| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Dcera a housle

 Celkem 27 názorů.
 lela, rosa, niki 


Téma: Dcera a housle 

(12.10.2015 12:26:19)
Dcera si prosadila, ze chce hrat na housle. Ja jsem byla velmi skepticka, pripada mi , ze vyuka na housle je tezka a dlouho trva, varovala jsem dcerku, nabizela jine alternativy, nedala si rict. Ted, asi po ctvrtem tydnu doma breci, ze uz na housle nechce, nejde ji to a ted je ve stresu, ze o vikednu nestihla cvicit - byla na soustredeni. Uklidnuji ji, ze ji napisu omluvenku a ze budeme spolu cvicit, i kdyz ja tomu vubec nerozumim. beru to ale jako zivotni lekci, ze ted to musi prekonat a alespon pololeti dochodit, musi se naucit, ze po prvni nesnazi to nemuze vzdat. Muj muz mekota by klidne rekl, at se na to vybodne uz ted, cimz me desne stve. Jak to vidite Vy? Podotykam, ze dcera chodi do pate tridy, neni mrnous.
 lela, rosa, niki 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 12:36:06)
vidim to stejne, dik
 j. 
  • 

Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 12:49:06)
na pololeti bych trvala, mozna i na skolnim roce
 sovice 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 12:39:36)
Není k ní učitelka moc kritická, moc náročná? Třeba učitelce už připadá velká (běžně začínají druháčci) a tak na ni od začátku příliš tlačí, nebere ji jako malé začínající dítě. Hledala bych pohodovou učitelku (možný přestup) a trvala bych na cvičení, ale "s nadhledem" - nejde to, nevadí, tak dostaneš horší známku, ono se to prostě poddá po více opakováních. Bystré dítě může mít problém s tím, že najednou něco nejde hned, že u nástroje to "zažití" neošulíš.

Dcera hraje na klavír a zhruba do 12 let to bylo pořád stejné - málo cvičí (nebaví ji opakovat) a pak se stresne před hodinou, takže jsem oscilovala mezi povzbuzováním a útěchou a velením :-) Nejhorší byl (a dosud je) vždycky začátek nové skladby, kdy to nemá formu, nejde to, zní to blbě, furt dokola se něco zkouší a furt to drhne. Tohle možná vnímá tvoje dcera. Kupodivu E. nikdy nechtěla ten klavír vzdát (byla období, kdy bych jí to s chutí schválila). Dnes se tedy stresuje taky, ale už to vybalancovává sama.

Na tom odchozeném pololetí bych trvala a mezitím bych se snažila najít na houslích něco k pochvale, zábavu, ocenila bych případný těžce získaný úspěch...
 sovice 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 12:43:22)
Jo, v určitých fázích dávala učitelka E. cvičební plány, které jsem měla podepisovat - na denní hraní, několik opakování denně, nic hrozivě dlouhotrvajícího. Pomáhalo, když viděla, že při dodrženém počtu opakování se to fakt poddá...
 Tante Bante 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 13:54:45)
"Pohodová" výuka na housle je blbost, tím nechci říct, že učitel musí být kruťas nebo prudič, ale že hrát na housle je namáhavé, chce to kromě výrazných dispozic i hodně trpělivosti a silnou vůli, což nejsou vlastnosti, kterými běžně oplývají děti na prvním stupni.
Může mít na hodinách pohodu, doma necvičit a všechno si to pěkně užívat, ale hrát nebude, což nemusí nutně vadit, pokud s tím budou všichni spokojení.
 sovice 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 14:04:49)
Tante,

