| Tereza Míková |
 |
(27.1.2024 20:06:40)
Ahoj aminky, chtěla bych se zeptat, jestli jsou tady maminky, které měly dítě kolem 42 roku? Jestli už to není opravdu moc pozdě. Mám děti tři a s přítelem by jsme chtěli vlastní. Moc po něm toužíme. Samozřejmě si sjednám konzultaci s gynekloložkou, počítám, že se k tomu ale bude stavět negativně.
Jak jste to měli vy? Jaké bylo těhotenství? Co je v takovém věku třeba za vyšetření a jaké to bylo po porodu, zvládaly jste to?
Jsem si vědoma rozdělování času mezi jím a dětmi, jsem si vědomá, že nebudu mít na sebe vůbec čas. Jsem si vědomá, že to bude náročné i finančně a celkově to bude zátěž pro všechny. Ale miminko si velice přejeme 
Děkuji předem za odpovědi 
|
| K_at |
|
(28.1.2024 0:28:21)
Zadejte si jako nové téma. Takhle to zapadne. Jsou tu maminky i starší.
|
|
| Velšice | 
|
(28.1.2024 9:37:08)
Terezo, to je přeci velice individuální. Pokud dítě oba chcete a jste zdravá, tak není důvod se tomu bránit. Stejně tak předpokládám, že vám to nebude vymlouvat doktorka, maximálně vám sdělí, že je v tomto věku větší pravděpodobnost určitých chorob. Dnes není tento věk u rodiček nijak výjimečný. A z vlastní zkušenosti, měla jsem poslední dítě ve 40 a když to hodně zjednoduším, tak jsem hodně unavená matka, už jsem prostě nastavena na velké děti, ale to je právě to, co je naprosto individuální a vy to můžete mít úplně jinak.
|
|
| neznámá |
|
(28.1.2024 10:23:21)
Proč by se gynekolog stavěl zamítavě? Děti se rodí daleko starším maminkám.
POslední jsem rodila ve čtyřiceti, těhotenství i porod stejně pohodový jako ve dvaceti.
Moje doktorka ohledně věku pronesla, že je to v pohodě a jsem mladá, že není potřeba více hlídat. To samé na genetickém pracovišti, čekala jsem testy navíc, ale lékař jen pronesl, že věk je supr a ostatní testy také vyšly výborně, že nevidí důvod pro jiné testování než ultrazvuk.
Jediný problém byl těhotenská cukrovka, myslela jsem, že jsem stará a tlustá, proto cukrovka, ale pak jsem zjistila, že dnes mají cukrovku snad všechny těhotné i mladé a hubené, prý jsou přísnější testy a málokdo projde.
V diabetologické ambulanci jsem také poprvé slyšela, že jsem stará matka, ale pak doktorka pronesla, že pro ní je stará každá matka nad 25let. COž je vtipné, když průměrný věk prvorodiček je 3O možná už 31. Nutno říct, že sama doktorka sama byla metráková ropucha nad hrobem.
Mám teda skoro dvojčata, 16 měsíců od sebe, ale i tak se unava většinou nekoná, ale to je díky manželovi, ráno mě nechává vyspat, ale tak to bylo téměř u všech našich dětí. A i se dost zapojují starší děti, dobrovolně, neděláme z nich chůvy.
Naopak si děti strašně užíváme, oba, já jsem daleko klidnější než ve dvaceti, nerozhodí mě nějaký ten dětský hysterák nebo neustálý binec.
Za mě jdi do toho, mít děti ve čtyřiceti je fajn. Občas oba se oba zamyslíme, že by jsme ještě jedno dali, ale proti je manželův věk a já jsem ještě mladá.
Já když jsem v šoku přišla k mé lékařce s tím, že jsem opět těhotná, měla jsem doma devítiměsíční mimino, tak se smála, že je zvláštní doba, že poslední dobou v pohodě a nečekaně těhotní klientky po čtyřicítce a dvacítkám to těhotnění moc nejde. Když jsem porodila poslední, tak pronesla, že ještě určitě ještě jedno dáme, že věk nám ještě přeje. Takže se gynekologa neboj, dnes je normální rodit po čtyřicítce.
|
|
| Čumča. | 
|
(28.1.2024 12:04:24)
"Ale miminko si velice přejeme "
tohle je nejdůležitější, všechno ostatní jsou jenom kulisy
|
|
| Saamajna |
|
(28.1.2024 20:00:48)
Ja rodila mladsi dceru tesne pred 44, usmevny bylo, jak jsme ji vedli prvni den do skoly v den mych 50. narozenin.
Jeji sestra je o skoro 6 let starsi, pro nas oba to jsou jediny deti.
Tehotenstvi jednodussi nez to prvni, v obou jsem musela par tydnu doma lezet, coz bylo podruhe kvuli diteti nehezky.
A to jsem mela obrovskou podporu od manzela, zadny starosti s bydlenim ci financema a kdyz jsem musela tech 4-5 tydnu lezet, dochazela k nam denne na 4 hodiny pani na vedeni domacnosti a peci o starsi dite.
V tehotenstvi jsem dostavala infuze zeleza, diky tomu jsem mela hodne energie, krome te anemie zadny problemy. K tomu ale nutno dodat, ze kdyz mi v 50 delali ve Fitnessku ruzny testy (zatez, metabolismus a tak) tak pry biologickej vek je 35...
Po porodu to bylo husty: lehka poporodni deprese a miminko, co na mne viselo 24 hodin denne. S obrovskou podporou manzela to bylo lepsi a lepsi.
Ted jsem stara matka a celkove unavena.
Predstava puberty mladsi dcery za 1-2 roky je moje nocni mura.
Zrovna pred tydnem prisla ta dcera (11 let, 6. trida) a s usmevem mi sdelila, ze jsem nejstarsi matka ve tride: mrcha telocvikar je nechal nastoupit do rady "podle veku matky"; nejmladsi matce je 36 a je zrovna tehotna.
Na tvym miste bych si porozmyslela a udelala plan, co bych delala "kdyby".
