| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Mizerný vztah mezi sourozenci

 Celkem 75 názorů.
 Jarina75 


Téma: Mizerný vztah mezi sourozenci 

(15.12.2017 8:21:35)
Ahoj, mám skorodvojčata (18 měsíců od sebe), kluka (12), holka (skoro 11). Mají komplikovaný vztah od mala, resp. starší měl s jejím přijetím velký problém a řekla bych, že se to táhne do dneška. S přicházející pubertou to dost graduje, vzájemně se podpichují a většinou to končí fyzickým násilím - tj. vymění si pár ran, poté vychladnou a tak furt dokola, podněty si hlavně syn najde vždycky (ale holka teda taky umí otravovat).

Vždycky jsme do toho nějak zasahovali ve prospěch mladší holky, kluk to vždycky bral tak, že jí nadržujeme, protože ona ho zase provokuje atd. Nemám čas ani sílu sledovat každý jejich konflikt, kdo si začal, tak jsem tomu nechala poslední týden volný průběh, prostě ať si to řeší jak umí. Z toho je zase nešťastná dcera, protože má pocit, že se jí nezastanu, když on ji třeba bouchne.

Je to zamotaný kruh a já už prostě nevím, co s tím. Když jsou s mužem, dělají si zle taky, ale v menší míře než když jsem s nima já. Jinak máme ještě 3. nejmladší dítko, které je úžasné a nekonfliktní, my s manželem máme taky pěkný vztah. Ale tohle nám permanentně kazí pohodu. Syn má ADHD, má trochu problém zvládat emoce - např. ona na něj dělá xichty a jeho to dokáže vytočit do nepříčetna a je schopen jí fyzicky ublížit. Ale ve škole třeba nemá s chováním problém, naopak co se týče chování ke spolužákům, tak ho učitelé spíš chválí, detto když je třeba u mých kamarádek s jejich dětma, tak si ho vesměs pochvalují, že je úžasnej. Je to prostě pouze a jen ve vztahu ke své sestře.

Nějaká rada? Je to na rodinnou terapii? Je problém ve mně? Já už fakt nevím, co s tím dělat. Díky za všechny podněty.
 TwinVerča 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 8:32:18)
Kamarádka má dvojčata, taky kluka a holku, v podobném věku. Podobné problémy, krom toho přijetí sourozence, to máme naštěstí u dvojek v pohodě ~;). Prý jim neuvěřitelně pomohlo, když dostali každý svůj pokoj. Ubylo konfliktů a je klid. Pokud máte jen trochu možnost, zkusila bych to,
 magrata1 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 8:42:09)
U nás totéž. Dcery 8 a 6 let. Akorát u nás se prosazuje ta mladší, mlátí starší. Starší přistupuje k násilí zcela výjimečně, většinou na provokace a bití reaguje brekem a řevem. Ale mají se rády, když se nevidí nebo když mají společného nepřítele (matku a otce, kteří je nutí uklízet a pod.). Nejmladší je děsná semetrika. Když jí byly 2 roky, byly jsme spolu na dvoře. Ptá se mě: "Eveinka, kde je?" Já: "Obouvá si boty a půjde za náma." Ola: "Hujá, hujá, budeme se hádat!"~o~~8~~v~
 Kudla2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:18:17)
"hujá, budeme se hádat" ~t~

jinak teda si taky myslím, že kolikrát jeden sice vypění, ale kvůli tomu, že ten druhej ho cíleně provokoval a pošťuchoval, ale to už není tolik vidět.

Také bych kladla důraz spíš na to, že se nemá bít NIKDO, než že on je kluk a nemá bít holku.
 Marika Letní 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:31:39)
Kudlo, já to myslela tak, že u stejného pohlaví bych spíše mohla nechat volnější průběh řešení sourozeneckých sporů a neřešila každičký šťouchanec. Ale v uvedeném případě: holka - kluk (navíc starší), tak tam bych netolerovala jediný fyzický útok. Prostě ne.
 Fren 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 8:52:52)
"Vždycky jsme do toho nějak zasahovali ve prospěch mladší holky"

- tady vidím zakopaného psa,to VZDYCKY je fakt hodně špatně.

Máme kluky 23 měsíců od sebe a těchto situací jsme si zažili všichni taky neúrekom,ale snažili jsme se na to dívat objektivně,ne jen upřednostnovat jednoho;ale je mi jasné,že jsme taky ne vždy asi rozhodli správně,přesně jak píšeš,člověk u těch dětí nestojí furt a celý den,aby bylo nabíledni,kdo začal a kdo tedy si zaslouží rodičovský sprdunk.

U nás zase spíš starší popichoval mladšího a co bylo nehorší, někdy mu i schovával jeho věci - třeba hodinky,které od nás dostal mladší,už nevím jestli k vánocům či narozeninám.A protože jsme tehdá tohle netušili,že mu to starší brácha schovává,schytal to od nás ten mladší,že ztrácí věci.Až když jsme se stěhovali a klukům bylo 15 a 17 let,jsem tyhle hodinky,schované před mnoha lety tím starším objevila a věř,že jsem na něj hned naběhla a teda za obrázek si to nedal,co jsem mu řekla,moc mě to v tu chvíli mrzelo vůči tomu mladšímu,jak od nás nespravedlivě tehdá dostal vylágoš - ztratil totiž jedny hodinyk,pak dostal druhé a o ty taky přišel.
 Marika Letní 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:00:34)
Dva kluci (nebo holky) je ale fakt jiná situace, než starší bratr fyzicky řešící spory s mladší sestrou. Jedině, že by sestra byla o hlavu větší, ale i tak bych to netolerovala.
 Marika Letní 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 8:57:44)
Můj názor je, že kluk nesmí na holku vztáhnout ruku (tedy on by nikdo neměl konflikty řešit fyzicky). Nulová tolerance. Takže jakmile by tam byl fyzický útok, tak bych tvrdě zasáhla. I kdyby provokovala, tak prostě na násilí nesmí dojít. Musí se to naučit, je mu 12, už není mimino.
 aky 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:06:41)
... že kluk nesmí na holku vztáhnout ruku (tedy on by nikdo neměl konflikty řešit fyzicky).

