Kudla2 |
|
(6.3.2019 18:36:04) Inspirováno debatou o rodičích a jejich výdajích.
Já (ač to někomu může být třeba divné ) tak to v reálu nedělám prakticky vůbec, protože zastávám názor, že je každého věc, co dělá, asi ví, proč to dělá, a následky si ponese sám, já je za něj vylizovat nebudu. Já prakticky nikdy nemám dost informací, abych někomu mohla s klidným svědomím říct "toto nedělej, dělej to jinak".
Přispívá k tomu i to, že mám poměrně rozumné okolí, které nevyvádí žádné excesy.
Ale nevím, jestli bych to dokázala, kdyby někdo hodně blízký začal z mého pohledu blbnout, a hlavně jestli by bylo dobře to dokázat, tj. nekecat mu do života, i když bych měla pocit, že se řítí někam do pr...
Protože na jednu stranu je to vlezlý a sama to nemám ráda, ale na druhou zase kdo jinej by to měl udělat, než člověk z nejbližších?
|
Epepe |
|
(6.3.2019 19:30:13) Když něco nevim, tak se zeptám. Takže se zeptám, jestli dotyčný chce slyšet můj názor. Někdy se ovšem stane, že si ho vyžádá sám, a pak se urazí. To si nevybereš.
Ale jsou to maličkosti, já nevim, třeba špatné kojení: chceš slyšet, jak to řešila kamarádka/já/doktorka, atd. a dotyčná sama řekne jo nebo ne.
|
Kudla2 |
|
(6.3.2019 19:35:48) Tak vyžádané rady neberu jako "kecání do života", když si o to někdo sám řekne, tak to asi chce slyšet (i když třeba nechce slyšet tu konkrétní radu)
|
Grainne |
|
(6.3.2019 20:27:22) Tak jde i o to, jestli dotyčný tu nevyžádanou radu (případně i vyžádanou) vůbec "uslyší". Rady do života, vyžádané i nevyžádané sem tam rozdávám, pokud možno taktně a nikdy ne jako jedinou možnou. Neurážím se a neřeším, když není vyslyšena, tam už mé kompetence nesahají.
|
Monty |
|
(6.3.2019 20:42:53) Grainne, ale to už přece není moje starost. Jsem tázána, odpovím. Jak s tou odpovědí kdo naloží je jeho věc. Nemám sebemenší potřebu někomu něco diktovat nebo lpět na tom, aby se řídil tím, co říkám. V práci jo, pokud jsem za to placená, v osobním životě ať si každý dělá co chce. Nakonec i v té práci, pokud si klient vyžádá jen návrh řešení nelpím na tom, aby se řídil, a dokonce s tím ani nemusí souhlasit.
|
Kudla2 |
|
(6.3.2019 21:13:07) No, to je další věc.
Nakolik je ten "raditel" odpovědný za to, když si ten, komu radí, vezme tu radu k srdci a zachová se podle ní a ono to nevyjde.
Osobně si myslím, že odpovědnost je vždycky na tom, kdo koná (tj. pokud mi poradíš nějakou blbost a já ji udělám, tak budu připisovat vinu sobě a ne Tobě, protože to bylo na zhodnocení MÉHO kritického rozumu).
Ale pokud bych já radila někomu, tak bych byla opatrnější a kdyby mě poslechl a udělal tu blbost, tak bych si to asi trochu i vyčítala.
A taky bych posuzovala přísněji rady, které někdo dává z pozice odborníka (tj. pokud mi poradíš dát do koláče půl kila droždí z pozice amatérské kuchařky, tak bych to nebrala tak přísně, jako když mi totéž poradíš jako šéfcukrářka pětihvězdičkovýho hotelu), nebo který dává někomu zoufalýmu nebo oslabenýmu.
|
Monty |
|
(6.3.2019 21:15:53) No, Kudlo, a ty nějak často radíš lidem blbosti? Když jsi žádána o nějaký názor/radu a nevíš, co k tomu říct, je snad přijatelný odpovědět, že nevíš a nechceš plácat blbosti, než je opravdu plácat.
|
Kudla2 |
|
(6.3.2019 22:00:03) Monty, já se teda snažím spíš neradit než radit, ale "blbostma" myslím takový věci, jako "rozveď se", "tenhle kluk není pro tebe", přičemž se ukáže, že by to bylo blbý řešení.
|
Monty |
|
(6.3.2019 22:04:31) Kudlo, tyhle rady se ale nedávají stylem "rozveď se". Když už něco takovýho člověk říká, tak by měl zdůraznit, co by udělal on na místě dotyčného a argumentovat proč. Protože ty těžko můžeš někomu direktivně přikazovat, aby se rozvedl, ale můžeš ho jen navést na myšlenku, jestli by náhodou ten rozvod vlastně nebylo to nejlepší řešení. Konečný rozhodnutí je stejně jen na něm. Rady jsou něco, co má rozšířit obzory a nastínit možnosti, rada není rozkaz.
|
Kudla2 |
|
(6.3.2019 22:06:21) Monty,
tak asi je to hnidopišství, ale já bych "radu" vnímala jako "udělej to a to" nebo "nejlepší by bylo udělat to a to", společné přemýšlení a rozvíjení myšlenek bych jako rady nevnímala.
|
Monty |
|
(6.3.2019 22:10:29) Kudlo, no možná to je hnidopišství, ale já veškerý rady v osobních záležitostech beru jen jako doporučení nebo navedení na nějakou cestu/myšlenku. Vyloženě doporučení nebo rovnou příkaz si nechávám do práce. Ani vlastnímu dítěti nedávám žádné rady ve formě příkazů, maximálně řeknu, co bych na jeho místě udělala já. Radu, u který očekávám "naplnění" dávám v situaci, kdy se někdo ptá, jak se dostane na Karlův most nebo kde se dá koupit čerstvej pórek.
|
Eudo |
|
(7.3.2019 9:20:46) Monty, souhlas. Ovsem nekdo za "kecani do Zivota" bere i projev svyho nazoru na vec, i kdyz ten projevitel nijak neocekava, ze by se dotycnej "nazorem" nejak ridil.
|
|
|
|
|
|
|
Grainne |
|
(6.3.2019 21:29:02) Kudlo, on "raditel" není zodpovědný vůbec...tedy v kompetenci "rady do života". Profesionální rady jsou jiná kategorie, tam je zodpovědnost z profese daná i zákonem, do určité míry dokonce i mimo přímý výkon profese.
|
Monty |
|
(6.3.2019 21:32:38) Grainne, to ale zas záleží na profesi. Rada od doktora má přece jen jinou váhu než rada od prodejce připojení k internetu.
|
Grainne |
|
(6.3.2019 21:36:58) Monty, jistěže, ale asi by bylo komplikované to tu rozepisovat. Osobně bych radila vždycky používat zdravý selský rozum a když nestačí, použít toho profesionála se zodpovědností.
|
|
|
|
|
Grainne |
|
(6.3.2019 21:23:55) Monty, no vždyť to píšu. Taky rady "třídím", některé i když jsou dobré, nejsou použitelné pro mně, nebo v mé situaci, takže předpokládám, že to tak s radami dělá většina lidí.
|
|
|
|
|
|
|