(23.3.2024 13:16:40) Krát vyjadřuje vždy tolikeré opakování, kolikeré udává první část složené číslovky. Jedenkrát n je počet vzatý pouze jednou a dvakrát n je totéž dvojmo.
(23.3.2024 15:15:44) Ano, to je myslím zdroj velkých zmatků - že lidi používají "jednou tolik" a myslí tím dvojnásobek.....děti pak v tom můžou mít slušný hokej.
(23.3.2024 18:41:53) myslím, že nejsem schopna říci, že něco je správně matematicky a špatně česky nebo že to platí jedním směrem a druhým ne. Mělo by to platit všemi směry a vždycky.
(23.3.2024 19:17:24) My jsme o tom diskutovali s mužem a "dvakrát méně" se nám zdá poněkud divné zadání..."krát" se přece v mluvené řeči využívá pro násobky, prostě když něco narůstá, zvětšuje se. U zmenšování bych za rozumné považovala zadání "měl polovinu, třetinu, čtvrtinu..." Jako jo, matematicky to je jasné a Monam je zmatená tím používáním "jednou tolik" ve smyslu dvojnásobku. Ale dej tam příště "dvakrát méně" cukru bych snad neřekla, prostě polovinu.
(23.3.2024 19:18:26) Však to zadání v úvodním příspěvku je ze všech stran stejné a jasné. Vůbec nechápu, jak tě napadla ta třetina Jak to teda v písemce má syn má syn? Počítal polovinu?
(23.3.2024 20:08:14) Popravdě nevím, co má syn v písemce. ASi k tomu nenapsal nic, říkal, že to prostě nepochopil. Přemýšlím spíše, zda má v matematice místo "dvakrát méně". Dvojnásobek, polovina, ok. Dvakrát více taky pochopím. Ale dvakrát méně už ne tak dobře.
(24.3.2024 1:01:35) Taky by 2x méně mohlo znamenat -160 . A nebo -80 (o 2x méně).
Tyhle výroky by se měly používat tak, jak je to v jazyce přirozené.
Franta může mít 2x více jablek než Tomáš, ale 2x méně ne. Může jich mít polovinu a pak má Tomáš 2x více.
Podle mne by nikdo v normálním jazyce neřekl, že přinesl 2x méně housek, protože je už neměli. Pokud není učitel matematiky, absolvent m-f gymplu apod.
Ale absolvent m-f gymplu na otázku, zda chce kávu nebo čaj, odpovídá ANO. Chce kávu NEBO (OR) čaj. Z vlastní zkušenosti musím říct, že je to postižení.
Jiného typu a méně škodlivé, než třeba bývalé vojenské gymply (jejich důsledky jsem poznal na vojenské službě a shrnovali jsme je slovy, že kde končí lidská blbost, začíná vojenská logika). Ale také toto prostředí nechává stopy na mentalitě i na jazyku.
(24.3.2024 9:04:42) Ale absolvent m-f gymplu na otázku, zda chce kávu nebo čaj, odpovídá ANO. Chce kávu NEBO (OR) čaj. Z vlastní zkušenosti musím říct, že je to postiženi.
Vazny, to je naprosto presny. MM neni absolvent m-f, ale je programator..U nas ta konverzace probiha.. Chces caj nebo kafe?.. Ano.. Jak, ano??.. Ano, Jerrynko.. nez mi doslo, ze si ze me nedela legraci.
(24.3.2024 9:40:42) Však to je správná odpověď, pokud bycom chtěli, aby si dotazovaný vybrla pouze jednu ze dvou možností a druhou zavrhl, musela by otázka znít "Chceš kafe, nebo čaj?", s čárkou před "nebo".
(Dělám si pochopitelně legraci, je mi jasné, že v mluvené řeči se to nepozná. V písemném projevu se to ale přesně takhle rozlišuje (pměr slučovací x poměr vylučovací).
(24.3.2024 9:54:19) Lio, mas pravdu. Ja mam ADD, kdyz jsem unavena nebo potrebuji neco rychle, tak se casto vyjadruji zmatene a manzel v te same situaci potrebuje co nejpresnejsi vyjadrovani. Ale mame se radi.
(25.3.2024 12:16:01) ""Chceš kafe (,) nebo čaj?" Se v mluvené řeči rozliší odlišnou intonací."
Ano, také si myslím, že to není problém. Klidně nejdřív dotaz "dáš si kafe nebo čaj?" ve smyslu zda si vůbec něco dá, a po případném souhlasu "kafe, nebo čaj?" jako výzva k volbě nápoje.
(25.3.2024 12:38:49) Babi, k nám když chodí návštěvy, tak se neptáme dvakrát...když přijdou, tak se zeptáme, jestli si dají kafe, nebo čaj, nebo něco, případně se ptáme "dáte si něco?"...další otázky netřeba, sami si řeknou, jestli něco chtějí a co...
(25.3.2024 12:55:49) Jasně, TaJ, nemusíš se ptát dvakrát, pokud ovšem člověk na dotaz "kafe (,) nebo čaj" neodpoví "Ano".
Když je dotaz položen intonačně nejasně a tázaný je můj táta nebo Vážný nebo Jerryin manžel, tak napoprvé nezjistíš, co si dá, ale pouze to, že něco z toho jo
(25.3.2024 14:56:57) Babi, jo, chápu...to mi připomnělo, že tohle dlouho dělal syn, že na otázku výběru odpovídal "jo". Musela jsem se zeptat na jednu věc a podle toho, jak odpověděl, tak jsem případně nabídla druhou možnost. V jedné větě to nepobral. Stejně tak, když jsem položila otázku stylem "nemáš žízeň?", nebo "nechceš kakao?", to pro změnu vrtěl hlavou, nebo říkal, že ne, ale přitom to vlastně chtěl
(25.3.2024 15:01:52) Otázky zásadně pozitivní: Máš žízeň? Dáte si kávu? …ty zápory (Nedáte si kávu?) navádějí k odpovědi "ne", známá věc.
EDIT: jo to tedy ještě navíc k "logikům", kteří zavrtěním hlavy na otázku "Nechceš kakao?" říkají, že chtějí (dva zápory = klad)
- v každém případě se pozitivní otázka vyplatí, je jasno a zní jako skutečná nabídka.
Jsou i situace, kdy ve skutečnosti nechceš, aby dotyčný šel dovnitř na návštěvu, pak je na místě otázka záporná: "Nepůjdete dál?", a je šance, že spíš tedy nepůjde
(25.3.2024 15:06:01) Babi, jojo, to nás synek naučil hodně rychle. Přitom my jsme jinak běžně zvyklí se ptát třeba Nechceš něco přinést z kuchyně?, Nemáš hlad?, Nechceš pomoct?, Nemám něco koupit? A fungujeme s tím v pohodě, ale s ním to prostě nešlo
(25.3.2024 12:55:51) u nás je oblíbená formulace "dáš si něco od vody?" vzniklo to samozřejmě ve spojitosti s vařením vody v rychlovarce a zůstalo to jako ustálené spojení takže "dáš si něco od vody? kafe? čaj? čokoládu?" a často pak následuje ještě doplňovací výslech - čaj zelený, černý, ovocný, bylinný, káva turek, rozpustná, z kávovaru, překapávaná, bezkofeinová, s příchutí, bez příchutě, s mlékem, smetanou, cukr? čokoláda hořká, mléčná, studená, teplá... no jsem ráda, že máme návštěvy tak zřídka, jinak bych si asi pořídila nápojový lístek
(25.3.2024 13:12:56) ano, pokud někdo zvolí čaj, je vyzván k samovýběru - běžně máme na poličce tak kolem 20-25 druhů čaje a pak ještě bylinné a funkční čaje ve skříňce (tak 15 asi)... dovedlo mne to k vytvoření tzv. nápojového koutku, kde máme právě poličky s čajem, ochucenou kávou, kapsle do kávovaru, rychlovarku, kávovar a kávové hrnky
(25.3.2024 13:23:24) K nám bohužel nikdo, kdo by si dal čaj nechodí, taky bych se měla čím pochlubit. Zrovna dneska jsem si otevřela velikonoční, černej i zelenej. Objednávám v TeeGschwendner.