Tak ako to je? Holka moze a kluk nie, holka nie a ""nikto"" by mohol, kluk nemoze a ""nikto"" by nemohol? Nejako sa v tom stracam.~3~
 Kafe 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:06:17)
"Můj názor je, že kluk nesmí na holku vztáhnout ruku "

to je nesmysl, zvláštně u malých a trochu větších; když ho provokuje, je normální, že ho to vytočí
 Lady V. 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 11:13:19)
Já s tebou, Marko, souhlasím. Taky mám staršího syna a mladší dceru, on má sílu jak býk. Kdyby se měli s dcerou rvát, je to jak kamion proti koloběžce.
No naštěstí jsem je to odnaučila, teď do sebe jen ryjou a hádají se, ale nervou. Ale že by si nějak rozuměli, se bohužel říct nedá.
 SleepWell 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 22:08:28)
Marko, to si ale resis nejaky svoje traumata, ne? Bud muzou oba nebo zadnej. Z holky takhle akorat vyroste pekna potvora.
 Marika Letní 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(16.12.2017 20:47:18)
m-007 To by mě zajímalo jaká ta traumata jsi z mého názoru na nulovou toleranci fyzického útoku staršího bratra na mladší sestru vyčetla? ~;) ~t~
 SleepWell 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(17.12.2017 10:15:22)
no treba v jine diskusi pises o tom, jak te urazi vtipky. A podobne ladenych prispevku mas mnohem vic. Takze odhaduju nejaka traumata. Navic takovou blbost, jako ze jeden mlatit muze a druhej ne, to vymysli jenom nekdo s nejakou zatezi. Rodici synu i dcer je jasne, ze tohle nemuze povolovat ani na jedne strane. Silnejsi bratr nemuze mlatit, protoze nasledky by byly velke. Krom toho, ze by si zvyknul, ze to je reseni konfliktu. Ale slabsi dcera take nemuze mlatit, protoze si zvykne, ze ublizovat je v pohode a je to reseni konfliktu.

 Marika Letní 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(17.12.2017 16:35:53)
Vadí mi srážení partnera skryté za vtip, to jo. Láskyplná komunikace mezi partnery vypadá jinak.

A tvoje překroucení mého výroku ohledně nulové tolerance fyzického útoku staršího bratra na mladší sestru snad ani nemá smysl komentovat. ~d~ Pokud někde píšu, že slabší může mlátit, tak mě cituj s odkazem.

Díky za pokus o psychoanalýzu na dálku, ale jsem starší sestra. To neklapne. ~t~
 Dari79 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:06:37)
Hele, to je asi všude.

My jsme se ségrou o rok a s bráchou o 2,5, čili pro konflikty byl prostor furt a vždycky. Obvykle jsme teda mlátili toho malého bráchu, chudáka, pak jsme se vztekali, že je mazlíček a je mu nadržováno. Mezi sebou taky, ale míň, to si tolik nepamatuju. Pomohl asi až čas, až jsme z toho prostě vyrostli.

Sama to nezažívám, protože mám jen to jedno, takže neporadím, jen snad utěším, že se to děje ve vícero rodinách a že nakonec z nich většinou vyrostou normální (nekonfliktní) lidi...

Nakoupila bych si odbornou literaturu, sjela články na webu a zkusila něco z těch doporučení aplikovat... Nebo to holt přežít, pokud se vysloveně nezabíjí nebo neteče krev...
 aky 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:12:26)
... Je problém ve mně?

Ano, chyba je v Tebe, konkretne vo vete - Vždycky jsme do toho nějak zasahovali ve prospěch mladší holky, kluk to vždycky bral tak, že jí nadržujeme, protože ona ho zase provokuje atd. Nemám čas ani sílu sledovat každý jejich konflikt,