Mit plan B pro vsechny (!) pripady.
Ale ja jsem poseroutka...
Nechteli jsme byt par s jedinackem, jenom proto jsme do toho sli.
Jo a otehotneni poprve napoprve, pak to 4 roky neslo, predcasna memopauza, pry uz jsem sterilni. Na dovolene pred presto planovanou IVF se spontanne zadarilo.
|
|
| monam |
|
(28.1.2024 20:04:20)
Spíš než s gynekoložkou bych si sjednala konzultaci s genetikem.
Pokud se ti podaří otěhotnět, proč ne, ale v tomto věku těhotenství není tak úplně časté i proto, že se to častěji nepodaří než podaří.
|
|
| Pavla ... | 
|
(28.1.2024 20:30:45)
odpovím z jiného úhlu pohledu - jsem jedináček, dcera starších rodičů - když jsem se narodila, mámě bylo 43, tátovi 49. Jsem 50+, v tý době nevídaná událost. Jsem nicméně jejich jediné dítě, takže důvody jasný.
A ano - rodiče se mnou nepodnikali milion pět aktivit, na společný dovolený jsme nikdy nebyli, jezdili jsme hodně pomáhat starší tetě, který zemřel muž a měla hospodářství. prostě celkově ostatní v rodině už byli taky starší, pohybovala jsem se většinou mezi dospělými. Taková předčasně dospělá ... a řekla bych nebyla jsem takový to z""bezstarostný dítě, myslím, že i v tom hrál věk rodičů roli. Nikdy jsem je nechtěla "zklamat". To mi zůstalo vážně dlouho .... myslím i v manželství.
Ale jinak jsem rodiče milovala a oni milovali mně. To je asi nejdůležitější. Máme zemřela v mých 19, to nebylo úplně fajn ... ale prostě smůla.
|
|
| Markéta |
|
(28.1.2024 20:40:13)
Ahoj, dítě po čtyřicítce není nic neobvyklého, netuším, proč by se k tomu měla gynekoložka stavět negativně, pokud nemáš nějaké zdravotní problémy.
Já jsem druhého syna měla ve 39, plánovali jsme ho tak na mých 36, ale strašně dlouho trvalo otěhotnět. Těhotenství bylo, stejně jako to první, úplně bez problémů. Porod byl, na rozdíl, od toho prvního, hrozný, ale to nemělo nic společného s věkem, ale se špatnou polohou miminka. Byla jsem na odběru plodové vody, jiná speciální vyšetření mi nedělali. Syn asi tak čtyři roky po porodu spal zcela minimálně, špatně jedl a strašně často brečel (no, řval). Byla jsem unavená, ale to bych byla asi i ve dvaceti. Ale měla jsme k němu doma jen jednoho sedmiletého synka, ty máš ty další děti tři, to je dost velký rozdíl. Taky jsme neřešili finance, ale já jsem stejně od konce mateřské dovolené na malý úvazek pracovala, částečně z domova a jeden den v týdnu jsme chodila do kanceláře (to byla úleva od toho křiku).Jako zátěž mi nové miminko nikdy nepřišlo, unavená jsem byla hodně.
Přeju, ať to dopadne dobře.
|
|
| Pole levandulové | 
|
(28.1.2024 21:08:04)
Moje kamarádka porodila své první a zcela nečekané díte ve 43 letech. Má ho tedy s manželem, se kterým jsou spolu přes dvacet let, ani jeden nikde jiné děti nemá a ani je neplánovali, jen se prostě zadařilo a ona měla jeden den na rozhodnutí, zda v těhotenství pokračovat. Dohodli se, že si ho nechají, ale i celé těhotenství si moc jistá nebyla, jestli udělala dobře. Po porodu přišla obří změna, ona i on se v tom dítěti vidí a dělají pro něj první poslední. Teď mu je šest a je to dítě, na kterém je vidět, jak ho rodiče rozvíjí, věnují se mu a on je chytrý a takový rozumný. Se samotným těhotenstvím problém neměla, rodila císařem, těhotenství se vyvíjelo úplně v pořádku. O tom, že by snad nějaký lékař si dovolil její rozhodnutí komentovat, nemůže být ani řeč.
Pokud se vám podaří otěhotnět, neviděla bych v samotném porodu dítěte ve věku nad 40 problém, spíš bych si dobře rozmyslela, jak to udělat, aby tím netrpěly ty děti z předchozích svazků, protože jen to poslední bude žít s vlastním otcem i matkou zároveň a ony na nového sourozence vůbec být zvědavé nemusí.
|
|
| 77kraska |
|
(28.1.2024 21:24:13)
No podobná diskuse tady nedávno byla a mám dojem, ze bylo hodně příspěvku proti miminku ve 40 letech….doporučuji precist i ostatní diskuse na toto téma
|
| neznámá |
|
(29.1.2024 12:23:44)
Jestli myslíme tu samou, tak tam o 47 let a IVF, paní nad ním uvažovala, těhotná ještě nebyla. Pokud by se to povedlo, bylo by ji skoro 5O. Docela by mě zajímalo, jak to dopadlo.
Zakladatelce by při porodu bylo kolem 42, to je velký rozdíl, to je v pohodě. Pokud chtějí oba, tak není co řešit a nad věkem bych vůbec nedumala.
Mě by spíš zajímalo, jak je to s tím snížením plodnosti během věku. Jako věřím, že těhotnění na prahu padesátky už problém je, ale sama jsem otěhotněla ve dvaceti, ve třiceti i ve čtyřiceti a vše na první dobrou. Co koukám kolem sebe, čtyřicátnice těhotní celkem rychle.
Koukala jsem na různé tabulky, jak klesá možnost otěhotnění po letech. Nevím, dle mého okolí to nesedí, dost možná to zkreslují ženy, které se snaží otěhotnět dlouhodobě a nejde jim to nebo nevím.
Nebo mám prostě jen plodnou rodinu.
|
| Federika | 
|
(29.1.2024 12:47:36)
Neznámá, i já.
