Koliha velká |
|
(28.12.2017 11:54:04) Nevím, s takovými lidmi se nestýkám (max. krátké zdvořilostní setkání na neutrální půdě), i kdyby byli tisíckrát příbuzní a nad jejich motivy nebádám.
Zaujala mne ta poznámka, jestli takovým lidem snad nezáleží na tom, zda je má někdo rád. Nevím, asi se to takhle nedá říct. Mne to zajímá max. u manžela, u ostatních se spíš snažím, abych jim nebyla nepříjemná, případně jim má společnost něco dávala.
|
Kudla2 |
|
(28.12.2017 11:57:32) Koliho,
formulovala jsem to takto, ale klidně by se dalo říct i, že každý stojí o to, aby byla jeho společnost ostatním lidem buď příjemná, nebo aspoň ne nepříjemná. Aby jim při představě, že přijede Koliha, alespoň nestoupl tlak a nezačalo se jim dělat špatně od žaludku, a ještě lépe, aby se začali těšit, jak si daj s Kolihou čaj a cukroví a co dobrýho jí uvařej.
|
Kudla2 |
|
(28.12.2017 12:26:31) Ano, to by mě taky zajímalo.
Proč to ti lidi nezruší, když tomu pozvanýmu i těm zvoucím by vlastně bylo příjemnější, kdyby tam nebyl.
Aby je lidi nepomluvili? Nebo nemůžou překonat pocit, že "na Vánoce by nikdo neměl být sám", i když by třeba jemu to nevadilo?
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.12.2017 12:28:25) tak většina lidí nějak pořád asi doufá... říkáš si, že třeba to bude letos v klidu, že přece nepřipravíš děti o babičku, že holt je strýc divnej, ale teta by sama nepřijela, že je to jednou mužova matka a tak se nedá nic dělat...
|
|
Žžena |
|
(28.12.2017 12:59:36) Valkýro, já myslím, že je něco jinýho "bejt na Vánoce sám" ve smyslu odpočinout si projednou od frmolu a hukotu, a bejt sám ve smyslu "sám žít, vstávat i lehat třicet let, ať je mi hej nebo ouvej, prostě kůl v plotě".
|
|
|
sovice |
|
(28.12.2017 12:30:54) Je to těžké. Já se zase hodně setkávám se starými lidmi, kteří mají jako jeden z hlavních programů v hlavě "nebýt na obtíž", takže když je děti / vnoučata pozvou, odmítnou, že jsou raději sami... Ale nejsou.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.12.2017 12:35:46) to začínáme řešit s tchýní... celé roky chtěla být sama, u nás byla jen jednou, pak že už ne, že v paneláku je jí nedobře, že má ráda svůj klid... každý rok ji přesto zveme, pokaždé odmítne... letos ale mám pocit, že ji to nakonec zamrzelo, že kdybych víc naléhala, přijela by, že jí bylo smutno... jenže na druhou stranu vím, že ji zmáhá ten rozruch, který s námi jde všude, přece jen tři děti nesedí v koutku...
|
|
...j.a.s... |
|
(28.12.2017 12:53:44) Valkýro, ono se taky z toho kolečka musu blbě vystupuje a zvlášť o Vánocích. Jak změníš situaci, kde třeba tchýně jemně citově vydírá a vždy dosáhne svého. Jednou nastaví pravidlo, že ona nikam jezdit nebude a všichni musí k ní. Jinak následují citečky: "vy ani na Vánoce nepřijedete"? Jak z toho ven, když jsi třeba jediná, které to vadí? Nijak. Protože pak jsou naštvaní všichni na tebe, protože kazíš pohodu. Tudíš se sbalíš a hurá Vánoce na gauči. Rodina je zvláštní jednotka, co jí jemná citová manipulace není cizí.
|
|
|
libik |
|
(28.12.2017 12:51:50) Sovice, já jsem nikdy nebyla o Vánocích v menším počtu lidí než 5 a docela mě ta samota láká, Vánoce pro mě byly vždycky problém, i v dobách, kdy jsem zdaleka netušila.. u nás je přehršel dobré vůle ze všech stran, ale je to takový upocený, fakt si fabuluji "osamocené" Vánoce jako ideál (za předpokladu, že budou děti někde s někým šťastné)
|
Kudla2 |
|
(28.12.2017 13:05:29) libiku,
to si právě říkám, že pozvání někoho jen proto "aby nebyl sám" (i když se třeba po zbytek roku ti lidi nevyhledávaj) může být "upocený" pro obě strany.
Asi něco jinýho je to u člověka, kterýho máš ráda a stýkáš se s ním celej rok.
|
Žžena |
|
(28.12.2017 13:11:02) Realita je různě upocená. Vztahy nejsou buď "super" nebo "na ho.no", bejt rodina je i o tom, že se halt někdy vidíme, i když by jeden zrovna radši koukal na telku v klídku. Mezi černou a bílou je celé obrovské spektrum šedi, kde netryská ani nenávist, ani endorfiny, ale pořád to má svou hodnotu.
|
Ropucha + 2 |
|
(28.12.2017 15:49:24) "Mezi černou a bílou je celé obrovské spektrum šedi, kde netryská ani nenávist, ani endorfiny, ale pořád to má svou hodnotu."
Žženo, to je hezky napsané. Myslím, že těch super dokonalých vztahů je ve skutečnosti minimum a většina hodnotných vztahů patří právě do té kategorie, kterou popisuješ. Protože kdo z nás jsme ideální, že.
A k těm nesnesitelným lidem, můj poznatek je takový, že sami sebe vnímají úplně jinak, než je vnímá okolí. Jsou přesvědčení o své pravdě a o své úžasnosti a chyby vidí jen na druhých.
|
|
|
|
sovice |
|
(28.12.2017 13:30:31) libiku, nás bývá nejméně 6, co dva roky 7, za vdana nás bylo nejvíc 9... jsme hostitelská domácnost a někdy toho mám plné kecky, ačkoliv se vždycky ráda se všemi vidím; návštěvy jsou u nás např. letos od 21.12. dosud, to už je hodně režim "jako doma", ale přece jen je tu spousta různé organizace... Ale když se dívám na stárnoucí část rodiny, mám obavu, kolik Vánoc tak ještě strávíme. Ovšem celkem sním o tom, že mě jednou děti pozvou k sobě, já přijedu na Štědrý den, na první svátek se někam projdeme, zajdeme do kostela, druhý den třeba do kina, a pak pojedu domů a budu si lebedit v pokojném nicnedělání...
|
|
|
Simeona+3 |
|
(28.12.2017 19:36:29) Jenze to maji teda smulu. Pokud nekoho pozvu a on s diky odmitne, beru to, ze fakt nechce a neresim. Tyhle tanecky jsou na me marny.
|
|
|
|