Ty nemas zasahovat automaticky v prospech niekoho, Ty mas zasahovat tak, aby to bolo spravodlive ( aj vacsi a starsi totiz moze byt v prave). Tam ten rozdiel nie je 5 rokov, ale par mesiacov, co u deti nerobi az taky rozdiel, aby jeden musel vsetko chapat a druhemu vsetko preslo. Cize poctivo vypocut obe strany, najst si cas a silu, ked si si nasla cas a silu urobit deti a potrestat aj mensieho v ruzovom, pokial si to zasluzi. ~3~
 Dobra1 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:14:45)
Ahoj,
myslím, že jsi dělal velkou chybu, když ses do teď zastávala dcery. Ono to opravdu bylo asi nadržování.
Já bych si je oba vzala večer stranou (každého zvlášť) a zeptala bych se jich, jaké by oni sami navrhli zlepšení.
Pak bych začala pracovat se synem na tom, jak zvládnout sestřino provokování - třeba bouchat do parapetu místo do ní, odejít z místnosti apod. Pokud ho nevyprovokuje, přestane to dceru nejspíš samo bavit.
Určitě je rozdělit - pokud nejde samostatný pokoj, tak ten jejich rozdělit na privátní zóny. U nás mají děti kolem postelí závěsy, když se chtějí uklidit, zatáhnou si je a nikdo tam nesmí. kdo toto poruší, pocítí důsledky - ode mě.
Někdo rozděluje pokoj nábytkem, kamarádka, která to udělat nemohla, udělala čáru na zemi - resp. si ji udělali její 3 děti pod jejím dohledem, aby to bylo jakž takž spravedlivé. Platil zákaz chodit do cizí zóny bez dovolení.
Ještě mě napadá, jestli jim nechybí soukromý čas s tebou, třeba udělat si každý den na každého 20 min., do kterých nesmí nikdo cizí zasahovat, nebo 1 hodinu jedenkrát týdně - ale tohle fakt dodržovat, dát tomu prioritu, vynechat jen z vážných důvodů.
Nicméně bych neočekávala změnu vztahů do nějaké velké lásky, spíš naopak, ale i příměří bude dobré a časem se to může ještě posunout
 Marika Letní 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:16:41)
Zkusila bych spolu s dětmi sepsat rodinná pravidla - několik bodů, mezi nimi nepoužívání fyzického řešení sporů. A nechala je navrhnout, co v případě nedodržení. Třeba tě překvapí. Já bych to řešila odesláním na 10-15 minut do jiné místnosti vychladnout, popřemýšlet o svém chování, pak omluva, řekneme si, že se máme rádi a jedeme dál, nevyčítáme.

Další bod pravidel by byl, že se neprovokujeme a za to by byl taky výše uvedený "oddych". Snažila bych se přetnout ten začarovaný kruh provokací a útoků a zamyslela se, kdy především vznikají.

Pokud bych byla bezradná, našla bych psychologa a řešila s oběma dětmi. Náhled nezávislé osoby bývá cenný.
 Marika Letní 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:28:01)
Tuten - nemyslela jsem mezi dětmí, nenapsala jsem to jasně. Omlouvá se všem (do prostoru ~;)), že se máme rádi si řekneme já s dítětem. Protože já jsem ta autorita, co vstoupí do sporu a musí řešit. Jde o to, aby bylo tím ritálem (vychladnutí, omluva, udobření) jasné, že už se na něj nezlobím dále.

Pro každého to asi není, na někoho může působit lépe uklidnit se aktivně pohybem (pak bych zkusila dřepování).

Ještě mě napadá pořídit boxovací pytel a pokud má dítě pocit, že potřebuje bouchnout, tak přesměrovat jeho agresi tam.
 kambala pláááckááá 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:17:42)
My se s o tři roky mladší sestrou rvaly denne,dokonce jsem ji zlomila nohu omylem. Někdy jsme se rvaly i v pubertě, hrozně mě vytacela. Fakt jsem ji někdy úplně nenáviděla. Přešlo to, vztah máme velmi dobrej :), vydrz do jejich 30
 Jarina75 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:28:31)
Holky, díky za názory. Pokoje mají každý svůj, ona většinou jeho soukromí respektuje, on je schopen udělat jí naschvál typu, že jí vleze do postele a dá třeba nohy na polštář, což ona pak má hysterák. Nebo se učeše jejím hřebenem, naschvál, aby to viděla, že. A podobné věci.

Jinak bych řekla, že se dětem věnujeme, i ten sólo čas mají, většinou večer u každého z nich někdo z nás je, pomazlíme se, namasírujem jim záda, čteme.

Odborné literatury mám horu, teď chodím na kurz Respektovat a být respektován. Taky po nich nepožaduju, aby se milovali za hrob, ale minimálně ten respekt tam být musí. No je to těžký.

Kambalo, já se taky se ségrou naposled porvala ve svých 20ti, když jí bylo asi 12:-) no a teď se samozřejmě milujeme a jsme rády, že se máme... Jen to přežít. Je to fakt strašně otravné a narušuje to rodinný život.



 Jarina75 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:32:03)
Jo, ještě holka byla minulý víkend pryč na nějaké akci a měli jsme jen kluka a nejmladší. To byla TAKOVÁ POHODA!!!
 Marika Letní 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:40:31)
Jakmile ubyde jedno dítě, je to vždy klidnější. Pokud by to byl setrvalý stav, nemysli, že by nebyly konflitky.
 Alena 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:36:21)
A když vleze dceři bez dovolení do pokoje, jak zareaguje? U nás by za tobyl proste trest, který by byl hodně neprijemny, podruhy by to neudelal.
 Marika Letní 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:37:34)
Vím, že popisuješ jen jednotlivosti, ale takhle vyznívá jako horší provokatér syn. Dělání ksichtů je čajíček proti nerespektování soukromí a dávání nohou na polštář. Jasný bod pravidel, nevstupovat bez vyzvání do pokoje sourozence. A postih za nedodržení.

Musel by převléci její povlečení. On by si to příště sakra rozmyslel.
 Ruth 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:41:24)
Šmankote, TOTO je RODINNÝ ŽIVOT. Sourozenci se učí a mají naučit spolu žít, vycházet, vyřizovat si to spolu. Rodiče mají být ke všem stejně spravedliví, to je alfa omega. Tady jste už udělali chybičky, tak se polepšete.
 magrata1 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:39:31)
Myslím, že nejlepší je nepátrat po tom, kdo si začal a potrestat oba. Pak si třeba rozmyslí, jestli provokovat/bít/řvát , nebo radši se skřípěním zubů trpět vedle nemožného sourozence. Já už jsem se na pátrání vykašlala. Pokud není opravdu jasné, jak to bylo, trestám obě. Nemám čas, náladu ani nervy, abych pořád poslouchala sáhodlouhé příběhy a rvačkách našich děcek~2~
 kachna_ 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:40:51)
A ono taky společný nepřítel ("nespravedlivý" rodič), docela stmeluje. Ale nevím, jestli bych s tím začínala v tomhle věku.

