| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Zamilovala jsem se do kamaráda

 Celkem 28 názorů.
 Zodeone 


Téma: Zamilovala jsem se do kamaráda 

(17.2.2016 4:41:58)
Ahoj...
Já vlastně ani nevím jak začít... prostě tu jen sedím s potřebou to ze sebe dostat. Zamilovala jsem se do svého kamaráda. Známe se 18 let, před deseti lety o mne stál, ale já ho tehdy odmítla. Tehdy to bylo pro mne dost těžké období, byla jsem po hodně bolestném rozchodu a po spontánním potratu... Tehdy jsem s ním nedokázala začít chodit. Pak jsem potkala svého současného manžela. Nebyla to žádná láska na první pohled - z mojí strany. Líbil se mi, zjistila jsem že to je fajn chlap o kterého se můžu opřít, ale nebyla jsem zamilovaná. Pokaždé, když jsem se před tím zamilovala, tak to skončilo průšvihem, tak jsem si tentokrát asi řekla, že na to půjdu jinak... jo, asi jsem udělala chybu, že jsem si ho z těhle důvodů vzala.
Jenže problém byl, že to s ním není jednoduché. Od začátku mi dával dost jasně najevo, že se mu nelíbí že jsem silnější, když jsem čekala syna tak mi ve třetím měsíci řekl, že jestli po dětech přiberu tak to asi neunese a odejde.... bylo toho hrozná kupa. A já jsem zjistila že žiju s tyranem. Začalo to postupně, ale během šesti let došlo i na fyzické násilí. To psychické ani nepočítám, řval na mě třeba to, ať se na sebe podívám jak jsem hnusná, že mu mám být vděčná že je vůbec se mnou a normální chlap si o mě neopře ani kolo.... Nikomu to nepřeju, nejhorší je si tohle uvědomit a připustit. Moje sebevědomí bylo kdesi úplně na dně.
Zlomilo se to ve chvíli, kdy jsme se poprali před dětmi. Nejsem žádná třasořitka, takže opravdu poprali. Došlo mi, že takhle dál nemůžu a šla jsem na policii nahlásit domácí násilí. Věděla jsem že tohle je zlom. Začal ten klasický kolotoč, chodili jsme do poradny... Opravdu se změnil, poslední rok se fakt hrozně snažil... ale já mu už nedokážu věřit. Vím, že mi spousta z vás řekne, že jsem se měla sbalit a odejít, ale myslím že není klasický násilník. Ve vzteku se dostává do afektu a není schopný se ovládat... a já jsem taky pěkná štěkna, takže těch afektů bylo dost i z mojí strany. Do toho žijeme v jednom domě s jeho matkou... tohle by bylo na další elaborát, ale zkráceně - taková ženská nemůže ani vychovat někoho normálního. U nich v rodině jsou normální urážky, citové vydírání, manipulace... U manžela asi spíš jde o to, že se ani jinak chovat neuměl...
No a teď se dostávám k tomu podstatnému. Začal ke mě chodit na kafe tenhle kamarád. Byl po ošklivém rozchodu a potřeboval si pokecat. Já k němu vždycky měla trochu jiný vztah... vždycky jsem ho měla ráda víc než ostatní, vždycky se mi líbil, přemýšlela jsem nad tím, proč jsem ho tehdy odmítla a vlastně na to doteď neznám odpověď. Zhruba před tím rokem jsem asi poprvé pochopila že to co vůči němu cítím asi není jen kamarádství... Je to tak tři týdny, co jsem se při jednom rozhovoru prokecla... úmyslně, už jsem to nemohla vydržet.. Tři týdny jsme si psali, opravdu o všem. Nikdy jsme ještě k nikomu necítila takovou důvěru jako k němu... ptal se mě i na věci, o kterých jsem do teď nechtěla přemýšlet... Opravdu mi hrozně pomohl, nebylo to jen klasické cukrování, dostala jsem se díky jeho otázkám i tam, kde to zatraceně bolelo a hodně věcí jsem si musela uvědomit. Minulý týden jsme se dohodli, že se sejdeme a vyspíme se spolu.... No, prostě to ruplo, manžel mi prolustroval počítač.
