Lexi. |
|
(14.9.2018 19:52:15) Začnu zeširoka. Dcera jako malá začala chodit na plavání. Hrozně ji to bavilo. Byla v tom dobrá, trenéři ji chválili, vyhrávala oddílové závody. Má od přírody sílu v rukách (proto je excelentní i ve šplhu). Trenéři z ní byli nadšeni, byla dravá, nadšená, plavala více než se po ní chtělo. Byla vyhodnocena jako talent a proto přesunuta do tréninkové skupiny starších dětí. Krátce na to to začalo. Začala vyvádět, že tam už nechce chodit, že je unavená, že ji to nebaví. Konzultováno opakovaně s trenéry, dostala na tréninku úlevy, ale nic nepomohlo, prostě tam nechtěla chodit. Asi 2 roky jsem ji tam vodila téměř násilím, pak jsme to vzdali. Tehdy jí bylo asi 8 let.
Teď je jí 11 let. Loni začala chodit na šachový kroužek. Hrozně ji to bavilo. Byla v tom dobrá. Vedoucí z ní byl nadšen, že je bezkonkurenčně nejlepší z celého kroužku, a že při turnajích odmítala remízu, chtěla pořád hrát, i když věděla, že nakonec prohraje. Byla vyhodnocena jako talent a bylo nám pro ni doporučeno individuální "doučování" - šachové tréninky s šachovým velmistrem původem z Ruska. Hrozně o to stála. Stálo to hrozné peníze, ale s vědomím toho, že ji to rozvine, jsem to bez řečí platila. Měla trénink 1x za 14 dní. Trenér ji moc chválil, jak je šikovná, ona se tvářila spokojeně. V červenci tréninky neměla, začala s nimi až v srpnu. Po druhém srpnovém tréninku za mnou s pláčem přišla, že už šachy trénovat nechce, že už ji to nebaví. Bylo to 20 minut před začátkem tréninku. Řekla jsem jí, že teď už trenéra odvolávat nebudeme, že už je zřejmě na cestě. Tak absolvovala trénink. Nechala jsem ji více než týden v klidu. Dnes jsem si s ní chtěla o tom promluvit. Vysvětlovala jsem jí, jak ji šachy rozvinou, jak jí to rozvine matematické myšlení, jak by pro ni bylo dobré se šachům nadále věnovat. Zase začala natahovat, že ji to už prostě nebaví, že ji baví šachy jenom tak hrát, třeba s dědou, ale nebaví se ji to učení se šachům.
Jsem z toho nešťastná. Jak vždy, když je v něčem dobrá, ji to krátce poté, co se po ní chce zintenzivnit, přestane bavit a chce toho nechat. Jsem s rozumem v koncích. Napadá vás někoho, jak ji přimět, aby chtěla v těch šachách pokračovat? Máte s obdobnou situací někdo zkušenosti a jak jste to řešili (a s jakým úspěchem)?
|
Simeona+3 |
|
(14.9.2018 20:14:01) Ja myslim, ze je to caste. Treba dcera neni soutezivy typ a chce proste plavat a hrat sachy jen tak pro radost ? Syn ve 2.tride zacal plavat za skolu. Po roce uz nechtel, nebavilo ho to. No tak zacal delat jiny sport. Dcera plave od 3 let, je ve vode prirozena a plavani ji moc bavi, ale nechce zavodit. Chodi na kondicni plavani a ma cas i na jine konicky.