U nás ještě funguje:
1) Jsou na sebe protivní = nudí se a potřebují práci
2) nedokážou se shodnout při práci, dostanou práce dvojnásobek, každý jinde
 Ropucha + 2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:44:23)
Jarino, sama vidíš, že syn měl s přijetím sestry problém a stále to v něm je.
Jak jste s tím jako rodiče pracovali? Pomáhali jste mu nějak, aby sestru nevnímal jako vetřelce a konkurenta?
Syn patrně necítil dostatek podpory, proto se se situací vypořádává po svém.
Neplácám jen tak, znám tu situaci velmi dobře, mám také syna a dceru 21 měs. věkový rozdíl.
Rivalita a žárlivost mezi sourozenci je přirozená, úkolem rodičů je dát oběma dětem pocit, že jsou stejně důležité a stejně přijímané.
Pro toho staršího je to velmi těžké, vidím to na svém starším, jak citlivě vnímal a stále vnímá naše jednání.
 magrata1 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:59:16)
No, já jsem ze žárlivosti měla strach 2x. Máme 3 děti 17, 8, 6 let. Měla jsem strach, jak to ponese dlouholetý jedináček. Bez problémů. Sestry se milovaly od narození, úžasný vztah. Nejmladší je o 23 měsíců od prostřední. Bála jsem se, že dvouleťačka bude žárlit. Prd. Od narození žárlila nejmladší, ač všechny kolem usurpovala, visela mi na koze jako klíště a nohou ode mě odkopávala prostřední. A pořád má pocit, že ona si zaslouží víc, že jsme moc chudí, málo jí sloužíme, málo ji opěvujeme. Prostě povaha.
 libik 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:44:37)
Myslím, že popisuješ tradiční sourozenecký vztah. Mí miláčci byli od sebe 3,5 roku, starší chlapec byl vždycky dvojnásobné hmotnosti, dobráček, co nakonec vyletí a holčička potvůrka, co si nedá pokoj.

Když jsem je na krátko nechávala samotné doma, vždy jsem se tiše pomodlila, aby se nazabili~t~
 Ropucha + 2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 9:54:44)
Jitys, souhlasím, že rivalita je běžná a přirozená, ale z vlastní zkušenosti i z pozorování kolem sebe bych řekla, že starší sourozenci často žijí s pocitem křivdy. O malé dítě se rodiče logicky starají intenzivněji než o větší dítě, na větší dítě také mívají vyšší nároky a děti to prožívají velmi citlivě.
 Kafe 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:08:12)
Děcka jsou prakticky stejně stará, takže nemá smysl zasahovat ve prospěch holky. Není batole. A rvou se právě proto, že jsou podobného věku a navzájem se berou jako konkurenti. Také jsem se s bratrama rvala (byli jsme věkově blízko). Až někdy v pokročilé pubertě se se mnou už nechtěli rvát, že jsem holka a mne to tedy dost mrzelo. To pošťuchování a boje mě bavily.
 Jarina75 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:15:56)
Liško, problém je v tom, že dcera je dost přecitlivělá - víloidní typ, takže ona se samozřejmě prát nechce. Ale když jí rupnou nervy, tak jde na něj klidně pěstma, ale to už je z čirého zoufalství. Je pravda, že většinu těch sporů začíná on, posouzeno objektivně, musí si rýpnout, udělat něco naschvál. Ona taky někdy začíná, ale je to spíš v poměru 30/70%. Já se furt snažím přijít na to, co je za tím hlubšího, už jsme samozřejmě absolvovali tresty výpraskem počínaje, zákazem PC konče, ale nic z toho nemělo efekt.
 Ropucha + 2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:42:18)
"co je za tím hlubšího"

Žárlivost. Nezpracovaná nejistota.
Přišlo jiné dítě a "sebralo" mu maminku, když mu byl rok a půl.

"už jsme samozřejmě absolvovali tresty výpraskem počínaje, zákazem PC konče, ale nic z toho nemělo efekt."

Ne, to nepomůže, silou to nemá cenu řešit.
 Jarina75 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:15:57)
Liško, problém je v tom, že dcera je dost přecitlivělá - víloidní typ, takže ona se samozřejmě prát nechce. Ale když jí rupnou nervy, tak jde na něj klidně pěstma, ale to už je z čirého zoufalství. Je pravda, že většinu těch sporů začíná on, posouzeno objektivně, musí si rýpnout, udělat něco naschvál. Ona taky někdy začíná, ale je to spíš v poměru 30/70%. Já se furt snažím přijít na to, co je za tím hlubšího, už jsme samozřejmě absolvovali tresty výpraskem počínaje, zákazem PC konče, ale nic z toho nemělo efekt.
 Kafe 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:21:34)
Jarino - mají společný pokoj? Dobrý způsob je držet je dál od sebe. Jinak moje 3 se také perou. Tam chráním jen nejmenší, protože je batole, kdežto ti starší už začínající puberťáci. Většinou se o něco hádají, chtějí stejnou věc najednou,... A také je tam taková-ta pubertální permanentní nasr.nost (v tom vyniká hlavně dcera, které je 11).
 Jarina75 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:30:17)
Liško, ne, mají každý svůj. Já bych to tak chtěla řešit nějakým respektujícím přístupem, protože vidím, že nějaké bití a řvaní nemá smysl. Ale zatím jsem teda nepřišla na nic, co by to trochu změnilo. Jsou samozřejmě i světlé chvilky, ale je jich teda strašně málo. Jinak k nejmladší (6) má ten nejstarší naprosto jiný vztah, prostě ji nebere jako konkurenta. Komplet se o ni postará, vyzvedne ji ze školy, zavede na kroužek, úplně jiný level.
 Kafe 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:46:35)
Jarino - syn mi nic neřekne, ale třeba dcera se mi několikrát svěřila, že má pocit, že jejího bráchu preferuju (učím se s ním denně logopedii a z jejího pohledu s ním trávím více času a mám ho tedy raději). Takže bráchu kvůli tomu nesnáší, často.