(25.3.2024 14:59:57) Inko, k nám zase naopak chodí většina lidí, kteří chtějí čaj a nebo třeba nějaký džus, vodu apod. Kafe málokdo. Jednou za čas koupíme skleničku kafe pro návštěvy, nebo když tu třeba něco dělali řemeslníci...ale jinak kafe doma prakticky nemáme, nikdo ho doma nepijeme. Já si ho dám tak dvakrát třikrát do měsíce někde v kavárně, manžel jednou za čas, když jdeme někam na jídlo spolu, tak si se mnou dá. Jinak ne.
(24.3.2024 9:59:49) Myslím, že na to fakt nemusí být ani programátor když nám v práci volají, že jim něco nefunguje, odpovídají na všechno ANO "používáte podporovaný systém?" "Ano" "a máte win10 nebo win11?" "Ano" "no a který teda?" "Ano" no a nakonec zjistíme, že netuší, na co se ptáme a sviští na osmičkách
(24.3.2024 12:25:44) Jenže deti se neučí matematiku kvůli matematice,ale aby mohli naučené využít v životě.Takze lepší 2 podobné příklady, než než spousta sloupečků se zadáním typu 80:2.
(24.3.2024 13:20:03) okolíku, a to se nejde zeptat "když se strana čtverce zmenší na polovinu..."? Já nepolemizuju asi tak úplně proto, že bych nevěděla kolik je 2x méně ale proto, že jsou jiná, exaktnější vyjádření, která pochopí každý stejně.
(24.3.2024 13:26:53) monam, co by se stalo, kdyby se syn při písemce na ten obrat zeptal?
vstřícný matikář by mu možná pomohl
já si matně pamatuju, že se nad tím jedno z mých dětí taky pozastavovalo, když to měl v dú - a vím, že jsme kreslili, mě to pořád svádělo říkat třetina nebo čtvrtina, a věděla jsem, že to nevysvětluju obratně
(24.3.2024 13:32:08) čumčo, on je ten typ dítěte, které se nezeptá a já vlastně vůbec neřeším jeho písemku, spíš jsem se pozastavila nad tím, jak nejednoznačné mi připadá zadání.
Jsou lidi, kteří to automaticky vydělí dvěma a dál nad tím nepřemýšlí a pak jsou lidi, kteří se nad tím tak moc zamyslí, až vymýšlejí blbosti.
(24.3.2024 13:49:30) monam, právě jsem to zadání přečetla dceři a k mému údivu uvažovala stejně jako ty...Sedmačka, jedničkářka... Ty děti jsou z toho fakt zmatený
(24.3.2024 13:39:39) Monam,ale od toho ta škola je,aby se děti dozvěděly něco i o věcech, které se nedozví doma Mne se teda nezdá,že by spojení,že je něčeho 2x méně, se nepoužívalo, přijde mi to běžné vyjádření,i když tedy žádné statistiky neznám.
(24.3.2024 13:20:14) "Stranu čtverce 2x zmenši, kolikrát se zmenší jeho obsah"
Okolíku, ajo, to je fakt, těchto úloh je potom druhý stupeň plný A opravdu není v žádném zadání "zmenši stranu čtverce na 50%/na polovinu", to je pravda
(25.3.2024 16:43:57) Babí, to je prece blbost. Zmenší 2x neznací počet, kolikrát se ta operace provede. Navíc v tom případě bys nevěděla, JAK zmenší...
(25.3.2024 17:59:21) No jo, já sem teď tolik nelezu. Nestíhám. Chápu, že pro někoho je matoucí, když někdo řekne jednou tolik a myslí tím 2x tolik. I pochopím, že někomu přijde matoucí 2x méně, i když to je po všech směrech správné a jednoznačné vyjádření. Ale že by někdo mohl interpretovat "2x méně" jako dvojí provedení operace zmenšení, to mě fakt překvapilo... Jak je pak definované to "méně"?
(25.3.2024 17:22:31) Příklady diskutované v této diskuzi jsem prohnala přes gpt4 a přes copilot a všechno mi to počítá dobře. Kromě půl druhého roku a půl páta tolaru - tohle už je asi moc.
(25.3.2024 17:37:50) Momam nenapsala, kterou zkoušela. Třeba copilot mi píše, že když se strana čtverce zmenší na polovinu, jeho obsah se zmenší čtyřikrát. Ona je každá jinak chytrá.
(24.3.2024 21:04:16) Monam, tak jestli to v uvozovkách je od AI, tak je pěkně hloupá, to bych nečekala. Když se délka strany čtverce zmenší 2, tak obsah čtverce zmenší 4x
(24.3.2024 13:43:46) Mne prijde, ze zmensit dvakrat lze treba saty, ktere nesedi. Kdyz po prvnim zmenseni stale nepasuji, tak se uberou jeste jednou. Ale o mire to nerika nic. Muselo by se rict, O KOLIK se zmensuje, nikolik KOLIKRAT. Nejsem zadny cestinar, ale myslim, ze "zmensi starnu ctverce dvakrat", by ve slovni uloze nemelo byt.
(24.3.2024 13:58:30) Babi, no prave, slovni ulohy by meli spoluutvaret cestinari. To slovni spojeni "dvakrat mene" mi prijde jazykove blbe, zadani "zmensi dvakrat" zas nevyjadruje o kolik, ale ja na to patent nemam.
(24.3.2024 14:06:48) Cumco, ja myslela, ze vsechny ucebnice, alespon za naseho mladi to takl bylo, prochazely jazykovou korekturou, ze to cetli jazykari. A ze tech slovnich uloh by se ucitele meli drzet, nevymyslet si vlastni. Jednou jsem to zazila v chemii, ty otazky, co si ucitel vymyslel, nedavaly smysl. Ovsem pokud se deti jen neco nadrtily, tak odpovedely spravne a nazdar.
(24.3.2024 14:13:09) souhlasím, u těchto materiálů by mělo být spolupracováno s odborníkem na dětskou komunikaci. Děti mají jiné, mnohem barvitější vnímání - to jenom my jim všechno stroze unifikujeme na "takhle je to matematicky správně!"
(24.3.2024 14:15:11) Zasjaj, "zmenši dvakrát" je matoucí i pro mě.
"Dvakrát méně" mi přijde v pohodě (protože se DLE MÉHO nedá vyložit jinak, než jako "děleno 2"), akorát se to málokdy tak říká.
Celkově bych raději zadala čtvrťákům početně náročnější příklad, ale jazykově vhodnější. Tedy: Petr má 60 jablek, Tomáš má 3x méně jablek. Kolik jablek má Tomáš?
(tuším by těch 60 už nikdo nedělil čtyřmi, jako se pokouší monam dělit třemi u těch 80, když jich má Tomáš 2x méně)
(24.3.2024 15:03:30) Babi, ten problem s 2x znam u redeni. Jenda ku jedne je stejne redeni jako jedna ku dvema. Resp. jedna ku jedne je spatne, ale zabehle vyjadreni pro redeni jedna ku dvema, dve je velikost celku. Cili jedna ku jedne neni vubec zadne redeni, ale to vyjadreni se pouziva.
U toho dvakreat ci vicekrat mene mne ten problem ale nemizi s vzrustajicim cislem. Prijde mi to stjene blbe.
(24.3.2024 15:16:44) Zasjaj, tak jedna ku jedné chápu jako jeden díl jedné látky a jeden díl druhé látky. Jedna ku dvěma je jeden díl jedné látky a dva díly druhé...V obou případech je to jeden celek, ale v prvním případě je jedné látky polovina a v druhém případě je to třetina...to přece není to samé, ne?
(24.3.2024 15:33:25) TaJ, "jedna ku jedné chápu jako jeden díl jedné látky a jeden díl druhé látky. Jedna ku dvěma je jeden díl jedné látky a dva díly druhé...V obou případech je to jeden celek, ale v prvním případě je jedné látky polovina a v druhém případě je to třetina..."
presne tak to asi vestina lidi chape a pouziva. Pak vznikaji zmatky.
Kdyz se rekne jedna ku dvema, jak by se to dalo zapsat matematicky? ja myslim, ze kazdy by odpovedel 1:2 nebo 1/2, ze jo? Cili zadna tretina tam neni, polovina tam je.
(24.3.2024 14:50:24) Jerry, mne by zajimalo, jestli je "petkrat mene" spravne vyjadreni. Mne prijde, ze to neni jazykove spravne. Ze lze rici x-krat vice, ale nikoli x-krat mene. Je-li tu naky cestinolog , treba se vyjadri.
