Ropucha + 2 |
|
(19.6.2014 13:55:34) Záleží na věku dětí. S batolaty a předškolkáčky jsem byla 24 h. denně, pořád jsme si povídali, hráli, podnikali akce. Společným časem bylo i jídlo, oblékání, koupání atd., tedy obsluha, u které jsem jim asistovala. S předškoláky a školáky se samozřejmě společný čas zkrátil o dobu, kdy byli ve školce/škole nebo na kroužcích, a také úměrně jejich samostatnosti. Naše společné hry se přesunuly hlavně směrem ke společenským deskovým hrám a venkovním aktivitám, plus doprovod na kroužky, odhadem několik společných hodin denně. Puberťákům už věnuji čas jen nárazově (jak jinak) - popovídáme si, když se sejdeme doma, na to si udělám čas bez výjimky každý den, a jinak podle času a příležitostí vyrážíme společně na výlety, na nákupy, za kulturou ... Občas mi pomáhají s nějakými domácími pracemi. S dcerou strávím více času, než se synem, což je asi přirozené, syn o matčinu společnost tolik nestojí, podniká akce raději s kamarády.
|
Lída+4 |
|
(19.6.2014 14:02:30) Anett, to je právě ono - "když se sejdeme doma" Staršího puberťáka některý dny zahlídnu jen ráno, když se vypravuju do práce (a to obvykle jen v případě, že taky vstává). Při mým příchodu domů je třeba už zase někde pryč a přijde v době, kdy už spím.
|
Zufi. |
|
(19.6.2014 14:10:23)
Mladší vidím 1x za 14 v kavárně Louvre a 2x do měsíce přijdou s přítelem na oběd. Starší denně, například umývám zadečky jejím dětem
|
|
Ropucha + 2 |
|
(19.6.2014 14:14:46) Lído, no jasně: ráno zahlédnu stín, který se prosmýkne ze svého pokoje kolem koupelny na chodbu (stačím mu vrazit do ruky svačinu) a večer se pokouším vloudit pod sluchátka naražená na uších ztuhlé mumie ležící v zatemněné místnosti před minitorem Počítám, že je otázkou pár let, kdy večerní setkání odpadnou zcela, protože potomek bude přicházet domů až v noci, kdy já budu spát Zatím je mu třináct, tak mám jistotu, že ho najdu u PC
|
Lída+4 |
|
(19.6.2014 14:18:25) Vrazit svačinu Konkrétně tenhle "drobeček" si svačiny už hodně dlouho nenosí - i když teď v poslední době zase začal, ale ty si už chystá samostatně, stejně jako nejmladší holka, o to se už nestarám vůbec.
|
Ropucha + 2 |
|
(19.6.2014 14:42:46) Lído, chystání svačin je taktika: když jim doma nenamažu chleby, utratí někde majlant za šílené bagety nebo sladkosti Když dostanou do ruky domácí svačinu, z lenosti ji snědí (většinou dokonce včetně zeleniny) a neshánějí po bufetech jinou
|
Lída+4 |
|
(19.6.2014 14:51:12) Anett, "chlapeček" si svačinu přestal brát proto, že pokud dopoledne něco jedl, neměl pak chuť na oběd, ani ho nenapadlo si něco kupovat. No a teď je mi to víceméně fuk - když si chce něco takovýho koupit, jde to z jeho kapesnýho (a výdělku z brigád), to si už zatraceně rozmyslí.
|
Ropucha + 2 |
|
(19.6.2014 14:59:19) Lído, nojo, to už je holt vyšší vývojové stádium Já mám doma teď ten nejžravější věk, 11 a 13, svačina je od oběda rozhodně neodradí, ani dvě svačiny Na brigády ještě nesmí, tak holt si musím hlídat vlastní peněženku, aby mi ji neprožrali
|
Lída+4 |
|
(19.6.2014 18:52:10) Anett, kluk právě se svačinou přestal někdy kolem těch 12 let. Zato dcera si v tom věku začala vyrábět svačiny sama a postupně to vychytala téměř k dokonalosti.
|
|
|
Len |
|
(19.6.2014 18:57:56) Ja se z tohoto vyvojoveho stadia jeste nehnula, mezi snidani a obedem mam jednu svacinu, mezi obedem a veceri minimalne dve. To je tim, ze jsem cele detstvi jedla malo, musim to do konce zivota dohanet Moje deti teda ji nepretrzite od doby, kdy prijdou ze skoly a to jeste puberty ani nedosahly.
|
|
|
|
|
|
|
|