| 77kraska |
 |
(10.10.2019 22:18:32)
tropo, schvalne si tipni, kolik lidi podepsalo Chartu do konce roku 1989 (teda snad tam nepocitaji ty podpisy z prosince 89)
|
| troposfera36 | 
|
(10.10.2019 22:25:43)
A chces tedy tvrdit, ze tech znicenych 2000x pocty clenu rodin cca lidi je malo ?
|
| 77kraska |
|
(10.10.2019 22:29:25)
tropo, napred to podepsalo cca 300 lidi....clovek nemel tuseni, kam by to mel jit podepsat, i kdyby stokrat chtel  no a dalsi si precti v publikacich Ustavu pro studium totalitnich rezimu, nejsem tady zadna ucitelka a souhlasim s libikem....ostatne libik se k temhle vecem dostala blizko pres prvniho manzela, ale nevim, jestli znala nekoho, kdo to podepsal, v kazdem okrese byli snad dva takovi lidi, ostatni byli v Praze
|
| troposfera36 |
|
(10.10.2019 22:32:25)
Libik nebyla jedina na svete, ktera mozna snad pry videla Chartu77.
|
| 77kraska |
|
(10.10.2019 22:35:44)
Chartu nikdo nevidel, Nekolik vet nikdo nevidel....ale vsichni je museli odsoudit...
tak asi tropo je z rodiny chartistu, tim lepe, aspon nam to tady osvetli
|
| 77kraska |
|
(10.10.2019 22:38:15)
furt se neco odsuzovalo, podepisovalo odsouzeni neceho, konalo se shromazdeni na odsouzeni neceho, clovek uz to ani nevnimal....proste tam sel, odmaval to a sel do hospody.....to nebylo tak, ze dve nejvetsi udalosti desetileti byly Charta a Anticharta
|
|
| troposfera36 |
|
(10.10.2019 22:39:41)
Vzdyt jedina prava, znala doby pred ‘89 je Libik, ta to vysvetli.
|
| 77kraska |
|
(10.10.2019 22:47:52)
tropo, libik to aspon zazila jako dospela zenska s rodinou a ne jako prinejlepsim batole....sebe nepocitam, ja jsem byla na VS, promovala jsem tesne pred listopadem a uz jsem zazila i to, jaky to bylo v praci, ale furt jsem byla vlastne dite, neobjednavala jsem uhli a neshanela dupacky
|
| Lída+4 |
|
(11.10.2019 9:35:16)
Já jsem v tu dobu měla VŠ za sebou a půlroční dítě.
|
|
|
|
|
|
| Okolík | 
|
(10.10.2019 22:32:34)
77, troposféra na mě působí dojmem, že její rodina má negativních zkušeností s minulým režimem hodně. Takže se mi moc nelíbí, jak ji tu ty a Libik shazujete...
|
| libik | 
|
(10.10.2019 22:42:41)
Já tvrdím jen, že Anticharta nebyl žádný široce a do bezvědomí odsuzovaný a diskutovaný problém. Věděli jsme , že kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti, neodsuzovali jsme nemocného Wericha.
Gott nás nezajímal ani nepřekvapil, nic jsme od něj nechtěli a nečekali.
Od revoluce se to řeší, jak se komu hodí.
A nejsem žádný disident a nikdy jsem to netvrdila, zázemí mého manžela se mi stalo, do jisté míry mi tehdy imponovalo, ale z praktického hlediska mě hodně sralo.
|
| NovákováM |
|
(10.10.2019 22:56:33)
a já myslela, že jsme tak nějak obdobný ročník narození... tak to asi ne..
|
| 77kraska |
|
(10.10.2019 22:59:44)
my s libikem jsme narozene jeste v 60. letech
|
| libik |
|
(10.10.2019 23:01:06)
Ty taky všechno vykecáš
|
| 77kraska |
|
(10.10.2019 23:12:00)
libik, to mam od Kudly: cokoliv zde napises, muze byt pouzito proti Tobe
ale tady je to kompliment, jakoze my jsme to zazily, jsme ocite svedkyne, pametnice, takze jsme lepsi
|
| Marta. |
|
(10.10.2019 23:18:24)
77krasko, tak nejste tu samy. Já zažila i srpen 68 a pamatuji si dost věcí.
