| Gajka + 2 | 
 |
(17.12.2016 16:39:22)
Na krmeni umelym mlekem je sikovne mut varnou konvici s nastavenim teploty. Voda se prevari a pak je prihreje v noci. Pak je šikovný davkovac mleka.Mleko se pripravi dopredu a jen nasype do vody. Nemusi se pak počítat v noci odmerky. Prakticke je dvojcata synchronizovat na krmeni. Na krmeni polohovaci lehatka a pak lze krmit najednou. Odrihnout lze obě.kazde na jedno rameno,ale je to dost krkolomne na manipulaci, kdyz chcete pak jedno odlozit.Na odkladani na postel se osvedcul tzv.kojici polstar. Sterilizator jsme meli do mikrovlnky. Jel i 2x denne 
|
| kambala pláááckááá | 
|
(17.12.2016 17:57:54)
Gajko, ta konvice, to je velmi dobrej nápad, díky!
Nějakej tip na termosku?
|
| kambala pláááckááá |
|
(17.12.2016 18:02:23)
Gajko, koukám na ty konvice, ale začínají ty teploty na 60 stupních, některé až od 80...to jim stejně spálí sosák. není lepší jen taková ta ohřejvačka na lahvičku?
|
| neznámá |
|
(17.12.2016 18:07:18)
Časem vychytáš, že po několika vteřinách je voda v konvici akorát. Já v ní zezačátku držím prst. Všechny vychytávky na ohřívání lahví mi připadají dost pomalý.
|
| Senedra | 
|
(17.12.2016 18:08:19)
Já časem vychytala, kolik je potřeba horké vody a kolik studené a míchala jsem dle potřeby.
|
| kambala pláááckááá |
|
(17.12.2016 18:45:01)
myslim, že vezmu na doma ohřívačku, tu jsem viděla u ségry a jako vynález dobrý. a na cesty velkou termosku a bude. + jsem objevila dětský lahvičky - termosky na 8 hodin. tak až budou větší, tak ty...
|
| Dari79 |
|
(17.12.2016 19:21:48)
Ohřívačka trvá dlouho (třeba v noci, kdy se šetří každá vteřina). Já jí používala až na ohřívání lahviček s jídlem, na ohřátí mlíka, když ti řve už děcko hlady, to je strašně zdlouhavé.
My to dělali tak, že jsme měli v lahvičkách převařenou vodu (pochopitelně už vychladlou), naliješ do lahvičky tak 4/5 té vody v pokojové teplotě a doleješ horkou (čerstvě převařenou vodou).
Tj. vezmeš konvici, převaříš vodu (komplet do varu), trochu naliješ do připravených lahviček s vychladnutou vodou - tím máš hned vodu v optimální teplotě - uděláš mlíko, zbytek té horké převařené vody naliješ do těch rezevních skleniček, ta ti zatím v klidu do příštího krmení vychladne.
Sterilizátor do mikrovlnky.
Chůva je absolutní základ.
ALe stejně tě nechci strašit, ale i když si to nedovedeš představit, tak práce půjde mimo. Já jsem taky nechtěla práci vůbec přerušit, ale ty hormony po porodu ti řeknou něco jiného. Ale to je nepřenositelná zkušenost. Jednak jsem měla k práci naprostý odpor a jednak jsem dělala strašné množství chyb. Jednak jsem brečela furt - do telefonu, na soudu. Chápeš, probíráš s klientem koncept nějaký smlouvy a brečíš u toho, to je naprosto naprd. Nemít v kanclu holky, mohla jsem zavřít. A to jsem to děcko měla jen jedno. Objektivně hodnotím, že pojem "vykojený mozek" není žádný výmysl, já jsem prostě zblbla, ale časem se to vrátilo do normálu.
Jinak - z hlediska režimu - my to měli dělený tak, že já jsem chodila spát ve 20:00 a dítě měl táta, ve 24:00 ho položil ke mně do postele a šel spát do druhé místnosti, noční režim jsem měla já. On se tedy vyspal aspoň těch cca 7 hodin v kuse, bo šel pak do práce, a já jsem se vyspala aspoň ty 4 hodiny v kuse, zbytek jsem po kouskách dospávala přes den. Spát v jedný místnosti, aby při každém zařvání se vzbudili oba, považuju za děsnou blbost.
