Re: Tchýně a uzený, mají být studený

"vochechule" je úžasný

No tak s tchyní jsme si prošly celkem fůznými fázemi vztahu, chvíli jsem to viděla růžově, chvíli rudě ale ustálilo se to na celkem dobrém základě - miluje vnoučátka a ráda s nimi tráví čas aniž by nějak výrazně podkopávala mou autoritu resp. přání co dětem dopřávat či nedopřávat. Ano, malému narve čepici i když je teplo, ano, myslí si že by měl v roce v poho jíst omáčky s knedlíkem, ano, utěšuje laskavými slovy naši starší když se vzteká jak dračice a ode mne by jednu chytla aby si nedovolovala - s babi vždy po dobrém, popř. s úplatkem-sladkostí...... Nicméně - a to je zásadní - už spolu nebydlíme, na návštěvy jezdí většinou ohlášeně (ty neohlášené jsou většinou ve formě "jedu kolem, tu máte koláč"), hlídá ochotně. Já na druhou stranu jsem se naučila držet pysk na její styl řešení problémů (nikomu nic neříkat a zásadně si nestěžovat i když má pomalu otevřenou zlomeninu), umanutost na určité věci apod.
S tchánem to bylo taky zajímavé, miluje dělat si z lidí šoufky a jeho humor je v pravdě drsný, jde až do konce....ale je to rovný chlap, kdykoliv bych potřebovala pomoc, vím že bych se mohla spolehnout že by zařídil co se dá. A jeho velká slabost pro děti mi imponuje, méně už též ochota držet se chvílema žejdlíčku.... No a můj muž to taky moc nevyhrál, maminka dost mele pantem a tatínek jen metá očima blesky :-( chjo.