Gynekolog říkal, že ve 40 je plodnost ještě celkem ok.
I přes vtipy typu: " Ve 40 je pravděpodobnost, že otěhotníš, menší, než pravděpodobnost, že tě znásilní terorista"
|
|
| Monika |
|
(29.1.2024 13:01:19)
Neznámá, myslím, že je to hodně různé, viděla jsem nějaké grafy, jak rychle jde plodnost dolů už od 35 let, ale právě je taky otázka, jak se k těm údajům došlo. Ono je spousta žen, co mají problémy s plodností už v relativně nízkém věku (resp. často ten problém mají spíš muži nebo konkrétní pár a neví se proč), ale s věkem to vlastně nemusí souviset. Když pár těhotní opakovaně lehce, pak možná není ani po 40 další těhotenství zásadní problém. A u zakladatelky se holt buď podaří nebo ne, děti už má. Mně spíš fascinují rozhovory s různými bezdětními "celebritami", které v 35 nebo i 40 letech mluví o dětech ve smyslu "až jednou budu mít dítě, tak ..." s takovou nějakou představou, že záleží jen na jejich rozhodnutí, kam až to odloží ... Jinak tedy umělé oplodní platily pojišťovny jen do 40, ani nevím, jestli se to už neposunulo?
|
| Buřt |
|
(29.1.2024 13:09:42)
Myslím, že to s těmi 40ti lety platí pořád.
|
| Buřt |
|
(29.1.2024 13:17:13)
Já si myslím. že matky 40 a výš to zvládnou dobře, možná nebudou provozovat některé aktivity co by dělaly jako mladší, ale zas to vykompenzují nějakými zkušenostmi, nadhledem, klidem.
Ale pořád se mi zdá jako docela škoda, že to dítě si svého rodiče a prarodiče užije o dostmíň, než když se jim narodí třeba v 25.
Já jsem z rodiny, kde se těhotnělo brzy, babiččce bylo 40, když jsem se narodila, a musím říct, že to bylo skvělé. Dokonce jsem poznala své všechny čtyři prababičky
|
| Federika |
|
(29.1.2024 13:19:37)
Já nemám žádný aktivity, který jsem dělala jako mladší a teď už ne
A s těmi dědečky a babičkami-to je různě, prostě.
|
|
| Monika |
|
(29.1.2024 13:26:36)
Buřte, tak ale on se někdo nerozhoduje, jestli mít dítě v 25 nebo až ve 40. Třeba chce ve 40 třetí nebo kolikáte dítě (tam uričtě je to na zvážení argumentů pro i proti, včetně fyzické zdatnosti, ale myslím, že ve 40 ještě moc zchátralých osob není, výraznější rozdíly začínají až později) a někdo se snaží z různých důvodů teprve první a ten už pak nemůže řešit, jestli by to bývalo v 25 bylo lepší ... Já měla děti ve 33 a 36 let, bývala bych ráda měla i o 10 let dřív, ale nebylo s kým. Takhle mi to vyšlo přesně dle mých obav - obě děti v pubertě a já v přechodu - naštěstí tedy máme všichni ty hormonální pochody v nějaké rozumné míře a zatím to zvládáme
|
| Buřt |
|
(29.1.2024 14:25:35)
Moniko, jasně, já to nijak nekritizuju, je jasný, že doba, kdy potkám vhodného partnera, je absolutně nejzásadnější parametr.
A ani si nemyslím, že by to starší matky hůř zvládaly.
Jen jsem chtěla podotknout, že to dítě si pak prostě zákonitě toho rodiče či prarodiče užije o mnoho let méně.
|
|
|
| Kahlan+5 | 
|
(29.1.2024 21:22:18)
Burte, to je pekny potkat vsechny praprarodice
Ja mela prvni v 25 a pate ve 44. Uz jsem to tu drive psala, vsechny plánované a s jedním manželem
Patřím mezi ty, kterým neni v těhotenství spatne, porody bud do vody bez problemu, bez nástrihu, siti nebo císaře bez bolesti, bezproblémové kojeni, momentálně odstavuji 26-měsíčního syna
Zadne dite nespalo v noci nekolik let, aktuálně syn se budi tak 3x. Chodim do prace, takze dospavat pres den nemuzu. Nicmene za tech 22 let se muj organismus naučil fungovat, jak jsem to v tech 25 letech nezvladala. Neboli clovek si zvykne na vse.
Vsechny deti dalsiho sourozenci moc chtely, tak jsou nadsene- je to milacek
Samozrejme nikomu nic neradim, protoze je to tak strasne individuální, ze se to ani neda
|
| K_at |
|
(29.1.2024 21:25:20)
Kahlan, jenže to ty a Neznámá jste přírodní úkazy!  Vy to prostě umíte, ty těhotenství, porody a tak.
|
|
| Žžena |
|
(30.1.2024 6:46:25)
Kahlan,
jsi zázrak přírody 
Náš třetí (narozen v mých pětatřiceti) byl nespavec a teda moje tělo si fakt nezvyklo. Jeho první tři roky byly pro nás rodiče docela boj o život, a mám je úplně v mlze. Teď je mu pět a teprve můžu říct, že jsem se jakž takž dala dohromady.
|
| Půlka psa | 
|
(30.1.2024 8:32:13)
Nám nespalo žádné z dětí, ale nejlíp se mi fungovalo u toho, při kterém jsem chodila do práce. Míněno mimo domov. U dětí, se kterýma jsem pracovala doma nebo studovala vysokou, to byl děs. Byla jsem celý den jak praštěná a sem tam jsem s tím děckem přes den pospávala. Ale když jsem se zkrátka musela ráno sebrat a vyrazit do zaměstnání, kde bylo to všechno bez debat termínované, tak se mi to paradoxně přežívalo daleko líp.
|
| neznámá |
|
(30.1.2024 9:19:08)
V tom případě bych měla pouze první dítě, další už ne.