(24.3.2024 14:55:31) zasjaj, mně je tak trochu jedno, co na to lingvista, a jestli je to teoreticky správně (vem to čert), ale zajímavější by byl nějaký vzorek dětí a jejich asociace a řešení
z pohledu komunikace to správně není, pokud to děti "neberou"
(24.3.2024 15:16:23) Aaaaaa Babi, diky. vypada to, ze v cestine je to tedy bezne uzivane. ale ta prirucka je o anglicke gramatice. Mozna, ze i by se to dalo rici i o stavbe ceske vety, kdyby ta prirucka byla o ceske gramatice
"Nejlépe ale uděláte, když se podobnému porovnávání šikovně vyhnete tak, že změníte pořadí obou věcí. Tedy místo toho, že A je dvakrát pomalejší než B, řekneme, že B je dvakrát rychlejší než A."
(24.3.2024 16:13:49) V časových údajích - trvání - je to myslím opravdu běžné i dnes. Ale fakt je, že doma za mého dětství se používalo i "půl čtvrta krajíce" (sežral), a to si myslím, že už neslýchám vůbec.
(24.3.2024 17:33:17) Monam, vlákno je již dlouhé, nepoznám, co navazuje na co, tak jsem odpověděla na obojí. A ano, může to být i v používání jazyka - co lidi kolem sebe slyší, čemu ještě rozumějí, a co jim již nedává smysl. Nepamatuji se, zda mi někdy "půl čtvrta krajíce" připadalo nesrozumitelné (je mi to stejně přirozené, jako půl druhého roku, tedy úplně jasné), ale chápu, že dneska tomu už skoro nikdo nerozumí. Zkusím dospělou dceru.
A taky si chystám otázku pro pětiletou vnučku, kolik by měl jablek její bratranec, kdyby měl 2x méně, než ona... zjednoduším to početně o řád, tedy na 8. Jsem fakt zvědavá, ale vnučky jsou teď právě s bratranci (a rodinami pochopitelně) na druhé straně zeměkoule, tak musím počkat Dle mého možná ten zmatek přiživí i školní výuka, a předškolák by to ještě dát mohl.
babi, ale teď vážně nic takového jako "půl čtvrta" neexistuje, jsou-li dva podivíni, co se takto dorozumívají vlastními termíny, tak dobrá, ale opravdu to není nějaká danost
SSJČ čtvrtý čísl. řad. ke čtyři; mající v pořadí číslo čtyři: č. svazek díla; být v závodě č., na č-ém místě; Karel Č.; za č-é; říkám to po č-é; trvalo to půl č-é hodiny tři a půl; před podst. jm. m. a s. ve spoj. půl č-ého i půl čtvrta roku;...
(24.3.2024 17:42:35) Babi, jo, půl druhého roku apod., to používáme celkem běžně v mém okolí...jinak se to vlastně objevuje i v hodinách - půl čtvrté je taky tři a půl...a spoustě děti se to plete, když se učí hodiny.
(24.3.2024 18:20:49) Půl druhého roku bych nějak odvodila, ale půl čtvrta krajíce vůbec netuším, co má být. Tipla bych si asi půl čtvrtky, tedy osmina krajíce.
(24.3.2024 18:37:53) Asi půlka pětitolaru, takže 2,5 tolaru, ale nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. Až na základě téhle diskuze, jenže ale to už vím řešení, že je to 4,5.....
(24.3.2024 18:43:23) Jsem zvědavá, jestli nakoukne Stará husa, a ne/potvrdí, že se ještě před půl stoletím používalo půl čtvrta ve významu 3 a půl. Taky jsem vyslala dotaz dceři - kolik je půl druhého roku a kolik půl čtvrta krajíce. Bohužel je tuším teď na koncertě, takže koukne až později.
(25.3.2024 9:58:18) Tak odpovědi od dcery (30 let, VŠ japanistika a anglistika, matematické nadání asi mírně nadprůměrné):
"Ahoj mami, půl druhého roku 1,5 roku. Půl čtvrta krajíce jsem nikdy neslyšela, ale kdybych musela hádat, tak bych si představila nějaký malinký kousek asi. Jakože čtvrta od čtvrtiny, přičemž osmina krajíce je jak prd? :D "
Na zadání 2x méně jablek píše: "To má být nějaký chyták, nebo co to je za zkoušku? :D normálně 40, ne?"
(25.3.2024 10:17:40) " vnímám tam to méně, že je trochu problematický, ale podle mě se to běžné používá jako děleno dvěma"
ano, podobne to definuje Akademicky slovnik soucasne cestiny Ústavu pro jazyk cesky
"Dvakrat vyjadřuje, že míra vlastnosti, počet prvků ap. jsou oproti srovnávanému případu násobeny nebo děleny číslem dva: Zelí z dovozu je dvakrát levnější než tuzemské. Nezaměstnanost je tam dvakrát vyšší než u nás."
(25.3.2024 16:02:51) Čumčo, zadání slovní úlohy tak, že 80 je potřeba dělit třemi (což čtvrťák nezvládne, takže je to nějaký divný), pochopila dospělá monam.
Dále se debata vyvíjela v tom směru, zda je to vůbec dobře česky. K tomu se hodí někdo jazykově zběhlý.
Malé dítě z pohledu řeči je dle mého tak do 4-5ti let, pak je to školkáč, a chtě nechtě se od "papů" a "hajat" posunuje k normální mluvě. Školní dítě nepochybně musí postupně pobrat mateřský jazyk včetně obratu "2x méně", k čemuž mj. slouží předmětná slovní úloha.
Mmch se mi již podařilo ověřit i reakci pětiletého dítěte na otázku, kolik má jablek bratranec, když jich má dvakrát méně než osm. Nastalo shánění osmi jablek (přepočítáváno třikrát, ještě to nemá úplně bezpečně zažito někde nad 5) a pak jejich rozdělení na dvě stejně početné skupiny systémem "jedno jabko sem, jedno jabko tam" až do rozdělení, poté byla spočítána jedna skupina a zahlášeno 4. Žádná pochybnost o tom, že jde o "dělení dvěma", i když ten pojem dělení ještě nezná. EDIT: jo což mi připotvrzuje teorii, že děti kolikrát zblbne až škola
(25.3.2024 16:11:04) no myslím, že co se původního zadání týče, důležitější je, že čtvrťák už podobnou úlohu téměř najisto viděl, dost pravděpodobně se stejnými slovními obraty, protože si na ní vysvětlovali základy dělení a násobení... naopak jsme to my, dospělí, kdo v tom hledá kdo ví co... to dítě nejčastěji vidí ten "vzorec", co zná z předchozích zadání, která procházeli společně... a jde jen o to, které dva ze tří potřebných údajů má k dispozici (jestli bude dělit či násobit a co čím)
(25.3.2024 16:27:41) babi, mají to těžké, jazyk si malé děti osvojily ve své bublině, a ve škole mají najednou uvažovat matematicky a jazykově správně - a hokej jim v tom děláme my, co jsme tak pyšní na regio retro zvláštnosti, protože je známe od svých babiček
(25.3.2024 16:31:25) Teď nevím, Čumčo, na co jsi pyšná - na to, že 2 x 4 = 12? Ne to psala Vrrták, a ne proto, že by na to byla pyšná, ale prostě proto, že to tak u nich používají. Tak co máš na mysli ty?
(25.3.2024 16:42:53) Čumčo, to máš pravdu. Já třeba jako malé dítě dlouho nechápala, že půlka je totéž co jedna polovina nebo čtvrtka je jedna čtvrtina. Ty první jsem znala z běžného života, ty druhé byly pojmy v matematice, což je věda, o které jsem se dlouho domnívala, že se skutečným životem nemá vůbec nic společného a řeší se tam pouze nějaké abstraktní věci, což slouží pouze k terorizování žactva.
(24.3.2024 18:46:25) Jsem původně z Moravy a některá česká slova používáme jinak. A jednou dávno, když jsem ještě byla zaměstnaná, jsem potřebovala to, čemu u nás říkáme výkres. V kanceláři nechápali, že prý si ho musím nakreslit. No já, že chci čistý výkres. A oni stále nechápali. Tak jsem jim říkala, že bych potřebovala bílý tvrdý papír. A oni.... jo čtvrtku ... a já, že celý, prosím.