psala jsem pohodovou učitelku, ne výuku (i když si představuju i pohodovou výuku, s tím, že cvičit je třeba a samo to u houslí prostě nejde). Přísná náročná učitelka, která třeba neocení malý pokrok (protože dítě je sice starší, ale začátečník, a ona k němu třeba přistupuje jako ke "zkušenému" žákovi) může začátečníka (na houslích zvlášť) zadupat velmi snadno. Taky záleží na povaze dítěte.
 Feliz 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 12:43:12)
A změna učitele? Třeba si nesedli, má vysoké nároky vzhledem k věku. Určitě bych ji nechala dokončit pololetí, každý začátek je těžký. Probrala bych to s učitelkou, pokud udělala talentovky, tak je škoda to hned vzdát. Syn taky občas dostane sprďana, že neumí, to co má umět a místo toho hraje blbiny na elektriku. Je prostě škola a děcko musí zabrat.
 Sopka 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 12:52:34)
Na housle se začíná většinou o hodně dřív, už je docela velká a housle jsou pekelně obtížný. Nechala bych jí dochodit určitě aspoň do pololetí.Ať se paní učitelce omluví, že nebyla doma a nemohla cvičit, na rovinu.S jakýmkoliv nástrojem to je těžký, protože se musí pravidelně cvičit, jinak to nejde a rodič funguje jako dohlížitel léta. Málokdo cvičí sám od sebe.Nejdůležitější je najít dobrou učitelku, která si s dítětem sedne.
 Citronove koliesko 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 12:55:14)
Tak neviem trebárs na to dochodenie "aspoň polrok" sme vcelku doplatili. Dcera (15) u ktorej som to uplatnila ako u piatačky, už nechcela žiadny iný krúžok ani začať ~d~ Bála sa že ho bude musieť dochodiť, aj keď potom som jej hovorila, že stačí prvý mesiac resp. prvé platené obdobie. Šprajcla sa a nechcem nikam, chodila 3 roky na výtvarnú (od druhej triedy a s radosťou), štvrtý rok už nechcela ale bol zaplatený polrok tak dochodila. No a potom už nič ~:( Kreslí doteraz rada a veľa ale vraj ju nebaví kresliť čo jej niekto povie. ~d~ Potom ešte skúsila tanečnú (dochodila 2 mesiace ktoré boli zaplatené) a potom už o krúžkoch ani počuť ~:(

Syn (9) mal minulý rok
športový (tretí rok),
divadelný (prvý rok),
angličtinu (druhý rok),
recitačný (tretí rok)
...a teraz povedal že chce len recitačný a nový matematický a nič iné. ~d~ Šport žiadny, skúšal futbal ale nebaví ho chodiť trénovať 3x do týždňa a každý víkend zápas, plávanie (tréning 4x do týždňa, večne zapálené dutiny), tenis - ten ho bavil ale u nás sa dá len v teplom období a individuálne, tak to máme na jar...šport by chcel pravidelný ale nevieme nič vhodné nájsť, najradšej by som nejaké všeobecné pohybové hry 2x do týždňa ale všetko čo je okolo je zamerané vrcholovo ako oddiely/kluby. Nútiť ho nechcem. ~d~ Keby som mu mala povedať že musí dochodiť polrok tak sa ani nikam neprihlási. To čo ho baví (divadlo a recitovanie) si sám stráži aby mu ani jeden krúžok neušiel, všetko naviac by sa páčilo skôr mne.
 Fren 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 12:55:56)
ano,udělala bych to tak,jako ty,alespon první půlrok,který beztak máte zaplacený. Chtěla to,i přes upozornění,takže at hodí ploutví.
 Černá kronika 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 13:28:11)
Učila jsem se na housle 8 let. Předem podotýkám, že to bylo přání rodičů, já na housle hrát nechtěla, chtěla jsem hrát na klavír nebo na kytaru. Housle jsou opravdu hodně těžký nástroj - na klavíru znáčkneš klávesu a vyjde tón, u houslí musíš prstem ten tón správně vyhledat-vyhmatat, takže ze začátku jsou zvuky dost příšerný. Navíc po čtyřech týdnech je děsně brzy říkat, že to dceři nejde, to prostě nejde nikomu. Ze začátku se navíc cvičí jen samý stupnice a etudy, to je taky dost otrava, ale tohle je u každého nástroje, když se začíná. Já nevím, zkusila bych dceru povzbuzovat, vyhledat jí skladby, kde jsou housle krásně slyšet, protože je to dle mě nástroj s nejhezčími zvuky. Zkus jí najít i moderní písničky, kde jsou housle, je jich spousta i v rockových skladbách. Asi bych nechala čas aspoň rok - do prázdnin, jestli jí to chytne nebo ne. Jestli máš pocit, že chuť dceři bere moc náročná učitelka, tak bych s ní promluvila v tom smyslu, aby na ní přiliš netlačila, aby jí nevzala chuť. Já kdysi takhle promluvila s učitelem mého syna. Učitel se pak snažil i mu sehnat nějaký melodický a známý skladby, aby nehrál jen samý stupnice a etudy. Jinak ale mi vysvětlovat, že i učitelé v hudebce mají jakési osnovy, podle kterých musí postupovat. Syn nakonec vydržel hrát na kytaru 3 roky, ale pak jsme to vzdali - trpěl syn, učitel i my :-)
 sovice 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 14:00:31)
Černá kroniko,