Naše děti, až na drobné epizody, spí celou noc. Neuspávám, položím do postýlky, dam pusu a odcházím, chodí spát kolem sedmé hodiny, už brzy po narození spí celou noc a bohužel vstávají kolem půl šesté a přes den nespí vůbec.
Ale noci jsou klidné.
|
| K_at |
|
(30.1.2024 9:21:07)
Neznámá, to je neskutečný.
|
| neznámá |
|
(30.1.2024 9:31:40)
Kat, ale oni od roka přes den vůbec.
Do roka prospí celé dny a od roka jedou víc než dvanáct hodin v kuse a večer jsou neskutečně protivný. Večery jsou fakt děs a kdybych je dala spát později odpoledne, tak spí celou noc a vstávají ve čtyři ráno, to také není řešení.
Musím zaklepat, že mladší holčička 1,5 roku zatím spí v poledne asi 2 hodiny, to neznám. Ale má starší sestru, která nespí, takže o tom, že bych si šla v poledne lehnout si můžu nechat zdát.
|
| Žžena |
|
(30.1.2024 15:11:10)
neznámá,
tak to, jestli děti spí ve dne, pro mne nikdy nosné nebylo. Dvě ze tří přes den nespaly a i kdyby spaly, já stejně přes den neusnu, takže bych si neodpočla. Mně záleží jen na nočním spánku, protože bez toho prostě nefunguju.
|
|
|
|
| Muumi |
|
(30.1.2024 9:27:38)
Neznámá, a já přemýšlela, jak se se vzrůstajícím počtem dětí vůbec dají nějaké další zplodit. No tak asi jedině jako u vás:) V ostatních rodinách rodiče večer upadají do kómatu a nejoblíbenější poloha je "vedle sebe na zádech":).
|
|
| Žžena |
|
(30.1.2024 9:29:26)
Naše první dvě byly na spaní taky vklidu.
Ale třetí měl prvních cca 5 měsíců převrácenej režim a v noci nespal, jakože vůbec, tak jsem s ním trávila noci na balonu. Pak začal spát, ale v režimu sovy a usínal před půlnocí (a jeho o dva roky starší bratr je skřivan a vstával v 5). A pak přišly růstové bolesti, takže velkou část nocí během jeho batolecího a školkového období jsme se budili jeho řevem, v podstatě nás provázejí od nějakého roku a půl až doteď (ale v pěti letech už aspoň neřve a přijde za mnou do postele).
Jako s tím se naše těla fakt vypořádat nezvládla. Nespím - nepremávám. Fyzicky mne to dost zničilo.
|
| Kahlan+5 |
|
(30.1.2024 20:32:57)
Zzeno, úkaz asi nejsem, ale proste léta spím treba od pul jedne, ale nez stihnu usnout, malej se probudí, a to usnul treba ve 23 hodin. Takze v jednu nakojim, usneme, a ve tri nebo ctyri se zase vzbudi. A pak zase treba v sest. Po nakojeni zase usne, ale ja pak uz casto ne. No a pak rano jedu do prace. Kdyz si tohle nekdy vyzkouší manzel, je pak uplne mrtvej…ted tedy jsem ukončila kojeni, takze noci jsou jeste veselejsi nez kdy driv
|
| K_at |
|
(30.1.2024 21:01:51)
Kahlan, no úplně jsem si vzpomněla na na naši mladou. Po roce a kus jsem si vypěstovala nespavost. Jakmile jsem se v noci trhla, nemohla jsem usnout. Nechápu, že funguješ.
|
| Kahlan+5 |
|
(30.1.2024 21:12:28)
No ja jsem zjistila, ze behem te noci, kdy jsem nekde mezi spánkem a bděním, tak mam uplne super nápady do prace, Takze druhy den kolegům říkám, ze jsem zase nespala a co jsem vymyslela. Navic jsem po návratu do prace povysila a mam tým 14 kolegu, většinou mladých a bezdětných, tak ti vubec nechápou, proc vlastne nespim
|
| K_at |
|
(30.1.2024 21:14:43)
Kahlan, ty jsi přírodní úkaz. 😂
Kariéra s batalionem dětí a letitou spánkovou....to už není deprivace. 😂😂😂 No každopádně ať se ti daří!
Hele, a teď jsem to vymyslela. Stal se z tebe elf. Ti taky nespí! Prostě Galadriel.
|
| Kahlan+5 |
|
(30.1.2024 21:52:53)
😂 Tak Galadriel mi jeste nikdo nikdy neřekl) Nejstarsi syn mi rika, ze jsem takova Lorelai z Gilmorek) Ale vážně, jsi moc hodna🥰 Samozrejme mam pytle pod očima a obcas vypadam strhane, a strasne moc se tesim na 7 hodin spánku v kuse. Ale zase si říkám, ze se poradne nevyspat 25 let neni zas takova tragédie, jeste se toho naspim)
Ted si hlavne drzim pěsti, at se mi podaří odstavit batole bez problemu, zánětu, apod. Zatim se mi zánět behem tech více nez sesti let kojeni nikdy nestal a nechci s tim na stara kolena začínat. Piju šalvěj a matu a posledni kojeni bylo v sobotu rano a zatim dobry
|
| Rodinová | 
|
(30.1.2024 21:55:18)
Ahoj Kahlan
Tech 5 deti nemam, ale svy druhy jsem kojila pres 3 roky, byla to ke konci spis spolecenska udalost nez jidlo
|
| Kahlan+5 |
|
(30.1.2024 22:23:28)
Ahoj Rodinova Mne uz vadi, jak se k tomu kojeni mladej stavi, proste si to vynucuje, druhou rukou masiruje druhe prso, preskakuje ze strany na strany, v noci totez… proste uz nechci. No nakonec to vzal dobre, nalepila jsem si na prsa cerne nálepky , co se nosí misto podprsenky, rekla, ze mam bebi a vzal to. Ted jeste poresit spani… zacal milovat knizky, vecer by vydržel hodiny, bere si je i ve tmě a chce si je prohlížet. Takze chvili trva nez usne a za dve hodiny je vzhuru. No naučili jsme si ho na kojeni, tak to ted musime přežít
|
|
| Jerry G. |
|
(31.1.2024 11:18:49)
Ty brdo, Rodinova, to bych do tebe nerekla, ze jsi kojila pres tri roky. 