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(14.9.2018 20:20:14) tipla bych to na strach z neúspěchu. když do dítě vkládáme až moc nadějí, nadšeně nadskakujeme jak je nadané atd. - začne mít obavy ze selhání a vycouvá. střílím samozřejmě od boku, ale asi bych doporučila vzít to víc na pohodu. chceš dělat šachy? fajn, však je dělej pro radost. netlačila bych na pilu. naopak, až přijde s dalším koníčkem, tak podpořit, ale při zemi, nechat ji, ať si za tím jde sama, ať kdyžtak zabojuje, ať je to "její".
|
K_at |
|
(14.9.2018 20:37:01) Rachel, tak presne ted to jdu psat. Lexi, nechte ji dejchat. At dela veci pro radost.
|
Lexi. |
|
(14.9.2018 21:32:04) "Lexi, nechte ji dejchat. At dela veci pro radost." - dejchat ji necháváme až až, ale občas by snad něčemu mohla věnovat více úsilí
|
Lexi. |
|
(14.9.2018 21:39:20) nikdo ji momentálně soutěžit nenutí. jen se po ní chce, aby se posunovala dopředu. Má individuální přístup, trenér je na ni laskavý....
|
Lexi. |
|
(14.9.2018 21:46:38) Jakou drezúru?
|
Lexi. |
|
(14.9.2018 22:18:54) " tlaceni do lepsich a lepsich vykonu " - to se jí neděje
|
. . |
|
(14.9.2018 22:25:39) lexi, no a tak v čem je problém, pokud to chce dělat jenom pro radost, bez lepších výkonů, a nikdo ji do nich netlačí, tedy ji necháváš dělat to jen pro radost?
Opakuji, že rozumím té lítosti nad marněním talentem, ale prostě k němu je potřeba i ta vůle, a zvenku ji nedodáš. Hrajte si šachy po večerech spolu, a je to
|
Lexi. |
|
(15.9.2018 14:45:49) "no a tak v čem je problém, pokud to chce dělat jenom pro radost, bez lepších výkonů, a nikdo ji do nich netlačí, tedy ji necháváš dělat to jen pro radost? " - nikdo ji netlačí do lepších výkonů, jen jsem si přála, aby se posunula někam dál, klidně v klidu a pomalu, což se při hraní s dědečkem, kterého již nyní hravě porazí, nestane
"rozumím té lítosti nad marněním talentem" - no právě
"Hrajte si šachy po večerech spolu, a je to" - já šachy neumím, vůbec, neznám ani pravidla, nějak jsem je popravdě nepochopila, přišla mi moc složitá . Jediný z celé rodiny, kdo umí hrát šachy je dcera a dědeček
|
Z+2 |
|
(15.9.2018 15:00:16) Nepochopit pravidla šachů se nedá. matka co neumí a nenaučí se pravidla šachů a dceru nutí hrát s Ruským mistrem a učit se co? Počítám složitá a velmi komplikovaná zahájení a systémy na zpaměť je z mého pohled naprosto nepochopitelný.
|
|
Marika Letní |
|
(15.9.2018 15:17:14) Lexi "já šachy neumím, vůbec, neznám ani pravidla, nějak jsem je popravdě nepochopila, přišla mi moc složitá"
Ale na dceru máš větší nároky než na sebe. Ty ses ani pravidla nedokázala naučit. Proč? Proč se tedy nekousneš a nenaučíš se je? Proč se nechceš rozvíjet a zlepšovat ty?
|
Lexi. |
|
(15.9.2018 15:20:49) "Ale na dceru máš větší nároky než na sebe" - nemám, ona se je naučila levou zadní
"Ty ses ani pravidla nedokázala naučit. Proč? Proč se tedy nekousneš a nenaučíš se je?" - protože já jsem blbá, dítě je chytré po tatínkovi
"Proč se nechceš rozvíjet a zlepšovat ty?" - rozvíjím se a zjepšuju v tom, na co nejsem levá jako šavle
|
Marika Letní |
|
(15.9.2018 15:24:07) Ne, Lexi, prostě se ti nechce. Ale dceru nutíš, až jsi jí zálibu otrávila. Pokud bys měla stejné nároky překonávat nepříjemnosti na sebe a zlepšovat se (jak chceš po ní), tak by ses naučila aspoň ta pravidla.
|
|
|
|
byvala radka |
|
(18.9.2018 9:18:26) vůli zvenku nedodáš - to je asi klíčové dítě prostě není ambiciozní, ale i takové má právo na život
|
|
|
|
|
|
|
|
. . |
|
(14.9.2018 21:50:09) No, Lexi, donutit ji nedonutíš. Pokud v ní ta vnitřní motivace (už) není, tak není. Fakt bych to nechala být. Chápu, že je ti "líto talentu", ale pokud k tomu není ta vůle makat, snášet tlak i sebe samé na výkon (píšeš, že je hodně soutěživá, zarputilá - remízu nebrala...), tak t fungovat nebude.
