou zastaralé, ale obecně vzato, mají smysl. Zkráta, vyvíjejí se a přizpůsobují vývoji společnosti, ale bez nich to moc nejde. Pokud se úplně pominou, zjistíme, že některé děti jsou sice báječné, ale jiné rozhodně ne.
"Na výchově není nic složitého ani vážného. Má to být zábavná hra..." Nic vážného? Docela by mne zajímalo, jak by K.K. pojala rozloučení se se zesnulým dědečkem z vedlejší diskuse jako zábavnou hru.
"(Rodičovův) výchovný nástroj je ve všech situacích dohoda. On řekne, jak to chce, dítě řekne, jak to chce, a spolu najdou řešení, ve kterém je všem dobře." No jo, ale jsou i situace, kdy se jeden (nemusí to být pokaždé dítě!) se musí podřídit, i když nechce. Tady vidím ten nejzásadnější problém - dohoda je možná skoro vždy, ale každá strana má přirozený sklon prosadit co nejvíc z toho, co chce sama. A tenhle přístup se snadno může zvrtnout v to, naučit dítě, že si může prosazovat víc a víc, prostě proto, že rodič, pokud dítě někdy ustoupit nechce, v zájmu dohody ustoupí sám. A příště ustoupí znovu, a příště znovu, a ještě víc.
|
Roya | •
|
(13.3.2014 15:10:20) "ale hlavní vada je v tom, že to má, myslím, svoje limity"
Jaké limity máš na mysli?
"Pokud se úplně pominou, zjistíme, že některé děti jsou sice báječné, ale jiné rozhodně ne."
Ty už jsi zkoušel tímto způsobem vychovat dítě? Máš zkušenost, že přestože jsi mu šel svým příkladem a tím, co jsi mu říkal o tom, jak věci vidíš ty (nikoli že "takto se to má" - což je právě formulace, kterou nevýchova odmítá), přesto vyrostlo dítě "bez morálky"?
"Docela by mne zajímalo, jak by K.K. pojala rozloučení se se zesnulým dědečkem z vedlejší diskuse jako zábavnou hru."
Rozloučení se zesnulým dědečkem = výchova?
"A tenhle přístup se snadno může zvrtnout v to, naučit dítě, že si může prosazovat víc a víc, prostě proto, že rodič, pokud dítě někdy ustoupit nechce, v zájmu dohody ustoupí sám."
Rodič praktikující nevýchovu neustupuje, ale s dítětem se dohodne, že mu to takto nevyhovuje a jak to vyřeší. Nejprve vyzkoušej, a pak zpochybňuj...
|
Filip Tesař |
|
(13.3.2014 15:49:39)
"Jaké limity máš na mysli?"
Popsal jsem je.
"Pokud se úplně pominou, zjistíme, že některé děti jsou sice báječné, ale jiné rozhodně ne.
Ty už jsi zkoušel tímto způsobem vychovat dítě? Máš zkušenost, že přestože jsi mu šel svým příkladem a tím, co jsi mu říkal o tom, jak věci vidíš ty (nikoli že "takto se to má" - což je právě formulace, kterou nevýchova odmítá), přesto vyrostlo dítě "bez morálky"?"
Netvrdím, že z takových dětí vyrostou děti bez morálky, a ano, udělal jsem moc velkou zkratku. Ale můžu se utvrzovat v tom, že všechny děti jsou báječné, jenže pro mne prostě všechny báječné nejsou - jo, je to můj pohled, ale
A myslím, že osobní příklad a sdělování, jak věci vidím já, je základní a zásadní, ale sám o sobě nedostačující, člověk není jen jednotlivec, ale také součást společenství, a jádrová rodina není úplné společenství. Proto je sdělování pohledů ostatních, předávání zvyklostí, učení morálce (která není jen individuální, ale také společenská záležitost) také důležité. A učení morálce nerovná se moralizovaní.
"Rozloučení se zesnulým dědečkem = výchova?"
Pro mne je učení, nebo chceš-li, předávání zkušenosti s pomíjivostí života také součástí výchovy. Život má i vážné stránky, nedokážu vidět život jako jednu velkou zábavnou hru.
"Rodič praktikující nevýchovu neustupuje, ale s dítětem se dohodne, že mu to takto nevyhovuje a jak to vyřeší. Nejprve vyzkoušej, a pak zpochybňuj..."
