Diskuze : Ostatní : Tradice, zvyky, obyčeje - ostatní

Větve ze stromečku používáme na podpal, když pečeme buřty

děje se to, Stáňo, i mimo to město s tou řekou a cukrárnou Eduškou, ta paní je sama a má záložní zdroj tepla, ale prostě se cítí dobře, když je vynalézavá, a rozbije tatrovku palet na otop (že se u toho totálně vyčerpá a strhne si záda, je vedlejší) - jak se tu doznáváme k těm atavistickým sklonům co se týká ohně (a já je mám taky, čučet do plamínků a uhlíků je až trochu hypnotické), tak někdo má i pudové sklony, jak si obstarat teplo na zimu

jakože si nakřečkuje

sousedi na tom nejsou myslím materiálně vůbec špatně, ale na jaře si navezou smrkové klády od lesníků a přes léto, zpravidla v poledne, nastartují motorovku a jede se - jak s ní na začátku neuměli (ochranné prostředky nula), bylo x úrazů a dramatických odjezdů na pohotovost - ale stejně každé jaro nastoupí ten pud sám si vyrobit otop a celé léto na tom systematicky pracovat - moc se to do obytné čtvrti nehodí, ale když máš to puzení

Vánoční stromek také pálím. Ale rozřezaný v kamnech. To efekt rachejtle nemá

Oheň ze dřeva mam rada, nevim co si mam představit pod papírovým odpadem. Nějaká krabice by mi nevadila, odpad- kdeco z domu jo. K ohni patří kouř, tak když mi nejde do oči, nevadí mi. Mam rada i tu vůni, neřekla bych, že smrdím od ohně.
Dávám si pozor na jiskry, nechci mít, kromě vyřazeného oblečení na chalupe, propáleného nic. Takže pokud by lítaly jiskry, šla bych dal od ohně a počkala , až se zklidní. Ve zmíněné situaci bych tedy řešila jen obsah páleného a moji vzdálenost od ohne. Jinak bych si to užila.

Rodinová, my jsme ho roštěpkovali (samostatná štěpka z jehličnanů na kanadské borůvky a kyselomilné rostliny) a z kmene se udělalo polínko na topení