Je možné dítě podpořit a trochu přidržet u něčeho, pokud přechodně ztratí chuť - dochodit pololetí, překlenout méně zábavnou část sezóny (typicky tělocvična u venkovních sportů), nějaké vývojové fáze... ale dva roky bych to fakt nedělala
|
|
Alena |
|
(14.9.2018 21:52:40) Mám z tebe opravdu pocit ambicí (jenom z formulaci, dítě to muze vnímat jako tlak), věnuješ se ty intenzivne něčemu? Proc je protebe takdulezite, aby vynikla? Platit soukromého trenéra teto vekove skupině, když po tom dítě neprahne, je nesmyslne. Svetovi šampioni mají kromě talentů především vůli (vzacne, znám takove jedno dite) anebo jsou pod enormnim tlakem rodičů, což muže poznamenat jejich vztahy. Taky se přikláním k variantě neprozivat to tolik a nechat dítě dychat.
|
Lexi. |
|
(14.9.2018 22:00:05) "věnuješ se ty intenzivne něčemu?" - stecifikuj intenzivně. 3x týdně chodím na alpining, ve volném čase se od dětství věnuji historii, přesněji starověku a ranému středověku. Stačí to? (k tomu ještě nádavkem chodím 5x týdně na plný úvazek do práce a kuchařku, uklízečku ani zahradnici nezaměstnávám)
"Proc je protebe takdulezite, aby vynikla?" - nejde mi o to aby vynikla, mrzí mně, že nerozvíjí v čem je dobrá, pro ni samu
|
Alena |
|
(14.9.2018 22:23:06) A proc chceš podobne životní tempo jeste po ni? Kazdy je jiný, jsou snad ti vytizenejsi "lepsi" lide?Mám známe, mají spoustu koníčku, ziji naplno. Jejich deti tomu byly vystavene, byly nucene ke sportům, k turistice atd. Rodiče doted nedokážou skrýt stin pohrdání v hlase, kdyz se jejich deti "flakaj"Vysledek je ze deti jsou odstehovane daleko a ziji v nižším životním tempu. "mrzí mně, že nerozvíjí v čem je dobrá, pro ni samu" ji to nemrzí, chce to dělat jinak, proc by to melo ztohoto důvodu mrzet tebe?Nezlob se, neverim, že to delas kvůli ni, že nechceš mít úspěšnou dceru.
|
Lexi. |
|
(15.9.2018 14:49:09) "A proc chceš podobne životní tempo jeste po ni? " - protože nevidím nic dobrého na tom, když chce celé dny proležet s telefonem v posteli
" ji to nemrzí, chce to dělat jinak, proc by to melo ztohoto důvodu mrzet tebe?" - protože je to moje dcera? u tvých dětí by mi to samozřejmě bylo fuk
"Nezlob se, neverim, že to delas kvůli ni, že nechceš mít úspěšnou dceru." - co je špatného na tom chtít mít úspěšné dítě?
|
Marika Letní |
|
(15.9.2018 15:15:25) Lexi "co je špatného na tom chtít mít úspěšné dítě"
Že ten úspěch vidí každý v něčem jiném. Ty to bereš dle sebe, nikoli podle dcery.
