Diskuze : Záliby : Čtenářský klub

Syn historii miluje, ale jede v Děsivých dějinách a občas si něco sám někde uloví, nějak nemám odvahu mu předložit Štorcha, absolvovala jsem ho v audiu s prostřední vloni a přišlo mi to děsně nudný a mimo (se vší úctou ke Štorchovi, to byl borec)

Jen k té reklamě, někdo kdysi poradil koukat na Rodinu přes Vivaldi, od té doby nemám žádnou reklamu, přes Chrome neustále. Takže Rodina jen přes toto.

"seznam povinné četby asi není ta cesta, mnohé učitelky češtiny už to ví"

ale tak ono je to dneska spíš seznam doporučené a z toho seznamu si vybírají... není to, že by to měli nutně přečíst všechno...
třeba u syna to měli pak rozdělené na okruhy, kdy z každého okruhu musel přečíst aspoň dvě díla, takže pořád to bylo 2 díla z 10 třeba... aby pokryli právě různá období a směry, aby tam byla i nějaká poezie... teda to už bylo na sš, na zš to byl prostě seznam 25 knih a vybírali si asi 3-4...

že jo? učíme děti lásce ke čtení tím, že čtou fantasy a jsou nadšené - a je to super

a pak jsou ještě jiné světy, o které by ty děti neměly přijít - jednotlivá staletí skutečné historie s tak neuvěřitelnou atmosférou (neméně atraktivní v porovnání s fantasy)

ale musí se citlivě, seznam povinné četby asi není ta cesta, mnohé učitelky češtiny už to ví

je super, když pomůžou rodiče a předčítají třeba dvě první kapitoly

na druhou stranu, ruku na srdce: Sňatky z rozumu, Zlou krev, F.L. Věka, V zámku a v podzámčí, Zdivočelou zemi apod. jsem se taky naučila milovat až jako teenager, nejdříve jsem musela vidět seriál, potom až otevřela knížky

""Ale když to dítě čtenář je, dá i ty "staré" knihy" Otazka je, proc mu je nabizet. Knizky, ktere jsou tezke, nezazivne a z jinych svetu. "

a není to náhodou jeden ze účelů literatury jako předmětu? dítě v páté třídě, to už není úplně jen o tom ho "rozečíst", to už buď čte nebo nečte a pokud čte, určitě je dobré ho popostrčit i k té starší literatuře, je to otevírání světů, kam jinak nenahlédne... a pokud nečte, má alespoň motivaci to zkusit... jasně, taková Babička je možná nezáživná, ale minimálně nějaké povídky od Němcové pořád považuju za důležité, pořád přinášejí náhled na svou dobu, dají poznat způsob myšlení, psaní, je to nějaký odraz minulosti, kterou je dobré znát pro pochopení dějin... stejně jako je třeba dobré číst další obrozence, protože tahle literatura zasadí dějepis do kontextu...
navíc z toho seznamu si má jen vybrat, ne, že musí přečíst všechno...
smířit se s tím, že budeme dětem předkládat jen aktuální a nejžhavější čtivé trendy, mi zavání rezignací
jasně, já taky raději četla zahraniční autory, protože byli přeloženi do modernějšího jazyka, než jejich čeští vrstevníci, ale třeba neruda mě nakonec okouzlil právě tím jazykem a malebným slovníkem, který mi krásně ladil s tou malostranskou architekturou...
jinak za geniální v tomhle směru považuju právě čítanky a antologie, kde si dítě může vyzkoušet, jestli ho dílo chytne, jestli je pro něj forma čtivá...