Ropucha + 2 |
|
(10.3.2017 21:25:41) Oblékání bych nechala pomalu dozrávat a ty výtvarné činnosti bych čas od času nabízela, ale nenutila. Můj syn byl v tom věku podobně zvídavý a schopný, co se týká "intelektuálních zájmů" - četl, počítal, ležel v encyklopediích, nasával množství informací o přírodě, vesmíru a všem možném, ale na jemnou motoriku byl nezručný (a dosud je), tkaničky neuměl zavázat ještě asi ve třetí třídě a trička si oblékal obráceně ještě v pubertě. Do školy ho vzali v řádném termínu a nikdo se tam z něj nezhroutil, i když někdy k tomu učitelky neměly daleko
|
Senedra |
|
(11.3.2017 8:47:22) Zefýr, mám doma něco v mladší verzi, ale velmi podobného - prostě co ona nepřijme za vlastní neřeší.... Každý den si prohrabuji cestičku jejím pokojem, kde jí co upadne, tam to nechá - prostě to není důležité. Za to je schopna filosofovat a řešit příklady z matematiky, které se řeší o dva ročníky výš.
|
|
K_at |
|
(11.3.2017 9:16:31) Zefyr, jasne, do jiste miry tohle dela vetsina deti. Jde o rovnovahu toho zasadniho a toho, kdy dat volnost. Ale zasadni vec je, ze ve skole, skolce se malej Jirik i tva dcera nejak prizpusobi. Aspon trosku. Otazkou je, jak se prizpusobuje malej Haaribo.
|
Senedra |
|
(11.3.2017 9:28:31) Zefýr - jojo, ve škole poklad, doma děsně roztomilá, ale když přijdu do družiny a ona si teprve rve věci do tašky bez ladu a skladu a já pomilionté opakuju - dej to do desek, srovnej to, penál zavři, zapni si i kapsu na svačinu.Vleze do šatny, kde se válí její tělocvik - proč by ho dávala do sáčku, že.. zabííííííííííííííít.
Jak jsem kdysi poznamenala, jednou ze mě bude zenový mistr nebo alkoholik.
Přitom je schopná jeden den hodinu řvát a vztekat se, že něco nebude dělat, pak se uklidní, udělá to a následujícího dne tu samou činnost udělá perfektně a s úsměvem na rtech.
Například nám na jaře před první třídou řekla, že se číst naučí až ve škole. Písmenka znala, chytrá jak opice a ne, nebude číst. V listopadu v první třídě už četla plynně celé věty, i s porozuměním.
|
|
|
TaJ |
|
(11.3.2017 9:30:04) Kat, jo přesně, ve škole se přizpůsobí v pohodě, na škole v přírodě ho chválili, že byl naprosto úžasný, samotstatný, nebyl s ním sebemenší problém...doma je to pořád boj, spoustu věcí, co by podle nás už měl dělat automaticky sám, tak ho k tomu člověk pořád musí nahánět a stejně to příště neudělá bez připomenutí....takže taky každodenně balancujeme na tom, co všechno mu pořád dokola připomínat, abychom ho ale zase pořád zbytečně nebuzerovali...docela se osvědčilo chtít po něm jen ty fakt nezbytné věci a zbytek nechat být a on často překvapí a jednou za čas prostě najednou udělá hromadu věcí sám od sebe, bez připomínání....ovšem za dva dny už to zase neudělá....a tak to jde pořád dokola. Na druhou stranu víme, že pokud je nějaká krizová situace a je potřeba, aby šlapal jako hodinky, tak se prostě zmobilizuje a funguje
|
K_at |
|
(11.3.2017 9:32:01) Tino, doma potrebuje upustit paru. A zaklad nejak udela. A obcas neco navic a v krizi zafunguje. To je hodne dobry.
|
TaJ |
|
(11.3.2017 9:37:58) Kat, jo, to řešíme už dlouhodobě, že je vidět, že doma potřebuje upustit páru, ale často je to fakt hodně náročný - ve škole šlape jako hodinky, tam o něm všichni říkají, že si nedovedou představit, že by se dokázal nějak vzpouzet, nebo odmítnul něco dělat...no, přála bych jim někdy vidět, jak třeba ve druhé třídě seděl půl hodiny zalezlý pod stolem a vřískal, že prostě číst nebude, nebo jak mi teď na naprosto nevinnou žádost, aby si uklidil válející se oblečení řekne, že jsem na něj zlá a že už ho nemáme rádi, to je teď u nás na denním pořádku....asi nějaká předpuberta, fakt se chová občas jak puberťák...v pondělí mu bylo 9 let...
|
K_at |
|
(11.3.2017 9:49:28) Tino, ano, prepuberta to uz klidne byt muze. Vyroste z toho. Nase drahuna obcas taky pachala hysteraky. Ale kolem toho 10. az 11.roku to polevilo. V tu chvili nema cenu nekam tlacit.
|
TaJ |
|
(11.3.2017 9:55:22) No, u nás jsou ty hysteráky kvůli blbostem teď pomalu každý den...trochu pomáhá trvat jen na naprosto nezbytném minimu a na zbytek se vykašlat...občas je trochu problém s tím, že on ještě prostě neodhadne svoje možnosti...třeba když ho naháníme večer spát...nabízelo by se, nechat ho prostě být, až bude chtít, ať si jde lehnout...neměla bych s tím problém, pokud by si někam zalezl něco dělat....jenže to nejde, on se nedokáže včas zastavit a říct si, že už je unavený a jít prostě sám spát...takže ve finále řádí čím dál víc, lítá po baráku od jednoho k druhému a vlastně je to kvůli tomu, že je už přetažený...takže zrovna v tomhle bodě ho trochu nahánět musíme...
