libik |
|
(12.12.2017 11:53:57) Monty, ale kontrastem k "obžerství" jim byla celkem hubená mezidobí, ne jako dneska, kdy jde těžko vymyslet jídlo, zážitek nebo předmět, který jedinec neokusil napsled 29. 11.
|
Z+2 |
|
(12.12.2017 11:56:13) Tak. On před vánocemi byl půst, který se dodržoval.
|
|
Monty |
|
(12.12.2017 12:03:39) maargitt, to samozřejmě záleželo na společenském postavení. Sladké bylo dlouho drahé, protože cukr bylo luxusní zboží, sladilo se medem nebo se používaly různé ovocné kaše. Pokud jde o půst, ten lidi samozřejmě sral a snažili se ho obcházet, jak to šlo. Třeba ty jednou zde jmenované bobří ocasy se u nás jedly právě kvůli tomu, že měly "šupiny" a proto si to obhájili jako vhodné postní jídlo. A takových věcí, kterými se ten půst lidé snažili "ochcat" bylo víc. Není to tak, že by poslušně ocucávali kůrky.
|
libik |
|
(12.12.2017 12:07:19) Monty, hlad byl do 50. let minulého století realita pro naprostou většinu obyvatel, ve vší úctě, nelíbí se mi, že si z toho děláš prdel. To, že Rettigová popsala jídla ze slavičích jazýčků není obraz toho, jak se jedlo dřív.
Ještě můj děda měl osypky, když jsem použila do buchty půl másla a byla to domácnost, kde se nevyhodil drobek.
|
Monty |
|
(12.12.2017 12:10:36) Libiku, hlad ne. Skromnost, šetrnost, úsporné nakládání s jídlem. Opravdových hladomorů bylo na našem území minimum. Podle tebe je "prdel" popsat, jak co bylo? Resp. jak to popisují historické prameny?
|
Monty |
|
(12.12.2017 12:15:36) maargitt, ale Libik píše "většina lidí", já přece netvrdím, že NIKDO NIKDY neměl hlad. "Většina lidí" prostě hlady netrpěla. Chudí jedli málo, měli jiný jídelníček, někdy nejedli celý den, ale "většina lidí" opravdu v historii této země nehladověla.
|
libik |
|
(12.12.2017 12:17:24) "někdy nejedli celý týden", ale hladem netrpěli, nu vezměme si z nich příklad
|
hbf |
|
(12.12.2017 13:49:30) Den a týden, kdo by to rozlišoval, že?
|
|
|
Z+2 |
|
(12.12.2017 12:31:32) Za hospodářské krize se u nás umíralo hlady. Ale to je asi pod rozlišovací schopnost Monty.
|
Monty |
|
(12.12.2017 12:34:39) Z+2, tak že máš ty problém s chápáním pojmu "většina" už vím.
|
|
|
|
|
|
libik |
|
(12.12.2017 12:14:22) Monty, hlad není hladomor, jíst potřebujeme asi 4x méně než to provozujeme. Ale kručení břicha, tuk a bílá mouka jako vzácnost, chleba až ve čtvrtek..to bylo běžné)
Já nevím, jak v Budějicích, kde by chtěl žít každý, ale na západě Čech se před 40 lety vařilo maso 2x týdně a to byl "blahobyt" jistoty práce.
|
|
|
Žžena |
|
(12.12.2017 12:17:31) Monty, moje prababi zažila opravdu velký hlad ještě za první republiky, nikdy se z toho úplně nevzpamatovala. Ona na tom byla jinak města a venkov...
|
Monty |
|
(12.12.2017 12:24:38) maargitt, vidíš, moje babička byla ročník 1926, narodila se na vesnici, její otec byl chalupník, matka v domácnosti. Byli chudí. Vyprávěla ledacos, ale o tom, že by trpěli hlady fakt ne. Ano, nepřejídali se, museli být skromní, zužitkovat co se dalo, maminka jí chleba odměřovala, ovšem nehladověli.
|
Monty |
|
(12.12.2017 12:33:48) maargitt, ale ona vyprávěla, že museli šetřit jídlem, že si nemohla dovolit žádné "lahůdky", ani ten Bobšův rohlík s kolečkem salámu, ale to není HLAD. Hlad ve smyslu hladomor, kdy fakt lidé většinově trpěli hladem nebyl realita všedního dne, to se stávalo jen poměrně zřídka, především v souvislosti s válkou. Myslím, že poslední velký hladomor byl kombinace války a neúrody někdy ke konci 18. století, kvůli němu se vlastně v Čechách rozšířilo pěstování brambor. Ti nejchudší nejspíš měli hlad vždycky, ale nebyla to VĚTŠINA LIDÍ.