Ze začátku se navíc cvičí jen samý stupnice a etudy, to je taky dost otrava, ale tohle je u každého nástroje, když se začíná

Tak tohle myslím není pravda. Taky jsem hrála na housle a taky mám za sebou stupnice a Ševčíkovy etudy do zblbnutí. A je fakt, že u houslí trvá, než vyloudíš hezký tón a melodii, jde o prstoklad i o lehké držení smyčce. Ale když dcera začínala na klavír, zírala jsem, jak lze dítě upoutat a jak lze s pár tóny hrát živé, zábavné skladby, hudbu, nikoliv cvičení. Hrála často s učitelkou čtyřručně - u houslí se jistě taky dá hrát s učitelkou. Dá se dělat spousta "psích kusů", které jsou zábavné, i když je taky musíš nacvičovat. Dá se zjistit, co se dítěti hudebně líbí, a podle toho vyhledávat jednoduché skladbičky. Nutnost cvičit neošidíš, ale může (a imho má) to být i zábavné. Učitel toho má nesmírně mnoho v rukách.
 Tante Bante 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 13:47:39)
Když je to páťačka, tak mi dochození pololetí přijde jako přiměřené. I pak učitel bude mít nejspíš už obraz, jestli je pro ni perspektivní pokračovat.
 Zd a tři 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 14:00:32)
A cvičíš s ní? Se mnou táta chodil na hodiny a doma hrál, se sestrou jsem pak hrále spíš já, ale prostě někdo. U svých děti to vidím podobně.
 Vanka 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 14:40:25)
Syn, čtvrťák chodí na klavír 4 rok. Nadává na začátku roku úplně pokaždé a každoročně toho chce nechat. Máme domluvený systém odměn a to naštěstí dost funguje.

Cvičit se musí a u houslí to platí dvojnásob. Dokud tomu dcera nebude věnovat alespoň půl hodinu denně, tak to vůbec nemá smysl a klidně odhlaš. Píše že měla soustředění. Pokud by to mělo být pravidelně, tak nevím jak to stihnete.
Jestli chce hrát na nějaký nástroj a věnovat se tomu jen "rekreačně" tak jí kup klávesy. U houslí dokud nepřekonáte určitou hranici, tak to bude jen a jen dřina. A ta hranice se překoná jenom tou půlhodinou denně (minimálně).
 Líza 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 14:46:00)
Vanko, nedramatizuj. Jasně že může mít soustředění a občas tímpádem nemít pár dní čas cvičit.
Ano, housle nejdou bez poctivý práce, ale jednak bych zapracovala na tom, že po čtyřech týdnech to nejde NIKOMU, jednak bych se s ní došla do hodiny podívat. Jednak uvidíš, jestli ta učitelka ji zbytečně nedusí a není problém v tom, a jednak jí budeš moct poradit, až bude něco dělat doma.
U nás - pravda v mladším věku - platilo, že nejmíň celý první rok má rodič sedět na hodině s dítětem, aby mohl dítěti při cvičení pomoct.
 Líza 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 14:47:02)
Jo a hranici mezi hnusným fidláním a hrou na housle dítě překonalo bez toho, aby dnes a denně cvičilo půl hodiny. ;) Jako ano, cvičilo, pokoušeli jsme se o pravidelnost a svědomitej přístup, ale denně půl hodiny to nebylo v žádný fázi.
 ivaxx 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 15:25:39)
Souhlas s Lízou.