Ja jsem kojila 20 mesicu. Jeste ted obcas mladatum v noci ohrivam mliko s medem, kdyz nemuzou spat.. lepsi nez aby braly drogy nebo chlastaly.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(31.1.2024 11:37:35)
"Ja jsem kojila 20 mesicu. Jeste ted obcas mladatum v noci ..."
no fakt jsem se vyděsila
ale teplé mléko na spaní potvrzuju, já teda raději s kakaem a kapkou rumu, to mám problém dojít do postele
svoje děti jsem kojila každého do dvou let, jen tu nejmladší asi 20 měsíců, pak už byla moc hrubá, tak jsem musela být nemilosrdná
|
| Jerry G. |
|
(31.1.2024 11:41:11)
Rose
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(30.1.2024 22:10:06)
To bude dobrý. Řekla bych, že tohle jde fakt rychle. Záněty. Jinak jasně, 25 let bez spánku je prostě zenové cvičení vlastně.
|
| Kahlan+5 |
|
(30.1.2024 22:24:09)
Diky moc, snad to bude, jak říkáš)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(30.1.2024 10:16:21)
Neznámá, tak to chápu, že jich máte šest. My je jako mimina měli všechny strašný, takže po třetím mi MM vysvětlil, že to už nikdy nechce zažít, takže mám nadále smolíka  . Měli jsme teda lepší kousky a horší kousky, ale ani ten nejlepší neuměl v noci spát v kuse víc než 90 minut, natožpak sám usnout.
|
|
|
|
| Velšice |
|
(30.1.2024 9:49:06)
Žženo, viď? Není nic horšího, než vstávání v noci. Já měla spavé jen jedno a to pro změnu velice špatně usínalo, protože je sova. Poslední kousek se v noci také ještě budí a přechází ke mně. A stále ještě každý večer uspávám a to mu je 6 
|
| K_at |
|
(30.1.2024 9:51:26)
Velšice, našemu děcku jsme nedokázali vymyslet +- režim. Cestovalo v noci asi do 8 let. Usínání hrůza. V kočáru spala jako malé miminko. Jinak jen v sebeobraně. Do cca18 měsíců to bylo buzení po 3 hodinách. Kolikrát se probrala ve 2 a usnula ve 4 30 ještě ve škole. A já ráno do práce. Strašný.
|
| Muumi |
|
(30.1.2024 9:59:45)
Kat, takže v 8 letech to přejde, jo?:) Tak mám naději!
|
| K_at |
|
(30.1.2024 10:01:37)
Muumi, cestování v noci. Uspávání a usínání večer bylo tuším náročné ještě dál.
|
|
|
|
| Muumi |
|
(30.1.2024 9:51:27)
Dvojčatům je za pár dní 8 a taky s nimi musíme být večer v pokoji. A u té jedné ideálně celou noc, jinak se budí a pochoduje po baráku a svítí nám do očí baterkou. Snad to někdy přejde.
|
| Velšice |
|
(30.1.2024 10:48:42)
Muumi, jedno z dvočat ke mně chodilo do 13 Tedy nevím, zda jsem tě uklidnila..
Kat, jenom to čtu a je mi zle. Ježíš, já jsem tak ráda, že to už nemusím zažít. Nejlíp spí nejmladší, ale bez uspávání a nočního stěhování to nejde. A to uspávání nám nějak nejde odbourat.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(30.1.2024 11:00:59)
To zní opravdu šíleně. To neznám, neuspávali jsme a nikdy k nám nechodil. Vstával tedy před pátou až do puberty, ale nás nebudil tak od tří let.
|
|
| Muumi |
|
(30.1.2024 11:03:59)
Velšice, béčko, že to bylo béčko:) To jsou komplikovaný osoby, zdá se mi:). Připadá mi, že jak měla blbej ten start, tak je to pořád všechno z toho.
|
| Velšice |
|
(30.1.2024 11:10:44)
Muumi, zklamu tě, bylo to áčko a to je u nás na jednu stranu nejchytřejší a nejvíc pomáhavý dítě, jediný, kdo mě umí zastoupit, ale byl a je tak povahově náročnej ….
Béčko je pohodář a bohém, i když ten start dobrej nebyl.
Inko, tak to máte štěstí I když já mám to večerní čtení ráda, jen kdyby to nemuselo být každý den..
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.1.2024 11:41:52)
Čtení bylo každý den, tomu neříkám uspávaní.
|
| Velšice |
|
(30.1.2024 13:28:26)
Inko, po čtení se zpívá tak dlouho, dokud neusne, už pět let jedna stejná písnička. A u toho musíme ležet “tělo na tělo” l
|
| neznámá |
|
(30.1.2024 13:46:25)
TO je hustý.
Já jsem matka kruťas, tak staré děti bych neuspávala a už vůbec bych je neřešila v noci, ať si klidně chvilku čtou nebo klidně ať si pustí televizi, ale matka se nikdy nebudí.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.1.2024 13:57:55)
Já přečetla pohádku a když to nestačilo, bylo pokračovaní z kazety. A když uměl číst, střídali jsme se ve čtení.
Na druhém stupni si už četl sám nebo něco pouštěl.
|
|
|
|
|
| Muumi |
|
(30.1.2024 11:49:59)
Velšice, hm, tak v tom žádná zákonitost nebude. U nás si béčková prostě všechno vyžrala, tak by měla omluvenku:). Takže vyďěržaj, pioněr!
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(30.1.2024 9:56:45)
Já jsem trpěla nevyspáním hlavně u prvního. Navíc m třeba probudilo řvaní, já jsem otevřela oči a nedocházelo mi, že to řvaní patří ke mně, ne třeba k sousedům a že to já se mám postarat
A když jsem se v noci budila, už jsem neusnula. Byla jsem jako zombie, zhubla jsem na 50 kg.