(25.3.2024 8:47:08) Babi, takhle to je moc hezky popsáno "paralelní realita". Te´d jsem si ještě vzpomněla na pětku. Když něco stojí tři pětky, kolik to stojí ?
Rano jsem vezli moji mamku na letiste. Prijdeme domu a vidim, ze mamka tu nechala cepici.. Tak rikam.. Je, babicka tu nechala radiovku. Dcera.. Coze, tu nechala??.. Jak mam dite narozene v roce 2006 tusit, co to je-byla radiovka.
(25.3.2024 11:01:47) Jj, "plochá vlněná čepice bez štítku (pův. s krátkou stopkou, tzv. anténou, uprostřed)". Jak se tomu vlastně říká dneska, když rádiovku a bekovku už nikdo nezná?
(25.3.2024 11:17:51) Moje děti taky, když mluví se mnou, mezi sebou ve škole mluví o "Peaky Blinders čepicích", tak mě zajímalo, jestli někde neznají něco kratšího.
(25.3.2024 11:27:36) Liaa - jak tomu říkají dneska, to nevím...jenom pokud mohu soudit podle syna a jeho kamarádů, které znám, tak tyhle čepice kolem sebe asi moc často nevídají, pokud vídají a čirou náhodou si jich všimnou, tak je podle mě vůbec nemají potřebu řešit, natož nějak pojmenovávat
(25.3.2024 12:36:06) Liaa - tak asi jo, u nás tohle jde úplně mimo něj a ani já netuším, o co jde...On neposlouchá žádnou hudbu, moc nekouká ani na filmy, nemá žádné vzory, které by obdivoval a sledoval...
(25.3.2024 16:22:37) takhle to dal Moskalyk do Četnických humoresek, podle debilky hledal strážmistr Zahálka zloděje makovic - byla na óbr hlavu, všem zkoušejícím spadla až pod uši - a nebyl to kulich
(25.3.2024 16:37:32) Čumčo, čepice debilka byla módní hit v 70. letech. Byla to pletená čepice bez bambule, která se natáhla na hlavu tak, že zakrývala i čelo a spodní okraje se trochu zarolovaly. Byl to celkem výstižný název, protože v této čepici takto nasazené vypadal i sebevětší inteligent jako naprostý debil.
(25.3.2024 17:31:34) já tomu taky říkám bekovka, ale Lubor Novotný (Ládíček), co chodí v ČH krást makovice, má tmavou bekovku, která mu upadne na místě krádeže, a Zahálka ji označí jako "obyčejná debilka"
na netu se jako debilka představuje několik druhů čepic, ve které člověk nevypadá zrovna "oduševněle"
Andrej Babiš pokrývku nosit nemusí, ten je zdebilněný skrz naskrz i bez čepice
(25.3.2024 16:45:53) Zmijovka je také pletená čepice, ale průmyslově vyráběná s malou bambulkou nahoře a se zmijím vzorkem. Zatímco debilka byla spíš dámský fenomén, zmijovku nosili pouze muži většinou různých dělnických a řemeslných profesí.
(25.3.2024 17:25:02) Já taky nosila zmijovku, teda jenom na čundry a na hory, do města debilku, ale časem jsem přešla na čelenky 😉, v čepici je mi děsný vedro.
(25.3.2024 18:39:10) Ne, tohle je zmijovka. Debilku nosily hlavně ženy a dívky, byla bez bambule, tvarově podobná zmijovce, obvykle ale do ruličky smotaný okraj. Pletly se doma, byla to móda.
(25.3.2024 10:46:57) Jerry, radiovka byl dost zastaralý pojem už v mém dětství (je mi 50 ). Ten pojem znám, ale asi spíš z knih (starých), v rodině jestli ho používal možná děda?
(25.3.2024 10:48:42) u nás se hodně používalo, že je někdo "blbej jak rádiovka" - vůbec nevím proč a jak to vzniklo, ale rádiovku jsme díky tomu znali všichni
U nas se rikalo.. "" chytra, jak radio"" vyznam podle mne stejny. Radiovka je cepice/baret s antenkou. U podobnych vyrazu citim, ze preci jenom bydlim pres 20 let mimo uzemi CR a nevim co ted aktivne pouziva.
(25.3.2024 11:08:27) Moniko, jo, jsem stejný ročník a pojmy radiovka a bekovka znám, nejspíš asi od babičky a dědy? Ani nevím...jinak ve starých filmech, nebo knihách se to určitě vyskytovalo taky.
(24.3.2024 21:02:59) Vrrtáku, špatně je to "1 x větší". TO je nesmysl. Když je to jedenkrát, tak to nemůže být větší. Jenže se to tak říká s tím, že je tam vynecháno "ještě" nebo "o".
Tedy "bere (ještě) jednou tolik, co já".
Ale nemůžeš tuhle jazykovou hříčku posunout "o patro" dál.
Tedy: bere dvakrát tolik co já už je fakt jen 2x, nikoli 3x.
(24.3.2024 21:12:44) Někdo přišel až teď. A bohužel se za česky správně bere i to "jednou tolik" ve významu dvakrát tolik. Je to strašný, ale je to tak
(24.3.2024 21:23:07) Zvířetníkové světlo Během období od 2. března 2024 v 19:00 do 24. března 2024 v 21:00 bude Měsíc postupně přecházet do jeho plné fáze, připravujíc se na úplněk. Tento proces, známý jako zvětšování fáze Měsíce, bude doprovázen postupným zjasňováním noční oblohy, přičemž Měsíc bude svítit stále jasněji a jasněji.
Během tohoto období můžete pozorovat krásu zvířetníkového světla, které Měsíc vyzařuje. Tento jemný, ale přesto jasný svit může vytvářet nádherné odstíny v krajině a atmosféru, která může být základem pro romantické procházky, noční aktivity nebo pozorování noční oblohy.
Kdy je úplněk v březnu 2024? Samotný úplněk březen 2024 připadá na pondělí 25. března v 08:00
(24.3.2024 22:12:45) Nezaplácne. Polární záře v našich zemepisných šířkách svítí na severu a Měsíc je spíš na jihu. Ale mraky to zaplácnou celý, velmi pravděpodobně.
(24.3.2024 20:36:23) Půlko, to možná na Moravě... jinak se výkres používá jako označení pro výsledek kreslení, možno i v počítači, tedy ta grafická věc, nikoli papír, na kterém je.
(25.3.2024 15:30:47) Přesně tak, když zadáš do vyhledávače "čtvrtka" najde to tvrdý papír na kreslení, když výkres nejde to pokreslený či porýsovaný papír. Takže výkres pro čistý papír bude hodně lokální výraz.
(25.3.2024 18:08:30) A co se rozdává, když chci použít jiný formát než A4? Trojky nebo dvojky? U nás se říká výkres nebo tvrdý papír a formát. Nebo malý a velký výkres, A2 už specifikuji přesně vždy.
(25.3.2024 18:14:38) Význam slova výkres v češtině podle https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=v%C3%BDkres:
"SSČ výkres, -u m kreslené znázornění: školní, technický výkres
SSJČ výkres, -u m. (6. j. -e, -u) kreslené znázornění něčeho; poněk. zast. kresba 1 (vůbec): školní v.; umělecký v.; technický v.; - poněk. zast. v. krajiny (Durdík); v-y rostlin (Něm.); sbírka v-ů z české historie (Lum.); odb. prováděcí, strojnický v.; v. elektrického vedení; v-y ocelových konstrukcí; v. pracovních postupů; → zdrob. výkresek, -sku m. (6. mn. -scích)"
Tedy pro jazykové příručky češtiny to nikdy není čistý papír, vždy to, co je nakresleno (a nemusí to být na papíru).
(25.3.2024 18:43:47) vrrtáku, a co z toho vyplývá, vždyť ty stránky může dělat nějaký negramot. Už to, že tam je kreslííící karton. Když už, tak kreslicí karton.
(25.3.2024 18:55:12) vrrtáku, proč jsi tak vztahovačná? Myslím, že tady nikdo nezpochybňuje, že někde se používá slovo výkres, jinde karton, ale myslím babi sem dávala relevantní odkazy na jazykové příručky, takže jako protiargument použít nějaké stránky odkazující na kancelářské potřeby je slabé (nebo jak to napsat).