Před listopadem 89 jsem taky objednávala uhlí a řešila dupačky.
|
| 77kraska |
|
(11.10.2019 8:09:25)
Marto, a jak si pamatujes Antichartu? A Chartu? mluvilo se o tom, kdo co podepsal a proc?
|
| Marta. |
|
(11.10.2019 14:11:07)
77krasko, já se na Chartu pamatuju velmi dobře, ale věděla jsem o ní od rodičů. Ti jí sice nepodepsali, ale táta byl v roce 68 vyhozený ze strany a měl pak velmi silné protikomunistické názory. Doma se mluvilo o všem a já od malička věděla, že ve škole můžu mluvit jen o něčem, co je nezávadné. Rodiče měli doma velkou knihovnu se zakázanými autory, které jsem hltala. Pak měl táta schované noviny z roku 68 a fotky, které jsem si dost často prohlížela a snažila se pochopit, co se stalo, proč tu svobodu tady nemáme. S babičkou jsem chodila na hrob Jana Palacha na Olšany. Když ho pak převezli jinam, tak se na to místo chodilo dál a lidi tam zapalovali svíčky,Díky rodičům jsem věděla už jako dospívající o zločinech v SSSR i u nás. Četla jsem Solženicyna a Artura Londona a jeho Doznání. Téměř jsem nechodila do Pionýra, byla jsem asi na dvou schůzkách,v SSM jsem nebyla. Kolem 18. roku jsem se začala pohybovat v podzemní církvi, kolem mě byli samí skvělí vzdělaní lidé, chodila jsem na bytové semináře o filosofii apod. Chartisty jsem ale neznala, i když jsem v té době chtěla Chartu podepsat. O Antichartě jsem se dozvěděla až po listopadu 89. To jsem v té době nijak neřešila.
Poslouchala jsem Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu.
|
| libik |
|
(11.10.2019 14:21:50)
Marto, osmašedesátníci jsou zajímavý fenomén, my(naše undergroundová generace) už jsme k nim byli "nekompromisní", musela jsem zestárnout, abych to viděla v kontextu světové politiky. Pak jsme v nich naopak mnohdy našla hrdiny, věděli, co komunisti dokážou a přesto ty knížky položili.
Díky za příspěvek
|
| Marta. |
|
(11.10.2019 14:36:42)
libiku, máš pravdu, pro mě vůbec nebylo jednoduché pochopit, proč táta do té strany vůbec vstupoval. Hodně jsme o tom spolu mluvili. Díky tomu, že tu knížku položil, jak píšeš, tak ale nemohl dál učit na VŠ, byl odsunut na jiné místo v jiném oboru, pracoval ve Výzkumném ústavu spojů. Říkal o sobě, že je z něj pošťák.
Máti ve straně nikdy nebyla a taky nemohla být např. primářkou, mohla být jen obyčejnou doktorkou.
Pro mě to znamenalo problémy při přijetí na SŠ a VŠ. Na SŠ jsem měla štěstí, tam jsem se dostala, s přijetím na medicínu, kam jsem se hlásila několikrát, to ale bylo horší.
|
| 77kraska |
|
(11.10.2019 14:40:11)
muj otec tam vstoupil, protoze mu to naridil reditel podniku
|
| 77kraska |
|
(11.10.2019 14:40:42)
...jo, bylo mu asi 22 let
|
|
| Marta. |
|
(11.10.2019 14:48:48)
77krasko, můj otec tam vstoupil z přesvědčení. Pak byl o to víc zklamaný.
