| Gavašetka | 
 |
(16.11.2024 9:37:00)
Ptám se na střípky osobních vzpomínek, žádné velké dějiny, klidně to vemte i humorně 17. listopad pro mě je velký svátek, a to přes veškerou nespokojenost, že by to mohlo i být i o hodně lepší. Zkrátka, jsme jen lidi a jak na něco člověk sáhne, často to zmatlá )
Můj příspěvek: včera jsem byla u kadeřnice, tak jsem si uvědomila, že kdyby Listopadu nebylo, byla bych v Hygii nebo v Kadeřnictví a když bych platila, tak bych musela dělat takové ty "tanečky" okolo spropitného. Kadeřnice by čekala, že jí něco dám, ale musela by dělat, že jako ne, ale na plášti by měla kapsičku, kam já bych musela ty drobné šikovně dát, jakože ona s tím nemá nic společného, aby se těch peněz nedotkla rukama. A ona by rituálně uhýbala, jako že ne, ale chtěla by, to zase jo... Ježiš, to byla pakárna!! Jak já to nesnášela.
|
| Jerry G. |
|
(16.11.2024 9:48:57)
Na takove tanecky u kadernice si nepamatuji. İkdyby nebyl 17 listopad u nas, tak by stejne bylo vsechno jinak. Vsechny socialisticke.systemy okolo nas uz se hroutiıi a my jsme pak slavne meli revoluci. Ale asi chapu co chces rict byıa to nechutna pokrivena doba. Nechapu nostalgicke vzpominani nad filmy z 80 let.
|
|
| Stará husa |
|
(16.11.2024 10:05:10)
Přečti si Listopád od Aleny Morštajnove, tam je vylíčeno, co by mohlo být, kdyby režim nepadl. Smutné a děsivé, ale možné, taková Severní Korea uprostřed Evropy.
|
| Gavašetka |
|
(16.11.2024 10:10:54)
Vím o ní, mám ji v merku, jednou na ni dojde
|
|
| K_at |
|
(16.11.2024 10:14:48)
No, já nevím, jestli bylo možné, aby to nepadlo. To by muselo být asi od počátku úplně jinak. Ten systém se vyčerpal ekonomicky. Bylo to neudržitelné.
|
|
| Vážný2 |
|
(17.11.2024 0:36:51)
> Přečti si Listopád od Aleny Morštajnove, tam je vylíčeno, co by mohlo být, kdyby režim nepadl. Smutné a děsivé, ale možné, taková Severní Korea uprostřed Evropy.
Pro zajímavost, listopad přišel i proto, že StB přestávala zvládat situaci. Byla nastavena na stovky nejaktivnějších disidentů a tisíce ostatních. Ale od ledna 1989 docházelo k tomu, že se k petici za propuštění V.Havla a pak i k provolání Několik vět začaly připojovat desetitisíce lidí z kulturní, vědecké a pedagogické scény a také běžní občané. Občas i dost známá jména. Přestávali se bát.
A rychle to překonávalo schopnosti StB sledovat, vyšetřovat, narušovat akce a zatýkat. Začalo to prorůstat i struktur typu fakultní výbory SSM, oficiální Porta v Plzni atd.
Oni měli plány i na takové situace, ale znamenalo by to ozbrojený mocenský zásah, při kterém by v první vlně uvěznili tisíce a poté desetitisíce lidí do nově zřízených koncentračních táborů, stanné právo, zákaz vycházení, použití některých složek armády, tanky v ulicích atd. To jim ale v Pá 24.11. ÚV KSČ nepovolil a odstoupil.
Klíčový byl ten čas, kdy se to stalo. StB začínala používat počítačové zpracování dat, což by zřejmě zefektivnilo jejich práci. Někdy v roce 1988?9 jsme měli soustředění olympiády MO-P (programování) v Liptovskom Hrádku. AKci připravovali lidi z vojenské školy asi z Mikuláše a měli tam už IBM PC-AT atd. Čili tahle technologie už mezi bezpečnostní složky pronikala a bylo jen otázkou času, kdy ji alespoň "elitní útvary" StB začnou používat.
Myslím, že sametová revoluce přišla přesně v oknu, kdy lidi už toho měli dost, Gorbačov měl moc a rozhodl se nechat Střední Evropu jít svojí cestou a přitom státní moc neměla hromadně technologie k hromadnému zpracování dat a sledování lidí.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(17.11.2024 8:11:26)
Vážný 
|
|
|
|
| K_at |
|
(16.11.2024 10:13:22)
To je otázka. Na to jsem moc mladá asi. Ale tak tipuju, že by všechno bylo šedivé, neupravené a neopravené. Možná bychom si tu vůbec nepsali, protože PC a mobily by nebyly rozhodně běžné. Spíš vůbec.
Neviděla bych pána prstenů, hobita a ani jiné filmy. Neposlouchala bych DVTV, nečetla některé noviny atd.
Rozhodně by moje dítě nevědělo a neřešilo některé věci. Ale to by znamenalo možná to, že už by tu třeba ani nebylo.
Nejezdili bychom na dovolené jen tak. Možná neměli auto. Nebo nějakou plečku. Kebaby a fastfoody by tu asi taky nebyly. Možná ani pizzerie a asijské restaurace. Je toho milion.
|
| K_at |
|
(16.11.2024 10:26:31)
No a samozřejmě takové věci jako nabídka v obchodech - od potravin, přes drogerii až po potraviny. Elektro. Oblečení, obuv. Léky.
|
| byvala radka |
|
(16.11.2024 21:20:24)
To je docela sporne. Protoze dnes je 50 obchodu a paradoxne ve vsech to same, dle modnich vln. Obcas mam pocit, jako bych se vratila v case, ale dnes ztizene o to obihani kseftu. Kdysi kdyz to nebylo v jednom, nebylo to nikde . Dnes jich musim obehnout 10 a neni to ani v jednom.
Ale to jen ke zbozi. To me asi nikdy moc nebralo. Devadesatky ze zacatku super, euforie nadherna. Ale velice brzy se to zmenilo, uz v 91 bylo dost jasne, ze to bude smerovat jinam, nez by clovek chtel. v te dobe byly uz i "opozicni" nazory, ale bylo to stejne jak kdysi i ted - kdo nejde s nami, jde proti nam, je komunista a chce totac. No a pak Klaus prohlasil, ze nezna spinave penize a bylo vymalovano.
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(18.11.2024 13:03:19)
Dnes je nakupování ztížené o obíhání kšeftů? Jako fakt?
Ty fronty, když někam něco přivezli, ty si pamatuju i já. To shánění, to vítězství, když člověku známej v masně nebo v zelenině něco schoval. Dlaždičky, čočku, játra, mandarinky, co tak zrovna ne/bylo.
Jestli někoho nakupování nijak zvlášť nebere, tak musel trpět, protože se nenakupovalo, ale shánělo. Dneska to člověk bez záliby v nakupování (a v porovnávání cen) sfoukne v jednom krámě nebo online.
|
|
|
|
|
| Gavašetka |
|
(16.11.2024 10:14:22)
Možná jsem to nenapsala přesně, ale vlastně mi jde o to, jakých každodenních otravných drobností jste se mohli díky Listopadu zbavit? To ostatní by bylo na diskusi o hodnotách, svobodě, politice... To sice já taky ráda, ale teď chci zůstat při zemi
|
| Půlka psa | 
|
(16.11.2024 10:24:45)
U mě vůbec nic, ani střípky, ani každodenní otravné drobnosti. Byla jsem dítě a vzpomínek na tu dobu mám sice spoustu, ale nepamatuju si jedinou věc, která by byla specifická pro socialismus a spolu s revolucí zanikla. Všechny moje vzpomínky z té doby jsou na život v rodině a tam se nic nezměnilo. Děda loupe jablko, babička mi češe vlasy, druhá babička plete věneček z pampelišek, dávám mamince kytku, tatínkek se mnou hraje pexeso, neštovice svědí, peču s bratrem bábovku, točím se s kamarádkou na kolotoči, beru v noci lék na horečku,... Převážná věšina vzpomínek je hezká, ale úplně všchny jsou režimově nespecifické.