Osobně nedám dopustit na velký nafukovací balón, na kterém se při houpání a chování naše řvavé dítě utišovalo nejlíp.
|
| kambala pláááckááá |
|
(17.12.2016 19:24:58)
sterilizátor mám, ten větší, do zásuvky. termosky plánuju taky, to mám vychytaný od kamarádky.
|
|
| kambala pláááckááá |
|
(17.12.2016 19:26:29)
no taky mám holky, ale částečně makat člověk musí, vždyť to znáš sama. naštěstí se na mě zatím hormony nijak neprojevujou, doufám, že to tak zůstane. kámoška, co jsem s ní měla kancelář, to zvládla nějak dokonce i sama bez zaměstnanců, jenom se střídali s tátou advokátem.
|
| kambala pláááckááá |
|
(17.12.2016 19:30:40)
konec konců, proto můžu dělat rodinu a trest, že mám ty city od práce oddělný :)
|
| kambala pláááckááá |
|
(17.12.2016 19:34:33)
obecně půlka mejch kamarádek se v těhotenství a po porodu dojímala nad kačátkama a kuřátkama, nemohly upíct králíka a reklamy o dětech je rozplakaly, druhý byly stejný v těhotenství i potom (ano, byly to trestařky)
|
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(17.12.2016 20:06:33)
Tohle mají různí lidi různě. Mám tedy úplně jinou profesi, která je dokonale bezemoční, ale co se týče chuti do práce a chybovosti, tak po porodu nepociťuju vůbec nic. Prostě pracuju automaticky pořád dál. Po porodu jsem měla vždy dva týdny volno a od té doby zvládám cca sedm a půl hodiny denně. Napůl doma, napůl v kanceláři. Máme paní na domácnost a teď od čtyř měsíců budu mít chůvu v práci, ale využívat jí budu zatím jen na dobu, kdy dítě usíná v kočáře, a kdy spí. Já vím, že s dvojčaty je to jiné, ale co se týče chuti a schopnosti pracovat, tak to bude totéž. Na někoho to prostě dopadá a na někoho ne.
|
| Půlka psa |
|
(17.12.2016 21:03:10)
Po prvním porodu jsem měla svoje dítě a přes den cca na 10 hodin denně dvouměsíční holčičku na hlídání. K tomu žádného tatínka, chůvu ani rodiče. Chuť do práce mi to nevzalo. Pár hodin denně jsem pracovala do práce a dalších pár hodin do školy. Psala jsem diplomku a od konce šestinedělí začalo zkouškové, tak jsem chodila na zkoušky. Ve zkouškovém tedy šla práce na stranu, s těma dvěma holčičkama mi škola bohatě stačila. Až začal semestr, tak jsem se zase k práci vrátila. Bavilo mě to i přes ty mimina. Jako já nevím, jak to bude mít Kambala, ale jen říkám, že ne každý má nutně vykojený mozek a nechuť vydělávat, jak o sobě psala Dari79.
|
|
| Bouřka | 
|
(17.12.2016 22:30:06)
Já se u prvního snažila pracovat co nejdýl, ještě na mateřský před porodem si dodělávala radostně nějaký věci, na který v práci pořád nebyl čas, ani po porodu nenastal stav vykojený mozek nebo nechuť pracovat. Ale nastal stav žádný čas. Dítě žravé, co by bylo nejraději jak klokáně přirostlé k bradavce, těžce fixované na matku (několik měsíců nedával ani otce, jak jsem vyšla z místnosti hysterák, poprvé jsem se odvážila se trochu vzdálit v 6 měsících), těžký nespavec. Jak rostl, tak problémů víc přibývalo než ubývalo, zásoby energie se vypařily a nastal stav permanentní zombie, který přetrvává. Dvojka spí jen o špetku líp a jako mimino nebyla tak těžce fixovaná, což si vynahrzuje teď. Skoro nemluví a nerozumí a čeká nás asi hodně práce. V rámci možností si udržuju přehled o oboru, ale fakt jsem ráda, že pracovat nemusím. Jo kdysi jsem si malovala, že bych se ráda brzo vrátila...zbývá mi rok a půl a děsím se toho, co bude pak.
Fakt přeju, aby to vyšlo a všechno šlo hladce a v pohodě  Ale jak už varovaly jiné, ono se to celý taky může sesypat jak domeček z karet.
|
| Půlka psa |
|
(17.12.2016 22:38:30)
Když se to sesype jak domeček z karet, tak to má nějaký vážný důvod a práce se neřeší. To je jasná věc.
|
| Muumi |
|
(17.12.2016 23:16:22)
Tak mně se holky narodily v únoru. Jsem překladatelka. Prvních pár měsíců to šlo. Měla jsem na starost jenom je, neockovane nedonošence jsem nikam nevodila a do konce školního roku se jelo v nouzovém režimu jako za meho pobytu v nemocnici. Manžel a moje máma se delili o rozvozy dětí, já stihla mírně pracovat. Po prázdninách už je to z velké části na mně a je to mazec. Už jenom uvázat 4 děti do auta, všechno je strašně časově náročné. Přes den stihnu tak vyřídit maily. Večer vytuhavam s holkama. Se je to vážně mazec. S jedním miminem se pracovat da, se dvěma fakt obtížné. A to nemluvím o neustalych navstevach doktorů. To uz ted dost ustalo, ale ten první půlrok pořád někde. Takže. Jo, s miminem jedním se pracuje dobře. S dvojčaty, ať jsou sebehodnější, o dost hůř. Jinak chyby myslím nedělám o nic víc než dřív, zblbnutí se nekoná. Koná se lenost a únava.
