Tak nějakou oběť bych doporučila,

jako třeba se vůlí zapřít a zazdít myšlení na nemytý nádobí, když máte čas pro sebe a trochu energie a TOHLE investovat do VZTAHU, ne do SEXU - nám to fakt prospělo - prostě jsme si napřed popovídali, jak to máme - že mám či nemám chuť, že to a ono prostě nějak drhne a bolí, atd., pěkně dopodrobna, chlap, co mu teda na férovku chybí, co by oželel, co by rád, kdyby šlo, ale klidně si počká... u toho mýho se problém vyřešil ve chvíli, kdy se ujistil, že mi na tom taky záleží, ale prostě se to nevede, necejtim, neuvolnim, atd. My jsme se prostě k sexu (ve zcela nových krásných kolejích) dopracovali postupně, no, napřed drobet potulit, pohladit, trochu přitlačit, zjistit, že to bolí, tak jinak, nechat toho, nakojit, usnout...pak zas někdy znova...a ono už to na krajíček šlo, pak zas ne, tak usnout, nakojit, a pak to šlo až úplně.... no pár tejdnů až měsíců to zabralo, ale trpělivost růže přináší...

BTW já před spícíma dětma teda můžu i ve stanu (voni jsou zlatíčka a nebuděj se), ale to má každej jinak.