|
Monty |
|
(12.12.2017 12:39:00) maargitt, tak znova. Netýkalo se to VĚTŠINY LIDÍ. Rozhodně nezpochybňuji, že lidé hladověli, ale nebyla to většina. Mimo období hladomorů.
|
|
susu. |
|
(12.12.2017 12:39:53) Maargit, jo, když museli, tak hladověli, nic jiného jim nezbylo. A když mohli, tak konzumovali, tak jako my.
|
|
|
Z+2 |
|
(12.12.2017 12:37:21) Hladomor tu nebyl, hlad jo. A jsem přesvědčený, že většina lidí zažila to, že jim hlady kručelo v břiše. To k většině.
|
iiiiiiiiii |
|
(12.12.2017 12:43:08) V roce 1947 bylo hydrologické sucho označeno jako pětisetleté. Zasáhlo celý stát. Většina potoků vyschla, v Odře a Ostravici byl průtok minimální. Na severu Moravy nedosahovala úroda obilovin ani poloviny předpokládané sklizně. Nedostatek potravin byl v mnoha případech horší než za války. Komunistům přišlo sucho vhod.
Nedostatek potravin
Měsíční dávky bílého pečiva: pro děti do šesti let šest kilogramů, děti od šesti do deseti let měly nárok na deset kilogramů, od deseti do osmnácti let na dvacet kilogramů pečiva. Ostravský obchodník Jaroslav Pábl byl obviněn z kšeftování s potravinami. Soud ho osvobodil, udání bylo falešné. Důsledky sucha byly tak strašlivé, že vláda rozhodla dotovat příplatky k výkupním cenám dobytka. Ministr zemědělství Julius Ďuriš v rozhlase řekl, že za tyto příplatky lze děkovat pouze komunistům. Připomněl slib Sovětského svazu dodat obilí. Zástupci zemského národního výboru v Ostravě požadovali koncem září 1947, aby za šmelinu s potravinami byl uplatněn trest smrti. Nastal hon na šmelináře. Kilo másla stálo na černém trhu dvě stě korun, stejně jako kilo česneku, jedno vejce bylo za osm korun a metr hedvábí za šest set korun. Republika byla poprvé od konce války bez potravinových dodávek UNRRA. Začátkem října proběhla v Ostravě velká razie na šmelináře, zabaveny byly tuky, mouka, cukr, dále tři sta dvacet vajec, čtyři vepři, dvě husy a osmdesát metráků uhlí.
https://www.mesto-bohumin.cz/cz/zpravodajstvi/novinove-clanky/28191-v-roce-1947-bylo-sucho-desetkrat-vetsi-nez-letos.html
|
Eudo |
|
(12.12.2017 14:26:43) "Měsíční dávky bílého pečiva: pro děti do šesti let šest kilogramů, děti od šesti do deseti let měly nárok na deset kilogramů, od deseti do osmnácti let na dvacet kilogramů pečiva. "
Ja jen Trochu pocitam: 20 kg PECIVA pro pubertaky za mesic - to je priblizne 3/4 kg na den?
Jinak se k hladu nevyjadruju.
|
|
|
|
|
Monty |
|
(12.12.2017 12:40:28) maargitt, no a to právě není pravda. Nejchudších nebyla většina.
|
Z+2 |
|
(12.12.2017 12:42:24) Nebyla, přesto jsem přesvědčený, že třeba za doby krize většina občas hlad měla.
|
Monty |
|
(12.12.2017 12:44:51) Z+2, krize, hladomor - to ale nejsou v historii převažující období. Jsou to události, k nimž docházelo jen ojediněle. Většina lidí v historii se opravdu nemohla přejídat, měli zcela jiné stravovací návyky, jedli méně, museli velmi šetřit s jídlem, ale setrvale nehladověli. To je to jediné, co si tu dovoluji rozporovat.
|
Z+2 |
|
(12.12.2017 12:48:10) Tak to je slušný posun. A nevím jak je to s většinou historie. O tom je polemizovat nesmysl.
|
Monty |
|
(12.12.2017 12:50:14) Z+2, ne, to píšu od začátku. Většina lidí prostě nehladověla, s výjimkou období, které budeme pro zjednodušení nazývat "hladomor".
|
|
|
|
|
|
|
|