Táta pochází z chudých poměrů, narodil se v roubence ne Moravě. Do Prahy se dostal, když ho přijali na VŠ.
|
|
|
|
| Eudo | 
|
(12.10.2019 15:30:49)
Libiku, ted to nejak docitam a prilipnu to na Tebe, ackoli to neni odpoved ani reakci na tve texty.
Plno lidi drzelo krok a hubu (a ja jim to nevycitam, kazdej proste musel nejak "prezit"). To, co mne osobne vzdycky nadzvedne, je, ze dneska byl kazdej hrdina, ma hubu plnou svych hrdinskych protikomunistickych cinua a nazoru. Nadzvedavalo mne to uz i v dobach, kdy jsem odesla a tady potkavalöa lidi, kteri zadali o politicky asyl, protoze byli tak desne pronasledovany jak politicky, tak vselijak. (=a nektery jsem dokonce osobne znala z dob, kdy ruzne prdelkovali v Praze).
V 68. a kus r. 69 lidi mohli odchazet z CR s pasem, povolenim a celymi rodinami. Presto cast (napr. Porizkovic) dite nechali doma a posleze poukazovali, jak ten komunistickej system jim brani…. (v dobe, kdy i v zapadnich zemich bylo opusteni ditete treba i u prarodicu duvodem k umisteni ditete do ruzneho nahradniho pecovani). Ovsem s moznosti ruzneho publikovani zas na tom ziskali jinak TADY.
Ono je to dneska tak desne lehky vytahnout vsechny stary krivdy a ohanet se tim, jak "my" jsme trpeli…. Samozrejme, cast proziv ala desy. Ale zdaleka ne vsichni, a plno lidi na tom jelo. A jede i dneska, zas jinak, protoze nektery v tom proste umej chodit a reseni nechaj na jinych. A posleze obratej plast a jedou dal.
Pridam k tomu jen porovnani, jak to bylo na tom slavnym zapade ve stejnych dobach. Tenkrat se u nas oficielne lezlo do zadku SSSR, neoficielne se nenavidel. Dneska se leze oficielne i neoficielne do zadku USA (no, aspon to uz trosku preslo).
Do 68. jsem mela fantastickyho schopnyho sefa. Ten na to vsecko v mladi veril. Postupem casu si jako tata se mnou obcas vymenil myslenky. V 69. odevzdal sam knizku, bylo mu neco pres 50, do penze 10 let tehda. Odsedel si je u prkna ve stejny kancelari, kde ho nechali. Dopisovala jsem si s nim a jeho zenou a synem do jeho smrti pred 15 lety.
|
| Liaa | 
|
(12.10.2019 16:24:32)
"V 68. a kus r. 69 lidi mohli odchazet z CR s pasem, povolenim a celymi rodinami. Presto cast (napr. Porizkovic) dite nechali doma a posleze poukazovali, jak ten komunistickej system jim brani…. (v dobe, kdy i v zapadnich zemich bylo opusteni ditete treba i u prarodicu duvodem k umisteni ditete do ruzneho nahradniho pecovani). Ovsem s moznosti ruzneho publikovani zas na tom ziskali jinak TADY. "
Eudo, co to plácáš? Pořízkovi se nevystěhovávali legálně, utekli na motorce do Rakouska čtyři dny po okupaci. A ano, režim jim pak bránil v tom, abys dostali dítě k sobě. Jistě se lze zamýšlet nad tím, jestli měli rozdělení rodiny riskovat, jestli neměli zůstat s dcerou apod., ale podsouvat jim, že mohli klidně odejít jako celá rodina, což neudělali, aby za to získali na Západě nějaké výhody, je nevkusné.
|
| Eudo |
|
(12.10.2019 17:34:14)
Lioo, ty Porizkovy jsem tenkrat znala osobne, na rozdil od mnohych, co maji ruzny vhodny historky vycteny z ruznych platku, aby to vypadalo …..no, lip.... A vim PRESNE, jak to v te dobe chodilo.
Ono se to tenkrat nenazyvalo legalne/nelegalne. Lidi proste nasedli na nejaky prostredek a na hranicich byli propusteni.