(25.3.2024 19:14:48) Vrtáku, za prvé nejde o (ne) gramotnost, ale krajové označení. Šalině se už nikdo nediví, výkresu holt trochu jo A debil tu nepadl vůbec. Jenom debilka, jako ta čepice 😉
(25.3.2024 19:51:26) Vrrtáku, kašli na ně. Taky jsme u nás ve škole používali výkres pro papír na kreslení do výtvarky, i pro výsledný výtvor. Slovo čtvrtka v tomto smyslu jsem nikdy neslyšela, až zde. Ale patrně je to krajové. V Čechách se používá čtvrtka, na Moravě výkres. Je to podobné, jako v Čechách vánoční ozdoba, na Moravě baňka, v Čechách hadra a okurka, na Moravě hadr a okurek a pod.
(25.3.2024 20:22:42) Stará huso, slovo lepenka, jako lepící páska používá dost lidí, setkávám se s tím v práci prakticky denně. Občas taky třeba lepička.... Občas je to legrace, jak musíme dedukovat, co vlastně lidi chtějí - asi nejkurióznější situace byla, když pán přišel, že chce míchátko na pastelky...to jsme fakt byli trochu v koncích, nakonec jsme se společně dobrali toho, že chce takové to papírové roztírátko na prašné pastely, nebo uhel...
(25.3.2024 20:27:35) Tak jsem hodila do vyhledávače "papírová těrka", jak se tomu míchátku ve skutečnosti říká. A vyjel na mě umělecký mixer barev, roztírátko... No, moje nervy. Míchátko u laika pochopím, prostě se člověk musí dopátrat, co dotyčný chce. Ale prodávat to jako mixer barev?
(25.3.2024 20:06:09) V Čechách věší na stromeček koule. Když jsem to řekla ve škole žactvu, určitě je to pobavilo více, než pobaví v Čechách moravský výkres. A v Praze navíc nevědí, co je lepenka. Lepicí páska fakt NENÍ lepenka. Lepenka je vrstvený papír. Dost trapné bylo, když do Brna na FF přijeli nějací filmaři z Prahy. Požádali pana docenta o lepenku, ten jim ji někde pracně sehnal, a ti inteligenti se mu vysmáli, co že jim to nese, tohle voni nechtěj.
(25.3.2024 20:12:26) V Praze a okolí vědí, co je lepenka, to se pro vrstvený papír používá běžně. I když já bych se zeptala, jestli myslí vlnitý papír nebo IPU asfaltový pás, mám už nějakou pracovní deformaci ze soužití s manželem. To spíš byli nějací divní filmaři a chtěli nějak spisovně pojmenovat izolepu.
Vánoční koule se asi ani nepoužívají, asi jsem to nikdy neslyšela nikoho říct, ale ani baňky jsem nikde neslyšela, jsou to prostě ozdoby. Když řeknu ozdoby, myslím tím tvar kouliček, když jiný musím upřesnit.
(25.3.2024 20:14:01) "Vánoční koule se asi ani nepoužívají, asi jsem to nikdy neslyšela nikoho říct, ale ani baňky jsem nikde neslyšela, jsou to prostě ozdoby. Když řeknu ozdoby, myslím tím tvar kouliček, když jiný musím upřesnit."
(25.3.2024 20:21:30) Když jsem byla v lázních před Vánoci, nějak přišla řeč na ty naše baňky. Spolupacoši dostali záchvat, že věšíme na stromek laboratorní sklo. Tak jsme s kámoškou udělali anketu. Nikdo neřekl ozdoby. Moraváci měli baňky, Češi měli koule. Nás to pobavilo, představa, že by náš táta věšel na stromeček koule, je dosti za hranou
(25.3.2024 20:31:45) My se zase bavíme pokynem "rožni" (rozsviť)- používá Morava. A jeden můj dávný kamarád (nevím přesně z které části Moravy) používal pro slovo salám ženský rod: dej mi na chleba salámu, dobrá saláma....
(25.3.2024 20:16:41) Neznama, souhlasim, nikdy jsem teda neslysela, ze by se na stromecek vesely koule Ja se spoustu vyrazu cestiny z jinych kraju naucila az v UK. V CR jsem na Morave byla dvakrat a to vzdy na brnenskem vystavisti, zato tady, kdyz clovek potka krajana, tak je to z 95% Moravak a to vetsinou ze severni Moravy. Obcas jsem si rikala, ze by bylo jednodussi, kdyby ty ostravacky mluvily porad anglicky, nejen jina slova, prizvuk, ale jeste ta rychlost
(25.3.2024 20:23:34) Jo, já na střední, měla jsem spolužáky z celé republiky a hlavně Ostraváci mi občas dávali zabrat. Přesně jak píšeš, slova by ještě šli, to nějak odvodíš, ale přízvuk, rychlost a totální spisovnost, pro člověka co pochází z pomezí Vysočiny a Jižních Čech a líznutého "pražštinou" něco naprosto nerozluštitelného.
(25.3.2024 20:13:02) ty jo, nějak si začínám připadat, že se to tu trochu hrotí, nelbnete už moc? Třeba já z Prahy vím co je lepenka, výkres je sice podle mě tvrdý papír, na kterém už je něco nakresleného, ale asi bych se nezhroutila, pokud by někdo tvrdil něco jiného.
(25.3.2024 22:55:48) Strouhat ne, ale "ostrouhat pastelku" jsme používali taky... Ale teda vždycky ořezávátkem V podobných diskuzích si vždycky říkám, jak je ta čeština tvárná a jak i na tak malém území, jako je ČR, může být tolik krajových odlišností na to, jak se mezi sebou mícháme a stěhujeme, je to až neuvěřitelné
(25.3.2024 20:44:29) V Praze a středočeském kraji je lepenka vrstvený papír. To byli nějací filmaři naplaveniny do Prahy 😉co si pletou izolepou a lepící pásku s lepenkou... Koule ve smyslu vánočních ozdob se tu teda taky neříká, tak nevím, kde v Čechách ano.
(25.3.2024 20:54:55) Kdo má koule, věší koule, kdo baňky, věší baňky. Kdo zdobí, věší ozdoby. U nás to nemohly být koule, protože byly různých tvarů, a baňky taky ne, ty měla mamka v laborce a domů je nenosila. Nosila petriho misky, které jsme používali jako misky.
(25.3.2024 21:01:45) Kamarád má manželku z Ostravy, a ta v Praze normálně říká hadra. Už přes 40 let. Taky chodí přes cestu po přechodu a na zelenou - myslí tím silnici.
(25.3.2024 21:22:29) Jo, sopel taky občas používám, to mě nenapadlo, že by někdo neznal. Sopel u nosu nebo usoplené děcko snad musí znát každý. Ale je to taková chlapské slovo, používám fakt málo chybí mi na něj koule.
(25.3.2024 21:29:28) A kde se přes cestu nechodí na zelenou a po přechodu? Jakože někde se plošně říká zebra? Nebo narážíš na přes CESTU? To já s dětmi taky chodím přes cestu. Nikdy mě nenapadlo, že by to mělo být krajové. Jinde se to fakt neříká?
(25.3.2024 22:23:02) Přecházím přes cestu, tužky mám v pouzdře, prezouvám se do papuč, strouhám pastelky a kreslím na bílé výkresy. Na stromečku máme baňky, nesnáším a nikdy v životě bych neřekla slovo viď, nikdy bych nepoužili pražskou koncovou jako bílej, novej a už vůbec bych neřekla vokno, voranžovej ... Světlo už nerožínám a kupodivu jsem nikdy nemluvila moc krátce.
(25.3.2024 22:53:09) Voranzova je ještě dobrá,tady se používá tvar ""ve voranzovom svetru"" Ale to je asi hodně lokální, o pár km dál už koncovku -om nepoužívají.