|
|
| Jerry G. |
|
(16.11.2024 10:46:35)
Ja jsem mela ve 13 letech nohu 42. Manka ji mela taky, si pamatuji, ze jsem si nemohla koupit vubec zadny boty. Zadny pro me vhodny ıetni sandaly atd. Ja jsem zacala nosit pansky. Do ted me to stve. Ja jsem proste byla mala holka, ktera si nemohla koupit boty. Taky si pamatuji na hrozny smrad. Ted jsme byli v Praze a sedeli jsme s detma a manzelem na nabreazi za Rudolfinem. Tak jim rikam, ze jsem kousek od tamtud chodila na SS. Proc jsem se v ty dobe na nabrezi, protoze to celou dobu byıo rozkopany a zavreny.
|
| byvala radka |
|
(16.11.2024 21:22:55)
Smrad si pamatuju taky, proste jsme vedeli, ze v noci nemuzeme vetrat. Nekdy ani pres den. Ostramo, chemicka, koksovny. Z okna vyhled na vecne horici ohne.
|
| Čumča. | 
|
(16.11.2024 21:29:22)
barevné řeky, podle toho, jaká barva produktů se zrovna vyráběla - všichni jsme podle červeného/modrého/zeleného Labe měli přehled o aktuální produkci
zvláštní škola plná dětí, které tam intelektuálně vůbec nepatřily
práškovaná pole, živočišná výroba plná atb
obrovské skládky, které se prostě vytvořily tam, kde to není tolik vidět
|
| byvala radka |
|
(16.11.2024 21:31:00)
A mas pocit, ze toto dnes neni?
|
| Čumča. |
|
(16.11.2024 21:33:41)
no, není
|
| byvala radka |
|
(16.11.2024 21:36:36)
Asi nezijes v prumyslovem kraji
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(16.11.2024 21:41:59)
la jsem do Ostravy začala jezdit v 95. a ještě pamatuju padat žlutý sníh
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(16.11.2024 10:28:24)
V sobotu ve 12 hod bych v potravinách narazila na zavřený dveře a celý víkend bych si nikde nekoupila ani rohlík.
|
| Kaipa |
|
(16.11.2024 10:41:33)
Nevím, jestli zrovna tohle nemělo něco do sebe. Jeden a půl dne bez nakupování se dalo přežít docela v pohodě. Lidi netrávili "výlety" v obchoďácích, nebyla nadvýroba kravin, které sem cestují přes půl světa a zanechávají neskutečnou ekologickou stopu. Mám pocit, že jsme neuměli najít rovnováhu mezi "všeho je nedostatek" a "všeho je nadbytek".
Včera dopoledne jsem byla u dr., tudíž jsem se dostala do obchodů v pro mě neobvyklý čas. Nechápu, co se činilo, ale u každého obchodu, kde jsem se zastavila, jsem měla problém na těch obřích parkovištích najít místo. Co to jako bylo? Nebyl black friday? Žádných extra slev jsem si tedy nevšimla. No možná to bylo tím, že jsem vletěla do krámu, popadla, co jsem potřebovala, a pryč.
|
| Jerry G. |
|
(16.11.2024 10:50:02)
Kaipo, za to se stalo ve fronte na praci prasek a toaletni papir. To uz vubec nemluvim o hygienickych potrebach. 
|
| Kaipa |
|
(16.11.2024 11:26:16)
Jerry, četla jsi moji poslední větu? (Mám pocit, že jsme neuměli najít rovnováhu mezi "všeho je nedostatek" a "všeho je nadbytek".)
Opravdu neobhajuju nedostatek zboží v socialistickém Československu.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.11.2024 11:07:43)
Kaipo, přebujelá komerce a konzum jsou negativní stránky rozvinuté svobodné společnosti, ale ruku na srdce, je to každého osobní volba.
Holt se projevuje, co většina lidí chce, jaký mají vkus, jaký preferují životní styl, když si mohou svobodně vybrat.
Podstatné je, že si mohou vybrat.
I když já osobně jsem všemi deseti pro kultivaci a nastavování hranic, aby veřejný prostor nebyl komercí úplně zadušen a znehodnocen.
|
|
|
|
| ivaxx | 
|
(16.11.2024 10:31:49)
Roztápění Dakonu (kotle na uhlí) a smradu venku - jak z fabrik, tak z domů.
Píchaček. Ranního narvaného autobusu, kdy člověk byl rád, že aspoň jedna noha, na které stojí je jeho... Front na základní zboží.
Na druhou stranu - pro sebemenší nákup bych neběhala 1,5 km (a to bydlíme v Praze), na ulici by si děti v klidu mohly pinkat tenis a nevypadala by jako parkoviště, protože každá rodina by neměla 2-3 auta (v okolí vidím, že řada vrstevníků dětí - tj. +-20 let už mají auta, rodiče každý své) a skrz obec by se každé ráno netáhla šńůra aut jedoucí do centra.
V roce 1990 jsem léto strávila na brigádě v západním Německu a říkala jsem si, kdy sem přijde jejich životní styl - to pozitivní i negativní. Chvíli to trvalo, ale do 10 let to tu bylo komplet + něco navíc, co přinesla doba (mobily, internet atd - to ani tam tenkrát samozřejmě nebylo).
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(16.11.2024 12:01:07)
Tak píchačky jsme neměli, zapisovali jsme se do sešitu, dost jsme fixlovali. Dneska je máme, nedá se ošidit ani o minutu.
|
| Federika | 
|
(16.11.2024 12:09:30)
Píchačky byl jeden z důvodů, proč jsem jako dítě vyloučila většinu zaměstnání, který bych v budoucnu chtěla dělat
|
| byvala radka |
|
(16.11.2024 21:29:59)
Ono to nebylo tak horke, mohl pichnout kolega. Ve spouste zamestnani byly sesity. Dneska je mnohem vetsi kontrola nez kdysi. Mohli jsme slavit na pracovisti. Dnes nemyslitelne (jednohubky a vino v pracovni dobe). Postrehy, ne obhajoba totace. Taky jsem mohla dneska sedet, kdyby byl totac...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(16.11.2024 21:48:58)
Neznám nikoho, kdo měl za komoušů píchačky, leda ve fabrice. Dneska je to mnohem víc rozšířený.
|
| byvala radka |
|
(16.11.2024 21:51:50)
Tak u nas 99 procent lidi, co jsem znala, pracovalo ve fabrice
VZKG, NHKG, takzvany Donbas😁
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(16.11.2024 21:56:26)
Já nikoho kdo pracoval nebo pracuje v továrně neznám.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.11.2024 22:07:52)
V továrnách jsem brigádničila, v různých, všude píchačky byly.
Pamatuji, že se nesmělo přešvihnout ani o minutu, jinak to odečetlo celou hodinu a ta se musela napracovat.
To mě dost stresovalo, abych si vždy zvládla odpíchnout včas.
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(16.11.2024 22:31:53)
Jo,právě, mohl píchnout kolega.
Jako dítě jsem často čekala na rodiče, oba před vrátnicí, tam spousta lidí,ten první měl ten růžovej lístek už v píchačce. osttan čekali, než udeří-už nevím,asi 15. hodina. Ťikťak...
Absolutně jsem nechápala, proč to dělají. Už jsou hotovi, už nepracujou, čekají na pitomý hodiny. Proč? Přišlo mi to strašně hloupý nedůstojný, nenáviděla jsem to. A zařekla jsem se, že já nikdy nebudu pracovat někde, kde jsou píchačky. Nebudu pracovat nikde kde by mě někdo nutil být přesně od-do.
A za tím jsem si systematicky šla
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(16.11.2024 12:34:01)
Píchačky jsme neměli, ale nepřijít do služby, to by si ta předchozí služba všimla  , v nepřetržitém provozu.
|
|
|
| byvala radka |
|
(16.11.2024 21:26:56)
Jee, temi autobusy jsi mi pripomnela, ze u nas jezdily vlecky, byl to autobus + pridavny polobus, strasne rada jsem jezdila v tom polobusu.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.11.2024 11:02:34)
Na žádné tanečky se spropitným v kadeřnictví si nepamatuji.
