Dari79 |
|
(24.3.2017 23:09:34) Klid, než půjdete domů, tak holky budou dechově stabilní. Teď jsou pod neustálým dohledem monitorů stejně, předpokládám. Malý byl do toho kila a půl dechově hodně nestabilní, přestával dýchat klidně i 2x za hodinu, tak holt byl na JIP a v inkubátoru, furt na monitoru, i když jsem ho chovala. Dechově se zlepšil až po první transfuzi (měl dvě), to měl asi 1,7 kg. Od té doby apnojky jen velmi zřídka. Od těch dvou kilo už žádnou... Domů jsem pořídila monitor do postýlky, měla jsem dvě podložky a jeden přístroj - jednu v postýlce v ložnici a jednu v obýváku v košíku přístroj jsem přepínala. Když jsme jezdili v kočáru, tak jsem ho teda zpočátku fakt furt pozorovala (a dávala mu ruku na hrudníček, jestli se hýbe). Jako, člověka to vycuká, ale je to koneckonců běžné a tím dozráním to vymizí... Na plínu jsem monitor neměla, přišlo mi to podle recenzí a tak prostě míň praktický.
|
kambala pláááckááá |
|
(24.3.2017 23:44:49) no na jídlo byla odpojená, byla jsem daleko od inkubátoru, takže jsem si toho naštěstí všimla...
|
Dari79 |
|
(25.3.2017 8:06:55) No jo, já to chápu. Malý zapomínal dýchat, když hluboce usnul (teda jako myslím jen v té nemocnici), takže to bylo "v pohodě", protože to byl vždycky ve škatuli nebo v té "plastové postýlce". Když jsem ho chovala, měl snímač připnutý na nožičce, a chovali jsme hned vedle inkubošu - bo oni nevěřili spíš mě, že bych si všimla, že mi dítě přestává dýchat, asi.
Jak píšu, já měla podložky dvě v postýlkách doma a je fakt, že mě to děsně štvalo hlavně v tom kočáru, že tam ji nemám, furt jsem na to dítě sahala, když usnul a nehýbal se. To jsem o té plenkové uvažovala, ale zas jsem měla pocit, že ani té bych nevěřila, právě kvůli tomu pohybu celého kočáru atd, čili že stejně i s tím monitorem bych na to dítě pořád sahala.
"Sousední" holčička, jinak už stabilní a na propuštění, se přidusila fest při krmení normálka den před plánovaným propuštěním z nemocnice, byla podobně velká, ,jako náš, tj. už přes 2 kila, vyděsilo nás to všechny - musela zasáhnout sestra a odsát jí, ale normálka je pustily domů v plánovaném termínu.
Z druhý ruky bych koupila max. od známých, na netu ne. Já ty svoje monitory půjčila už postupně pár maminkám z okruhu rodiny a kamarádek, ale všechny měly normálka donošené dítě, tak si to braly jen tak pro jistotu, nikdo si nestěžoval, že to nefunguje. Tj. jsou v oběhu už 6 let Je to na pár měsíců sice jen, ale pro matky nedonošeňat holt nutnost - i tak jsem pořádně nespala pár měsíců, bo jsem furt to dítě kontrolovala, bez monitoru bych nespala ani minutu se obávám...
Pravda je, že si doteď na to dítě sáhnu, když se v noci vzbudím a spí tvrdě a neslyším ho ani odfukovat, myslím, že se podvědomně budím furt, když "neslyším" nádech-výdech. Matka nedonešeňata je holt diagnóza na celý život.
|
|
|
Vítr z hor |
|
(25.3.2017 7:15:23) Treba nebudou, to nikdy nevis. Jedno moje dite bylo za mesic pobytu ve velke porodnici jedine, ktere "houkalo". Vyzkouseli vsechny mozne monitory - plenkove tehdy nemeli, neverili jim. Az do 2 let (!) prestavalo dotycne dite dychat skoro denne, a to se nejednalo o nijak tragickou nedonosenost (1620g). Druhe dvojce v pohode.
|
|
|