A nebyli sami. Ani takovi, kteri odjeli s detmi/bez deti.
|
|
| Analfabeta |
|
(12.10.2019 20:41:15)
Lioo, můžu potvrdit. Ruská okupace nás zastihla v zahraničí na dovolené, mně bylo 10 let. Vraceli jsme se přes Rakousko, hranice zavřené. Příběhy lidí, co utekly, byly šokující, třeba z Bulharska utekli na poslední chvíli, šli na ně vesničani s kosama, že to jsou kontrarevolucionáři. Rodina naskákala do auta, stany a všechno tam nechali, a byli rádi, že se sami zachránili. Podobných příběhů bylo víc.
Moji rodiče se tehdy ve Vídni zajímali o podmínky, za jakých by se dalo legálně emigrovat. Když si to nechali projít hlavou, tak se radši vrátili. Podrobnosti psát nebudu, to by bylo na půl knížky.Tam by začínali od nuly, což se blbě dělá, když je ti 40 a máš dvě děti, chodící do základní školy. Co znalost jazyka, zajištění bydlení, práce, když neznáš jazyk? Vůbec se jim nedivím, že se tak rozhodli, na jejich místě by to udělali i jiní.
Ono se to dneska kecá, v naprosto jiné situaci, se znalostí jazyka, s neomezenou možností cestovat.
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(11.10.2019 14:38:31)
Marto, diky za prispevek!
na Olsany jsme na Dusicky jezdili, a babicka rikala "stejne tu neni pohrbeny", tak mi nebylo jasne, proc nejedeme dat svicku tam, kde je pohrbeny...jinak jsem to mela jinak nez Ty, tedy krom tech casopisu z 60. let na pude, ale uprimne receno mne nebavilo to cist :-(
|
|
| Analfabeta |
|
(11.10.2019 14:44:36)
Jako dítě si na vyhazování taky pamatuju. Po r. 1970 přišla tzv. normalizace a rodná strana se chtěla "očistit". Tak ze začalo vylučovat z KSČ. Nejhorší na tom bylo to, že ti co byli v r.1968 proti vstupu sovětských vojsk a pomalovali vápnem a protisovětskými nápisy půl obce i přilehlé silnice, přilezli k rodné straně po kolenou, začali se kát, že oni byli "pomýlení", protisovětské výroky odvolali a nakonec stáli v čele komisí, které ze strany vylučovali. A vyloučení ze strany znamenalo konec kariérního postupu (a třeba chlap skončil v kotelně nebo jako řidič bagru, ženské jako uklízečky),to bylo horší, než být nečlen. Děti vyloučených nesměly studovat ani střední školu, vysokou jen technickou a výhradně jen při zaměstnání, což byl opravdu tvrdý chleba, tak dostudoval jen málokdo.
Otci našich sousedů se stalo, že za ním přišel předseda KSČ s tím, že ho potřebuje vyloučit z KSČ. Protože dostal příkaz, kolik lidí MUSÍ VYLOUČIT! Nikoho nezajímaly jejich názory a co skutečně dělali, rozhodující byl POČET. Jenže ten předseda to dělal proto, že nechtěl vylučovat ty mladé, co měli děti, aby děti mohly studovat. Tak vylučoval ty staré předválečné komunisty, zedřené dělníky, kteří té myšlence celý život věřili. Řada z těch lidí to těžce nesla, protože to fakt byli letití členové. Ale příkaz a směrné číslo byly příkazem, to se splnit muselo, kdyby čert na koze jezdil a kdyby se pětiletka měla splnit za tři roky. Sofiina volba.
|
| Analfabeta |
|
(11.10.2019 14:46:53)
Opět oprava: komise vylučovaly
|
|
| Marta. |
|
(11.10.2019 14:53:16)
Analfabeto, já taky nakonec VŠ vystudovala dálkově při zaměstnání.