Takže ještě radím si s každým dítětem trávit nějaký čas, jen ty a dítě.
 Z+2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:49:59)
Čas rodič jedno konkretní dítě by měl být samozřejmostí v rodinách s více dětmi. A mělo by to platit pro oba rodiče a ideálně pravidelně. Strašně moc to situaci v rodinách prospívá. ~R^
 Hanka 75 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(16.12.2017 23:52:31)
chval za všechno pozitivní, vyzdvihni co je super - teď jsme spolu měli prima legraci... apod., přecházej sporům (je prima, že mají každý svůj pokoj), chvíle jen pro sebe a dítě - píšeš, že máte, tak to je také pozitivní..
určitě se nesnaž nadržovat dceři, to je určitě chyba být vždy na její straně chránit ji. My máme jedno dítko také jako potřebné chránit, ale už odhalujeme, že on to prostě umí, je herec a prostě si volí chování, kzeré vzbuzuje automaticky podporu a ochranu, a ten druhý naopak působí, žeje vždy ten špatný (ale není to tak).
Co jde, je nech vyřešit samotné, prkotiny určitě.. možná budeš mile překvapená, že hodně si toho vyřeší sami.
Máme podobný problém, vím, jak ti bylo když da starší byli pryč, znám to :-) U nás je tedy naprostá pohoda, i když je jinájeden starší a nejmladší. A také u nás ten "agresivnější" u tebe syn, má perfektní vztah s nejmladším. Naopak ten na místě tvojí dcery, tomu nejmladší trochu bere jeho pozici a vztah tam není tkaový. Ale k nejmladší se oba chovají dobře. Mezi nimi je to také silná konkurence a rivalita.
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:16:15)
Nic si z toho nedělej, v některých rodinách je hůř. My jsme třeba 3 lidi ADHD. ( já a obě děti). ~t~
A teda i přesto si myslím, že se to nějak dá. Děcka jsou od sebe skoro dekádu a to mám větší strach - dcera má 30 kg, syn 70, možná víc. Jednou jsem si o syna málem zlomila ruku. Když jsem mu chtěla dát lepáka a on mi tam nastrčil svoji ruku. No to mu bylo asi 14, od té doby to nepokouším ~t~
 Soorgarden 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:31:31)
Bohužel u nás je to to samé. Děti jsou od sebe cca 1,5 roku a příšerně na sebe žárlí. Jsou zatím ještě malé, ale už se bojím, co až na ně přijde puberta. Poradit neumím, sama nevím jak na to. Někdy je to ale celkem úsměvné ...krvavé spory typu: "mamííí vona se na mě usmívá" nebo "mamíí von mě o kousek poposunul" ~8~
 luthienka 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:35:06)
Prodo mám děti hoodně od sebe a je klid. Co zkusit je víc oddělovat - ať spolu nemusí trávit tolik času?
 Jarina75 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:41:22)
Luthienko, ono už to tak je, holka je děsně akční a má různé kroužky, takže kromě pátku a středy přichází kolem půl 6. Ale stejně i tak se tam najdou třecí plochy - tento týden měli tak 3 rána z 5 výstup a nebylo to způsobeno třeba stresem před odchodem do školy, času měli dost. Ale stejně se museli pomlátit. No je to na zbláznění.
 Soorgarden 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:45:14)
No já jsem od bráchy 7 let a cestu jsme k sobě našli až v dospělosti. Tak jsem si naivně myslela, že musím mít děti, co nejblíž u sebe, aby si spolu hráli a měli se rádi hned.
 Ropucha + 2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:49:02)
Soorgarden, na věkovém odstupu to podle mě záleží jen částečně.
Podstatné jsou povahy dětí a přístup rodičů.
Také znám i sourozence s velkým věkovým odstupem, kteří nemají dobrý vztah, a naopak jiné, kteří ho mají velmi pevný.
 luthienka 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 12:30:16)
Asi jsem se vyjádřila nestastne- myslela jsem tím, ze tak malý odstup mezi dětmi z vlastni zkušenosti neznám.

Proste bych je víc brala jako individuality: vlastní pokoje, odlišné koníčky, jeden jde s tátou, druhy s mámou a pak prohodit....
 Z+2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:39:20)
Já vidím mezi mým postojem, nikdy nesoudit sourozenecké hádky a bitvy a segřiným neustale vyšetřovat kdo za co může obrovský rozdíl. A dokonce i její děti se když jsou se mnou meně hádají. Osobně jsem přesvědčený, že kromě naprosto vyjmečných situací by do dětských sporů rodiče něměli vstupovat jinak, než doporučením. "Dohodněte se."
Moje děti se mají rády a skvěle si spolu vyhrají. A ano občas se provokují, ale pokud se to nechá být, tak to přejde zase v kamarádskou spolupráci.
 Žžena 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:47:17)
Tuten,
to mi hlava nebere, a Ty je necháš se mlátit?