Lidi, bylo to včera a já od včerejška bulím... Jenže nebrečím kvůli sobě nebo manželství - já brečím kvůli němu. Hrozně ho to sebralo, manžel mu samozřejmě pohrozil že mu rozbije hubu, ale to se dalo čekat....
Jde o to, že jsme se to celou dobu co jsme si psali snažili nějak udržet, vždycky jeden z nás měl ten rozum - tohle nejde, neblbni a v tom jsme se střídali. Až jsme ho nakonec neměli ani jeden. Já jsem od začátku věděla, že vztah s ním by nebyl na dlouho, myslím že ještě není připravený mít rodinu a odpovědnost. Sám má svých starostí nad hlavu. I po tom, co už padlo to - přijeď, pomilujeme se spolu, tak z toho měl výčitky. Má na sebe hrozně vysoké nároky a tohle mu do toho prostě nezapadalo. Nevyspali jsme se spolu, došlo jen na mazlení a hodně žhavé zprávy... ale chtěli jsme.
On mě nikdy nesoudil - znal mě ještě před dětmi a nevadilo mu, že jsem přibrala, nikdy mě nechtěl měnit a bral mě takovou jaká jsem, vždycky jsem mu mohla věřit. Při jednom písemném rozhovoru mi do pár vět napsal shrnul moje problémy, komplexy, všechno to s čím se mi tak těžce žije - až jsem z toho do rána brečela. Jenže tohle bylo s láskou, nechtěl mi tím ublížit - díky němu jsem se na to mohla zpříma podívat a věděla jsem že mě při tom podrží.. a každé slovo byla pravda, strašně jsem to potřebovala. Díky němu jsem si po letech zase připadala jako ženská a ne jako tažný kůň, a co víc jako krásná ženská... dozvěděla jsem se od něj, že když jsem se vdávala, tak on seděl doma a brečel....
Jenže tohle všechno je teď pryč... a nejhorší je, že to odnesl s plnou parádou on. Je na mě hrozně naštvaný, má pocit že jsem ho podrazila, že jsem si s ním jenom hrála...nemůžu teď rozbít rodinu a běžet za ním, on o to ani nestojí. Tohle jsme si ujasnili hned na začátku. Doslova mi řekl, že mu musím slíbit, že pokud od manžela odejdu tak to neudělám kvůli němu, ale kvůli sobě...Já jsem ho taky nechtěla k sobě poutat, je o tři roky mladší než já, měl by mít svoji rodinu a svoje děti.
Vnímám to tak, že je to hodně dobře pro můj další život. Nevím, jestli to moje manželství přežije, ale konečně se pohnulo něco, co pro mě bylo neřešitelné a v čem jsem jen přežívala. Jen jsem hrozně nešťastná z toho, že jsem mu tolik ublížila. Věřil mi a já ho podrazila... nevím jestli se mnou dokáže ještě někdy mluvit. Vím že mě má rád a já jeho taky, oba jsme použili i slovo miluji, ale v tom slově bylo to, co by asi měli partneři k sobě po letech cítit - vzájemná důvěra, blízkost, to že toho druhého beru takový jaký je a samozřejmě i ty hormony... Nevím jak se s tím mám teď srovnat. Je to ještě asi moč čerstvé, aby jsem dokázala mít jasnou hlavu, ale potřebovala jsem se vykecat. Je mi 38 a mám dvě krásné děti, jemu je 35...
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 6:41:29)
A co on na to? Nechá si kvůli Tobě od manžela rozbít hubu?
 Pavka 
  • 

Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 7:18:52)
Má pravdu, musíš odejít kvůli sobě...
 Raduza 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 7:23:09)
Skonči s manželstvím kvůli sobě. To bude první krok. ~;((
 Točená vanilková 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 7:40:25)
Nějak jsem nepochopila, čím že jsi mu to vlastně ublížila. Když někomu lezu za ženou, tak přece počítám s tím, že se mu to asi líbit nebude a na rozbití huby taky může dojít.
Druhá věc je, jak se manžel chová k tobě. Urážky, ponižování - kvůli tomu bys měla rozvážit, jestli svoje manželství dál udržovat nebo ne.
 radka 
  • 

Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:01:22)
nějak nechápu, v čem jsi ho podrazila?
 radka 
  • 

Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:03:33)
a jinak - je to dobré, že ses pohla, v podstatě ti dělal "psychoterapeuta" a má pravdu v tom, že musíš odejít kvůli sobě (pokud budeš chtít odejít)
takže on by se měl stáhnout a ty se rozhoduj sama za sebe
ale fakt mi není jasné, v čem si ho jako podrazila, s tím snad musel počítat, že se to může provalit
 Adelinkaa 1 dítě. 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:10:50)
Tak v první řadě bych odešla od manžela, to co ti prováděl je domácí násilí a stupnuje se to, nedovedu si představit, že by toho nechal. To co se stalo s tvým kamarádem je signál, že jinak jsi normální ženská, která nemusí mít komplexy, že jsou chlapi, kterým by ses mohla líbit. A to je hlavní, at to s kamarádem dopadlo jak chtělo. Tvůj manžel ti nemá co lézt do pošty je to dle paragaragu 83 TZ. trestné.
 magrata1 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:47:19)
Asi tak. Můj otec se ženil ve 24 letech, chodil s mamkou od 20- hned po vojně. A jsou spolu dodnes. Zvládl postavit barák, vychovat nás a nesesypal se ani když přišla ségra o zrak (pro neznalé- většina chlapů se rozvede kvůli postiženému dítěti).
Nechápu, proč by chlap ve 35 měl být nezralý. Naopak může být pro vztah přezrálý- zvyklý na svoje pohodlí, neochotný dělat ústupky, aby soužití fungovalo.
 magrata1 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:51:38)
Nedoporučuju stěhování kufrů od chlapa k chlapovi. Není to dobré ani pro mladé bezdětné, natož pro nás s děckama. Když se odstěhuješ, můžeš s kamarádem třeba začít chodit a po roce se uvidí, jestli to má cenu. Nebo být jen tak sama. Ale od chlapa ke chlapovi bych nešla ani za nic.
 margotka78 alias shit-roller 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:59:54)
Přesně tak.
I když třeba mojí kamarádce to vyšlo. Stěhovala se s jením dítětem, druhý zůstal u táty. A hned rovnou k tomu chlapovi.
 Elwing 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 23:35:28)
Margotko, tak vyšlo jí to za cenu, na kterou by asi málokterá matka dobrovolně přistoupila, vzdala se prakticky jednoho svého dítěte. Pochybuji, že by tak rychle splašila chlapa s dvěma a více děckama na krku. Možná na chvíli, než by zdrhl ~t~ Taky mám v okolí jednu takovou, co odešla za vášní, děti taky oddělila (jedno nechala exmanželovi, a to nebyl z těch, kteří by zrovna chtěli střídavku, nebo trvalou péči) ~a~ Tady tohle je nepřijatelné. Myslím, že chceme slyšet příběh, kdy třídětná matka zběhla od tyrana k hodnému a milému chlapíkovi, který s nimi všemi šťatsně žil, než děcka odešly z domu a pak až do smrti:-)
 Majákova 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:26:29)
Uniká mi, čím jsi ho měla zradit...
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:36:41)
:-)
Dala přednost debilovi, který ji uráží a mlátí před chlapem, co by ji na rukou nosil a miloval. Dala mu prostě košem kvli jiému a teď by jí byl dobrý - chápu to dobře?
Být situace obráceně... ano, taky bych to brala asi jako podraz, ale ani po letech bych se nesnížila k tomu, mít s dotyčnou osobou sex (s osobou která mne odmítla a teď by chtěla).
A chlapi to mají mnohonásobně tvrdší - ješitnost se tomu říka...
 margotka78 alias shit-roller 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:37:32)
Chyba tvého muže, že ti vlezl do pošty. A co čekal.
Asi si tak hošánek jistej není, že by si o tebe kolo nikdo neopřel. Ještě bych se mu vysmála, že opřel a nejen kolo.~:-D
Jenže ve mně by měl tvůj mužskej silnýho soupeře, takže by na takový kecy ani nedošlo.
Holka seber se, snad nechceš takhle žít. Co tě v tom manželství s takovým ubožákem drží?
Rozveď se ale kvůli sobě. A pak teprve uvidíš, co dál, jestli to s tímhle kamarádem má budoucnost. ( Na to bych ale taky nespoléhala, jeví se mi jako slaboch...).
 bl 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:46:38)
Margotko, to si může myslet každá, jak je silný soupeř. A ještě tím tu šikanovanou ženu potopí, protože ta hned logicky získá dojem, že ona není ta silná. Není to žádná pravda, na kolena dostanou tyhle týpci i ty nejsilnější.