Psala jsi tu, že jsi pracovala v Pomocné škole, tak tam já byla taky. Několik let, než jsem šla na mateřskou těsně před listopadem 89.
|
| Analfabeta |
|
(11.10.2019 15:09:04)
 Já jsem se naučila říkat, že jsem v Pomocné škole pracovala. Protože když řeknu "když jsem byla v pomocné škole", tak mají všichni dojem, že jsem ji studovala Ta moje nebyla ani samostatná, jen třída, přičleněná ke Zvláštní škole. Chodilo do ní 10 dětí = maximální stav.
|
| Marta. |
|
(11.10.2019 15:32:59)
analfabeto, máš pravdu, pracovala je lepší. Já začínala ve Zvláštní škole, tam jsem byla rok, ale ředitelka, kovaná komunistka, mi odmítla dát doporučení k dálkovému studiu speciální pedagogiky. Tak jsem po roce odešla a začala pracovat v té PŠ. Tam už jsem dálkově studovat mohla. Byla to pro mě velice zajímavá zkušenost. Bylo to v Praze, takže jsme tam měli hodně žáků s různým druhem postižení.
|
| Analfabeta |
|
(11.10.2019 15:46:02)
Já měla smlouvu na dobu určitou, jako zástup za mateřskou. Takže perspektiva další práce docela nejistá (a protože jsem i před r. 1989 už byla i nezaměstnaná), tak jsem si pak našla práci mimo školství, na dobu neurčitou. Já chtěla pracovat aspoň s dětmi normálními, mne fakt nebralo, že jsme Lojzíčka 2 roky učili rozeznat M od A a 1 od 2 a on to po dvou letech procvičování měl totálně na háku. Jenže to byly děti na hranici vzdělavatelnosti, ony nemohly za to, že jim Pámbu nenadělil. Akorát mně to dost psychicky deptalo. Já si říkala, že kdyby mělo 10 inteigentních dětí učitele, tak snad udělaly základku za 6 let a mohly o to dřív a o to víc studovat dál. Vždyť my ty chytré potřebujeme, přece nebudeme montovna, my přece potřebujeme i výzkum a vývoj, a taky doktory a inženýry. Jenže vysvětlíš tohle těm, co prosadili zpackanou inkluzi? Co radši sníží laťku u maturit, jen aby prošloco nejvíc studentů? Vždyť to je cesta někam do amazonského pralesa, ne do vzdělanostní společnosti a k Průmyslu 4.0.
Tak jsem nakonec ze školství odešla. Děti mi nevadily, ale boj se systémem byl vyčerpávající. Tak jsem se holt vyřádila doma na vlastních dětech. A teď mne, doufám, čeká pokračování na vnoučatech.
|
| Analfabeta |
|
(12.10.2019 11:24:33)
A ještě dodatek: tehdy nás bylo v té Zvláštní škole 5 vychovatelek, prostě jsme se staraly o děti do doby, než můžou jít domů nebo než si je vyzvednou rodiče. My měli PŘÍSNÝ ZÁKAZ s těmi dětmi psát domácí úkoly. Kdo by zákaz porušil, bylo to hrubé porušení pracovních povinností a dostal padáka na hodinu. Mně to tehdy neskutečně vadilo. Do pytle, nás tam bylo 5 vychovatelek a čekalo se od nás, že budeme s dětičkama po vyučování až do 16:00 malovat nebo navlíkat korálky? Děti, které xx hodin seděly ve třídě a ani chvíli se neproběhly, měly v jiné třídě sedět do odpoledne, pak šly domů a měly psát úkoly a chvíli být taky venku? Vždyt to bylo týrání těch dětí! Docházelo taky někomu, že třeba v zimě se ty děti kromě cesty do/ze školy celý týden skoro nedostaly ven? Prootže prostě přišly domů kolem 17:00, a to už se stmívá. Ne, to nikomu nevadilo, protože tak daleko někdo z těch chytrých, co nám ty pitomosti nařizoval, už nedohlédnul (a to je třeba taky, to, že někteřé lidé nedovedou uvažovat v širších souvislostech).