Nemusí spolu vycházet ideálně, ale nějaká pravidla pro chování snad existujou, ne? Jsou dost velcí na to, aby byli schopni dodržovat základní společenská pravidla, že se lidi navzájem nemlátí. Ani když se nemohou vystát.
 Z+2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:47:32)
Malý zatím. Navíc je to specifické tou střídavkou a tím, že starší je holka. To je optimální kombinace.
Přesto si myslím, že to nesouzení, nehledání viníka je lepší strategie. Samozřejmě, nikdy to neplatí absolutně. Obecně se snažím dětem spíš vytvořit vnějšího nepřítele (sebe) než je přinutit na sebe žárlit.
 Ropucha + 2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:54:26)
"spíš vytvořit vnějšího nepřítele (sebe) než je přinutit na sebe žárlit"

To považuji za funkční strategii, myslím, že pocit spojenectví mezi dětmi je velmi důležitý.
Parťáctví má vzniknout spíš mezi dětmi než mezi rodičem a dítětem.
Ale je to těžké, sebekriticky přiznávám, že jsem také nadělala řadu chyb, které zpětně vidím.
 Kafe 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:55:19)
Nepřítel může trochu pomoc, ale také nemusím. Jako děcka jsme nepřítele měly, ale stejně jsme se rvaly o 106.
 Ropucha + 2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:59:25)
Liško, nějaká míra rivality bude mezi sourozenci vždycky, jde asi spíš o to, udržet ji v určitých mezích a udržet láskyplné jádro vztahů.
 Z+2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:57:50)
My jsme se na téhle strategii s manželku dohodli už před narozením dětí a snažíme se ji oba dodržovat. Určitě to neplatí absolutně, navíc děti jsou hrozně hodné. V každém případě mám pocit, že to funguje a jsme za to odměňováni. Navíc jako bonus, to vyžaduje méně energie a je to méně náročné než vyšetřovat. ~;)
 Ropucha + 2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 11:02:10)
Z+2, my jsme nad tím předem nepřemýšleli, my jsme to začali praktikovat právě z lenosti a ukázalo se, že to funguje :-) Na úmorné nekonečné diskuze, kdo si začal a proč, jsme neměli nervy, tak jsme je z pudu sebezáchovy uťali :-)
 Drop 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:48:48)
Z+2, vidím to stejně.
 Simeona+3 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:52:17)
Souhlasim se Zetkem. Nevidim cestu v rozhodovani detskych hadek. Pokud se nase dve holky rubou, odtrhnu je od sebe a izoluju. Proste kazdou do jineho pokoje, aby vychladly. Jsou si vekove bliz nez s brachou, obe holky, maji se moc rady a krasne si spolu vyhrajou, ale taky se hadaji a rvou~d~
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 11:31:47)
Tak my doma taky nevyšetřujem.
Říkám nejsme četnická stanice, zavřu dveře a ať si to spolu vyřídí. Většinou je za chvíli klid. ~;)
Možnost mít pokoje každý sám nemají. Kluka jsme se ptali, jestli by radši nebyl na intru ( má to do školy hodinu jednu cestu) a nechce. Taky občas využívá toho, že ségra za oba dva v pokoji poklidí. :-)
 Drop 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 10:46:16)
nezasahuju, neřeším kdo si začal, jenom konstatuju:hlavně se nazabijte, protože pak budete sami - na to fakt nemám čas a kapacitu řešit, zda se ona ušklíbla a on do ni pak strčil nebo naopak, když to graduje, tak je pošlu každého do jiného pokoje nebo je něčím zaměstnám ~d~
 Tizi 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 11:08:25)
Mám kamarádku, co má dcery 18 měsíců od sebe. Úžasný holky, ale jenom, když byla každá zvlášť. Byly v sobě pořád, hádky, naschvály, bití, všechno, máma na prášky. Zlepšilo se to v dospělosti, teď mají hezký vztah.

Syn byl hodné dítě, mazlivé, přátelské, nevyhledával spory, nebyl agresivní. Když měl 2 roky tak se jednou se mnou přišel pomazlit můj malý synovec. Když to dvouleté a jindy spíše bojácné batole uvidělo, tak se na něho vrhlo se strašným křikem a fyzicky ho napadlo, aby ho ode mně odehnalo. V tom věku by sourozence nebyl schopný přijmout.

Chci tím říct, že sice se mi nelíbí, když někdo provokuje, ale myslím, že to má hluboké kořeny v povaze a určitého traumatu z dětství spojeného s pocitem (i když třeba neoprávněným) nespravedlnosti ze strany rodičů, kteří podle jeho vnímání preferovali druhého sourozence.

Snažila bych se konfliktům předejít a minimálně by měli zakázáno chodit do pokojíčku toho druhého bez pozvání. Pokud to bude platit oboustranně, nebude to preferování. Dávala bych si záležet, abych kluka (ale samozřejmě i dceru) za něco pochválila a vyzdvihla (třeba že se stará o nejmladšího sourozence), aby měl pocit, že je i chválen a oceňován a nejenom neustále napomínán.
 Ropucha + 2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 11:39:07)
"myslím, že to má hluboké kořeny v povaze a určitého traumatu z dětství spojeného s pocitem (i když třeba neoprávněným) nespravedlnosti ze strany rodičů, kteří podle jeho vnímání preferovali druhého sourozence."