Napsal jsem, že se to může snadno zvrtnout. A ano, ty v podstatě píšeš, že to pak není rodič praktikující nevýchovu. To se nemusí vzájemně vylučovat, ale taky se dají jednoduše škrtnout lidi, kteří nevýchovu nevzali za správný konec, a máme stoprocentní úspěšnost metody...
Sám vyznávám respekt vůči dětem, oboustrannou a ne jednostrannou komunikaci, podněcování k samostatnosti, důvěru v jejich přirozené schopnosti. Ale výchova sama o sobě je v podstatě přizpůsobování se světu dospělých. A jsou chvíle, kdy se dítě musí přizpůsobit i za hranici toho, na co bylo samo ochotno přistoupit.
Trochu mi to připomnělo různé debaty spojené s tzv. přirozenou komunikací s koňmi a tzv. přirozeným jezdectvím. Tam je tatáž kritika špatných přístupů, které ztotožňuje se špatnými příklady, a taky používá podobná slova jako "dohoda", tvrdí, že po koni nic nežádá, ale "nabízí mu, aby si zvolil" atd. Je v něm taky mnoho inspirativního, ale má to taky svoje limity.
Já nezavrhuju nevýchovu jako takovou, ale myslím, že na jedné straně zdůrazňuje sama sebe jako univerzální všelék a na druhé straně se vymezuje zbytečně manipulativně vůči všemu ostatnímu.
|
Roya |
|
(13.3.2014 16:58:05) "na jedné straně zdůrazňuje sama sebe jako univerzální všelék"
Dlouho jsem si myslela, že na výchovu neexistuje "návod", nejde říct, že takhle je to nejlepší - z toho důvodu, že děti i rodiče jsou individuality a pokaždé je situace trochu jiná. Ale nevýchova mě vyvedla z omylu. Ona opravdu univerzální je, právě proto, že využívá té jedinečnosti každého (tedy v jedné rodině společně vymyslí na tutéž situaci nějaké řešení, se kterým jsou spokojeni, v jiné rodině by totéž řešení zamítli jako nepřijatelné - ale v tom je právě to kouzlo, že ten princip funguje všem bez rozdílu) a neopomíjí potřeby žádné strany (tj. nepodřizuje se ani dítě, ani rodič).
|
Filip Tesař |
|
(14.3.2014 15:26:16) Vidíš, ten individuální přístup mě ani nenapadl - ten princip vzájemné dohody myslím univerzální je (patologie z toho vyjímám). Myslím si ale, že to není univerzálně použitelné za všech situací. Jsou situace, kdy dohoda není možná - pokud to není dohoda o tom, že jedna strana zcela ustoupí. A taky mohou nastat situace, kdy se jedna strana prostě dohodnout nechce - z různých důvodů - a někdo musí mít pro tyhle případy poslední, rozhodující slovo, a to je rodič. Nemyslím, že lze opravdu do všech důsledků praktikovat to, že se ani jedna strana nesmí nikdy zcela podřídit.
Jinak metoda je to určitě doporučenívhodná, přístup paní Králové je inspirativní a nad jejími postřehy ohledně škol jásám. Beru to ale jako metodu, která zamezuje zbytečným konfliktům a podporuje zdravý rozvoj dítěte. Nesedí mi tam ten ideový přesah, který z metody dělá něco víc než metodu.
Jinak sleduju léta kočky, kozy, koně a podobné zvířecí rodiny a moc jsem se o od nich o zdravé výchově poučil. I když tahle zvířata nejsou dost dobře srovnatelná s člověkem, inspirace je tam habaděj. Hlavně ve smyslu maximální funkčnosti - maximální jednoduchosti, a v tom je i učení příkladem, předcházení konfliktům, ale také jejich rychlé a jednoznačné řešení.
|
|
|
|
|
|
|
Tragika |
|
(13.3.2014 20:37:15) Neznám Katku Královou a nevím, jak staré děti sama vychovává. Jako matka a macecha 4 chlapců, z toho tří již dospělých, nefandím jakémukoliv modelu výchovy. Na každého totiž platí něco úplně jiného. Co jednoho inspiruje, to druhého doživotně znechutí. Takových příkladů bych mohla uvést stovky.
|
|
|