Nemohli (a taky -y, protože tam byly skoro samé ženské) jsme přesvědčit systém, že to je špatně. Tak jsem to jako vychovatelka (protože jako vychovatelka jsem měla volnější ruce než učitelka. Ta byla vázaná osnovama a u pomocňáků ještě jejich psychickými schopnostmi. Já si jako vychovatelka mohla de facto dělat co jsem chtěla. Tak jsem hodně brala děti ven, ale ne na zahradu, ale mimo areál, kde nás nikdo ze školy neviděl. Vzala jsem děti k lesu, kde se mohly volně proběhat, vzala jsem je na hříště, kde se mohly vykřičet, prostě měly volnost a nikoli neustále jen organizovanou činnost. Zákaz psaní úkolů mi teda vadil velice. My měli ve škole děti s handicapem a nesměly jim pomáhat? Proč byl ten systém tak na hlavu postavený? My na to měli vzdělání (na rozdíl od asistentů, kteří mají jen maturity a handicapované děti neviděli ani z rychlíku) a měli jsme na to čas, v té škole jsme přece stejně byli, a byli jsme placení státem. My bychom přece nesuplovali práci učitele, my bychom mu pomáhali! Takže jsem se to snažila obcházet. Nemůžu s dětmi psát úkoly a pomáhat jim s počty, tak jsme byli mimo školu a moje děti na hranici vzdělavatelnosti, které neuměly ani počítat, šly do prodejny koupit pytlík bonbónů a měly ho rozdělit mezi všechny. Učily se poznat peníze i rozpočítat ty bonbóny. A další a další.
Moje děti na hranici vzdělavatelnosti třeba pochopily, že se nemůžu půl hodiny zabývat Pepíčkem, protože zlobí, že nám to bere čas, po který jsme mohli všichni dohromady dělat něco zajímavého. Takže když řekla Analfabeta, že půjdeme ze třídy do šatny a půjdeme POTICHU, tak její slovo bylo zákon. Prostě se šlo do šatny a na chodbě se nehlučelo, protože to ruší ostatní třídy. To vyrazilo dech i řediteli. Moje děti šly po chodbě do šatny a ředitel scházel dolů po schodech. A děti měly dilema: pozdravit ředitele a porušit příkaz Analfabety, protože to bylo hlučení, nebo nepozdravit, což taky nešlo. Tak se zachovaly jak ve filmu ze 30.let. Jak šly kolem ředitele, tak se mu mlčky uklonily. Ředitel stál na schodech, zcela konsternovaný ... a druhý den byla Analfabeta v ředitelně na koberečku. Jak to, že moje děti JAKO JEDINÉ dodržují příkaz ředitele a nehlučí na chodbě v době vyučování? Co jsem měla řediteli říct? Že to dodržují DOBROVOLNĚ? Takže moje děti na hranici vzdělavatelnosti pochopily, že na to, aby mohly dělat ve škole zajímavé věci, je třeba kázeň, a dnešní normální a inteligentní děti to v jiných školách nechápou?
Krom toho, že nikdo ještě nepochopil, že inkluzi jsme mohli pomoci třeba tím, že by slabším dětem pomáhaly vychovatelky? Třeba bychom ušetřili asistenty. Ne, to teda nešlo. Nikdo taky nepochopil, že ty zvláštní školy nebyly zase tak špatné, protože řada dětí tam poprvé zažila úspěch z učení. Jistě, problém je s dětmi romskými, které mají problémy s kázní. A taky nikdo ještě nepochopil, že nemůžu vzdělávat zvláštňáka s dětmi normálními a už vůbec ne s těmi inteligentněnjšími, protože to prostě učitel nezvládne. Kdo to teda doslova odsere, budou právě ty inteligentní děti. Které podle inkluzistů přece nepotřebujeme, protože my nepotřebujeme ty doktory a inženýry, my přeci všechno dovezeme. Doktory a inženýry z Afriky nebo z Ukrajiny, ono je to přece jedno, ne? My přece nepotřebujeme doktory, by budeme se zubama chodit ke kováři a místo k doktorovi půjdeme k bylinářce, protože doktor je přece blbec, každá Lesana je přece chytřejší (viz: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/tetanus-hygienicka-eva-gottvaldova-brno-dite-nemoc.A190926_143925_domaci_brzy). A inženýry přece taky nepotřebujeme, my tu budeme mít montovny, že.