(25.3.2024 23:04:30) první polovinu života jsem prožila coby uživatel spisovné češtiny, tu druhou jsem přijala i tu nespisovnou - některé životní situace odvyprávěné hovorovým jazykem vyzní líp
(26.3.2024 7:58:57) Kaipo, já jsem si kdysi myslela, že hrubka je konec světa, brala jsem to strašně vážně
potom jsem v praxi viděla, kolik chytrých lidí pravopis dobře neovládá (prostě nemají cit, ale jsou neskutečně nadaní na jiné věci)
skvělá byla moje dcera, někdy kolem druhé/třetí třídy - měla si přečíst text a odpovědět na otázku, která z textu vycházela - a dcerka měla skoro všechna i/y obráceně, pamatovala si velice dobře, o čem text pojednával, a "vlastními slovy" správně odpověděla, aniž by si v textu dodatečně dohledala i/y - takže tam měla třeba "několyk cybulý" - vždycky nechápala, proč z toho mám takovou švandu
Tak jsem jí vysvětlovala, že to je jako by napsala, že se jmenuje Kateřyna - a ona na to, že se jí to s "y" líbí
(26.3.2024 8:36:54) Čumčo, v běžném provozu chyby neřeším, ale pokud tady Božská rediguje témata, ať to laskavě dělá pořádně. Stejně tak si myslím, že chyby by neměly dělat paní učitelky, zvláště elementaristky, protože kdo jinej by to měl ty děti naučit (a argument, že někdy píšu bez chyb - když na tom záleží, zatímco jindy s hrubkama, nechápu už vůbec). Teď jsem příspěvek napsala tak, jak běžně mluvím. Takže žádná striktně spisovná čeština.
(26.3.2024 7:32:02) A jak to vlastně je - existuje kraj, kde se mluví převážně spisovně? Dosud jsem se domnívala, že tam, kde nepoužívají koncovku -ej zase používají jiné nespisovné koncovky, jako třeba tátovo stréc (jo a to é dají i doprostřed místo spisovného y).
K tomu jsem si myslela, že převážně spisovně se mluví jednak v nějakých bublinách, kde je to po generace zvykem bez ohledu na kraj (a pak samozřejmě v relevantních situacích, ale to není předmětem tohoto vlákna diskuze).
(26.3.2024 7:56:06) Babi, hodně spisovně se mluví na Ostravsku, pokud se samozřejmě nemluví po našimu. Taky mají výhodu, že vyslovují tvrdé a měkké i, takže třeba maminka jako žačka nikdy nepochopila, na co jsou vyjmenovaná slova, když to přece slyší. Ale taky mají své krajové názvy, které užívají i ve spisovné češtině, třeba játra jsou zásadně ženského rodu. Jinak češtinu jako jazyk mám hodně ráda a mám ráda i různé její varianty, krajové odlišnosti a miluju brněnský hantec.
(26.3.2024 10:43:28) Ostravaci, Huso? No vidíš, to bych neřekla. Ti, které potkávám, moc spisovně nemluví. A naopak hodně pražáků mluví spisovně, pokud zrovna nejedou po pražsku, akorát jim zůstává to široké e.
(26.3.2024 10:59:46) Ostraváci docela spisovně mluví. Mají samozřejmě svá specifika a to zejména přízvuk. Nicméně správné koncovky jim jsou blízké. Taková typická gramatická chyba tam je ve 3.os.č.mn. jako příklad: děvčata seděla na židli a tam se říká děvčata seděly na židli. Teda oni by neřekli to slovo děvčata. Tam by to byly spíše holky.
(26.3.2024 11:17:40) Na Slovácku máme správné koncovky a přízvuk, ale hóóódně místních výrazů. Máme teda k tomu takové to "mlúvit, krútit, zkúšat... V mládí jsem mluvila zásadně naprosto spisovně. Občas se nad tím někdo z Čech pozastavil,"tož sem začala mlúvit po našém a brzo ich to přešlo". Teď mi čím dál víc připadá, že když mluvím spisovně, na něco si hraju, přetvařiji se. Ve škole teda povětšinou mluvím spisovně, v jiných lokalitách taktéž, ale na rodné hroudě mluvím víc a víc nespisovně.
(26.3.2024 8:16:25) jj taky umím mluvit spisovně, ale nebaví mě to tolik jako nespisovně a teda kromě těch výrazů zařazených do mého slovníku záměrně, občas mi ujede i něco, co ani říkat nechci, ale mám to holt hluboko pod kůží a tam pak pozorný posluchač odhalí ten můj rodný plzeňský kraj třeba slůvko "taj" místo "tady" - úplně to nesnáším, ale stejně se občas přistihnu, že jsem to řekla
(26.3.2024 10:48:08) Rose, to já někdy naopak záměrně mluvím i píšu (tady třeba) s -ej apod., protože úplně slyším, jak se do té situace nehodí spisovnost, ale byla by mi přirozenější.
Ohledně těch taj x tady... mě fascinuje z(s)tama a z(s)kama, a kde půjdete místo kam.
(26.3.2024 20:32:00) No ale vlídně, má tam "vždycky rád slyším plzeňskej dialekt".Mě se právě tyhle krajové jazykové variace hrozně líbí, nechápu, že někomu vadí.....
(26.3.2024 18:13:39) Rým na tom nevisí, spíš rytmus - "sem" by bylo krátké. Dala bych tam třeba "na Zem", nebo "Od prvního nádechu už víš, že do života nepatříš". V každém případě je to jedno, v písničkách se ztratí věcí...
(26.3.2024 18:04:08) Jo, "tady vůbec nepatříš" jsem se snažila párkrát soustředit, jestli mi něco v tom textu neuniká, nebo jestli to myslej takhle jako že fakt
(26.3.2024 17:36:42) vrrtáku, přečti si ještě jednou, co jsem psala. Naprosto nezpochybňuju, že čeština má mnoho, mnoho variant, svoji mluvu mají profese, zájmová uskupení, regiony,... Ale spisovná čeština je jen jedna (v běžném chodu života ji v podstatě nikdo striktně nepoužívá), ty jsi svoji argumentaci podpořila odkazem na jakéhosi prodejce kancelářských potřeb, což je nesmysl. Na internetu jsou miliardy nesmyslů, protože si tam může kdokoli pověsit cokoli. To byl smysl mého příspěvku (nevěřit všemu, co píšou ty internety). Ale ty jsi permanentně ukřivděná. Zkus trošku pozitivnější vnímání světa (a to ti píše pesimista jak prase). Jo a připomínáš mi dva zdejší nicky, které se v tom rochní jako ty. Zbytečně.
(26.3.2024 19:16:53) " hezky slušně napíšeš odpověď ze které ale vyznívá jak jsem vlastně blbá." vrrtaku, pri sebemensi snaze nedokazu tebou minene ve dane odpovedi nalezt, mezi Kaip. odpovedi tobe a jinym - minimalne na teto strace - nevidim rozdil. Kaipa napsala, ze spisovnou cestinu nelze overovat na textu v regionalnim eshopu, to je cele. Promitas si tam neco, co tam proste neni.
(26.3.2024 19:57:08) vrrtáku, myslela jsem, že už nebudu reagovat, ale fakt vystudovaná češtinářka dělá chyby? Nemyslím překlepy, to se může stát každému (i když, pokud nějaký text míří k veřejnosti, překlepy by tam být neměly). Nějak se mi tomu nechce věřit.
(26.3.2024 20:06:05) Kaipo, synova učitelka na prvním stupni měla chyby i na vysvědčení, které psala dětem rukou - slovní hodnocení. Nebyla to tedy češtinářka, "jen" elementaristka, přesto bych čekala, že to dá. Nakonec jsem se s tím smířila s postojem, že má aspoň pochopení pro chybující žáky (kromě jiného byla také zřejmě ADHD nebo tak něco, hroznej chaot...). Akorát tedy bývala trapná chvilka ukazovat vysvědčení prarodičům, i proto, že už tak mírně zahlíželi na náš výběr základky, a každou čárku navíc a jinou chybičku v textu viděli na první dobrou, a hned jim bylo jasné - nojo, kdo asi tak může učit v tak rozvolněném režimu... (obojí prarodiče, tchán byl navíc lingvista, ten trpěl na entou, protože ani formulacemi to nebylo zrovna veledílo).
(26.3.2024 20:20:25) babi, když to řeknu hnusně, prvostupňové učitelky umí všechno, a nic. Ale češtinářka - specialistka dělá chyby, které jsou lehce odhalitelné pro běžného uživatele jazyka českého? To mi hlava nebere. A navíc myslím, že ty odhalíš víc než "běžný občan", natož tchán - lingvista.