|
| Půlka psa |
|
(17.12.2016 23:54:28)
S dvojčaty si to raději ani nechci představovat. Když jsem měla na starosti dvě, tak zásadně spaly střídavě. Naštěstí to půjčené dítě jsem měla jen přes den. Pokud nemáš chůvu a aktivního manžela, tak to dle mého vůbec nejde.
|
|
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(17.12.2016 22:24:43)
To ani není časově náročné. Pracuju, když dcera přes den spí, když večer manžel koupe, když s ní jde ven, když holka večer usíná, v noci, o víkendu a tak. Když nechci, tak pracovat nemusím. Kromě termínů a schůzek, které sama přislíbím nad sebou nemám žádný bič, takže kdyby to nešlo, tak to prostě nedělám.
Jinak ostatní děti až tam malé nemáme. Holka je na nižším gymplu a kluk je předškolák. Domácností se nezabýváme, na to chodí denně paní. Něco tedy děláme sami, ale to je chvilka. Jeden ráno udělá myčku, pračku, druhý večer myčku vyskládá a hodí věci do sušičky. Nákupy doveze Rohlík nebo tam občas sjede manžel s miminem a kytky zalívám při chování
V noci nevstává nikdo, protože dítě spí jak dudek, ale třeba teď má rýmu, tak jsme s v noci prostřídali v držení kojence za tlapku. Neřvala, jen koukala, nemohla spát a chtěla se tulit. Nemoci, nemocnice a nenadálé lékaře naštěstí nemáme, ale kdyby tak by si jeden z nás by si prostě udělal čas. Holt je to přednější.
Do kanceláře dojíždím, když mám schůzky. Nahrnu si je třeba do dvou dnů v týdnu. Když tam nejsem, tak tam prostě nejsem a pracuju doma. Nebo vůbec, když na věc přijde a musím jet třeba na kyčle. Někdy jezdím do práce častěji, doma mě to moc nebaví, ale zase pak strávím čas zbytečně cestou.
Specifické děti nemám, ale kdyby jo, tak se tomu prostě jeden z nás podřídí. Momentálně bych to asi byla já, protože stejně plně kojím, takže se můj program beztak jedním z dětí řídí. S klukem tedy musím cvičit logopedii a kreslení koleček, ale když jsem doma, tak ho nedávám do školky. Grafomotoriku děláme při kojení a logoledii, když chodíme s kočárem pro kešky. Homeoffice mívám, když jsou zrovna zavážecí kroužky, takže to všechno celkem hezky vychází. Večer ještě stíháme chodit na bowling, do bazénu, hrát Osadníky a tak.
Ono je to celé o tom, že máme standardní děti, hodné mimčo a oba dva práci s klouzavou pracovní dobou, s možností mít homeoffice a oba máme zaběhnuté, inteligentní a svéprávné podřízené. Já si práci navíc dost můžu řídit sama, nikdo mě neúkoluje, jen musím dlouhodobě rozvíjet nějakou věc, a když se daří, tak to dělám po svém. Šéf mi ve všem vychází maximálně vstříc, protože mě potřebuje. K tomu mi zaměstnavatel dá kousíček od kanceláře místnůstku pro chůvu a dají mi pro ni plat, abych mohla být v kanceláři víc času. Ale jen tolik času, kolik budu chtít. Chůva bude především tchýně, bude vozit kočárek a já za malou můžu v pracovní době odcházet, když nebude zrovna spát a potřebné věci si dodělám třeba doma večer. Děti jsou priorita a v práci se to ví. Kdybychom neměli s manželem oba dva zlaté šéfy a vůbec celkově veliké štěstí, tak by to nešlo. 
|
| Půlka psa |
|
(17.12.2016 22:29:03)
Ha, ty jsi mezitím změnila svou otázku na smajlíky. No tak nic. 
|
| kambala pláááckááá |
|
(18.12.2016 11:28:59)
co moje, kde moje? zmatená sem
|
|
| Jahala. | 
|
(18.12.2016 11:29:39)
Moje Senkorka umí vodu uvařit do varu 3 minuty držet var pak nechat s chladnout na požadovanou teplotu (nejnižší 50) a na té to držet 30 minut než vychladne úplně je to cca dvě hodiny.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| neznámá |
|
(17.12.2016 19:25:21)
Pokud se děti budí po 3-4 hodinách, tak stačí nalít vroucí vodu do lahvičky a zavřít, v lahvičce chladne pomalu, za 3 hodiny je akorát k použití. (Avent plastová lahvička)
|
|
|
. Uf
Ale už v dvou by ty schody zvládly - nebo aspoň by musely, protože od 1,5 roku jsem je neuzvedla. 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)