| Epepe | 
 |
(20.12.2017 8:12:35)
Syn si na mně vybíjí, že ráno musí vstávat a jít do školy. Křičí, je protivný, odsekává. Snažím se vytvořit milou atmosféru, ale nemám taky nekonečně pozitivních sil. Dělám mu snídani a svačinu a cítím se zneuznaná.
Několikrát jsme o tom mluvili, vždycky se jeden, dva dny snaží, a pak se to zase vrátí.
Máte podobné zkušenosti?
|
| zerat | 
|
(20.12.2017 8:21:48)
Také jsem se chtěla zeptat na věk. On je rozdíl, jestli je to osmileté dítě nebo čtrnáctileté...
|
| Epepe |
|
(20.12.2017 8:25:19)
Osmileté.
|
| zerat |
|
(20.12.2017 8:30:04)
Osmileťák má na tohle nárok. Také nám dcera dělávala výstupy, že do školy nejde, nevstává... časem se to tzv. utřepalo.
|
| Epepe |
|
(20.12.2017 9:44:23)
Tak to si nemyslím, že má osmileté dítě nárok otravovat mi ráno. Otravovat mi ráno, na to nemá nárok nikdo, dle mého.
|
| Tante Bante | 
|
(20.12.2017 14:42:25)
Nemá na to nárok a ani předškolák nemá nárok. Nikdo nemá nárok systematiky vypruzovat, nárok máme občas nebýt v kondici a či nevydržet s nervama, ale ne jen tak pro srandu dělat bližním ze života peklo.
Klíč je nedopustit to. Někdy stačí změna rytmu, postupu, u mých dětí to často bylo, jak tu někdo psal, že potřebovaly budit dřív, o hodně dřív a pak pomalu, pomalu v klidu. Já jsem vlastně taky taková, potřebuji, když už musím vstát, pomalé a klidné ráno. Nebo něco jiného, co mu sníží pnutí z rána. Jenže o pnutí nemusí jít, často je to jen zvyk, děti to tak mívají.
Pak máš nejlepší ho vzbudit, když ty už máš svoje ráno odbyté, jsi připravená a odhodlaná, klidně ho i sama obléknout, do tašky mu dát svačinu a odchod, deset minut max, ať si při tom řve, ty mysli na sex nebo na Anglii. Když si příště řekne o snídani, tak pokud se bez komentářů svižně oblékne, může být. Atd.
|
| Bouřka | 
|
(20.12.2017 14:57:50)
Tante, podle mě o žádný vypruzování nejde. Dítě, které ještě pořádně nenastartovalo, prostě akorát není v kondici, aby se dokázalo nějak rozumně vypořádat s vlastníma emocema. Vždyť kolik dospělých přiznává, že dokud si nedají to kafe, tak nefungujou.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(20.12.2017 15:05:24)
Podle mě nejde o vypruzování, já jsem ráno na facku a mrzí mě to
|
|
| Tante Bante |
|
(20.12.2017 15:07:14)
Jsem psala, že často je to tohle. A že na to pomáhá pomalu, v klidu, potichu, atd.
|
|
|
| Epepe |
|
(20.12.2017 15:03:52)
Pravda, Tante.
|
|
| Marika Letní | 
|
(20.12.2017 19:47:39)
"Nikdo nemá nárok systematiky vypruzovat"
Ranní naštvanost není systematické vypruzování. Já chvíli jedu na autopilota. Čím dříve musím vstát tím pravděpodobněji budu probuzena v nevhodné fázi spánku a tedy "mimo sebe". Podobně to mám, když večer usnu u tv. Jsem na okolí protivná a nevím o tom. 