|
Senedra |
|
(11.3.2017 9:57:04) Tino - osobní zkušenost - může být prostě unavený. Ve škole je už nějakých 7 měsíců a na děti ( hlavně mladší) je to dlouhá doba.
|
TaJ |
|
(11.3.2017 10:07:20) Senedro, možné to je, i když v prvním pololetí měli docela veget, paní učitelka byla nemocná, tak měli často zástup a moc toho nedělali, navíc na podzim týden prázdniny, pak vánoční, teď bude mít týden jarní, pár dní byl nemocný, takže mi nepřijde, že by v té škole byl tak v presu, úkolů mají minimálně, ty má hotové do 10 minut, doma se vlastně vůbec neučí...navíc, u něj to není momentální problém, ale trvá to už delší dobu...
|
K_at |
|
(11.3.2017 10:09:45) Tino, ona muze uplne stacit ta rutina...rano vstat. Organizace pres den, lidi kolem atd.
|
K_at |
|
(11.3.2017 10:13:54) Jeste me napada, ze ten vas vrabecek ji jako vrabecek... Pokud si vzpominam. Nepomohlo by treba trochu casteji neco zobnout? A jestli je i fyzicky drobny, mensi, reaguje asi i jako mensi a snaze unavitelne decko.
|
|
TaJ |
|
(11.3.2017 10:23:35) Kat, no, možná jo...je fakt, že on je poměrně snadno psychicky unavitelný, tak možná je toho na něj fakt dost, no....i když s tím vstáváním...on ráno v těch půl sedmé vstane bez problémů, sice se mu moc nechce, ale tak nějak normálně, to asi každému, ráno šlape jako hodinky, je samostatný...ale pak přijde víkend, on dopředu prohlašuje, jak je to príma, že nemusíme vstávat...no a dopadne to pokaždé tak, že nejpozději v 7 hodin je vzhůru, naprosto akční, ale dole v přízemí sám prostě nebude, aby si šel třeba pustit telku, nebo něco...takže si aspoň hraje nahoře u sebe v pokoji, nebo něco kreslí a v pravidelných intervalech nám to nosí ukazovat....snažíme se ho už několik let naučit, aby se ráno zabavil sám, ale prostě marně, vyzkoušeli jsme už snad všechno...prostě ne...jako nám to ani tak nevadí, nejsme nijak vyspávací, ale říkala jsem si, že by si aspoň přispal a odpočinul si, ale prostě ne...
|
|
|
|
|
K_at |
|
(11.3.2017 10:02:48) Chapu. Zkusit ho chystat do postele driv, nez mu dojde stava? Kludne treba i veceri do postele. Brouku, ja si jdu lehnout, kdyz budes chtit, prijd za mnou. Neco ti prectu.... A driv, nez se dostane do tehle faze.....????
|
TaJ |
|
(11.3.2017 10:16:07) Kat, no, o to se snažím, ale to je právě problém, protože na to nám v tu chvíli řekne, že ještě nechce, že není unavený apod...navíc on nechce chodit spát sám, já se vracím některé dny až v půl deváté a on chce čekat na mě...ale zároveň si prostě nezaleze do pokoje sám třeba číst nebo hrát, než přijdu, ale pořád krouží po baráku a je akční...dřív slyšel aspoň na to, že mu něco přečteme, teď má vždycky ještě tisíc věcí na práci, co chce ještě dodělat, dokreslit, dostavět, přestěhovat seshora z pokojíku dolů a snadno se ta hranice přetáhne...když byl menší, tak jsme ho zvládali většinou vyexpedovat do postele včas, ale teď už je to čím dál těžší...
|
Alena |
|
(11.3.2017 10:25:25) Ja se priznam, ze tohle je pro me nepochopitelne.Dva dospeli chteji, aby dite slo spat v urcitou hodinu, vedi ze to pro nej je dobre, ale presto to "nejde".uf.
|
TaJ |
|
(11.3.2017 10:41:49) Aleno, chápu, že ti to přijde divné...ale jak přinutíš 9 leté dítě, kterému se podle něj ještě nechce spát, aby zalezlo do postele a zůstalo tam? To ho mám přivázat? Zamknout do pokoje, nebo jak? Pro něj je problém i samostatné usínání, má dysfázii, je hodně úzkostný...vyzkoušeli jsme už kde co, jemu se nedá prostě říct "jdi si nahoru lehnout, jsi unavený", on tam prostě sám nepůjde...funguje jenom když ho přemluvíme, jdeme někdo s ním a počkáme až usne...občas se zadaří, že dám dobrou noc, nechám ho tam s rozsvícenou lampičkou a jdu dolů...ale někdy to prostě nedává a potřebuje někoho u sebe...on prostě funguje jako mladší dítě... Chápu, že to pro tebe bude nepředstavitelné, ale kdo tohle nikdy neměl doma, tak to asi nepochopí...a nemysli, že už jsme nezkoušeli kde co...občas se nám podaří něco nastavit podle našich představ, ale stačí nějaká nemoc, nebo mimořádná situace a je zase všechno zpátky při starém...
|
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(11.3.2017 12:05:15) Zefýr, popsala jsi to naprosto dokonale, přesně tohle je i naše situace...a je fakt, jak píše Danulu, že taky někdy trochu pomáhá, když má seznam nebo plán na příští den, co se bude dít a co má udělat...respektive nejlépe to funguje když si ho večer před tím napíše s naší pomocí sám...
|
|
|
|
|
|