|
|
|
|
|
|
|
|
Karkulína |
|
(14.9.2018 21:39:16) Ale proč? Proč ji nenecháte dělat jen tak pro radost to, co ji baví? Proč ji tlačíte do nějakého výkonu, do "většího úsilí"? Já tohle nechápu tyto ambiciozní rodiče... Každé dítě není soutěživé a nemá potřebu být nejlepší. Nechte ji být, nebo jí zprotivíte i ty šachy.
|
Lexi. |
|
(14.9.2018 21:46:15) Protože právě vše chce dělat jenom pro radost. Když se nebude chtít učit (zatím se do školy moc neučí, stačí ji co odposlechne ve škole), taky mi poradíš ať ji nenutím, abych jí nezprotivila školu?
|
Karkulína |
|
(14.9.2018 21:52:04) A co je na tom špatného, že chce dělat všechno jenom pro radost? Vždyť to je právě skvělé! Se školou bych to nesrovnávala, to pleteš hrušky s jabkama. Naopak, až přijde čas, kdy do té školy bude muset začít makat, tak bude strašně fajn, že bude mít koníčky "jen tak pro radost", na rozptýlení, odreagování, pro potěšení. Tedy pokud se vám nepodaří jí všechny zprotivit.
|
|
. . |
|
(14.9.2018 21:55:02) Tak zájmová činnost snad JE pro radost.
Do školy se musí, aspoň 9 (nebo 10?) let, a výsledky mohou mít určitý vliv na pracovní uplatnění, a to je teprve to, o čem píšeš ohledně tvého vydělávání. Se školou lze apelovat na zodpovědnost za vlastní život - přípravu na povolání, škola je povinností dítěte, jako tvoje práce. Ale plavání a šachy fakt ne
|
Lexi. |
|
(15.9.2018 14:52:35) "Se školou lze apelovat na zodpovědnost za vlastní život - přípravu na povolání, škola je povinností dítěte, jako tvoje práce." - by mně zajímalo, kolik prepuberťáků vyslechne apel na zodpovědnost za vlastní život
"Ale plavání a šachy fakt ne" - umění dobře plavat ti může zachránit život - šachy rozvíjí matematické myšlení - to by se ve škole i v životě mohlo hodit, ne?
|
Z+2 |
|
(15.9.2018 15:01:31) Šachy rozvíjejí, paměť, prostorovou přdstavivost. Matematické myšlení spíš okrajově.
|
|
K_at |
|
(15.9.2018 15:23:24) Lexi, kdyz bude chtit vitezit a makat, tak si o to sama rekne. Kdyz ji pujde a bude bavit matika, muze rozvijet matiku. Ale jestli chce delat veci pro radost, ne zavod, mas smulu. Rozhodujici je v tom jeji "chteni", ne to tvoje.
|
|
bdo |
|
(15.9.2018 16:45:17) Já se teda přiznám, že plavání je jediný sport, na kterém "trvám", aby syn ovládal. Zachraňuje životy. Syn chodí teda jen jednou týdně a nebaví ho to nějak extra, ale vysvetluju pořád, jak je důležité, aby se naučil dobře plavat. Ze začátku tam nechtěl, dali jsme zkušební dobu a pak se to zlomilo a je to ok. Ale u nás nemůže být o nějakém talentu a závodění řeč, potká tam pár kamarádů a celkově je to hodně na pohodu.
|
|
Dana |
|
(15.9.2018 18:30:46) Můj jeden syn byl také takový talent na plavání a velmi ho to bavilo, dokud byl nejlepší. V oddíle byl jasně nejlepší a doporučili ho do přípravky na plaveckou školu. Jenže tam toho po něm chtěli pořád víc a víc, již to tak s přehledem nezvládal levou zadní, jako předtím. A také již nebyl nejlepší. Musel tam chodit čtyřikrát týdně, zabralo mu to celá odpoledne a nakonec ho to přestalo také bavit. Jen talent nestačí, dítě musí být ještě hodně ctižádostivé a vytrvalé a musí ho to velmi bavit. Nakonec tak dopadne většina dětí. Skoro všechny hrají na nějaký hudební nástroj, a kolik jich nakonec u toho zůstane a stanou se profesionály. Skoro všechny dělají nějaký sport, ale kolik to dotáhne na olympiádu.