|
|
|
|
|
| Jahala. | 
|
(20.12.2017 8:31:19)
V osmi jsem jí nachystala snídani vzbudila a zalezla. Po ránu byla jak nášlapná mina
|
|
| TaJ | 
|
(20.12.2017 9:00:21)
Epepe, náš téměř 10 letý to má odmalička občas taky...budíka si dává na 6h, pak zapluje na chvíli ke mně a tam ještě usne, vylézáme cca v 6:30, jsme doma jen my dva a víceméně spolu po ránu moc nemluvíme, máme každý svoje vychozené "cestičky", kudy křižujeme byt a děláme co je potřeba , já snídám v práci, syn něco málo sní doma zatímco já si chystám jídlo do práce apod...jsme ráno tak trošku roboti, mlčky se probíráme a automaticky máme každý den zaběhnuté pořadí, jak co děláme...v 7:15 odcházíme na autobus a to už jsme většinou probraní, cestou si povídáme, syn blbne na zastávce s kamarádkou od sousedů apod... O nějakou atmosféru a společnou snídani se ani nesnažím, to by nefungovalo...takhle je to v klidu, akorát teda on se chodí oblíkat fakt až na poslední chvíli, takže ho občas popoháním a on se diví, co prudím, že je ještě spousta času, zatím nám ale autobus ještě nikdy neujel, tak si už zvykám
|
|
|
| byvala radka |
|
(22.12.2017 9:10:56)
není, toto mi dělá padesátiletý chlap
|
|
| Lída+4 |
|
(22.12.2017 9:16:40)
To není věkem, ale založením. Na mě se taky po ránu nesmí mluvit. Mívají to sovy. Na druhou stranu, když můžu vstát podle sebe, je to v pohodě.
|
|
|
|
| Jahala. |
|
(20.12.2017 8:28:36)
Ano dcera to dělala, přestala jsem jí vypravovat nemluvila jsem na ni, nepromluvila první do té doby ani pozdrav...
Když jsem odcházela první a potřebovala jí něco říct. Tevtrla jsem dveře řekla co má udělat než se vrátím a pokud to neklaplo řekla si, že to bylo tom, že ještě spala... Většinou bylo uděláno vše...
|
|
| SleepWell |
|
(20.12.2017 8:42:48)
dcera (skoro 7) ma podobne stavy. Ja se napred snazim byt mila, pak me dojde trpelivost, raze ji vysvetlim, ze takove chovani je nezadouci, dostane dve alternativy jak to dopadne (bud se bude chovat hezky a pak prijdou benefity jako ze si spolu zahrajeme, ja budu hodna, bude moc na pocitac atp) nebo se bude chovat hnusne a benefity nebudou (ja budu taky hnusna, tv a pocitac nebude). At si vybere. Ona vetsinou nekam zaleze si to prechroustat. A rozhodne se. Nekdy tak, nekdy jinak.
|
| SleepWell |
|
(20.12.2017 8:44:27)
rano to resim tak, ze budim o 15 minut drive, aby se stihla vyrovnat s tim, ze vstat musi. Kdyz jsem ji nechavala spat do posledni chvile, pak byly rana opravdu priserny. Nic se nestihalo, dcera delala sceny.
|
|
|
| Červená malina | 
|
(20.12.2017 8:46:19)
Taky jsem bývalá protivná. Na ZŠ ani ne, ale na střední jsem se ráno setkávala s mámou a to bylo hrozý. Vstávala jsem v 6, ještě napůl spala a máma, která vstávala přede mnou na mě pořád mluvila, větrala obývák (balkonové dveře dokořán) a ještě se zlobila, že jsem na ní zlá.
Nesnášela jsem ranní komunikaci, ale v 8 je to asi jiný případ. Doporučila bych co nejvíc věci připravit večer (školu, svačinu, oblečení) a nechat ho spát co nejdéle. I snídani si může vzít s sebou. Pak může spát déle a vypravit za 15 min a nebude tak protivný.
|
|
| kattynka a 2 čertici |
|
(20.12.2017 8:52:17)
Měl to starší syn, mladší je od přírody ranní ptáče, starší sova a podle toho rána vypadala. Navíc jsem i já po ránu celkem protivka. Manžel se smál, že je nás dobrý držet v "bezpečné" vzdálenosti od sebe. Dnes už je to lepší, je mu 11. Já zas nemám práci, kde musím být načas a nehrotím to tak. Muselo si to sednout.
|
|
| K_at |
|
(20.12.2017 9:05:57)
Epepe, jit mu z cesty. Pripravit, vzbudit, zmizet. Nebo ho uplne nechat.
|
|
| neznámá |
|
(20.12.2017 9:10:05)
Lidi co se po ránu usmívaj, jsou mi podezřelý a děsně protivný.