Zodeone, je super, že jsi to dokázala napsat a děláš si v sobě pořádek. Moc držím palce, ať se rozhodneš co nejlíp. Přikláním se k názoru, že dobré by bylo odejít od manžela a začít svůj život (zatím bez milence). Ale to se snadno píše a těžko realizuje :-(
 margotka78 alias shit-roller 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:57:05)
No právě proto píšu, že by měla pracovat více na svém sebevědomí.
Psala, že toho bylo moc - těch urážek. Nevidím důvod, proč si to nechat líbit více než jednou.
Chápu zhádání, jelikož tam bývá podíl viny půl napůl většinou. Nějaké nedorozumění, které skončí hádkou, kdy každý z páru myslím, že on má tu pravdu. Ale urážky?
A jinak mám toho v životě už za sebou také dost, abych "věděla" o čem píšu.
Vůbec nějak nechápu, proč se ti ubožáci uchylují k tomu říkat " O tebe by si nikdo ani kolo neopřel, buď rád/a že s tebou jsem..." Divím se, že na to někdo vůbec ještě skáče, takový blbosti. To je ubohost nejhrubšího zrna.
Jedna moje známá také posílala svého muže "jinam, kde na něj jsou zvědaví" a pak dělala hysterické scény, že má 3 milenky. ~:-D
Se slovy je nutno nakládat opatrně...~;)
 bl 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 9:16:03)
Margotko, já se tady moc nechci dohadovat, ale do té situace se opravdu může dostat každá žena a rada, že si to nemá nechat líbit, že má zapracovat na svém sebevědomí a že to neměla nechat zajít tak daleko, to fakt rada není, to je spíš další "facka" pro dotyčnou, jak je nemožná, když to nedokázala.
 margotka78 alias shit-roller 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 9:18:08)
No spíš poučení. Měla by k tomu psychologovi chodit hlavně sama.
 Binturongg 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:48:55)
Jsem v otázkách fyzického násilí velmi nekompromisní.
Možná proto, že se mi to naštěstí nikdy nestalo, možná proto, že se to stalo pár mým přítelkyním a bylo velmi pracné přesvědčit je, aby to s blbem ukončily.

Já jsem taky štěkna, já provokuju, někdy si to zasloužím... to je jeden z neakceptovatelných argumentů.
Nikdo si nezaslouží fyzické násilí, manipulaci ani ponižování - NIKDO.

Další věc je, že kdo udeří jednou, udeří podruhé - že to bylo v afektu prostě není omluva, a že má špatnou výchovu také ne.
To může být VYSVĚTLENÍ, ne však OMLUVA.
Tím spíš je totiž jasné, že se to bude opakovat.

Na násilníka a manipulátora nikdo záměrně nestuduje - vždycky je nějaká příčina, která jeho stav a povahu vysvětluje.
Ale to je vše - nechat se otloukat a ponižovat proto, že ho chudáka špatně vychovali a on se v afektu nezná... no co to je za argument a důvod s ním zůstávat?! ~8~

Převychovat ho nelze, jiný nebude, spíše naopak - pryč od něj, bez výčitek.

Je spousta chlapů, co se v afektu zná, a to třeba i přes špatnou výchovu :-)


 .... 
  • 

Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 8:57:58)
Jak to psala Kambala - ZOO?

:-)


 Zabka 
  • 

Re: zamilovala jsem se do kamaráda... 