Prostě jsme zaplatili zaokrouhlenou cenu.
Ale jinak si život v nesvobodném systému vůbec nechci představovat.
Žila jsem v něm 17 let, tedy celé podstatné roky dospívání, pamatuji si dost.
Šeď, špína, tíseň, prázdnota, bezprizornost, šikana, hnusná estetika, nablblá propaganda... Jistěže jako dítě jsem vnímala i radostné věci, vyrůstala jsem ve slušné rodině a v rámci možností měla všechno, co bylo dostupné.
Ale jsem velmi velice alergická na sentiment po té době, nebylo na ní dobře vůbec nic.
|
| Jerry G. |
|
(16.11.2024 11:13:44)
Žila jsem v něm 17 let, tedy celé podstatné roky dospívání, pamatuji si dost.
Šeď, špína, tíseň, prázdnota, bezprizornost, šikana, hnusná estetika, nablblá propaganda... Jistěže jako dítě jsem vnímala i radostné věci, vyrůstala jsem ve slušné rodině a v rámci možností měla všechno, co bylo dostupné.
Ale jsem velmi velice alergická na sentiment po té době, nebylo na ní dobře vůbec nic.
Ropucho,
presne. Ve vedouch funkcich sedeli nekompetentni idioti, nic se nedelalo poradne. Ja jsem chodila na technickou skolu, kde jsme se ucili postupy z 50 let. Cely to bylo hnusny, nepodporujici, od detstvi jsme se ucili delat veci jenom ""jako"".
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.11.2024 11:18:55)
"Cely to bylo hnusny, nepodporujici, od detstvi jsme se ucili delat veci jenom ""jako""."
Ano.
Zaostalost, nekompetence, předstírání, šlendriján...
To dobré, co vzniklo a podařilo se, bylo navzdory režimu, ne díky němu.
Byla to zásluha lidí, kteří se i v bídných podmínkách snažili něco vytvořit.
|
|
|
| Stará husa |
|
(16.11.2024 11:35:10)
Ropucho, asi jsi do 17 let moc k holiči nechodila, myslím tím kadeřnictví pro dospělé. Bylo to tak, že umývačce hlavy se dávala koruna a kadeřnici 10 Kčs, obě měly pracovní pláště s kapsičkou na prsou. Nepamatuju si ovšem, že by se nějak bránily, bralo se to jako normální. Trapné bylo dávat doktorovi flašku nebo obálku s penězi, sestřičkám se dávalo kafe a čokoláda, to byly tanečky. Všimne se dávalo všude, bylo mlčky vyžadováno, ačkoliv v některých provozovnách visel nápis Neurážejte nás spropitným.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.11.2024 11:39:01)
Huso, chodila jsem. Od svých cca deseti let, velmi dobře si na dotyčnou kadeřnici pamatuji. Chodil k ní celé roky i tatínek (maminka ne, ta jezdila do salónu do Prahy) a pokračovali jsme i po revoluci, dokud paní neodešla do důchodu. Žádnou umývačku k ruce neměla a platili jsme jí celkem civilním a důstojným způsobem.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(16.11.2024 11:44:42)
Měla jsem dlouhý vlasy, ke kadeřnici jsem nechodila, jen výjimečně.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.11.2024 11:52:44)
Evelyn, já nosím také celý život dlouhé vlasy, ale jednou právě kolem těch deseti let jsem se nechala ostříhat na krátko a pak se to muselo udržovat, jak vlasy dorůstaly.
No a někdy kolem patnácti jsem zase podlehla módě natrvaleného květáku, to jsem si také potřebovala vyzkoušet a pak to zase postupně zkultivovat.
A pak přišly melíry a další trendy.
|
| magrata1 | 
|
(16.11.2024 13:13:42)
Fuj, byla jsem rozmazlená kanadskou tetičkou, co se k ní do Toronta létala stříhat manželka managera Rolling stones. Pamatuju si to zoufalství, co jsem zažívala, když jsem mezi jejími návštěvami musela k naší vesnické kadeřnici. Fuj. Vždycky mi ty vlasy zmindila. Dýška si brala bez uzardění jako celkovou částku (cena + dýško). Žádné kapsičky. Nejvíc mi zmindila módní účesy. Asi v 5.tř. jsem chtěla vzadu "ocásek", ostříhala mi to tak, že jsem měla ocásek kdesi na straně, takže mi ho mamka doma ušmikla. A pak byla moderní "mokrá trvalá", takové jakoby prstýnky. Když mi sundala natáčky, bylo to tak krásné... A pak mi "ostříhala konečky". Výsledek divný rozcuch, protože místo vlasů po ramena jsem to měla polokrátké, ostříhané v jedna a půl otočce. Denně jsem to musela kulmovat, abych nevypadala jako debil.
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(16.11.2024 12:07:13)
Platilo se u pokladny, pokud jsi chtěla dát něco navíc přímo kadeřnici, dávalo se do kapsičky, prostě spropitný.
|
| Federika |
|
(16.11.2024 12:08:11)
Nikdy jsem nic nikomu do kapsičky nedávala
|
| Stará husa |
|
(16.11.2024 12:21:59)
Federiko, když mi bylo 18, tak taky ne.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(16.11.2024 12:42:18)
Nedávala, nebylo to povinný.
|
| Stará husa |
|
(16.11.2024 12:58:01)
Inko, povinne spropitné sice nebylo, ale vzhledem k tomu, že kadernic bylo málo a moc dobře si pamatovaly, kdo jim spropitné nedal, tak potom bylo téměř nemožné se objednat. Prostě té odmítly. A nebo ti naschvál udělaly na hlavě něco příšerného. To nikomu za blbych 11 Kčs spropitného nestálo.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(16.11.2024 13:09:06)
Taky si to tak pamatuju. Ty co byly v tý době holky a říkaj, že nedávaly, asi za ně dávaly maminky.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.11.2024 14:35:36)
Ale jistěže se dávalo kadeřnicím spropitné, tak jako se dává dodnes, ale nepamatuji si žádné směšné tanečky se zástěrkami.
Jsem vůči té době hodně kritická, ale zrovna v placení u kadeřnice se pro mě nic dramaticky nezměnilo.
|
| Federika |
|
(16.11.2024 14:43:58)
Já jsem nikdy žádné spropitné nedávala a nedávám, prostě jen zaokrouhlím nebo navýším cenu při placení.
Asi bych nebyla schopná někomu něco dávat do kapsičky nebo kamkoli jinam, mám to zařazené v kategorii filmů pro pamětníky
(Tady jsem si dovolila přinést...)
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.11.2024 14:53:08)
Federiko, přesně, a neumím si v té roli představit ani své rodiče. Podlézavé tanečky s obálkami, zástěrkami, dárečky... znám také jen z filmů.
Rodiče měli spoustu známých, přes které získávali služby a zboží, to ano, a určitě i zaplatili, ale komunikace probíhala celkem normálně, stejně jako dneska mezi známými.
Prostě dotaz "Co jsem dlužen?" a požadovanou částku zaokrouhlit nahoru.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(16.11.2024 15:00:46)
Tenkrát, za komoušů, jsi platila státnímu podniku, kde byla kadeřnice zaměstnaná. Když jsi zaokrouhlila, neměla z toho nic. Do kapsy to bylo pro tu kadeřnici.
|
| Federika |
|
(16.11.2024 15:11:27)
Fuj, tak ty kapsičky by mi asi stačily na to,abych byla šťastná, že to skončilo
Ale já je nezažila a to jsem před 89. ke kadeřnici chodila.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.11.2024 15:19:01)
No každopádně je fajn, že dneska jdu ke kadeřnici bez peněz, ona mi po akci řekne částku, jakou mám poslat na účet, já pošlu vyšší a máme to, bez tanečků a bez kapsiček
|
| Stará husa |
|
(16.11.2024 15:21:41)
Ropucho, mám to také tak, vždy zaokrouhlím částku nahoru, necítím se u toho trapně a nepatřičně ani já ani ona. A tak to má být. Právě to hnusné uplácení za komunistů kritizuju.
|
| Stará husa |
|
(16.11.2024 15:23:52)
A ještě jsem šťastná, že všechno, co potřebuju je normálně k mání, nepotřebuju žádné známosti ani úplatky, abych získala věci a služby, které nejsou pro všechny.
|
|
|
| Federika |
|
(16.11.2024 15:55:20)
Já jdu ke kadeřnici a ta mi řekne-byl tady jeden syn, druhej syn, pak jedna pizza , olej na vlasy, dohromady s tebou to bude...