(26.3.2024 20:36:43) Jerry, jo, věřím. Ta naše nevím, jak učila, každopádně jí nevadilo, že syn ve třetí třídě není schopný napsat tři slova za sebou bez chyby, a vlastně ani psacím. Byli prostě v pohodě oba dva
(26.3.2024 21:14:12) vrrtáku, to bych brečela. A hlavně bych to nevydržela a prostě na to upozornila, pokud by to bylo opakovaně. Ale že bych si nepomohla, to je jasný.
(27.3.2024 16:33:44) vrrtáku, chápu, že ze své pozice sis to "nedovolila". Já jsem to brala jako rodič dítěte - pokud by opakovaně chodily emaily s chybami, upozornila bych vedení.
(26.3.2024 19:59:55) " Myšleno jako- není slovo výkres úplně neznámý výraz i když pro velkou část z vás zní divně a naopak pro mě překvapení, že tady prosazovaná jako jediná správná varianta čtvrtka..
Vrrtaku, tady nikdo nic neprosazuje a uz vubec ne jako jedinou spravnou variantu. Me osobne zajimave, jake vyrazy se pouzivaji v jinych rodinach, castech republiky.
(26.3.2024 20:54:54) Inko, tak kreslí se jak na papíry, tak na čtvrtky, ne? Tak se nějak ten obyčejný papír od toho tvrdého odlišit asi musí...já si tedy vůbec nepamatuju, jak nám to říkali ve škole.
(26.3.2024 20:56:58) Vrrtaku, to jsi mi připomněla, že pro mě taky byla novinka, když někdo přišel a chtěl "koně". Já to znala jen jako sešívačku. Ale vždycky jsme se nakonec domluvili
(26.3.2024 21:39:02) Kůň je moje dětské trauma. Jako panelákové dítě jsem toužila po zvířátku. Maminka jednoho dne přišla domů a řekla, že koupila koně a ona to byla sešívačka. A den poté od dvěří hlásila, že přinesla kočičky a ona to byla rozkvetlá vrba.
(26.3.2024 21:43:26) V rodině máme opačnou historku, kdy se dítě (již dospívající) vyděsilo při zaslechnutí, že tatínkovi maminka pořizuje rakev (střešní box na auto).
(26.3.2024 21:54:48) Babi, my jsme porizovali rakev(box) kvuli dcerence, protoze jezdime s jednou osobou navic plus jeste jeden pes. Kdyz jsem pred ni poprve pouzila slovo rakev, tak se taky vydesila.. Musim si davat pozor, abych rikala box na auto. ,
(26.3.2024 22:01:25) Babi, to se na tom vozila nalepka .. pssst babicka spinka. Coz me to prijde docela vtipny nazev, jen v nasi domacnosti to proste nejde.
(26.3.2024 22:09:01) Rodinová, taky neznám ani zevla, ani betlémáka, ale vyrostla jsem v paneláku a posledních 20 let, co žijeme v domku, tak z jedné strany máme sousedy, kteří tam trvale nebydlí, jsou tam tak třikrát do roka a z druhé strany má soused vysoký dřevěný plot, přes který se zevlovat nedá
(27.3.2024 15:21:34) Oni nas pak spolecne vyhodili z CVUT. Do ted jsem si myslela, ze jsem proste nebyla motivovana. To bude tim, ze jsem chodila se zevlounem.
(27.3.2024 1:46:08) neznámá, teď jsem poprvé v diskuzi fakt ztracená. Ani zevl, ani betlémák nechytám. Zevl je někdo, kdo zevluje, tedy nečinně okouní?
(27.3.2024 8:46:42) já si vždycky při pohledu na sešívačku vzpomenu na bývalé kolegy... měli jsme jednoho, co měřil bezmála dva metry a ten vždycky po kancelářích honil druhého, co měl s bídou 150 cm... a ten dlouhán v ruce cvakal rozešívačkou a volal na něj "mám pejska, pejsek tě kousne... už tě skoro mám, kousne tě pejsek..." a jednou ho takhle naháněl a najednou popadl ze stolu sešívačku a volal na něj, "už nemám pejska, teď mám koňa, a ten tě kousne..." byli jsme mrtví smíchy všichni, takže (asi nejen) já od té doby nemám ani sešívačku, ani koně, ale výhradně "koňa" (a jo, doplňuje se žrádýlko )
(27.3.2024 9:20:59) A jak se rika "rozesivacce"? Takovy to stipatko, co se tim ty sponky, co je predtim sesivackou umistis do papiru, zase vytahuji. Antikun?
(27.3.2024 14:55:18) No to nevzdálily! Je to pořád o záludnostech češtiny - co vlastně znamená "2x méně", no a dál už holt řešíme i jiné pojmy, ale pořád stejný problém - jedno slovo (spojení), a každý tím myslí něco jiného
(27.3.2024 15:24:39) 2x mene je podle me opak 2x vice, tedy v tom prvnim pripade delis dvema a ve druhem pripade dvema nasobis. Jak nekdo dosel k tomu, ze by to mela byt tretina a dve tretiny, na to moje matematicka ani cestinarska predstavivost nestaci.
Ale to, ze v hovorove cestine znamena jednou tolik vlastne ve skutecnosti dvakrat tolik, to uz jsem s kamarady matematiky probirala nekolikrat. Asi jako kdyz matematik tvrdi, ze "vetsi pulka NEEXISTUJE" a pritom jasne rozlomis susenku na vetsi a mensi pulku a tu mensi mu das .
Nebo kdyz o nekom reknes, ze je to stara zena, tak to je proste babka nad hrobem. Ale kdyz reknes, ze je to starsi zena, tak je to pani lehce za zenitem, jeste zcela cupr osoba. A pritom kdyz stupnujes stara-starsi-nejstarsi, tak by to starsi melo byt ve skutecnosti vic nez stary. Ma to i nejaky odborny nazev, uz jsem po tom kdysi patrala, ale zapomnela. Cestina je proste uzasna.
(27.3.2024 15:42:52) "2x mene je podle me opak 2x vice, tedy v tom prvnim pripade delis dvema a ve druhem pripade dvema nasobis. Jak nekdo dosel k tomu, ze by to mela byt tretina a dve tretiny, na to moje matematicka ani cestinarska predstavivost nestaci."
No a to je přesně ono - jsou lidi, pro které "2x méně" je třetina (zakladatelka, a další se k ní přidaly), a vůbec si neumí představit, že by mělo jít o dělení dvěma
(27.3.2024 15:53:36) Ale jak by mohlo byt 2x mene tretina???!!! Babi ma 6 jablek, ja jich mam 2x mene, takze 2??? Jakym presne vypoctem muze nekdo dojit k tomu, ze 2x mene je tretina? Ja jsem jenom ubohy nablbly pravnik a tem pocty jak znamo nejdou, ale tohle je uz na me moc.
Syn čtvrťák přišel otrávenej ze školy, že se mu nepovedla písemka, resp. vůbec nepochopil zadání. Vzpomněl si jen na jeden příklad: Petr má 80 jablek, Tomáš má dvakrát méně. Kolik jablek má Tomáš? To zaskočilo i mě, protože by jich měl mít třetinu, což asi čtvrťák nevyjádří. Předpokládám, že správná odpověd měla být 80:2, ale to je logicky špatně. Nebo se pletu?"
Na to jsem reagovala, že samozřejmě 40 a nevím, jak přišla na třetiny, tak monam dovysvětluje:
"babi, vezmu příklad 90 jablek. 2x méně = 30 protože 2x více je pak 90 matematicky korektně, podle mého je to takto. X + 2x Ale možná nad tím jen moc přemýšlím."
No a ozvaly se pak i další, že když jednou tolik je dvakrát tolik, tak logicky 2x méně je třetina. Zní (nám) to šíleně, ale... no probíraly jsme to tu důkladně, kdybys měla pár hodin času, tak si to pročti od začátku:
(27.3.2024 16:25:19) Ja to cetla taky cely, ale tvrdit, ze kdyz ma nekdo vyplatu 20 tisic a manzel dvakral tolik, ze ma 60 tisic, to mi prijde uplne na hlavu. Proste bysme se meli ujednotit na tom, je v cestine (V CESTINE, opakuju) znamena jednou tolik vlastne to samy, co matematicky dvakrat tolik. No dobra, s tim souhlasim. Ale rozhodne dvakrat tolik neni to samy, co trikrat tolik. Ani v cestine, ani v matice, ani nikde.