Promiňte, že jsem se rozepsala, ale prostě to muselo jít ven. Holt komunistická funkcionářka se nezapře.
|
| Analfabeta |
|
(12.10.2019 12:47:03)
A poslední přípodotek: diví se mi někdo, že jsem ze školství radši odešla? Vždyť to, co jsme měli děĺat a co nám bylo shora nařizováno, hraničilo se zdravým selským rozumem.
PS: a to jsem ze školství bezmála 30 let
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(10.10.2019 23:48:00)
Tak s tou Antichartou vím jen z doslechu (tudíž bez záruky vlastního prožitku), že u Anticharty vyžadovali u těch méně šťastných, které s tím oslovili, "podepiš a odsuď" a považovali za drzost a zapsali si černej puntík u těch, kdo si dovolili jakoby naivně dotaz, že by to teda podepsali, že s tím nesouhlasej, ale chtěli by si to napřed přečíst, aby věděli, s čím teda nesouhlasej.
Musela to být děsivá situace, mít na výběr mezi potenciálními potížemi nejen pro sebe, ale i pro svý děti (a to soudruzi uměli, vydírat přes děti) a podpisem nesouhlasu s něčím, co mu odepřeli dát i přečíst a co mohl tušit, že je asi dobrý.
Jsem ráda, že jsem to nemusela zažít.
|
|
| Eudo |
|
(11.10.2019 11:30:38)
Libiku, ja jsem ta leta pred a behem Prazskyho jara a par mesicu po 21.8. zazila jako dospela.
Ten serial Vypravej je velice autenticky. Obycejny lidi to takhle meli.
Nedosuzuju n ikoho, kdo neco podepsal. Zivot mame jen jeden. Dokud se nevezes na hrbete druhych a nenicis JIM zivot, smis delat, co jde - pro sebe a svou rodinu.
Kazdy se na to diva svym zpusobem. Nekdo si z toho podpisu z Charty zaridil prijemny zivobyti v cizine, nekdo vykopal jamu sobe i rodine, protoze mel odvahu to podepsat a zustat. Dneska to "predklada" zajemcum zase podle svyyho.
|
| Alena |
|
(11.10.2019 11:39:51)
"Nekdo si z toho podpisu z Charty zaridil prijemny zivobyti v cizine"
|
|
| Kudla2 |
|
(11.10.2019 11:43:12)
"Nekdo si z toho podpisu z Charty zaridil prijemny zivobyti v cizine,"
Eudo, že ti pusa neupadne.
Máš tím na mysli třeba lidi z akce Asanace, kteří byli za podpis Charty došikanováni k emigraci a měli tu drzost, že se tam chytli?
Já považuju to, že někdo podepsal Chartu, za velmi statečný čin. Nikdo z mého okolí tu odvahu neměl a já bych ji velmi pravděpodobně také neměla. Komančům se podařilo nahnat nám strach dost dokonale.
Mé osobní dojmy z mého dětství před Listopadem byly takové, že "s nimi" moji blízcí nesouhlasili, ale vystupovat "proti nim" by znamenalo nadělat si problémy, kterých už jsme měli i tak dost, znamenalo by to ohrozit moje šance dostat se na školu, můj táta toho měl až nad hlavu a těžko by hledal sílu vzdorovat jakkoli minimálnímu tlaku navíc.