A zaplatím klidně až za týden.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.11.2024 15:15:19)
Inko, tomu já rozumím, ale pořád nechápu, proč by přebytek pro kadeřnici musel jít zrovna do nějaké kapsičky. Příčetná kadeřnice snad uměla počítat a věděla, co má dát do pokladny a co stranou.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(16.11.2024 15:24:44)
Neplatilo se té kadeřnici, ale u pokladny. Ona byla zaměstnanec a dostávala plat. S těmi penězi od zákazníků nepřišla nijak do styku.
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.11.2024 15:34:43)
Inko, jako že tam byla pokladna s pokladní?
Tak takové uspořádání si vůbec nepamatuji. Buď jsem to zapomněla, nebo to u nás nebylo. Kadeřnictví bylo v hotelu... ale že bych platila u nějaké pokladní, takovou vzpomínku opravdu nemám. Může to být i selhání paměti, fakt nevím.
|
| Alena |
|
(16.11.2024 15:58:43)
Ano, take si pamatuji na pokladni, kadernictvi byvala vetsi, statni podnik, tady bylo minimalne sedm, osm zamestnankyn na smenu. Daval se tuzer jak za myti hlavy, tak konkretni kadernici, pokladni se nenechavalo nic.
|
|
| Alena |
|
(16.11.2024 16:06:35)
Nasla jsem uryvek v praci:"Spropitne za socialismu a dnes" :) Popisuje zde obe formy spropitneho - zaokrouhleni v malych kadernictvich a uplatek jednotlivym kadernicim z vetsiho Domu sluzeb.
"Podle dotazovaných (kadernice za socialismu) obdobná situace probíhala za socialismu i u kolegyň kadeřnic a kosmetiček v práci. Žádná z nich nedostávala žádnou průběžnou platbu, dostávaly však spropitné po provedení služby. Mezi formy tohoto spropitného patřilo zaokrouhlení částky, peníze do kapsy nebo výjimečně dárky podle zaměstnání zákaznice"
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(16.11.2024 15:13:07)
Ropucho, já si tanečky taky nepamatuju, ale peníze do kapsičky u kadeřníka jo. Kadeřnice se ale vůbec nebránily, hezky poděkovaly. Horší zážitek jsem měla, když jsem se svému švagrovi (doktorovi) svěřila, že mám blbou gynekoložku a on mi domluvil vyšetření u svého spolužáka a řekl mi, vezmi mu flašku gruziňáku. Flašku jsem koupila, šla jsem tam s ni a celou dobu myslela na to, jak ji mám vytasit, kdy, co mám říct, prostě trapné, trapné, trapné. Nakonec jsem koktala něco o díky za ochotu, naštěstí si flašku vzal a nedělal žádné ofuky, objednal mě na speciální vyšetření a bylo. Nebo táta, když chtěl sehnat barevnou televizi, musel dát 500 prodavači v Elektru, aby mu zavolal, když je přivezou. Myslíš, že se cítil u toho komfortně? Notabene, stejně si musel na ni vystát frontu přes celou noc, ale aspoň věděl kdy .
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.11.2024 15:26:12)
Huso, věřím, pro mě by tyto akce také nebyly.
Nevadí mi nechat bankovku personálu v restauraci, kde platíme kartou a nemají systém na zahrnutí spropitného, to se naštěstí nemusí vkládat do kapsičky
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(16.11.2024 21:14:52)
V malých kadeřnictvích "kasírovala" sama kadeřnice, ve velkých byla pokladna, kadeřnice jen stříhala a pak se šlo platit na pokladnu.
|
|
|
|
|
|
|
|
| byvala radka |
|
(16.11.2024 21:33:29)
Tak mozna to bylo, ale nekteri o tech zvycich ani nevedeli a tak nedavali
|
|
|
|
| Federika |
|
(16.11.2024 11:02:44)
Já bych vystudovala stejnou školu, nechodila bych stejně ráno do práce, (i proto jsem si tu školu vybrala ), možná bych žila v zahraničí. Už před nástupem na VŠ mě lámali do STB, tvrdili mi, že mi stejně nic jinýh nezbyde. Čertví, co by bylo, ale bylo by všechno jinak.
|
|
| Federika |
|
(16.11.2024 11:04:55)
Gavašetko,
ale u kadeřnice jsem nkdy nic podobnýho nezažila
|
|
| Senedra | 
|
(16.11.2024 11:15:03)
Nejspíš bych nedělala svojí práci a neměla svoji rodinu. Otec v 68 podepsal, že nesouhlasí se vstupem sovětských vojsk, tak jsme měli polepený kádrový profil. Sestře ještě v roce 89 na jaře na její vysněné VŠ naznačili, že jí nepřijmou. Naštěstí přišel listopad a ona nastoupila na VŠ na jaře 1990, já o tři roky později. A na VŠ jsem se potkala se svým MM. Asi bych seděla někde v kanclu nebo dělala nějakého technického pracovníka.
|
| Senedra |
|
(16.11.2024 11:23:39)
Drobnosti - shánět takové věci jako bujon, vložky, cukr, látku na ušití, vlnu na pletení, kachliky do koupelny... potkávat se s arogancí a neurvalým chováním ( prodavačka v obchodě, která prohlíží tašku, sestra u doktora, která vyřvává diagnózy v čekárně, nerudný doktor/úředník, zapšklý učitel, který žákovi napíše špatný posudek...) Šeď, nevlídno, rozbité domy, po ulicích lešení a plechové ohrady, zničené lesy, potoky, řeky... a hlavně neustálé přemýšlení, komu co můžu/nemůžu/měla bych říct, dobrovolně nedobrovolné brigády v akci Z a členství v SČSP a ROH. Denní stání ve frontách, nákup a shánění toho, co je náhodou v obchodě a ne co by člověk chtěl, masírka už od mateřské školky...
|
| Kaipa |
|
(16.11.2024 11:30:47)
senedro, se vším, co jsi vyjmenovala (prodavačka v obchodě, která prohlíží tašku, sestra u doktora, která vyřvává diagnózy v čekárně, nerudný doktor/úředník, zapšklý učitel, který žákovi napíše špatný posudek.), se bohužel pořád setkáváme. S výjimkou posudků, samozřejmě. Pořád ještě v obchodě vidíme cedule, že vstupem dáváme souhlas s prohlídkou tašek, zdravotnictví je kapitola sama pro sebe (bohužel mám osobní zkušenost, a to se nedám - zatím), nekompetentnost a aroganci úředníků netřeba diskutovat. Ono to je totiž o lidech, a ti se příliš nezměnili.
|
| Federika |
|
(16.11.2024 11:33:02)
Kaipo,
v míře naprosto zanedbatelné, ve srovnání s dobou před 89.
Většinou se lidi snaží, že sem tam narazíme na blbce, to bylo a bude vždycky.
|
| mabela | 
|
(17.11.2024 8:45:38)
V míře naprosto zanedbatelne? Téměř vzdy když prochazim pokladnami bez placeni, protože jsem nic nekoupila, na me ostraha jeci, abych jim ukázala tasku. Zrovna v patek jsem podavala v Albertu stížnost na jejich ostrahu, neskutecna arogance! Měla jsem ledvinku a i tak na me jecel…tohle opravdu neustále lustrovani tašek, nákupních vozíku si teda ze sociku nepamatuji!
