Re: Starší matka

I v tomhle Tě chápu, já jsem přítele sice měla, ale nežili jsme dlouho spolu, po "prožitcích" jsme šli každý do svýho bytu, potřebovala jsem svůj osobní prostor , dokonce jsem nesnesla spát, myslím tím opravdu spát s někým ve stejným pokoji, ale teď už je to prostě jiný, no, i když svoji samotu a klid vyhledávám doteď, ale už docela sporadicky. Taky jsem měla strach ze zodpovědnosti, strach ze strachu o někoho ( což ale opravdu mám, no), strach , že dítě je nafurt a co, když to nezvládnu?. Zvládla jsem a fakt ze mě spolubydlení s mužem a dětmi udělalo trochu jiného člověka. No člověk je v jádru druh společenský Ale je fakt, že matka na plný úvazek bych být nemohla, musím mít nějaký svůj život....Můžeš být ale úplně jiná a stejně se nakonec rozhodneš podle sebe....ale znám pár bezdětných ženských a jsou docela happy