Re: Mizerný vztah mezi sourozenci - už nevím, co dál

A jak už tu padlo, souhlasím s tím že nic nestmelí sourozence lépe, než vnější nepřítel, míněno rodič. FUNGUJE TO. Znám z dětství, i naše sourozenecká skupina složité povahové konstelace se dokázala překvapivě jednotně stmelit vůči rodičům.

Takže sama praktikuju, a dopřávám svým dětem tuto možnost cíleně už odmalička. Ať už jde o formu "prudící", čili úklid, úkoly apod. Anebo zábavnou - čili nějaký "boj", hra. Vytvářím situace aby mohli jeden druhého "zachraňovat" přede mnou.
Tohle jsem dělala už odmalička a podle mně je to na jejich vzájemném dobrém vztahu velmi poznat. Jo taky se perou, pošťuchují atak, a myslím že je to v určité míře v podstatě normální. Ale taky se dokáží "milovat", jeden druhého zastat, pomoct si.

Pokud vám to doma vážně nejde, tak asi doporučuji vyhledat rodinnou terapii, nezávislý člověk může přinést jiný vhled do vašich vzájemných rodinných vztahů. V tomhle věku dětí už to totiž asi nebude tak snadné ty navyklé vzorce překopat. Spíš běh na dlouho trať. Rozhodně je však lepší se pokusit s tím něco udělat, než čekat zda se ve 30 skamarádí nebo ne.