Já neobhajuji socializmus, ale nesnasim černobíle videni historie, tehdy cerna teď jenom bila. Není tomu tak, každá doba ma své pro i proti.
|
| Půlka psa |
|
(17.11.2024 9:23:53)
Tašku jsem za svůj život ještě neukazovala. V Albertu se mi asi nikdy nestalo, že bych odcházela bez nakoupení, ale ledaskde jinde ano a zatím mě nikdy nikdo z personálu neoslovil.....
|
| Stará husa |
|
(17.11.2024 9:32:15)
Po mně chtěli jednou ukázat tašku v samoobsluze. Bylo to někdy v devadesátkách, zrovna se jim tam hrozně rozšířily krádeže. Nebyla jsem dotčená, chápala jsem to. Kradli tam tehdy převážně tzv. slušní lidé.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.11.2024 9:34:13)
Tašku jsem nikdy neukazovala, asi vypadáš podezřele.
Proč chodíš do alberta, když nic nekupuješ?
|
| mabela |
|
(17.11.2024 17:01:12)
Tys nikdy nesla do obchodu pro něco konkrétního a nebylo to, tak si odesla s neporizenou???
Minuly tyden jsem kupovala 4 plata vajec a musela jsem každé plato nadzvednout, aby to prodavačka zkontrolovala. Jasne, bude to tim, ze vypadam podezrele😄😄😄😄
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.11.2024 17:13:03)
Bohužel to nedokážu, vždycky něco koupím.
Asi se třeba tváříš provinile nebo tak. Nemyslela jsem to jakože jsi divná.
|
|
| Půlka psa |
|
(17.11.2024 17:38:15)
"Tys nikdy nesla do obchodu pro něco konkrétního a nebylo to, tak si odesla s neporizenou?"
Tipuju, že zrovna v Albertu se to moc často nestane. Třeba v obchodě s oblečením běžně, ale když něco nemají v potravinách, tak člověk stejně obvykle nakoupí ten zbytek, co potřebuje. Možná proto se na to pak ostraha zaměřuje, že je to nestandardní.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.11.2024 17:46:02)
Tak kdybych měla vybranej třeba zimní kabát a neměli mojí velikost, tak odejdu bez ničeho, ale z potravin nebo drogerie těžko.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(17.11.2024 18:23:55)
No zrovna z alberta odcházím s prázdnou relativně často, pokud nemají konkrétní věc chodím především pro mlynářskou briošku, někdy pro grilované kuře, případně pro konkrétní věc z letáku a když to není, nevezmu nic... nějak nemám Alberta ráda
A když jsem před martinem nesehnala v lidlu husu, odešla jsem taky s prázdnou, dokonce jsem si řekla ostraze, ať mě vypustí vchodem, abych nemusela přes pokladny - a bez protestů mě vypustil můj muž za mnou vlál a ještě na parkovišti konstatoval, že jsem neskutečná on sám by raději stál ve frontě, než by ji "předběhl" 
|
|
| mabela |
|
(17.11.2024 22:42:10)
Tak me se to stává opravdu casto. chodím nakupovat hlavne do makra velke veci, do ostatních jenom konkrétní maličkosti. Například dnes pro slavné maslo😄 už bylo vyprodané, takže nic. Pro me je zas nepochopitelne, kupovat nepotřebné potraviny za kazdou cenu, jenom abych něco koupila…každý to mame proste jinak.
|
| Půlka psa |
|
(17.11.2024 22:47:59)
"Pro me je zas nepochopitelne, kupovat nepotřebné potraviny za kazdou cenu, jenom abych něco koupila"
Proč nepotřebné? Lidé obvykle nepotřebují jednu věc, ale dělají větší nákup potřebných věcí, když už tam jdou. Obsluze pak asi připadá zvláštní, když někdo nemá (opakovaně) nic a zkontrolují ho.
|
|
|
|
| holkamodroočka |
|
(17.11.2024 17:51:12)
To se mi jednou taky stalo. Prý že tam lidi schovávají kinder vajíčka 
|
| Mi+3 | 
|
(17.11.2024 18:22:44)
Tak já ještě pamatuji jak se nemohlo do obchodů s kočárky, teda ještě v 95a 97.To jsem se bála že budou mimča plakat, že by mohlo být ukradeno jsem si snad nepřipouštěla. Tehdy to bylo normální a když nechaly prodavačky kočárek u pokladny bylo to lepší. Báli se krádeží nebo že kolečka špinily podlahu. Zlaté supermarkety kde už se to přestalo řešit.
A taky si nedovedu představit jak by se dnešním puberťákům líbily povinné účasti na prvním máji a listopadovém lampiónovém průvodu.
|
| Federika |
|
(17.11.2024 20:24:43)
Což, povinný májový průvody by se jim líbily, byly místo školy
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.11.2024 20:31:45)
První máj je volno
|
| Federika |
|
(17.11.2024 20:36:54)
A jo No já to tenkrát brala,že je volno, abychom šli do průvodu A to bylo zábavnější než škola,, chvilku jsme šli, s partou, pak jsme koukali na alegorický vozy, koupila jsem si zmrzlinu, míchanou a griliášoovu trubičku s čokoládou. Většinou pršelo, tak jsme se pak chvilku schovali na zastávce a jeli domů autobusem. Já si to tenkrát s ničím nespojovala
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(17.11.2024 20:44:31)
Mně vadilo, že se po čárách muselo 1.5. vstávat, jako do školy.
Na škole mi vstávání vadilo nejvíc, stejně jako teď na práci.
|
| Stará husa |
|
(17.11.2024 20:51:35)
Mně zas vadilo, že jsme museli chodit ve svazáckém. Cítila jsem se trapně.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(17.11.2024 20:54:36)
My jako sestřičky
|
|
| Federika |
|
(17.11.2024 20:56:23)
Huso, to jsme nechodili. Já měla naposled pionýrskej kroj, svazáckej už ne.
|
| Stará husa |
|
(17.11.2024 21:01:56)
Nojo, v 70. letech se na to ještě hodně dbalo. Moje kamarádka musela dokonce ve svazáckém maturovat.
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.11.2024 21:24:36)
Huso, postoj ke krojům asi závisel na horlivosti vedení školy.
Nepamatuji, že by kdokoliv v rodině zmiňoval, že někdy k nějaké příležitosti nosil kroj. Ani na žádné fotografii jsem nikoho neviděla v kroji.
Já sama jsem jedinkrát v pionýrském kroji stála u pomníku rudoarmějce a protože byla zima a poprchalo, měla jsem přes něj bundu.
Víckrát po nás nikdo kroj nechtěl, po pravdě jsem ani moc nechápala, k čemu jsme ty kroje obdrželi.
Zapadl v zapomnění, vyrostla
jsem z něj, svazácký jsem nikdy ani nedostala. Svazáctví se u nás na gymnáziu ani nepěstovalo, jen jsme snad formálně dostali nějaké průkazy v prvním ročníku.
|
| Senedra |
|
(17.11.2024 21:27:01)
Ropucho, po nás chtěli kroje na 1. máje a když jsme šli k hrobu neznámého vojína ( chodila jsem do školy ve městě, ve kterém sídlilo vysoké velení armády a tyhle šaškárny probíhaly pravidelně několikrát za rok).
|
|
| Federika |
|
(17.11.2024 21:27:11)
Vy jste něco obdrželi?
My jsm byly tři holky a když se něco dělo a musely jsme mít kroj, máma chudák lítala a sháněla košile, sukně...Kupovalo se to nebo půjčovalo, jen šátek jsme dostali.
|
| Senedra |
|
(17.11.2024 21:32:34)
Fed, už si nejsem vůbec jistá, ale nestávaly se nějaké poukazy, které se musely předložit v obchodě a pak šlo koupit kroj?
|
| Federika |
|
(17.11.2024 21:36:13)
Myslím,že ne. My totiž měli doma jednu košili dohromady, kterou máma od někoho koupila a pak to vždycky různě sháněla.
|
| Senedra |
|
(17.11.2024 21:42:51)
Hele, možná jsme taky měly se segrou jen košili a mamka nám vždycky koupila nějakou tmavomodrou sukni... ale fakt už nevím. Zase jsme na těch sukních měly pionýrské pásky. Vždycky se sháněly staré plátěné šátky, protože novější byly z nějaké umělotiny a velmi snadno se při žehlení spálily. jednou si ho sestra spálila a měla si koupit nový z vlastního kapesného. Děsně jí to štvalo.
|
| Federika |
|
(17.11.2024 21:44:45)
My měli ten umělej. A sukně nevím-nebyly šedý?
