Fren |
|
(4.1.2017 20:41:09) my ano,připadá nám to logické nebot nemáme důvod upřednostnovat jedno dítě před druhým-tyhle praktiky nechápu a zároven nenávidím,pokud k tomu není velmi závažný aa nejzávažnější důvod jako je zdraví či chování se k rodičům
|
Federika |
|
(4.1.2017 20:43:19) Fren, a ty myslíš, že když jen do dítě dostane mobil za ca dejme tomu 16 tisíc , protože si ho hodně přálo a druhý dostane výrobu 3D blbůstek, za ca 1300, protože si to hodně přálo, tak nedostali spravedlivě?
|
Fren |
|
(4.1.2017 20:56:59) když měly naše děti ještě nohy pod naším stolem,tak tedy neměly taková nereálná přání typu mobil za 16tis.Kč ani jedno a i kdyby měly,tak to bude zas jednoduché-zůstane u jejich přání,i to je hezké po něčem toužit,přát si to,ne?
|
Martina, 3 synové |
|
(4.1.2017 21:08:28) nereálná přání typu mobil za 16tis.Kč
To není nereálné přání: takový telefon se koupi na každém rohu. Jsou nereálnější.
|
|
Federika |
|
(4.1.2017 21:09:17) u nás to nereálný přání není, díky práci máme tyhle věci za úplně jiný peníze. Ale o to nejde. "Spravedlivý" dárky podle mě nejsou o finanční hodnotě, respektive ta spravedlnost netkví zrovna v tom. za spravedlivý považuju to, že se snažím splnit jejich přání, přitom se snažím zachovat to, aby jedno dítě nemělo pod stromkem hromadu a druhý dítě jen eden dárek, byť by ten dárek byl dražší než deset dárků toho druhýho, třetího.. Ale nepočítám, kolik jsem za který dítě vydala...
|
Pruhovaná |
|
(5.1.2017 1:55:51) Já to trochu teda počítám. Naši třeba vždycky dávali dceři zjevně parádnější a dražší věci, než synovi, protože holt byla první vnouče, byli z ní poprdění a uměla to s nimi. Syn to vnímal už jako docela malej, a i když s tím byl smířen, bylo to trapné a mně to bylo docela líto. I když to už nedělají, já nechci dělat stejnou chybu.
|
|
|
|
Pruhovaná |
|
(5.1.2017 2:09:35) No kdybych chtěla dítku dát mobil za 16, což ani náhodou, neb si myslím, že je to zhůvěřilost, pak bych mu dala ještě pár blbostí a druhému bych dala jeho vysněnej dárek za 1500 a k tomu pár blbostí za 12 tisíc ☺. Protože kdybych neměla 16 na dárky pro každé dítě, takovej mobil bych jen jednomu prostě nekoupila a ani jinou věc tak drahou.
Čili ano, mně by přišlo, že nedostali spravedlivě. Ale možná, že pro tebe je 16 tisíc jako pro mne 160 Kč, to je pak jiná situace
|
|
Dana |
|
(5.1.2017 6:50:16) Ano, je to nespravedlivé.
|
|
|
Anni&Annika |
|
(4.1.2017 20:55:28) Fren...tyhle Vanoce se opet babi s dedou zeptali, co si mala preje. Prala si Jumpsuit, takovy ten plysovy a vypadal jak jednorozec. Mala ho moc chtela na doma, strasne se na nej tesila. Stal asi 26 eur. Nic vic nechtela.
No deda s babi konstatovali /pro sebe/, ze je to blbost, navic levna, a jelikoz musi vsechny vnoucata dostat stene /maji 3/, dostalo dite poukazku do obchodu s konskyma potrebama, stribrne nausnice a jeste par veci...cca do 100eur.
Nedovedes si predtavit to zklamane dite u vanocniho stromecku. Fakt se na tu hovadinu strasne tesila. Babi s dedou nechtela kazit naladu /nechtela se jich ptat, proc dostala neco jineho, o co vubec nestala/, ale prisla za mnou a poprosila me, jestli bych ji to nemohla koupit. Kdybych vedela, ze to takhle dopadne, koupila bych to ja. Te male bylo fakt sumak, ze by dostala darky za min.
|
Anni&Annika |
|
(4.1.2017 21:08:03) kopretinko, tak mala dostala vsechno co si prala, ale tohle chtela od rodicu. Ale diky jejich spravedlnosti byla zklamana. Muj manzel se osival nad tim blbosti /dle jeho mineni/ kupovat, tak ty dve chtela od pribuznych. Nastesti svagrova o svitich botech nepremyslela a s radosti je objednala a nechala poslat primo k nam. Byla rada, ze ma typ na darek
|
|
|
Fren |
|
(4.1.2017 21:04:20) ale to pleteš jabka a hrušky tak trochu dost dohromady,navíc já pochopila otázku na dárky od rodičů směrem k sourozencům
|
Anni&Annika |
|
(4.1.2017 21:09:55) Fren... na dárky od rodičů směrem k sourozencům
a jaky je rozdil mezi..od rodicu smerem k vnoucatum?
|
|
|
withep |
|
(5.1.2017 12:57:59) Já jsem kdysi dávno, když jsem maturovala či měla 18, dostala od babičky tisícovku, že si mám koupit zlatý prsten. Marně jsem vysvětlovala, že zlato nenosím a nosit nebudu, že by mi zbytečně ležel v šuplíku, že bych si raději koupila stříbrný. Jenže ne, babi trvala na tom, že musím mít zlatý, že všechny vnučky dostaly zlatý, tak já musím taky, jinak by mi to prý bylo líto. No a tak prstýnek leží pomalu dvacet let v šuplíku a čeká, jestli jednou třeba moje dcera nebo vnučka nebo pravnučka nebo prapravnučka nebude mít v oblibě žlutý kov.
|
|
|