Mám doma dva houslisty a z počátku jsem chodila s dětmi do hodin (několik let). Ani jeden z nich NIKDY necvičil půl hodiny denně a přesto oba hrají velmi pěkně. První písničky ale zahráli čistě až po několika měsících.

Nicméně - začít v 10 letech na housle je daleko obtížnější než když začínají děti mladší (naši v 5 a 6 letech). Prý mají již prstíky tužší a může to pro ně být obtížnější. Proto bych opravdu zvážila, zda jí nenabídnout jiný nástroj a nenutit ji hrát.
 Vanka 


Re: Dcera a housle 

(13.10.2015 14:52:32)
Nemyslím že dramatizuju ~t~

Když na začátku naučíte dítě, že si má denně k nástroji stoupnout (sednout), tak to začne dělat brzy samo (stejně jak úkoly) a hlavně rychle překlene tu nejtěžší dobu kdy hraní z not není ještě zafixované, dá to práci a dítě to nebaví.
Čím rychleji se naučí hrát přímo z not tím líp. Pak mu to začne jít a je vyhráno.
Na začátku to bez pravidelnosti prostě nejde.
Tedy leta tak, že i po roce hraní je pořád na bodu 0 a každá nová skladba mu trvá týdny než ji vůbec zahraje. To mi pak přijde větší týrání než trocha drezúry na začátku.
 Líza 


Re: Dcera a housle 

(15.10.2015 12:30:21)
Vanko, my máme obě praktickou zkušenost. A naše děti nehrajou léta na bodě 0, to fakt ne, s dovolením.
 Chloé 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 15:09:30)
Ten pulrok bych ji nechala dochodit a pak uvidi ona i ucitel, jestli to ma smysl.
Jinak uvykni myslence, ze nad ni budes muset bacharit, maloktery decko radostne useda denne k nastroji.
 Ralzinka. 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 17:23:12)
Po 4 týdnech to nešlo ani mně a to jsem začala hrát jako dospělá:-)Nic se nemá vzdávat!
 Agatha Ch. 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 18:31:57)
S nástrojem vydržte aspoň půlrok, než se něco začne trochu dít. Na konci roku už jí to třeba bude bavit. Fakt vydržte zkoušejte cvičit po troškách, ale klidně každý den. Ono to půjde, uvidíš.
 janna001 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 18:59:50)
Jestli si to prosadila, nechala bych ji dochodit rok a musela by doma aspoň trochu cvičit.
 Saamajna 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 21:06:25)
Dcera chtela sama moc a moc hrat na housle, nakonec si vybrala violu, pac ji housle pri "dni vyzkouseni instrumentu" "strasne kvicely"...~t~
Bylo ji 5,5 kdyz zacala hrat.
Jednoduchy detsky pisnicky hrala uz snad po 2 mesicich, chce to hledat moznosti a ruzny skoly/ noty.
Ten z odpustenim "blbej" a nudnej zpusob vyuky (na zacatku nudny stupnice a stupidni/stupnicovy etudy) je v Cechach jeste nazivu??!


Pan ucitel ji taky krasne doprovazel na housle nebo klavir - to motivovalo!

Bylo mi receno, ze deti asi do 12 motivuje jedine pozitivno, tak chvalit a chvalit...
A zkouset HRAT SI - treba ty pisnicky po sluchu...

Drzim palce at vydrzite!



PS: Ted, po 3,5 letech hraje uz krasny veci (loni treba Telemann viola concerto in g Major, v orchestru hrali Dvorakovu Novosvetskou, ted nacvicuji Louskacka..).
A vzpomela jsem si, jak jsme tady pred par lety fnukala - http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/novep_tree.asp?all=yes&id=17620936&typ=0
 Suza007 


Re: Dcera a housle 

(12.10.2015 22:49:38)
Já jsem drsná, nechala bych ji hrát aspoň půl roku (nebo kolik je zaplaceno).

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.