Přesně to si myslím.
Což samozřejmě není omluva pro škaredé jednání nebo dokonce fyzické ubližování.
Ale je to příčina a takto je třeba s tím pracovat.
Upřímně ale nevím, jak konkrétně začít v pozdějším věku, kdy stav už je roky zaběhlý. To asi bude těžší práce a běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem.
 Mariana +2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 11:39:47)
"Vždycky jsme do toho nějak zasahovali ve prospěch mladší holky" to taky vidím jako dost zásadní problém. To se pak nediv že to syn cítí že dceři nadržujete, což jste asi teda dělali a děti tohle vycítí jednoznačně.
Pak je dost obtížné pro některé povahy najít prostor pro sourozeneckou lásku.

Tím bych asi začala, nenadržovat. To ovšem rozhodně neznamená tolerovat fyzické násilí. Ovšem chce tomu dát nějaké mantinely aby podporu a zastání cítil i syn. Respektive to že dcera není vám není přednější.

Mám děti děti v podobné konstelaci jen ten rozdíl je dvouletý. A sama mám bohaté zkušenosti ze sourozeneckých vazeb jakožto nejstarší ze 4 sourozenců.

A věř mi, že zastávat se jen jednoho protože je mladší, menší, slabší nebo holka je prostě cesta do pekel. Respektive tam, kde jste teď.

Odmalička své děti vedu k stmelení a nutnosti spolu vycházet. Netoleruji fyzické násilí, ať už začal kdo začal. Ale vždy je napomenut i ten kdo začal, provokuje, dělá xichty apod.

A souhlasím se Ztkem že dětské hádky nevyšetřuji do podrobných detailů, nemíním s enehcat zatahovat do debat, já udělal to , protože on/ona tohle, já tohle protože ...
Obykle jsou napomenuti oba, ten kdo použije fyzické násilí více (je jedno kdo). A oba dostanou nějakou práci když mají čas na provokace či hádky. To je obvykle úúžasně stmelí, jak se cítí ukřivděni.
 Mariana +2 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 11:44:26)
A jak už tu padlo, souhlasím s tím že nic nestmelí sourozence lépe, než vnější nepřítel, míněno rodič. FUNGUJE TO. Znám z dětství, i naše sourozenecká skupina složité povahové konstelace se dokázala překvapivě jednotně stmelit vůči rodičům.

Takže sama praktikuju, a dopřávám svým dětem tuto možnost cíleně už odmalička. Ať už jde o formu "prudící", čili úklid, úkoly apod. Anebo zábavnou - čili nějaký "boj", hra. Vytvářím situace aby mohli jeden druhého "zachraňovat" přede mnou.
Tohle jsem dělala už odmalička a podle mně je to na jejich vzájemném dobrém vztahu velmi poznat. Jo taky se perou, pošťuchují atak, a myslím že je to v určité míře v podstatě normální. Ale taky se dokáží "milovat", jeden druhého zastat, pomoct si.

Pokud vám to doma vážně nejde, tak asi doporučuji vyhledat rodinnou terapii, nezávislý člověk může přinést jiný vhled do vašich vzájemných rodinných vztahů. V tomhle věku dětí už to totiž asi nebude tak snadné ty navyklé vzorce překopat. Spíš běh na dlouho trať. Rozhodně je však lepší se pokusit s tím něco udělat, než čekat zda se ve 30 skamarádí nebo ne.
 Eudo 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 12:39:29)
Radu nemam, protoze tohle vubec neznam. Ja jsem teda jedinacek, ale vyrostla jsem s bratrancem a sestrenici hned naproti v dome (=vetsinu casu spolu). Nikdo se nikdy nepral, nikdo nikoho neuhodil - ani nase matky samozivitelky nic neresily rezanim.

Muj muz je ze 7 deti. Nikdy se neprali, podle tchyne i malo hadali.

My mame 4 deti. Pokoje mely vzdycky 2 a 2, hadali se malo kdy a absolutne se nikdy neprali. Nikdy nedostali ani facku od nas rodicu, trestani taky nebyli za nic. Kdyz bylo nutne neco resit, povidali jsme si o tom, co se stalo, proc a co by se melo...

Stejne vychovavaji i svoje deti.