Každopádně jsem ve 12letech byla tři týdny v Rusku a tam děti nosily gálstuky i do lesa. A ráno s tím nastupovaly, před snídaní a pochodovaly. a tak. A byly vedený úúúplně jinak než my a poslouchaly My byli teda prd pionýři
|
| Senedra |
|
(17.11.2024 21:51:40)
Fed, sukně byly takové tmavomodré, lehce do šeda.
|
| Federika |
|
(17.11.2024 21:52:55)
Jo, mně už to splývá se šedou sukní, co měla moje dcera jako uniformu do školy
|
|
| Senedra |
|
(17.11.2024 21:53:32)
Ony asi byly vyšisované
https://aukro.cz/kompletni-pionyrsky-kroj-160-7054494497
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(17.11.2024 21:47:51)
Senedro, myslím, že máš pravdu s těmi poukazy. Sukni jsem také neměla, jen košili a kravatu.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.11.2024 21:38:49)
Federiko, aha... Já měla za to, že jsme dostali šátek a košili, možná jestli se na to vybíraly peníze?
Více součástí jsem nikdy neměla, žádnou sukni.
Ale naše škola v tomto asi byla mimořádně vlažná. Slib jsme skládali, to se asi muselo splnit a vykázat, ale dál už to nějak vyšumělo.
Tu a tam někoho museli postavit k nějakým věncům, více pionýrských angažmá si nepamatuji.
Do průvodů jsme chodili v civilu.
|
| Federika |
|
(17.11.2024 21:40:35)
Tak my jsme taky nic moc nedělali. Ale sem tam byla nějaká akce, stálo se u nějakého pomníku nebo jsme uctívali památku zrovna zemřelého ruského prezidenta, jeden čas jich bylo nějak víc.
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.11.2024 21:46:49)
"jeden čas jich bylo nějak víc"
To bylo , ale u nás to asi pokryli nějací jiní pionýři.
|
|
|
|
| Zasjaj. | 
|
(18.11.2024 1:58:16)
Dole na Můstku, resp. v Havířské, byla ta prodejna s pionýrskými a jiskerskými kroji. Bylo to v zadní části toho obchodu, co vede na Ovocný trh.
|
| Vážný2 |
|
(18.11.2024 3:02:24)
Slibuju dnes přede všemi,
jako jiskra jasná,
že budu žít pro svou zemi,
aby byla šťastná.
Slibuji před svými druhy, že budu pracovat, učit se a žít podle pionýrských zákonů, abych byl dobrým občanem své milované vlasti, Československé socialistické republiky, a svým jednáním chránit čest Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.
To jsme skládali v muzeu SNB a kolem nás byly ty fotky mordů... Dost děsné.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(18.11.2024 7:54:45)
my skládali pionýrský slib v blízké fabrice, která měla patronát nad naší pionýrskou skupinou - železárnách... pamatuju si, jak jsme šli špalírem kolem těch pecí, jak byl všude smrad, hluk a spolužačka zakopla a rozedřela si koleno a roztrhala bílé silonky - krvavé koleno v bílých silonkách je nakonec můj nejsilnější vjem z celého pionýrského slibu
|
| Stará husa |
|
(18.11.2024 9:53:06)
Já už si vůbec nepamatuju, kdy a jak jsme skládali pionýrský slib, ale bylo to před rokem 1968, v r. 1968 se u nás na škole Pionýr nějak rozpustil a já jsem 2 roky chodila do Táborníka. Pak to zas v tichosti obnovili, ale nějak jsem byla neaktivní, většina holek chodila na jazz gymnastiku (tu jsem zkusila jednou a zjistila, že mi to zoufale nejde) a do šití, což jsem ani nezkusila. Jinak tam žádné kroužky nebyly. V prváku na gymplu na první třídnicke hodině nám třídní oznámila, že jsme všichni v SSM a náš předseda je XY. Nikdo ani nemukl. Ze SSM jsem aktivně vystoupila až v práci, že už jsem na to stará (23), problém nebyl. Zato jsem byla automaticky v ROH, to se také nikdo neptal, jestli chci.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(18.11.2024 11:01:39)
u nás teda bylo kroužků při škole spousta... a pionýrská skupina fakt fungovala, ta mimoškolní činnost dětí byla opravdu hodně podporovaná a povětšinou i dost bez toho ideologického balastu... na to, že jsme byli vesnice, tak bylo u nás hodně pionýrských oddílů, dost dělených podle zájmů - hasiči, rybáři, domácí práce, turisťák a další... mezi sebou jsme měli celoroční soutěžení, něco teda i z té ideologie... na plný úvazek tam fungovala jen skupinová vedoucí, jinak vedoucí jednotlivých oddílů to měli jako dobrovolnou činnost... náš oddíl byl velmi soutěživý, takže jsme holt zvládli i nějaké ty ideologické žvásty, ale základem byla prostě ta turistika, přežití v lese, brigádničení u lesáků... dodnes to považuju za nejkrásnější možnou součást dětství... a zřejmě nejen já, protože co vím, pionýrská skupina funguje nadále, vedou to lidé, co tím sami prošli jako děti
a mimo pionýra byly další kroužky, jako dítě, co se doma moc ochomýtat nechtělo, jsem chodila nadšeně kam se dalo - včetně výtvarného kroužku (jsem dysgrafik), hudebního kroužku (tam jsem se udržela půl roku, než přišli na to, že FAKT neumím zpívat ), přírodovědeckého (no to jsme prostě chodili do lesa na vycházky) a nakonec i počítačového... k tomu nějaké ty tělocvičné od aerobiku, přes cvičení pro ženy až po gymnastický - jako naprosto nic z toho mi nešlo, ale to nikomu zase tak moc nevadilo, jen jsem si vždycky vyslechla, jak neuvěřitelně jsem neschopná, obzvláště v porovnání s mou starší tlustou! sestrou
naši na mimoškolní činnost slyšeli, nic je to nestálo, tak mi nijak nebránili
|
| Federika |
|
(18.11.2024 11:10:32)
U nás tohle všechno bylo taky. Ale nebylo to pionýrský, teda nevím o tom, žádný kroje, žádná ideologie, jen kroužky.
|
| Vážný2 |
|
(20.11.2024 14:48:25)
Za kroužky jsem chodil do Městské stanice maldých techniků při Domu pionýrů a mládeže hl.m. Prahy. Pod Julisku za Internacionálem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(17.11.2024 22:00:26)
Obdrželi? To se muselo koupit, naši mi sukni nikdy nekoupili, jenom košili, pionýrskou. Svazácký jsem neměla a do jiskřiček mi taky nedovolili chodit. V SSM jsem byla ve sportovním oddíle, měli jsme fiktivní skupinu a na všechno mi napsali papír, že jsem byla s nima, takže se školou jsem nikam nemusela.
|
| Federika |
|
(17.11.2024 22:05:09)
Já už to tu jednou psala-mě do jisker nevzali. Až napodruhé
Všichni skládali slib a já dvakrát za sebou místo "aby byla šťastná"-ta země, Země, já si každopádně v těch 7-8 představovala tu kouli, řekla "ABYCH byla šťastná", dávalo mi to smysl.
Očividně těm, kteří o tom rozhodovali, ne.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(17.11.2024 22:07:02)
V naší škole se nesmělo do průvodu s nikým, jen se zdrávkou v uniformě, prezentovaly jsme, jak se slouží zdraví lidu.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(17.11.2024 22:19:05)
Tak u nás se kroj nosil často, i na třídní focení, některé roky... A určitě do průvodů (7. listopad pod kabát, 1. máj), na zahajovací a ukončovací setkání pionýrů (začátek a konec školního roku), občas nějaká schůze, slavnost... A pak jsme měli ještě pracovní, to byla zelená košile, tu jsme teda pak zaměňovali za vojenskou základní košili, ten jsme nosili dost i na táboře, na výlety a podobně...
|
| Federika |
|
(17.11.2024 22:19:55)
Tak to vůbec, naštěstí, to by se máma zbláznila A o zelený košili nic nevím.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(18.11.2024 13:42:05)
Inko, jojo, už to tu někdo připomněl, že kroj se musel koupit, že se rozdávaly jen šátky.
