Diskuze : Hlavní : Tábory

To jsem chtěl dětem udělat radost a tak jsem jim z Božího Daru poslal dar od Ježíška - německé čokolády a bonbóny. Doporučeně my to přišlo rozumné.

No vtip byl v tom, že pošta nechala ve schránce kam doručovala pro tábor výzvu a milý syn si musel s naštvanou zásobovačkou pro to dojet. Myslím, že klika byla, že už měl občanku.

Od té doby už jen telefonáty/sms/maximálně elektronická pohlednice.

Když jsem měla děti v nemocnici, denně jsem je navštěvovala s proviantem. Když jsem nestíhala já, zaskočila babička. Bylo to teda v okresním městě

To jsou dvě různá slova a v tomto případě to bylo o ochotě něco pozřít, nikoli schopnosti. Schopná je toho i doma, ale ochotná už moc ne, buď to dělám jiný nebo to byla jen z nouze ctnost a moc dobře ví, že doma má víc možností.

Já velice obdivuju náš skautký oddíl, jak v totálně polních podmínkách zvládá zajistit i bezlepkovou a bezmléčnou dietu některých dětí.
Co vím, tak pokud někdo nejí dané jídlo, tak si vždycky může vzít chleba a nějaký sýr nebo džem se tam taky vždycky najde.

Ono je to velká práce zajistit stravování tolika dětem, v tomto jsem na straně vedoucích, nemohou se prostě zavděčit všem. Dnes je prostě v rodinném stravování mnohem víc variability, jsou rodiny hodně dbající na zdravou výživu, jsou rodiny stravující se hodně levně, jsou děti, co nejsou schopné pozřít to co neznají - myslím, že rodiče by měli být soudní a zvážit, co dítě zvládne. Pokud nezvládne, asi holt nemůže na tábor nebo soustředění jet.

Ono zas větší výběr a kvalita jídla by mohla takové akce prodražit tak, že některé děti by vůbec nemohly jet ...

Libiku, jenže to je celkem nepoužitelné, pokud to prostě už na první pohled vypadá jinak ...a navíc když dítě nejí ani kečup🙂