Re: Nevím si rady

Dobrý den.Nejsem žádná odbornice, ale napíši jen svůj názor.Váš příběh jsem četla jedním dechem a mám z toho husí kůži.Myslím že přítelovo chování ( Vaší tchyně ) je dost zarážející.Prosím nepodceňujte to. V žádném případě bych dceru nenechala o samotě ani s Vaší tchyní.To co popisujete s tím jak dcerku otírala....
Nemám ani slov.Jsem z toho dost otřesená a to Vás vůbec neznám.Myslím že byste si měli s manželem vážně promluvit.Jak sama píšete,děti jsou Vám přednější než rodinné vztahy, natož takové.Kdyby se Vaše obavy potvrdily, mohlo by být už pozdě.Nechci Vás nějak děsit, ale tohle OPRAVDU NENÍ NORMÁLNÍ !!
Může také nastat situace, že se dcerka bude bát se svěřit, nebo že ji bude tchyně zastrašovat či vyhrožovat.Už by se to nikdy nedalo vzít zpět a měly by jste s dcerou obě zkažený život.
Ničeho se nebojte a začněte věci řešit, alespoň tím, že dcera nebude u tchyně sama.
Moc Vám přeji, aby vaše obavy byly jen obavami.Ráda bych se pletla, ale také se mi to nezdá.Nejhorší je, že je toho všude plno a každý si myslí, že v jeho rodině to přeci nemůže být.Bohužel se to někdy potvrdí , ale to už bývá pozdě.Myslím že by jste mohla zajít s dcerou i někam do poradny, kde se jí na to samozřejmě nebudou na rovinu ptát, ale mají své metody a možná by jim dcerka řekla víc než Vám.Prosím uvažujte o tom.Držím Vám moc, moc, moc palce.