| .ganesha. | 
 |
(29.10.2012 9:39:36) Teď jsem mluvila s naším veterinářem a nejezdí. Prý by doma ani nic neudělal. Musí nabrat krev a pak rozhodnout. Pokud by byla špatná, tak už se nic dělat nedá, pokud by to bylo dobré, trpí možná nějakou bolestí, na kterou by mu mohl dát léky, příp. antibiotika a prý by se ještě mohl vzpamatovat. Ale ani po tel ani doma nic nezjistí, musíme tam s ním. Takže zítra asi pojedeme, dneska mám lítání po doktorech kvůli těhotenství.
|
| Manka78 | 
 |
(29.10.2012 10:55:17) Ganesho, přála bych vám, aby s vámi ještě zůstal. Vím moc dobře, jak je z toho člověku smutno. Náš kocour tedy neumíral bez bolestí, ale byl tichý a schovával se do koutů, přestože vždy byl se mnou najednou chtěl být sám. Nejdřív jsme nevěděli, co s ním je (nebyl starý), u nás to byl FIP, takže něco úplně jiného. Přišlo se na to až po. Před tím jsme ho stresovali jízdami po veterině a vyšetřeními, až je mi to docela líto. Já jen, že jsem si opravdu vzpomněla, jak najednou nechtěl být se mnou, tiše vždycky někam zalezl a spal nebo jen čučel před sebe. Na konci byl i tak hrozně divně lehký, jako by vůbec nic nevážil. Přeji hodně síly, ať to dopadne, jak to dopadne.
|
| .ganesha. | 
 |
(29.10.2012 10:57:26) Jo, přesně, hrozně lehký. Je to britská krátkosrstá kočka a ty jsou velký a mohutný. A on je teď jako pírko. Taky si moc neumím představit, jak ho v tomhle stavu převážím a nechávám mu brát krev, ale když ten doktor říkal, že ještě nemusí být vše ztraceno... Snad si to nebudu vyčítat, že jsem ho měla nechat v klidu a míru odejít
|
| Manka78 | 
 |
(29.10.2012 11:10:16) Ganesho, zas veterinář toho ví víc než já a setkal se s mnoha pacienty, tak naděje tam určitě je. Já lituji spíš toho, že jsem našeho kocoura nechala na veterině a nebyla s ním - nevěděli už, co s ním je, vypadalo to na ucpaná střeva. Tak jeden den jsme do něj nalili kontrastní látku, což bylo hrozné, protože vůbec nemohl polykat, ale i tak jsme ho přemohli....a on jen tiše smutně koukal. Nic se tím nezjistilo. Druhý den proto šel na operaci. Já u něj byla, když ho uspávali před operací a on tak smutně a vyčítavě koukal, protože jsem odešla ještě než usnul. Já byla úplně mimo a když mi doktor řekl, že můžu jít, že se o něj postarají, tak jsem šla. Dnes lituji, že jsem nezůstala, dokud neusnul, protože to bylo naposledy, co jsem ho viděla živého a ani jsem se nerozloučila. Pak už mi jen volali, že operací zjistili, že má FIP (tekutinu měl všude v břiše), že ho mohou ještě probrat a mohl by tu být třeba ještě den nebo týden, ale že nemohou zaručit, že nebude mít bolesti. Nebo že ho nebudou budit a uspí ho navždy. Tak jsem se rozhodla, pro tu druhou variantu. Jela už jsem si jen pro tělíčko.
Takže když s ním zůstaneš, určitě si nebudeš nic vyčítat. A třeba to opravdu ještě není konec
|
| .ganesha. | 
 |
(29.10.2012 11:34:06) UF :((( Chápu, že to musí být těžké na to vzpomínat a že tě to bude trápit už asi pořád. Já mám tohle s mým psem - měla jsem ji od 11 let, prožila se mnou to nejhorší a já, když byla dospělá, neměla jsem na ni čas a dala jsem ji k babičce, kde po mně strašně tesknila. Vždycky když jsem přijela, tak mi zalehla tašku a vyla, jen jsem odešla na nákup. Ani jsem tam nebyla, když umřela... Hrozně si to vyčítám a je mi z toho smutno, kdykoliv si na to vzpomenu, tak radši nevzpomínat.
|
|
|
|
|
| NovákováM |
 |
(29.10.2012 13:50:23) mám paní doktorku, která jezdí, ale je z Prahy, nevím, odkud jste vy.
Jinak držím palce.
|
| .ganesha. | 
 |
(29.10.2012 16:51:44) Jsem taky z PRahy, můžeš mi na fortune1@seznam.cz na ni poslat kontakt, prosím?
|
| NovákováM |
 |
(29.10.2012 19:52:28) já se omlouvám, že jsem to nestihla, odpovědět dřív.
A poplač si. Jeho už nic nebolí. To jen Vás   
Kontakt pro jiné sdělím na mailu tereza33@centrum.cz, pokud potřebujete, nechci tu plevelit. S paní dr. jsem spokojená, jezdívala očkovat, pak se postarala i o vše takhle smutné.
|
|
|
|
|