Odpověď

Milá Lucko,
asi netušíte, proč popis Vašeho manželství a konfliktů ve mně vzbudil takové nadšení. Málokdy se setkávám se vztahem, který by podle mého soudu vydržel i extrémní podmínky – např. ztroskotání na pustém ostrově, napadení rodiny teroristy apod. – záměrně uvádím nepravděpodobné zápletky. Z popisu Vaší rodinné situace dost dobře vyplývá, že Váš manžel skýtá rodině velkou životní jistotu (cítí velkou zodpovědnost, jejíž část by pravděpodobně nerad převedl na Vás, což není dobře) a Vy jeho autoritu uznáváte, jen máte málo prostoru(což také není dobře) a také momentálně bojujete s pocity, které zažívá téměř každá aktivní energická matka na mateřské – koule na noze, omezení aktivit, společenské nedocenění, nemožnost něco změnit…dosaďte si své….
Jediné, co u Vás pokulhává je jen jeden problém v komunikaci (nikoli celá komunikace) a to vzájemné ujišťování, že druhého berete vážně, nemanipulujete s ním, a že Vaše mimořádné aktivity či nesouhlas druhého s nimi nejsou pro životního partnera ohrožením namířeným proti němu, neuznáním jeho postavení v rodině. Řekla bych, že ve Vaší rodině je to přesně naopak – oba cítíte odpovědnost za pohodlný a pěkný domov pro všechny členy Vaší rodiny, oba vynakládáte mnoho sil k tomu, abyste svůj sen naplnili

Jako řešení nabízím k úvaze tento přístup:
- dát přečíst manželovi, co jste napsala sem do poradny
- pokusit se klidně a hlavně věcně vysvětlit, jak moc je pro Vás důležitá seberealizace – byť v kousku zahrady, zařizování dovolené…prostě cokoli kreativního pro rodinu
- pokud nebudete mít v rodině vytýčené své pole působnosti, bude se Vám stále stýskat po období, bez „koule na noze“, proto byste měli s manželem znova posoudit, které oblasti a v jakém rozsahu jsou určeny k rodinné poradě a které budou plně v pravomoci jen jednoho z Vás – osobně se domnívám, že např. architektura a péče o malou zahrádku by mohla být klidně svěřena aspoň po dobu, než zase budete zaměstnaná, výhradně do Vaší pravomoci
- co se týká Vašeho příkladu se zdržením se při nakupování, možná by příště stačilo předjímat a manžela poprosit, že pokud byste se opozdila, ať se zatím o návštěvu postará sám a za ochotu mu poděkovat, protože samozřejmostí to jistě není (třeba měl manžel pocit nějaké manipulace – pozvala jste svoji návštěvu, bál se, že nestihnete přijít včas, neměl dost informací, byl hozen do situace, kterou nemohl ovlivnit)
- co se týká Vašich emotivních reakcí při hádkách – sama víte, že s exaktně založeným člověkem se tónem plným emocí nedá dobrat přijatelného řešení. Pokud Vás ovlivňuje PMS, určitě požádejte svého gynekologa o pomoc, je to velmi běžný problém, u Vás o to řešitelnější, že si ho s takovým nadhledem připouštíte
- každou „hádku“ obraťte ve své mysli v řešitelný problém, kdy budete postupovat stejně jako v zaměstnání – nebudete obchodního partnera informovat o všech Vašich frustracích, budete se držet tématu a nevnášet tam další, budete navrhovat možná řešení a posuzovat návrhy protistrany a pokusíte se nalézt možný kompromis tak, abyste mohli zůstat obchodními partnery :)
- ale v obdobích, kdy nebudete s manželem nic řešit, otevřeně o svých pocitech mluvte a zkuste ho přimět, aby Vám sdělil pocity své – pochopení, pochopení a zase vzájemné pochopení – to jsou hlavní pilíře Vaší oboustranné spokojenosti
Na závěr bych Vám chtěla jen popřát hodně rozvahy a znova gratulovat k Vašemu krásnému vztahu, který musí ostatně jako každý vztah projít dětskými nemocemi, ale má dostatečnou imunitu na to, aby je zvládl bez následků.
Elen Brabcová