Já si tenhle detail nepamatuji, bylo mi asi šest let a pamatuji pouze to, že jsem měla košili a šátek, nastoupení v řadě jsme odříkali slib, dostali jsme květ narcisky do ruky a šli domů.
A pak to celé utichlo a vyšumělo, aniž bychom něco pionýrského nějak zvláśť tvořili. Vedení naší školy nejspíš nebylo ideologicky zapálené.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(18.11.2024 14:01:13)
Asi si to moc nepamatuješ, v šesti jsi nemohla být pionýr, leda jiskra. Já skládala slib až v pátý.
|
| Ropucha + 2 |
|
(18.11.2024 14:12:39)
Inko, aha, tak dokonce motám jiskry s pionýry?? Tak v tom případě se omlouvám, je to důkaz, že se tato záležitost o mě jen letmo otřela a zanechala zanedbatelné stopy.
(Jiskry měly žlutý šátek a pionýři červený? A košile byla stejná, modrá? A ano, slib jisker dodnes umím, takže to bylo v té první třídě s tou narciskou? A pionýrský někdy jindy? Text také umím, ale tu akci si nepamatuji vůbec... No zmatek tedy, děkuji každopádně za korekci vzpomínek, tyto záležitosti jsem evidentně neprožila do hloubky )
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(18.11.2024 14:24:18)
Já do jisker nechodila, tak nevím. Ale pionýři nebyli hned v první třídě.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(18.11.2024 17:58:48)
Pionýři byli asi od 4.třídy.
Před tím se chodilo každý týden do Jisker, pak do Pionýra, plnily se nějaký úkoly, moudrá sova atd...měli jsme na to nějaký zapisniky. U nás to nebylo nic moc politickýho, jen to bylo otravný.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(18.11.2024 18:08:15)
Ale to přeci nebylo povinný.
|
| Čumča. |
|
(18.11.2024 19:58:13)
"Ale to přeci nebylo povinný."
Tak určitě, Inko. Bylo to celé vysloveně pro radost
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(18.11.2024 20:08:04)
U nás do pionýra chodila asi půlka třídy a jo, pro radost, bylo to pojatý jako turisťák, politiky minimum. Já třeba chodila jenom rok a nikdo mě nepopotahoval. V SSM jsem byla až v práci, tam se z toho vyvléct nešlo. Ale zase byly dobrý chlastačky za podnikový peníze.
|
|
| Půlka psa |
|
(18.11.2024 20:13:30)
Já bych to tehdy pro radost měla. Měli jsme jiskry i pionýra z domova zakázané a hrozně mi to vadilo. Připadala jsem si vysloveně vyloučeně. Přitom nikdo z učitelů ani ze spolužáků mi nikdy ani nenaznačil, že by to bylo špatně, ale chodili tam ze třídy skoro všichni, jen já ne a nechápala jsem, proč nesmím. Byli mi šest let a netušila jsem, že je za tím kroužkem nějaká politika. A reálně se tam asi nic politického neprovozovalo, bylo to v 88 roce a nikoho z vedoucích puberťáků to nebralo. Občas jsem šla si šla tajně hrát mezi dav dětí do pionýru místo své snobské soukromé hodiny klavíru s členkou filharmonie. No, soudruzi by ze mě měli radost.
|
|
| Jerry G. |
|
(19.11.2024 7:59:17)
Ja jsem chodila do Pionira, ikdyz jsem nikdy neslozila slib. Jezdili jsme na vypravy, delali hry v centru Prahy, ucily uzly atd.. V podstate to byla obdoba dnesniho Skauta pod jinou hlavickou. Pak ty lidi s vedeni plynule presli do Skauta. Diky tyhle diskusi jsem si vzpomela, ze jsem dva roky delala pionirskou vedouci ve tride moji mamky. Dela jsem s detmi veci stejne, jako ja v detstvi v Pioniru.
|
|
| byvala radka |
|
(19.11.2024 12:13:44)
Tak u nas to pro radost bylo, hrali jsme hry, v lete jsme chodili do parku a na hriste, jezdili jsme na vylety. Nijak jsem jako dite nevedela, ze slo o politiku. Pro nas to byl krouzek, kde se delo neco zajimaveho. Zadne politicke kecy mi v pameti neutkvely. Mozna jsme meli fajn vedouci a vykazovali to jen na papire😁
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(18.11.2024 20:39:49)
Neumím si představit tam nechodit, nám automaticky rozdali přihlášky a šli jsme. Jen jedni rodiče nesouhlasili a jediný spolužák nechodil s námi, bylo to divný.
Moje máma byla učitelka, asi by si nemohla dovolit odmítnout.
Pro mě to byla další povinná školní družina nebo tak, měla jsem radši pěvecký a taneční kroužek. Ale mě by nebavil ani dnešní skaut.
V SSM jsem byla od prváku, přišel člověk a rozdal nám přihlášky, nikdo si nedovolil to nevyplnit, ale tam byla aspoň sranda, družební víkendový akce s chlapci a diskotékou zdarma. Normálně by nás rodiče na něco takovýho nikdy nepustili.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(18.11.2024 21:36:19)
Taky jsme měli ve třídě jen dva kluky, co nechodili do pionýra, oba měli zákaz od rodičů a oba to štvalo
Já to fakt měla ráda, první oddíl, kam jsem chodila, byl dívčí - vařily jsme, dělaly různé rukodělné výrobky, hrály hry, naše vedoucí byla opravdu šikovná, takže jsme vyráběly z moduritu, pryskyřice, drhaly, háčkovaly, korálkovaly... Pak skončila a já přešla do turistického - výlety, přežití v přírodě, střelba ze vzduchovky, kuše, morseovka, uzly, různé (tehdy) neobvyklé hry v té době jako baseball, lakros, kroket... vedoucí byl nadšenec, 2-3 víkendy v měsíci jsme měli výlety, občas v létě se spaním pod širákem (nebo s celtou), tábory, to fakt nebylo z povinnosti
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(18.11.2024 22:07:18)
Hmm, tak nic z toho mě nebavilo, jedině ty střelby, v tom jsem byla dobrá - O partyzánský samopal, ale kytaře, zpěvu a tanci se to nemohlo rovnat, s holkama jsme v 5. třídě měly kapelu, tvoření jsem nesnášela, jsem nešikovná.
|
|
| Stará husa |
|
(18.11.2024 22:13:43)
Já bych do Pionýra chodila ráda, kdyby měl stejnou náplň jako Táborník - výpravy do přírody, vázání uzlů, lovení bobříků. Jenže to nás Pionýr neměl. Co dělali kluci, to nevím, ale holky šily a cvičily jazz gymnastiku. Ani jedno jsem nechtěla dělat, tak jsem tam nechodila. Měla jsem strach, co mi třídní napíše do posudku, ale napsal, že jsem aktivní členka PO SSM. Byl hodný. A na střední a vysoké škole SSM něco asi organizovalo, patrně nějaké chlastačky, těm jsem se vyhýbala. Chodily jsme s holkama na dálkové pochody, ty taky organizovalo SSM, ale ne z naší školy. Rodiče mě od toho nijak neodrazovali, ale věděli, že já budu obyčejný člen, v ničem se nebudu angažovat, spíš se povezu.