|
Ropucha + 2 |
|
(15.9.2018 18:46:23) Dano, ano, je to jako se vším, nejdál se nedostane ten s největším talentem, ale ten s největším zápalem a pílí.
|
angrešt |
|
(15.9.2018 19:59:11) Ropucho, ano. Touha, zvídavost, zápal pro věc a houževnatost...je považovaná za jednu z forem nadání (pracuju v projektu pro nadané a přesně takhle jsme jako organizace i definovaní:) )
|
Ropucha + 2 |
|
(15.9.2018 20:46:43) Angrešte, jojo, to člověk v průběhu života odpozoruje (Já jsem ten případ bez píle, který své talenty nikdy nezúročí, ale pozorování mi jde dobře )
|
|
|
|
|
|
|
Pruhovaná |
|
(14.9.2018 22:01:46) Dělat něco pro radost je ti málo. Správně je dělat to pro výkon, být lepší a ještě lepší, až budu nejlepší na celém světě. A máš dceru, která to tak necítí. Tak ji buď nějak donutíš, věc ji znechutíš a stejně P rohraješ (jako s tím plaváním), nebo ji necháš žít a zůstanou jí šachy pro radost. I když si to nemyslíš, není to málo. A s tím učením, jo, když ji učení nebude bavit (a snadno toho dosáhneš, budeš-li postupovat stejně, jako s plavamim ci šachama),tak se stejně nic doopravdy nenaučí.
|
Lexi. |
|
(15.9.2018 14:54:52) "Dělat něco pro radost je ti málo. " - když k tomu má vlohy, tak ano
"Správně je dělat to pro výkon, být lepší a ještě lepší, až budu nejlepší na celém světě." - prosímtě uklidni se. aby byla nejlepší na celém světě po ní nikdo nechce. Požadavek aby se průběžně a ve svém tempu zlepšovala snad není zločin
|
Z+2 |
|
(15.9.2018 15:04:00) Lexi, tý jo, já myslím, že to je tlak, který je hrozně nepřijemný. Zlepšuješ se alespoň v něčem? Jinak i v šachách se dá narazit na limity. Paměti přdstavivosti, kdy to dál prostě nejde. A nebo za cenu strašně velkého úsilí. Obecně úspěch ve sportu potřebuje vnitřní motivaci. Pokud ji člověk nemá, tak se neprosadí.
|
|
Marika Letní |
|
(15.9.2018 15:06:51) Lexi ""Dělat něco pro radost je ti málo. " - když k tomu má vlohy, tak ano"
Tak to je strašný.
|
Bouřka |
|
(15.9.2018 15:22:31) Já jsem typ, co má hromadu zájmů, u jedné věci vydržím jen omezenou dobu, pak se přesouvám k další, k řadě z nich se ale po nějaké době, klidně i po letech, zase vracím. Jen pár věcí se mě drží stabilně, ale intenzita věnování se jim je různá. V něčem se zlepšuju, jinde začínám prakticky pokaždé od začátku. Jsou mezi nima věci, na který mám taky talent, ale víc se vlastně věnuju jen jedné z nich, a i tam jsem daleko za hranicema, kterých bych byla schopná dosáhnout, kdybych se na to soustředila. Jenže mně to za to nestojí. Jsem na úrovní, která je pro mě víceméně dostačující, občas se posunu pro radost (ale bez stálého tréninku se to zase postupně vytrácí), ale jinak mi to nestojí za to, abych se vzdávala ostatních věcí. Mně prostě vyhovuje ten široký záběr, i když hlouběji do toho většinu neproniknu. Netlač dceru do něčeho, co jí není vlastní, jen proto, že ty to máš hozený jinak. Já se u dětí hodně snažím nalézat tu jejich cestu, bez ohledu na to, jaká je moje. Mají jiný naturel
|
|
|
Marika Letní |
|
(15.9.2018 15:10:25) Lexi "Požadavek aby se průběžně a ve svém tempu zlepšovala snad není zločin"
V případě, že to dceru ničí a otráví radost z toho v čem je dobrá, tak jo. Třeba se nechce zlepšovat.