Ale s dcerou to byla pohoda. Spala s námi a i když jsem se probudila víckrát, hned jsem pak usnula, žádná únava.
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(29.1.2024 14:06:48)
Můj gynekolog, specialista na umělé oplodnění, říká, že plodnost klesá od 25. Jde hlavně o první děti, aby se to začalo řešit včas. Když už někdo má 2, 3 děti, nejspíš nebude mít problém ani po 40.
|
| Federika |
|
(29.1.2024 14:12:52)
Ona prej klesá, ale křivkou bzevýznamnou. Významná začíná být až po té 40. Přičemž to ale ovlivňuje i statistickej fakt, že po té 40 už klesá i číslo těhotných.
|
| Buřt |
|
(29.1.2024 14:24:14)
Mám pocit, že se psalo, že je velký rozdíl, jestli žena už předtím těhotná byla - pak ta pravděpodobnost otěhotnění zas tolik neklesá. Ale pokud jde o první dítě, tak to prý skutečně klesá - ty procesy se prostě hůř startují ve vyšším věku.
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(29.1.2024 13:18:30)
neznámá,
menopauza u žen nastává obvykle v rozpětí cca mezi 45-55 lety. A předtím může být i několik let (a tím několik je myšleno taky třeba 4-8 let) perimenopauzy, kdy cyklus ještě je, ale už se projevuje úbytek hormonů, nepravidelnosti cyklu atd.
Takže jedna žena může být ve čtyřiceti ještě "jako nová", jiná může být už po kolena v hormonálních problémech perimenopauzy.
|
| Čumča. |
|
(29.1.2024 13:53:21)
mé babičce nastoupila menopauza ve 38, kdoví, s čím takové předčasné nastoupení souvisí
|
|
|
|
|
| Persepolis | 
|
(29.1.2024 11:29:40)
V mém okolí se teď přímo roztrl pytel s maminkami ve věku 43-44 let. Osobně jich znám 6 a všechny to zvládají krásně. Moje se sestřenice se dokonce v tomto věku stala prvorodičkou a taky dobrý.
Ale stejně jako všechno, je to individuální záležitost. Jenom ty sama musíš vědět jestli se na to cítíš.
|
|
| Federika |
|
(29.1.2024 11:32:25)
Po 40 nevim já měla plánovaně dceru těsně před 40 a nikdy v ničem žádný problém, užívám si ji nejvíc. Těhotenství bylo ze všech tří nejlepší. Dceři je teď 15, je v pubertě a pořád skvělý.
Pokud oba chcete, je to jen na vás, žádný problém v tom nevidím.
|
|
| Girili | 
|
(29.1.2024 16:31:24)
Sama jsem si porodila třetí dítě ve 40 a považuju to za velice na hraně.
Proto za sebe jednoznačně: čtvrté plánované dítě ve 42 letech, s jiným otcem než předchozí děti, a s vědomím, že to bude náročné finačně i jinak, je prostě nezodpovědné. A "když my to miminko tak strašně chceme" není argument.
|
| Čumča. |
|
(29.1.2024 17:03:41)
"je prostě nezodpovědné. A "když my to miminko tak strašně chceme" není argument."
Girili, to, jestli dítě velmi chceš je zatraceně důležité - slyšela jsi někdy mluvit nějaké rodiče o tom, že dítě nechtěli, mají ho a nemělo to tak být?
Když něco opravdu vnitřně chceš, dává to ohromnou sílu přestát různý nekomfort....
|
| Girili |
|
(29.1.2024 21:12:47)
Čumčo, pokud bych si po čtyřicítce pořizovala čtvrté dítě, pak bych musela mít sakra dobré finanční a rodinné zázemí pro případ čehokoliv. A ne "byla by to finanční zátěž". Ono samoživitelka nebo širší rodina se v případě maléru zvládne nějak postarat o 1-2 děti, ale o 4?! A v situaci, kdy i s oběma fungujícími rodiči by to byla finanční zátěž?
Nejde fakt o běžný diskomfort, ale o to, že pořízením si 4. dítěte po 40, za situace, kdy evidentně nejsem za vodou, jdu tomu maléru mnohem víc naproti.
|
|
|
|
| sally | 
|
(30.1.2024 0:14:45)
Kolik je ostatním dětem? Co si o tom myslí ony? Nebudou odsunuté na druhou kolej? To, že máma má nového přítele pro ně nemusí být úplná hitparáda a do toho teda miminko s novým přítelem?
Jak jste na tom finančně - větší děti obvykle znamenají větší výdaje - kroužky, tábory, ale pak i školy a oblečení a vybavení? Utáhnete to s miminkem a tvou mateřskou?
Mít dítě ve čtyřiceti je imho v pohodě, mám pár kamarádek, které dítě měly po čtyřicítce, v tom problém není... ale jsi si jistá, že chceš mít v padesáti školáka a ZASE řešit třídní schůzky a přinesení tří podzimních listů a červené bavlnky na pracovní vyučování? V osmapadesáti řešit ZASE příjmačky na SŚ? V dvaašedesáti mít před sebou JEŠTĚ POŘÁD vidinu toho, že ještě musíš dítě podržet přes VŠ? Kdyby to bylo první / jediné, či druhé (moje kamarádka měla děti ve 40 a 42), ale už je to pro tebe čtvrté - a už jedeš v tom rodinném kolečku, kdy se pořád musíš o někoho starat a někomu obětovat nějakých deset, možná patnáct let - a teď si to prodloužíš o dalších dvacet... a TEĎ tu energii a chuť máš, ale přijde přechod a budeš na tom hůř zdravotně i s tou energií - a do toho budeš mít pořád další malé dítě?
