| Citronove koliesko | 
 |
(3.3.2015 13:29:21)
Hystéria, teraz sa to myslím skrýva za "tetániu". Prejavy sú rôzne. Aj menej "hlučné" napr. záchvaty omdlievania, pocit neschopnosti dýchať...
Kamarátka syna v zúfalstve zdrapila a tak ako bol oblečený osprchovala. Doporučila jej to psychologička, trápili sa v podstate od narodenia. Raz stačilo, "záchvaty" sa už neopakovali, teda pár x ešte skúsil ale stačilo ukázať na sprchu a bolo po záchvate. Myslím že by stačil aj pohár studenej vody do ksichtu nech sa slečna "uvedomí a preberie". Mám syna 8,5 ktorý takto vyvádzal cca do 4 rokov, potom to prešlo, nástupom do školy úplne. Myslím si, že 9 rokov je dosť veľa na to aby polhodiny jačala. Btw. možno by nazaškodilo keby tá polícia a sociálka niekedy dobehla.
Takisto by som tvrdo riešila ubližovanie mladším súrodencom. Opakovane provokuje súrodencov až ich rozplače???  A ty to poriešiš "nejdeme na obed do Ikey"? Doma by som jej sakra dala pocítiť že takto nie. Nie bitkou ale správaním sa k nej. Tvrdo a odmerane, aby pochopila že to čo urobila je fakt cez čiaru.
|
| Brunhilda | 
|
(3.3.2015 13:44:45)
Koliesko, nebyla bych tak striktní, ono nikdy nevíš, co přesně se v hlavě dítěte děje. Náš nejstarší taky hodně žárlil a byl přesvědčený, že ho máme rádi méně (nebo přímo nemáme rádi vůbec) a druhému nadržujeme. Vycházelo to hodně z rozdílných povah dětí, jejich chování a reakce např. na kritiku byla rozdílná a bohužel bylo nač žárlit (druhý byl společenský, šikovný pohybově, hezky zpíval, kreslil,.., první mu to záviděl). Kdybych mu rázně ukázala, co si může a nemůže dovolit, jen by se to zhoršilo, protože by se utvrdil v tom, že na něj jsme přísnější.
Dalo to dost práce ho přesvědčit, že ho máme rádi a pomoct pochopit mu, co a proč děláme a jak to doopravdy myslíme. Pomohlo nezlobit se na něj za "scény" a negativní chování vůči sourozenci, ujištění, že chápeme, proč se zlobí a že mu pomůžeme s tím něco dělat. Hodně pomohlo, že vyspěl, takže i nástup puberty určitě pomohl. On teda neječel jako dítě zakladatelky, ale ta žárlivost tam byla velká.
|
| Citronove koliesko |
|
(3.3.2015 14:06:20)
Brunhilda
ja mám deti dve (8,5 a 14,5), každé iné a inak náročné, veľa som tolerovala, vysvetľovala, snažila sa usmerniť každé iným spôsobom, na každé platilo niečo iné...ale jedno čo by som nikdy nedovolila ubližovať slabším len preto, že oni majú nejaký problém. Tam proste museli (hlavne syn) dosť skoro pochopiť, že si nemôžu vybíjať zlosť a svoju frustráciu na slabšom. V tomto príspevku je to spomenuté x-krát že dcéra cielene ubližuje súrodencom, provokuje ich, ničí ich výtvory. 9 ročné dieťa predsa nemôže cielene ubližovať, škrtať obrázky, brať hračky a pod. to si môže dovoliť max. škôlkar. A mama pred tým nemôže zatvárať oči a robiť len psychologické rozbory.
Syn má 8,5 je tretiak a neviem si predstaviť aby zobral malému decku hračku prípadne mu zničil obrázok prípadne ho rozplakal. Takisto dcera o 6 rokov staršia...nestalo sa aby 3 ročného brata nejako šikanovala, provokovala a pod. Veď od toho sú rodičia aby to deťom vysvetlili a nie keď staršie mladšiemu prešktne obrázok tak budú reagovať "och bože či si náhodou nemyslí, že má málo lásky".
|
| Czeperka | 
|
(3.3.2015 14:15:27)
Koliesko, přesně tak. 9 leté dítě, aby schválně ničilo mladším věci??? To mi přijde už přes čáru.
|
|
| Brunhilda |
|
(3.3.2015 14:29:39)
Koliesko, s tímhle naprosto souhlasím a nikde jsem nepsala, že by se mělo ubližování druhým tolerovat, ani jsem to tak nemyslela.
Jen jsem chtěla napsat, že ne vždy se vyplatí jen vyžadovat určité chování a to špatné potlačovat nebo trestat.
Prostě: Můžeme důsledností docílit toho, aby se dítě chovalo žádoucím způsobem, neznamená to ale, že je s tím dítě vnitřně ztotožněné. Je důležitý zjistit, proč se dítě chová špatně a ty důvody řešit taky.
|
| Citronove koliesko |
|
(3.3.2015 14:36:20)
Brunhilda
súhlasím, riešiť komplexne ale tieto prejavy voči súrodencom dosledne zatrhnúť, lebo mne "nejdeme na obed do Ikey" príde ako príliš malý trest na to že dieťa provokuje a rozplače súrodencov, a plus tá scéna potom je úplne  .
V 9 rokoch by si to už nemala dovoliť, to je zámerné ubližovanie a na to je už dosť stará aby pochopila.
|
| Brunhilda |
|
(3.3.2015 14:39:28)
Koliesko, souhlasím.
|
|
|
|
|
|
| Alraune | 
|
(5.3.2015 0:28:20)
Na opravdový hysterický záchvat rozhodně žádné sprchování nepomůže. Vůbec, jakákoli agrese to jen zhorší.
|
|
|
(Něco jako za starých časů - dostal by bochník chleba, husu a slamník...)
Není to spíš hysterie? Já mám taky vzteklé dítko, ale z jiných příčin. 
, hnedle v počátku jsem jí zcela proti pravidlům RaR jasně ukázala, že tudy cesta nevede. Miluju svoje děti, ale otravovat si život nepohodou doma nehodlám. Teď jí je 19 a vztah máme nadstandardtní, přesto vím, že pořád jsem pro ni autorita...
Proč to někteří lidi nemají jednoduchý vůbec v ničem....
starší jsem jednou taky strčila pod sprchu, taky to pomohlo (mladší už ale neunesu 
.
. Naštěstí mladší dcerka i bratr jsou neječaví
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)