Když ze všeho, co ji baví, uděláš povinnost, kterou nechce, tak k čemu to je? Komu to přináší radost - tobě nebo dceři?
|
|
Alena |
|
(15.9.2018 23:30:18) To je uplne jinej svět. Slovo požadavek by od rodičů k diteti v rámci dětského koníčku vůbec neměl padnout. A prohlášení, že dítě s talentem nemá nárok dělat něco jen pro radost je hodně zvláštní. Snad si dcera vybere něco kde nevynikne a bude mít klid.
|
|
|
|
|
Alena |
|
(14.9.2018 22:33:28) Dělat koníčky pro radost je uplne normální a zdrave. Vy ji z toho ale děláte hned profesionální dráhu (plavání ve starší skupině, samotne hodiny s velmistrem misto aby byla ve svých sociálních bublinach), nedivim se, ze to brzy unavi.Nemuze si věci zkoušet jen tak? Musí vysedávat s velmistrem jen proto,zema talent?
|
TaJ |
|
(14.9.2018 23:34:13) Aleno, vidím to podobně, koníčky se mají dělat hlavně pro radost...ale tím, že se pak od ní očekává nějaký výkon a že půjde pořád výš a výš, se z toho stane spíš povinnost a to může nakonec i odradit... Syn chodil poslední 3 roky na výtvarku, bavilo ho to, byl v tom i dobrý, ale letos už chodit nechtěl...trochu mi to přišlo škoda, ale na druhou stranu by nemělo smysl, aby to dělal jen tak "z povinnosti"....takže jsem mu jen řekla, ať si to dobře rozmyslí, protože tam, kam chodil, je pak už docela problém se znovu dostat, když z toho jednou vyskočí...tak aby prostě počítal s tím, že když se pak bude chtít vrátit, že už to třeba tak snadno nepůjde...promyslel si to a rozhodl se dál nechodit...je to jeho volba, místo toho teď zkouší aikido, baví ho to, jde mu to dost dobře, tak uvidíme, jak dlouho mu to nadšení vydrží...zaplacené má pololetí, pak uvidíme, co bude dál...plus ve škole si teď vybral nějaký řemeslný kroužek - takové od všeho něco, tak si vyzkouší zase něco jiného...
|
|
Lexi. |
|
(15.9.2018 14:58:45) " Vy ji z toho ale děláte hned profesionální dráhu (plavání ve starší skupině, samotne hodiny s velmistrem misto aby byla ve svých sociálních bublinach" - přeřadit ji v plavání do starší skupiny bylo rozhodnutí trenérů, ne mé. Když jsem tehdy chtěla, aby ji zařadili zpátky mezi mladší děti, nechtěli o tom ani slyšet - jinou možnost jak si zahrát šachy s někým jiným než s děděčkem nebo velmistrem nemá. Ten šachový kroužek tu byl jenom loni, zrušili ho pro nezájem dětí - trénink 1x za 14 dní je vytržení ze sociální bubliny? no to tedy zírám
|
Alena |
|
(16.9.2018 9:09:30) přeřadit ji v plavání do starší skupiny bylo rozhodnutí trenérů, ne mé. Když jsem tehdy chtěla, aby ji zařadili zpátky mezi mladší děti, nechtěli o tom ani slyšet" ano, rozuměla jsem, že to bylo rozhodnuti trenérů, ale vazne neverim, že když dítě a rodič chtějí preradit do slabší skupiny (oprvadu chtějí a argumentují vecne), že to nejde.
|
|
|
|
|
|