|
| 77kraska |
|
(19.11.2024 8:12:31)
muj pionyrsky oddil mel napln pry jako drive Skaut, vypravy v sobotu, uzly, poznavani rostlin atd.....rada na to vzpominam, vedl ho otec jednoho spoluzaka, 70. leta...ovsem slo o to, kdo se kde namanul, pokud otec spoluzaka byvaly Skaut, tak trida chodila v podstate do Skauta, pokud nejaka maminka, kterou bavilo vysivani, tak se ve tride vysivalo, kluci odpadli a chodili misto toho na fotbal
|
| Drypetis | 
|
(19.11.2024 17:07:06)
Pionýr byl u nás téměř povinný a oddílové vedoucí byly většinou studentky pedagogické fakulty. Většinu času se hrály nějaké kolektivní hry, když to šlo, tak venku a když ne, tak v klubovně. S kamarádkou jsme často na schůzky nechodily a pak jsme byly někde poblíž a pozorovaly jsme ostatní. Jednou nás načapali a měly jsme problém, proč jsme se nepřidaly k ostatním a radši měly absenci. Jednoduše - nechtěly jsme hrát ty kolektivní hry Na schůzkách se dělala prezence a ta se odevzdávala třídní a ta řešila, proč někdo nebyl na schůzce, když ve škole dopoledne byl a pak se to ještě řešilo s rodiči na třídních schůzkách. Takže u nás to byla dost buzerace. Někteří rodiče byli proti účasti dětí a dalo se to obejít i tím, že na dobu schůzek jim dali nějaký mimoškolní kroužek. Ale bylo to samozřejmě už podezřelé. A členy Pionýra ty děti tak jako tak byly, to si dovolil málokdo přímo odmítnout.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(19.11.2024 20:04:02)
Jo, u nás taky, taková další školní otravná povinnost. Když bylo něco v pionýru, řešil to třídní učitel.
Já jsem Teda chodila poctivě, ale opravdu nerada. Politika v tom ani nebyla, jen nuda. Dokonce jsme si v tom smyslu jednou stěžovali i na vedoucí, poslali jsme dopis, to bylo tóčo
|
| Ropucha + 2 |
|
(19.11.2024 20:41:27)
Vůbec nevím, jestli u nás byl Pionýr povinný. Už jsem tu zmotala vzpomínky na Jiskry a Pionýry, mám na to jen vlažné vzpomínky z nejnižších tříd. Možná probíhaly i nějaké schůzky, ale pokud ano, splývá mi to s družinou, nic specifického se tam asi nedělo.
Na druhém stupni Pionýr nijak nefiguroval, to bych si snad musela pamatovat. Pamatuji si zájmové kroužky ve škole i mimo školu, pamatuji si cvičení na spartakiádu, ale nic souvisejícího s pionýry.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(18.11.2024 17:20:51)
Já jsem jako jiskra byť přijatá až v druhém kole, neměla žádnej šátek.
Nějakej odznak jo.
|
|
|
|
|
|
| Zasjaj. |
|
(18.11.2024 1:49:43)
Já si tak přála mít kroj. A zápasník jisker a odznáčky. A chodit k pomníčkům. Nic, rodiče nedovolili. Ani na Prvního máje mě nepustili
|
| Vážný2 |
|
(18.11.2024 3:00:16)
Jo já, jako polodisidentské dítko jsem mezi 5.-6. třídou usoudil, že mi nejde ruština a že tábor se sovětskými pionýry by byl řešením. Tož jsem si k hrůze rodičů prosadil tábor SČSP z našeho obvodu. Tam jsem ovšem měl několik přidrzlých poznámek vůči vedoucícm, především jsem se jich ptal, kolik jim za to platí.
Netušil jsem že je tam nalezlá celá jedna bolševická famílie až po jejich mladé dospělé, co nám vedli oddíl. (Bylo to v ČR a kluci byli z Ukrajiny a z Litvy, myslím.) A už vůbec jsem netušil, že matka rodu je sekretářka komise Českého fondu výtvarných umění, před kterou otec musel nechávat schvalovat všechny projekty, včetně kvality provedení, ceny atd. A ta se rozhodla to dát otci sežrat na nějaké komisi, kam nesl svoje projekty. Už to vypadalo zle až se ozval nějaký komisař, zasloužilý umělec, architekt a milou paní poslal do ... Že jsou tam od něčeho jiného, tohle ať si řeší třeba na třídní schůzce. Otci už tedy nikdy moc na ruku nešla.
A ještě k tomu jsem si tam svévolně vyměnil pionýrský šátek se sovětskými pionýry, k čemuž jsem předem nepožádal o svolení a tím podle skupinové vedoucí zneuctil pionýrskou symboliku. Málem mi neprodala nový a rozhodně jsem nesměl nosit ten sovětský (byly víc do oranžova).
Jojo, byl jsem takový schizofrenní, z domova jsem samozřejmě věděl o okupaci, o tom že SSSR je zlo. Ale zároveň jsem si to chtěl osahat, dostat se dovnitř do systému, zda je to takové zlo. Málem mne pak ve 14 vyšetřovali, protože jsem dělal pomocníka vedoucímu turisťáku v rámci naší školy. A on zneužíval holky. A tehdy se mne skupinová vedoucí ptala, zda jsem něco na tom jediném výletu, kde jsem byl v 8, třídě po přijímačkách, neviděl. Zpětně mi došly nějaké jeho kecy, ale byl jsem malý trumbera... Takže zřejmě SNB řekla, že nic nevím a že není třeba mne do toho tahat. Po pár letech mi to někdo vysvětlil, že ho pak zavřeli.
|
|
|
| byvala radka |
|
(18.11.2024 10:42:36)
U nas se pestovaly svazacke diskoteky, takze super. Vetsinou nekde v kulturaku v okrajove casti mesta, takze neco jako vesnicke zabavky😁
|
| Federika |
|
(18.11.2024 10:59:06)
Vesnických zábav jsemsi užila dost, ca od 13-18, vlastně každý víkend, někdy i víckrát. Ale teda se svazáctvím to mělo fakt málo společnýho
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(17.11.2024 10:31:38)
Myslím, že za sociku jsme tašky odkládali do takových poliček před kasou u vstupu. Byla tam cedule, že obchod za ně neručí
|
| Federika |
|
(17.11.2024 10:34:06)
Evelyn, tak to si vůbec nevybavuju-teda řekla bych,že jsem to nezažila.
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.11.2024 10:53:28)
Odkládání tašek si také nepamatuji.
A v současnosti si nepamatuji, kdy naposled jsem viděla v nějakém obchodě ostrahu. To už bude hodně dávno. Do Alberta tedy nechodím, ale všude jinde myslím ostrahy zmizely a nebo se zprofesionalizovaly natolik, že jsou zcela nenápadné.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(17.11.2024 11:47:18)
Tak třeba Lidl má ostrahu normálně viditelnou, v uniformě (teda tuším nějaký svetr nebo vesta), v našem "novém" pán z ostrahy často vypomáhá u samopokladen
Jinak jsem nikdy nepředkládala tašku k nahlédnutí, a snad ani kočár, přitom bych podle mne byla typicky vhodná ke kontrole (podle pleti) asi působím nějak důvěryhodně, z ela výjimečně mě kontroluje i revizor v MHD, asi jen když to berou komplet
Jo a teda náhodná kontrola u scan and go, ale to si neberu osobně
|
|
| TaJ | 
|
(17.11.2024 12:05:53)
Ropucho, v Lidlu a v Bille vídám ostrahu běžně, někdy mě i pozdraví u vchodu 🙂. Vlastně i v Albertu, ale tam chodím jen u mamky. Naposled nás ostraha bedlivě sledovala, když jsme byli se synem na podzimních prázdninách v Nýřanech u Plzně. Měli jsme tedy oba na zádech obrovský batoh, protože jsme si šli nakoupit ještě před tím, než jsme se šli ubytovat. Bylo to na opačných koncích města, tak se nám nechtělo to pak jít znovu. Ale pán jen koukal a pořád se tak divně culil😁. Jinak ani s kočárkem, ani bez něj po mně nikdy nikde nic vidět nechtěli.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Beltain na zámku NižborBeroun 
Jízda a výstava historických vozidel na HelfštýněPřerov 
Setkání automobilových veteránůBrno-venkov 
Den zvoníkůKlatovy 
Prohlídka s pohádkovou bytostí na zámku DěteniceJičín 
Beltain na zámku Nižbor
Jízda a výstava historických vozidel na Helfštýně
Setkání automobilových veteránů
Den zvoníků
Prohlídka s pohádkovou bytostí na zámku Dětenice
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)