(17.2.2016 10:00:30)
Znám,zažila jsem to samé,navíc kamarád to byl společný.Zažila jsem skoro to samé,až na fyzické násilí.
Ovšem po této události se naprosto vystupňovalo to psychické.
S odstupem času,po 11 ti letech můžu říct,že láska ke kamarádovi je jen únik,neřešení problémů svého vztahu,berlička.Jak rychle se společný kamarád z mého života vytratil,když vše prasklo.
Mezi mnou a manželem už se to zpátky v životě nedalo dokupy.
Žijeme dohromady v jednom domě,ale každý zvlášť.
Až ted,když už dítě odrůstá,to spěje k úplně oddělenému soužití,a já se na to moc těším.
Bohužel byly důvody,proč s jsem s ním zůstala.Finanace,bydlení,častá nemocnost dítěte,rodiče mi již zemřeli.Pokud bych si mohla podruhé vybrat,už bych to v životě neudělala.Nejlepší je ihned odejít,člověk si tím krátí akorát roky života.
Ale ted se vše k lepšímu obrací,dokonce i ty finanace se nějakým zázrakem ke mě dostaly:-),takže se těším na budoucnost,která mě čeká.
I ten přítel,který mě miluje se v mém životě objevil,bohužel nechce děti,takže náš vztah neberu tak vážně,ale s rezervou.
Naučila jsem se být šťastná z maličkostí,nelpět na vztazích s muži,vážit si života atd.
Přeji Ti hodně štěstí a síly bojovat s nepřízní osudu,já věřila,že jednou to bude dobré a taky,že je:-)
 T 
  • 

Re: zamilovala jsem se do kamaráda 

(17.2.2016 12:31:36)
A cim jsi toho kamarada podrazila, jak pises? To ti rika on, zes ho podrazila? Vzdyt vedel, do ceho jde, ze mas manzela (agresivniho) a pochybuji, ze ses tim pomerem manzelovi chlubila? Tak jaky podraz? Jen logicke vyusteni situace. Bacha at nevymenis jednoho manipulatora za druheho. Ale rozhodnuti, co dal je jen na tobe. Podrazila jsi spis manzela nez kamarada, ale treba si to zaslouzil ...
 T 
  • 

Re: zamilovala jsem se do kamaráda 

(17.2.2016 12:31:36)
A cim jsi toho kamarada podrazila, jak pises? To ti rika on, zes ho podrazila? Vzdyt vedel, do ceho jde, ze mas manzela (agresivniho) a pochybuji, ze ses tim pomerem manzelovi chlubila? Tak jaky podraz? Jen logicke vyusteni situace. Bacha at nevymenis jednoho manipulatora za druheho. Ale rozhodnuti, co dal je jen na tobe. Podrazila jsi spis manzela nez kamarada, ale treba si to zaslouzil ...
 fisperanda 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda 

(17.2.2016 16:25:22)
"nemůžu teď rozbít rodinu a běžet za ním, on o to ani nestojí. Tohle jsme si ujasnili hned na začátku. Doslova mi řekl, že mu musím slíbit, že pokud od manžela odejdu tak to neudělám kvůli němu, ale kvůli sobě..." Když ses vdávala, tak brečel. Hm.
Mně to připadá jako srabák, co se ti snaží pomotat hlavu ňákýma melodramatama. Jako promiň, ale buď o tebe stojí, a chce abyste byli spolu, nebo má akorát spoustu keců a vzbuzuje v tobě pocit, žes něco udělala špatně, že někomu něco dlužíš atd.
Myslím, že se musíš vymotat z kruhu psychicky labilních jedinců - a to je pravděpodobně jeden aji druhej.
 Chloé 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda 

(17.2.2016 16:35:43)
"Mně to připadá jako srabák, co se ti snaží pomotat hlavu ňákýma melodramatama."
Tak tak, mne napodobne.
 Zodeone 


Re: zamilovala jsem se do kamaráda 

(18.2.2016 8:44:01)
Díky všem za názory... Je už trochu líp a snad už dokážu uvažovat jakž takž normálně. Včera jsem se v tom hrozně plácala. Holky, moc děkuju. Máte pravdu v tom, že se vůči kamarádovi špatně cítit nemusím, neudělala jsem mu nic tak hrozného... naopak, on mě v tom teď nechal a zmizel lízat si rány...
Je vlastně fajn, že se to celé stalo, protože asi menší kopanec by nedokázal něco uvést do pohybu. To, že vztah mezi mnou a manželem je v takové formě neudržitelný jsem asi věděla už dlouho, jen jsem si to nepřipustila... Opravdu díky, i za ty přísnější komentáře.
 Alfonsss 


Re: Zamilovala jsem se do kamaráda 

(15.3.2016 13:51:50)
Ta láska a vztahy jsou tak pestré. Pořád se něco děje. Je vidět že nejsi citová mrtvola, je pro tebe láska a místo na světě. Prožívat lásku i utrpení a vychutnávat si to. ~6~

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.