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.1.2024 8:16:02)
ono se to hezky plánuje, ale taky je třeba vzít v potaz další aspekty - vlastní rodiče... jestli má tohle člověk vyřešené... nejen že v tomhle věku už často prarodiče nemohou nijak pomáhat s dětmi, ale naopak sami potřebují pomoc a popravdě mám dojem, že je to snad těžší než s dětmi - nedáš je ani do školky, neposlechnou, mají vlastní rozum a neoblbneš je tak snadno, přes ruku je neplácneš, kolo jim nezabavíš, kapesné nezatrhneš...
ono se o tom sice hodně mluví, hodně se píše o tzv. sendvičovém věku, ale myslím, že kdo to nezažil, nedokáže to vůbec předem pochopit v plné šíři... když si představím, že bych do toho co máme (a to my zatím máme ještě pohodičku) řešit ještě nemluvně nebo i batole, asi bych skončila buď v bohnicích, na olšanech nebo na pankráci 
|
| neznámá |
|
(30.1.2024 9:26:29)
ROse, smazala jsem dlouhý příspěvek, moc intimních věcí o rodině.
Ale moji i manželovi rodiče mají mnoho dětí, takže o péči nebude problém se podělit nebo někoho z péče vypustit třeba z důvodů malých dětí.
A moji rodiče jsou mladí a navíc tím, že dali rodný dům sestře si zajistili většinovou péči u ní.
ALe já jsem zvyklá řešit věci, až když nastanou, přiznávám, že mě nenapadlo plánovat děti s ohledem na věk a následnou péči o prarodiče. Ono to stejně nevymyslíš a může se stát mnoho věcí, které neovlivníš, péči může potřebovat i mladý prarodič a naopak ten starší může být naprosto samostatný.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.1.2024 10:09:19)
neznámá, já váhala, jestli to psát... ale za mne je to trochu podceňované hledisko, takže mi to nakonec nedalo... ono něco jiného je, když ty děti jsou tak nějak "kontinuálně" a ty starší to vnímají jako přirozené a jsou zvyklé nějak společně fungovat, zapojovat se a spolupracovat, jste sehraní s partnerem, znáte navzájem své další blízké, víte co čekat a podobně... a něco jiného je, když jde o nový neprověřený vztah, starší děti jsou zvyklé na jiný režim, vstupují do toho neprobádané emoce vlastně úplně všech členů užší i širší rodiny, nejsou sžití (což samo o sobě může být zátěžová situace jako blázen)... pak každé vykolejení v podobě "babička si zlomila nohu" nebo dokonce "babička ztratila hranice reality" může být opravdu problém...
prostě bych váhala, jestli argument "my bychom moc chtěli ještě další společné dítě" je v takovou chvíli na místě
|
| Čumča. |
|
(30.1.2024 10:31:29)
argument "opravdu moc si přejeme dítě" má svou váhu
Málokdo to přizná, ale spousta žen si pořizuje dítě z důvodů:
- chci k sobě připoutat svého partnera
- nejsem se sebou spokojená, hledám smysl bytí, tak zkusím dítě
- chci zlepšit své postavení ve sňatkem získané rodině
- po holčičkách chci chlapečka, po chlapečcích chci holčičku
- prostě nám to uteklo - velmi časté
- pořizuji si dítě hlavně z důvodu, aby to první nebyl jedináček
- podvoluju se mít dítě, protože ho chce můj protějšek
Nepodceňujte argument "opravdu si upřímně přejeme společné dítě", dva zralí lidé to mají v hlavě zpravidla srovnané, ví už, co rodičovství obnáší
Překvapuje mě množství příspěvků s vyzněním "je nepatřičné si dítě přát"
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.1.2024 10:43:16)
"Nepodceňujte argument "opravdu si upřímně přejeme společné dítě", dva zralí lidé to mají v hlavě zpravidla srovnané, ví už, co rodičovství obnáší
Překvapuje mě množství příspěvků s vyzněním "je nepatřičné si dítě přát""
ad 1 - tak emoce a endorfiny z nových vztahů dokážou ty srovnané hlavy pěkně zamotat
ad 2 - není nepatřičné přát si dítě, jen je (obzvlášť v některých případech) nepatřičné posunout takový argument na první místo
|
| Čumča. |
|
(30.1.2024 10:47:24)
Rose, na jaké místo bys takovou touhu tedy umístila? Byla by to první desítka?
Anebo je to někde pod čarou s poznámkou "ostatní nepatřičné iracionální aspekty"
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.1.2024 10:58:39)
čumčo, po 40, jakožto několikanásobná matka, to pro mne není argument, ale maximálně téma, na které si ty argumenty poskládám
sorry, ale na hru "já bych si moc přála" už si prostě připadám příliš stará a s příliš velkým počtem závislých osob... a holt už nedokážu vidět jen okamžité uspokojení svých tužeb, ale vidím až příliš mnoho aspektů okolo... (ale jasně, můj muž pořád říká, že jsem citově plochá a pragmatik bez kouska citu, tak na tom asi něco bude )
|
| Jerry G. |
|
(30.1.2024 11:02:34)
Rose,
zas to chce mit trosku repsektu k zakladatelce, ze svou situaci dokaze posoudit nejlip sama. Uz ji je dost. Mne je o deset vic a obcas je mi lito, ze jsem byla v nejakych situacich ""rozumna"", nez abych udelala po cem jsem moc touzila.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.1.2024 11:07:59)
jerry, přesně proto jsem se do diskuze včera nezapojila... ovšem s ohledem na to, že zakladatelka nijak nepřispívá, nereaguje, nekomentuje, zařadila jsem si to pod hlavičku "obecné téma", tedy už bez nějakých osobních vhledů a ohledů a reaguju už jen v obecné rovině a ve své osobní rovině... ostatně ten první příspěvek byl jen takové upozornění na téma, které v takových případech bývá zhusta opomíjené (péče o starší generaci), zbytek už je jen debata s místními (známými)
(jo a FAKT netvrdím, že mám v něčem z toho pravdu, je to výhradně můj osobní názor a klidně sama přiznám, že se může v čase měnit )
|
| Jerry G. |
|
(30.1.2024 11:18:11)
Rose,
ja mam min deti nez bych chtela. Ten pocit nenaplneho prani proste zbyde. Segra ma treti dite s druhym mamzelem rodila tesne pred 40. Priznam, ze jsem z toho nebyla nadsena, kdyz mi rikala, ze si preje treti dite. Presne argumenty jako ty. Neteri je ted 14, je fakt ze uz ma jenom jednu babicku. Jeji starsi sourozenci ji miluji.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.1.2024 12:05:04)
jerry, obecně se říká, že nejvíc v životě litujeme toho, co jsme neudělali... já jen dodám, že často to je způsobeno tím, že nemůžeme vědět, co by to přineslo, kdybychom to udělali...