(27.3.2024 16:30:26) Já dokážu pochopit myšlenkovou operaci, že když jednou tolik znamená 2x, tak dvakrát tolik znamená 3x. Je to chybně (jazykově je to úzus pouze v prvním případě), ale určitou logiku to má
EDIT: tedy dokážu to pochopit poté, co mi to tu několikrát bylo vysvětleno. Rozumím tomu, jak ta chyba vznikla.
(27.3.2024 17:22:48) Taky rozumím tomu, jak to vzniklo, hlava mi nebere, že to někdo myslí vážně. Nebo nemyslí? Spíš bychom se měli ujednotit, že v češtině nebudeme používat ten nesmysl,že jednou tolik je totéž co 2x tolik
(28.3.2024 9:05:54) Jasně, když NATO vyvine obrannou zbraň, kterou otočí raketu o 180°, tak naše to zvládne o 360°, říká ruský (kdysi sovětský) generál...
(27.3.2024 17:09:28) ale právě v češtině od toho jednou tolik vniká pokračování 2x tolik , protože jinak je jednou tolik a dvakrát tolik stejně- v tom je ta logika co je ale matematicky špatně a to to tady šlo
A to fakt nekdo rika? Ze jednou tolik vlastne znamena dvakrat tolik, to chapu, to se tak bezne rika (a asi i chape), ale dal se to proste neposouva, to mi nikdo nevymluvi. Ani v cestine nemuzes rict, ze 5xtolik znamena ve vysledku 6xtolik, to je uplna blbost. Kdybys rekla 100xtolik, tak uz si nikdo na tu "logiku" s jednoutolik nevzpomene a proste vynasobi to stem a basta.
(27.3.2024 17:14:06) "dal se to proste neposouva, to mi nikdo nevymluvi."
Blanko, monam to píše, vrrtak to píše, a myslím, že ještě někdo se k tomu přihlásil. Evidentně se to někde takhle používá (má dvakrát tolik, tedy násobím třemi - posunuto z jednou tolik je dvakrát tolik),
přeci si to tady na fleku nevycucaly z prstu pro náš údiv
(27.3.2024 17:20:18) Tomu fakt nemuzu verit. A kdyz maji v nejakem receptu napr., ze se nekam do testa dava 20 deka cukru a 2x tolik mouky, tak tam frknou ty mouky 60 deka? Na to se pak nedivim, ze deti nedokazou spocitat jednoduchy priklad.
(27.3.2024 17:24:22) Neverim že se to takhle někde používá, spíš mi to přijde jako hledání chytáku v jednoduchém příkladu, když už mi z toho "oči přecházejí a myšlenky se motají. Prostě, jak je to matematika, zahodim logické uvažování a hledám komplikace...
(28.3.2024 7:49:42) vrták, já ale vnímám, že to ujednocené je. Na problematiku "jednou tolik" se upozorňuje a vlastně se to i hovorově používá čím dál tím méně. Já to třeba nepoužila nikdy, právě proto, že to nedává smysl. Všechna ostatní vyjádření - dvakrát tolik, dvakrát méně ap. už smysl dávají.
Btw. tu třetinu pro 2x méně jsem nepochopila ani po tom, co jsem pročetla celou diskuzi.
(28.3.2024 8:06:04) "Btw. tu třetinu pro 2x méně jsem nepochopila ani po tom, co jsem pročetla celou diskuzi."
No protoze je to uplna blbost. To jenom par prispevatelek tady poklada za "prece jasne", ze kdyz jednoutolik znamena vlastne dvakrattolik, tak dvakrattolik musi logicky znamenat trikrattolik, protoze dvakrattolik uz mame obsazeny tim jednoutolik. A tak porad dal a dal se to posouva a stokrattolik je vlastne stojednakrattolik. A to samy samozrejme plati i pri deleni, tak od toho vznikla ta tretina.
Ale mozna je to vlastne filosoficky problem, neco jako Achilles a zelva
(28.3.2024 9:00:58) Nene, existuje odrůda těchto lidí, kteří jednou tolik chápou správně matematicky jako zamlčené JEŠTĚ jednou tolik. U dvakrát tolik to JEŠTĚ necítím.
Ale dvakrát méně než 30 je logicky dva krát 30 a méně než 30 tedy -30.
(28.3.2024 9:14:12) "Nene, existuje odrůda těchto lidí, kteří jednou tolik chápou správně matematicky jako zamlčené JEŠTĚ jednou tolik. U dvakrát tolik to JEŠTĚ necítím."
Vážný, to ovšem nejsi jednoutolkáč (JT), ale JEŠTĚ jednoutolkáč (JJT). JT tam to "ještě" neslyší necítí, bere za dané, že jednou je dvakrát (pozoruhodné, ale to tak).
(27.3.2024 17:07:52) Tedy jakmile řekneš 2x, znamená to opravdu dvakrát, ne třikrát podle vzoru "jednou tolik je 2x". Jednou tolik je výjimka, nikoli vzor.
(27.3.2024 16:09:25) Blanko, třeba zde další vysvětlení:
"prostě pro mě logicky (ne jako převedený matematický příklad) zní a používá se v běžné řeči -když já mám 4 a on má 2x více, nebo 2x tolik nemůže to být jako jednou tolik , protože dle této logiky by 1x tolik bylo stejně, takže řečeno já mám 4 hrušky, on má jednou tolik hrušek nemůže být že má taky 4 hrušky, to by jich měl stejně, nebo já mám na výplatu 20 000 a řeknu že můj chlap má výplatu 1x tak větší než já tak přece nebere taky 20 ale 40 a když má 2x tak větší tak má 60."
EDIT: jádro pudla je obrat "jednou tolik" a absurdní pointa v té poslední větě:
"já mám na výplatu 20 000 a řeknu že můj chlap má výplatu 1x tak větší než já tak přece nebere taky 20 ale 40 a když má 2x tak větší tak má 60."
(28.3.2024 9:53:17) V chemii 2x znamená 1+1. Převedeno na češtinu je to jednou tolik. Rozuměj jednou tolik než původní množství. Ředění 1:2 (jedna ku dvěma) znamená 1+2, takže je to 3x.
(28.3.2024 10:17:59) To není jenom v chemii, 1+1=2*1. Všude. Ale není to jednou tolik, nýbrž 2x tolik 😉 A poměr 1:2, to je přece úplně něco jiného... POMĚR
(28.3.2024 10:19:40) "V chemii 2x znamená 1+1. Převedeno na češtinu je to jednou tolik. Rozuměj jednou tolik než původní množství. Ředění 1:2 (jedna ku dvěma) znamená 1+2, takže je to 3x."
(28.3.2024 10:54:24) Nesledovala jsem celou diskuzi a teď zmizela, takže už to nejde dohledat. Jednou tolik je přeci jednou tolik původního množství. Nebo ne? Myšleno násobek. Jednou méně ani 2x méně mi nedává smysl, to také nevím kolik by to mělo být.
(28.3.2024 11:19:52) Jednou tolik nemůže být 1x1. To je přeci blbost. Je to 1+1, máš jednou tolik než je původní množství. 2x méně chápu stejně (80 děleno 2), i když to také není moc logické. Logické by bylo -160, což je úplná blbost.
(28.3.2024 11:45:58) Pražando, podle tvé teorie nemůžou mít dva stejně. Úplně tuto možnost popíráš, když 1 x 10 je podle tebe 20. Kolik bude 2 x 10? 30? A tak pořád dál? Aby to bylo pochopitelnější, stačí si místo "tolik" dosadit konkrétní číslo. Pepa má 10 korun. Karel má jednou 10 korun = 10 korun. Franta má dvakrát 10 korun= 20 korun.
(28.3.2024 11:52:49) Lenko, tak si to řekni ještě jednou a pomalu. Jednou tolik. Je zkrátka 1 krát x. Teda jedno x. Když řekneš dvakrát tolik, je to tedy 2 krát x. Tedy 2x.
Byla jsem u řezníka. Koupila maso. A pak dodala. Ještě jednou tolik. To slovo ještě změní význam. Kdybych řekla jednou tolik masa, tak je to prostě jednou.
Vůbec nerozumím tomu, že JEDNOU pro někoho znamená dvakrát .
. A nebo -80 (o 2x méně).
když nám v práci volají, že jim něco nefunguje, odpovídají na všechno ANO 
maj to tam aby s to rýmovalo 