Takže já neodsuzuju ani lidi, kteří byli dotlačeni k podpisu Anticharty, ale myslím si, že všichni, kdo podepsali Chartu, byli v tomhle směru hrdinové.
|
| Eudo |
|
(11.10.2019 11:58:12)
Kudlo, nevim, proc by mi mela pusa padat.
On nektery clovek ma moznost porovnat ruzny vyroky Tech kterych. A jak to posleze "probihalo".
Ti, co "dosikanovani" nebyli jsou uplne jini lide.
Kazdy ma jen jeden zivot. Dokavad ho nezije na ukor druhych, nesoudim. Ale na to, jak ho zije, muzu mit svuj nazor. K mnoha vecem bych se nesnizila.
Dale to diskutovat nebudu, uz jsem na tohle tema jednou napsala, ze tohle neprobiram.
|
| Alena |
|
(11.10.2019 12:15:06)
"K mnoha vecem bych se nesnizila.
Dale to diskutovat nebudu, uz jsem na tohle tema jednou napsala, ze tohle neprobiram." jasne neprobiras, ale nevynechas prilezitost si rejpnout. Vyrok o zivobyti je proste vyrok clenky ulicniho vyboru.
|
| Eudo |
|
(11.10.2019 12:25:33)
Omyl, Aleno. Konstatovani neceho neznamena rejpnuti.
Nebudu se zaplejtat do dalsich diskuzich o tom, jak kdo kde "trpel", jak to vypadalo "navenek", a co z toho mel.
Napsala jsem velice jasne, ze nesoudim lidi, ktery zili doma, jak mohli a nikomu tim neublizovali.
Ovsem k tomu nepocitam clenky ulicnich vyboru, ktery taky "zily jak umely".
|
|
|
|
|
| . . |
|
(11.10.2019 12:28:43)
Eudo, tobě je 70?
|
| Eudo |
|
(11.10.2019 12:35:48)
Greto, v r. 68 po invazi se "legalne" vystehoval kde kdo, kdo se vystehovat chtel. Jeste kus r. 69. S celou rodinou.
A co jde "mimo koho" zalezi na tom, co ho v zivote potkalo a s kym se kde mel moznosti/zajem setkat a co delal…..
|
| libik |
|
(11.10.2019 12:37:15)
Eudo, vyjadřovat se k atmosféře v zemi, kde nežiji, je, ehm, hodně odvážné..
|
| Eudo |
|
(11.10.2019 12:40:12)
libiku - ja se vyjadruju pouze k tomu, ze nesoudim lidi, kteri zili, jak MOHLI. (opet - pokud tim nikomu neskodili - a i takovejch byla kvanta. Vzdycky, za jakyhokoli rezimu, existovali lidi, kteri z toho meli vyhody a velice jich vyuzivali… dokonce si tu povahu vezli sebou i do ty emigrace...).
|
| libik |
|
(11.10.2019 12:48:00)
Dobře, Eudo, lidi jsou lidi na celém světě.
Ale prospěchařit tím, že podepíšu Chartu, by se mi dobově zdálo tedy dost krkolomné, asi jako lézt do pátého poschodí po hromosvodu, když tam je schodiště i výtah.
|
| Eudo |
|
(11.10.2019 12:59:24)
Oni to nepodepsali jen ti, co zili v CR.....
|
| 77kraska |
|
(11.10.2019 13:21:42)
jo, to je fakt frajerina podepsat a odejit...nebo podepsat v cizine
ja jsem zase slysela, jak lidi z nadace CH77 rikali v TV, ze ti uprchli disidenti si predstavovali, ze odejdou a bude je zivit zbytek zivota nadace....nekteri z nich....pak je nadace vyvedla z omylu, ze budou muset zacit v cizine pracovat
|
| Eudo |
|
(11.10.2019 14:01:31)
"ze budou muset zacit v cizine pracovat "
…. no a jeste k tomu na ne ta cizina s otevrenou naruci necekala a za to disidentstvi nijak neoslavovala…. celkem to nikoho nijak moc nezajimalo….
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)