a taky trochu alibisticky věřím na osud a na to, že v zásadních věcech stejně všechno bude tak, jak to mělo být, a naše rozhodnutí v tom zase takovou roli nehraje
a už vůbec nevěřím, že se někdo rozhodne o čemkoliv takhle závažném na základě toho, co někdo někde napíše na netu
|
|
| petluše | 
|
(31.1.2024 5:09:54)
Jerry, nezažila jsem ani jednoho prarodiče, bez toho se dá žít. Když si vezmu,co vyvádí tchýně, a to ještě není v důchodu... vnoučatům se věnovat nebude. je mladá..
|
| Jerry G. |
|
(31.1.2024 10:59:58)
Petluse, muj syn taky prarodice z manzelovi strany nezazil. Bylo by jim pres 80, kdyz se narodil. V rodine mame taky exemplar naprosto silenych prarodicu o to byli v idealnim veku, kdyz se jim narodily vnoucata. Lepsi nic nez tohle..
|
|
| apo-lena |
|
(31.1.2024 11:13:21)
Naši měli děti mladí, ale dva prarodiče umřeli mladí, dědu jsem poznala až v pubertě a to už byl paranoický alkoholik. Několik let pak u nás bydlel. Radši nic než tohle.
Jediná babička jako babička ušla, ale jako matka a tchyně byla dost hrozná.
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(30.1.2024 11:34:20)
Rose, vzpomněla jsem si na Libika a na to, jak zde psala, že její třetí dítě je vysloveně požehnáním - měla ji ke čtyřicítce, že jo?
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.1.2024 12:01:24)
čumčo, nevím v kolika letech měla libik poslední dítě... a vůbec nevím, proč se mne na to ptáš? má to nějakou souvislost s něčím z toho co jsem psala?
|
|
|
|
|
| Dari79 |
|
(30.1.2024 11:53:57)
Já to mám podobně.
Já jsem druhé dítě moc chtěla, ale ve 40 jsem to v sobě "zavřela".
Fakt je, že kdyby se (omylem) podařilo, tak bych asi určitě radost měla.
(před 2 rokama jsem to tu psala), když otěhotněla moje kamarádka jen o rok mladší, tak mě to semlelo, jakto, že ona může a já nesmím , čili i v těch 43 letech mě to pocitově ještě drželo, že chci. Mít partnera, který by taky chtěl, tak jsme to určitě aspoň zkusili.
Teď mi to ale přijde jako hrozná myšlenka (bude mi letos 45), přece jen už všichni řešíme spíš střední školy a tak, a řešit "kočáry" by mě fakt nebavilo. Navíc mě těší ta samostatnost dítěte a zase se "uvázat" u mrněte...
Ale jo, kdyby se stalo, určitě bych to dítě rozmazlovala a vážila si toho, že přišlo. Ale chodit tomu naproti, ve 40 a víc, už fakt nebudu.
Mít 3 zdravé děti, to bych to brala i trochu jako rouhání (jak v Sedmero krkavců - Říkala jsem jí, že 7 zdravých chlapců je požehnání, ale ona vždycky toužila po holčičce)... Dítě se nemusí narodit zdravé, já se můžu zdravotně sesypat, chlap mě může opustit - místo spokojeného života se 3 dětmi ten život může být podstatně náročnější.
Ale rozum u plození dětí funguje málokdy - takže když po tom oba tak strašně touží, tak to stejně zkusí a buď se podaří nebo ne. Jejich život, jejich boty, my v nich chodit nebudeme (a gynekoložka taky ne). Když bude chtít, najde x příběhů, kdy to klaplo a bylo všechno strašně super, když dítě chtít nebude, najde x příběhů, kdy z toho byl průser... ani jedno ani druhé nic neřekne o tom, jak na tom bude ona.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.1.2024 11:03:09)
Z umisťování "touhy" na přední místo jsou pak ty ošklivý rozvody.
|
|
|
|
|
| petluše |
|
(31.1.2024 5:04:35)
No, je mi 45 a rodiče už nemám. "výhoda"dítěte starších rodičů. Jestli partner v pohodě zvládá 3 nevlastní děti, tak je borec a nejde o neprověřený vztah. On s nimi žije a pokud jsou 3 kousky v pubertě a on chce do toho blázince další, klobouk dolů.
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(30.1.2024 14:30:44)
Péče o seniory se nás teď s batoletem (narozeno těšně před 40) taky týká. Popravdě se toho děsím, protože jsme s manželem z rodiny ti schopnější a očekává se to od nás.
Horší je, že nutnost péče o tchána (a pečující úplně vyřízenou tchyni) si tak nějak málokdo z rodiny připouští, všichni vědí, že jsou už úplně vyřízení, ale pomoc nechtějí, nikoho domů nechtějí, rehabilitační pobyt odmítli, chodítko odmítají, za dalšíma doktorama nechtějí (ale už 2x se jelo o víkendu na pohotovost - museli jsme volat my)...Tady to bude ještě zajímavé, ale rodina to odmítá řešit, zatím.
Ale nemyslím si, že je správné nepořizovat si děti kvůli tomu, že hrozí péče o seniory, tak nějak intuitivně mi to přijde evolučně špatně z principu. Rozhodně bych sama nechtěla, aby si kvůli mně jednou někdo dítě nepořídil.
Mám tedy děti s jedním chlapem, ale batole nečekaně a neuvěřitelně prospělo starším dětem dávají si navzájem dětskou lásku a péči, mám z nich radost.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Česká píseňSvitavy 
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Česká píseň
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)