U nás to probíhá stejně jako u vás, akorát, že k aktivitě a úsměvu se nedokážem vyhecovat nikdo.
Nechala bych ho být.
|
|
| libik | 
|
(20.12.2017 9:32:48)
Cože se cítíš? Zneuznaná?
Promiň, ale rozesmála mě představa, že se cítím zneuznaná, když po ránu prudí puberťák, což dělá denodenně, ačkoliv je to jinak výsostně milá holčička, jejíž chování je hodnoceno jako příkladné,
|
| Alraune | 
|
(20.12.2017 9:40:36)
Já to zas chápu... člověk se snaží překonat vlastní blbou náladu a děcko si toho neváží.
|
| TaJ |
|
(20.12.2017 11:26:05)
Alraune, já třeba nečekám, že si dítě bude vážit toho, že se snažím překonat svoji blbou náladu...já teda ráno blbou náladu nemám, ale třeba nemám ani potřebu s nikým moc mluvit, společně snídat apod...syn to má stejně...takže si tu každý víceméně mlčky děláme svoje a v době odchodu na autobus už jsme obvykle oba probraní a v pohodě se bavíme o všem možném...večer máme všechno připravené - oblečení, aktovku, já tašku, hrnečky a pečivo apod. nachystané na lince a ráno prostě jedeme jako automat - vylezu z postele, otevřu okno, rozhodím peřiny, syn si rozhodí peřiny, nakrmí rybičky, zavřu okno, jdeme dolů, dám si ohřát jídlo do práce, mezitím dodělám svačinu, syn si udělá šťávu, dá si všechno do aktovky, pak snídá, já jdu zatím do koupelny, aby tam pak měl místo on, pak si vypiju čaj, umyju nádobí od snídaně, syn je mezitím v koupelně, pak se jdeme oba oblíkat a sejdeme se u vchodových dveří. A tak to chodí každé ráno...funguje to skvěle, akorát když je manžel náhodou ráno doma, tak nám to trochu narušuje a pak to tak pěkně neodsýpá, syn začne dělal blbiny apod...
|
| Otylka |
|
(20.12.2017 13:25:18)
Nám také funguje automat, jenže se nesmí narušit. Pak je to totální chaos, všichni vykolejení, zmateně se pohybující po domě.
V tu chvíli mě vždycky přejde představa, že kdybych nepracovala (nebo pracovala z domova), že by byla u nás ráno pohoda. Ideální je, když se všichni míjíme, maximálně toho následujícího vzbudíme.
|
| TaJ |
|
(20.12.2017 14:28:52)
Tilíku, to je přesně to, o čem jsem psala...když jsem doma se synem sama, tak nám to klape automaticky, ani nemusíme vůbec mluvit, každý se mlčky probíráme a odcházíme včas...ale když je náhodou ráno doma manžel, tak je to celé v rozkladu a máme co dělat, abychom včas odešli na autobus...venku na vzduchu se probereme a dobrý, už si můžeme i povídat
|
|
|
|
|
|
| Alraune |
|
(20.12.2017 9:39:30)
Nedělej mu snídani a svačinu a co nejdřív ho vykopni z bytu do školy:) Moje metoda. Taky mám špatný rána a dceři jsem jasně řekla, že jestli bude prudit, zůstávám v posteli a do školy ať jde po svejch. A je klid. To, že se matka neznamená, že jsi povinná vstřebávat něčí pruzení a sama si tím kazit den.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.12.2017 9:48:20)
My jsme ráno protivní všichni, jsme noční tvorové, já ráno nenávidím celej svět, je to těžký
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.12.2017 9:50:05)
Jo a chystáme všechno večer, ráno jen jdu po paměti a dělám naučený úkony.
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)