V tomhle veku 11 a 12 let je uz mozne s nimi rozumne mluvit. Co si s nim i sednout, kdyz jsou v klidu, a povidat si o tom, co a jak? Bude jim to dobry i ve skole a v praci - spory se neresi rezanim nebo rvanim.
 Hadice a hadi 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 12:58:23)
A jo, jak píše Tuten, nějak jsem dospěla k tomu, že rozhodující pro povahu děcek jsou prostě geny. Výchovou jen trochu obrousíme hrany, ale zásadní je fakt to nastavení, se kterým se narodím.
Nebo pak jen soustavná, vědomá práce sama na sobě. Což chce zralýho jedince.
 Hadice a hadi 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 12:55:56)
Já bych řekla, že už to jenom přežít. Pokud spolu už mají za ty roky takový způsob komunikace, těžko to předěláš. V dospělosti a samostatnosti to bude zřejmě dobré, to bych se nebála.
Souhlasím s tím, že je nejlepší nevyšetřovat. Nezjišťovat, kdo si začal, kdo co komu řekl, k ničemu to nevede. Jen rvačky rázně ukončit.
Naši kluci /od sebe jsou jen 18 měs./ se nervou. Opravdu. Oni si zas nadávají. Ale co mají malýho sourozence, tak se víc soustředí na něj a napětí mezi nimi povolilo.
Od dětství jsme měli pravidlo, žádný násilí, takže rvačku jsem nikdy neřešila, oni se fyzicky ani nepošťuchovali. Mají zase jiný problémy, ale cítím, že v tomto věku /13 a skoro 12/ už nicmoc nevychovám.
 K_at 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 16:32:23)
jojo, to by me taky zajimalo. Mam to ve tride. A zvlaste jedni sourozenci maji dny, kdy po sobe jdou jak kocka po mysi. A je to vyzivny.
 Gréta 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 20:04:56)
Ahoj, mám děti 13 měsíců od sebe. Pamatuju si, že když byli malí, pořád jsem je od sebe oddělovala, když si brali věci nebo po sobě šli. Asi tak rok a půl, než byly mladší dva a půl. Jednala jsem s nimi pořád jako s dospělými, ukazovala jsem co chce ten druhý. Že si nemůžou ubližovat. Pak se stali velkými oporami sobě navzájem, pořád spolu mluví, když jsou na jednom místě (aktuálně pubertální věk).
Nejsem vůbec na pravidla, jak píšou holky, takže to pominu.
Co bych dělala já - říkala bych pocity, které má ta mladší. “X je naštvaná, vadí jí špinavé povlečení a ztráta soukromí” “Y se nudí” .
Říkala bych to, i když to vědí. Jenom pocity a ne obvinění: “to jsi udelal schválně”
Ono je to buď za chvíli nudit, synovi se víc líbí ta akce, co nastane. Vypadá to, že by chtěl být se sestrou v kontaktu a přitom zažít nějaký adrenalin.
 Pam-pela 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(15.12.2017 22:58:51)
Máme děcka téměř přesně o rok, starší "silnější" holka, mladší kluk. Holka byla fyzicky silnější, no, možná do určité doby, převahu ovšem měla psychickou. Kluk se s ní chtěl kamarádit, holka bráchu nechtěla.
Pamatuju se na okamžik, když jsme ho přinesli z porodnice....ten její vyčítavý pohled: "co jste to přinesli?" máme ještě nahraný na videu, naprostý úžas. Naštvala se, nechtěla se mnou "mluvit":
Než se synek narodil, sedávala mi dcerka na břiše, chtěla nosit, mazlit, atd...věděla :-).

A pak mu začala brát dudlíky, hračky (se kterými si nikdy předtím nehrála), postýlku, kočárek, lehátko...:-).
Nesla to fakt těžce a "uzurpovala". A malý brácha ji chtěl ve všem dohonit, vyrovnat se jí, zavděčit se...byl schopen pro ni udělat hodně moc.
V některých případech drželi spolu...a někdy ona jeho hodně srážela dolů, stačila jedna poznámka.
Te´d je jim necelých 17 a 18, za pár dnů...a rádi se mají docela dost.
Dcera stále do určité míry žárlí, ale už si to i uvědomuje, uvědomuje si to od určitého věku.
Žárlila o pozornost, o péči, o lásku, mívala pocit, že máme raději mladšího, chtěla ujištění stále dokola, že je pro nás důležitá.

Podle mě u nás měla největší problém ta starší.
Je to holt jakoby si člověk přivedl domů dalšího partnera s tím: "a měj ho, miláčku, taky rád/a, od nynějška u nás bude bydlet...a protože je mladší, musíš se mu trošku podřídit, pomoct, mu, chránit ho/ji, pomáhat a hlavně mu/jí neubližuj!"
Ten mladší přijde do rodiny, kde už ten starší má své místo...starší ale musí UVOLNIT část prostoru mladšímu...

No, naše děcka se taky několikrát porvala a ani nevím, kdo vyhrál. Nějak jsem to tak úzkostlivě nepozorovala...zastat se jednoho, nebo druhého znamenalo dlouze zkoumat prvotní příčinu, a to jsem udělala jen v naprosto nezbytných případech párkrát.

A poslední dobou se docela dost scházejí i se staršími sourozenci, pomáhají si, kooperují...ale hlavně - mají se celkem rádi, což mi samozřejmě dělá radost...
Ale nenutíme je, nesnažíme se jim narovnávat vztahy, to nějak tak samo.


 Ráchel, 3 děti 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(16.12.2017 9:05:13)
vlastní pokoj. vím, líp se to radí, než udělá, ale opravdu to výrazně pomáhá.
 Firenza 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(16.12.2017 14:27:07)
...jedno správně pravidlo neexistuje , ale zaznělo tu dost pravdivých názoru. Já přidám i svůj pohled na věc. Praktikují styl "soudkyně Barbara" Je to trochu prepjate ale funguje mi to. Pokud slyším od nekud ryk a zvuk slovního souboje a strkanic , vstoupí do děje. Okamžitě oddělíme strany a když na me oba zacnou chrlit co strašného jim ten druhy udělal, tak je zarazí ajeden a pak druhý mi řeknou svoji verzi. Já ji pouze ! V vyslechnu pozorně bez prerusovani
 Firenza 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál 

(16.12.2017 14:32:54)
A tím kupodivu oba aktéři získají pocit , že se jim dostalo zadostiučinění. Pak jim zopakuji po ste takovéto bla bla o řešení konfliktů , zdvorilem chování atd. Ale to už většinou pouští jedním uchem tam a druhým ven. Pravda však je , že se mají od malička rádi a rádi spolu tráví čas. Povahově si vyhovují. Pokud tam to naladění vzájemně není , tak je to problém. Nejsem zastaněm ne zasahování. .myslím že pokud je jeden výrazně slabší povahou , vyrecnosti či věkem , tak zastání potřebuje. Nemůže přece hrát stejnou ligu jako ten silnější a pohotovejsi
 Marta Potůčková 


Re: Mizerný vztah mezi sourozenci 

(17.12.2017 16:16:47)
Tento problém jsem jako holka zažila na vlastní oči. Pokud jsem vyšla z puberty tak to přešlo. Vůbec se tooho nvšímej te a přejděte to v klidu-

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.