Re: Tchán - vnouček, absolutní nezájem

Apolenko, myslím, že nezbývá nic jiného než počkat až dítko trochu povyroste, a vysvětlit, že prostě děda je takový, a že ne všichni dědečkové jsou ti správní dědulové. Mí synové mají štěstí, že mají obě babičky i dědečky super, ale já taky měla smůlu. Měla jsem babičku (moji mamky mamku), a ta si mě brávala na prázdniny, jezdila pravidelně na návštěvy, i teď se alespoň dvakrát ročně sejdeme, aby se mrkla na pravnoučata. Z taťkovy strany mě ani mamku neměli rádi, takže hlídali všech ostatních sedm vnoučat, rádi je vždycky viděli, občas je navštívili, a my i když od nich bydleli asi 3km, tak se nikdy nestavili, ani blahopřání neposlali. Mně to bylo potom celkem jedno, zvykla jsem si na to, ale bylo mi líto mého otce, že ani jemu nepošlou pohled k narozeninám, když se přitom tak zajímají o jeho další tři sourozence. Před třemi lety děda umřel, tomu jsem na pohřeb šla, ale babi, ze které to šlo poznat, že mě opravdu nemá ráda, jsem na pohřeb ani nešla. Pro mě to byli téměř cizí lidé, prostě jen rodiče mého otce. Ještě jsem chtěla napsat, že když jsem se vdávala, pozvali jsme je osobně na svatbu, ať třeba přijdou alespoň na obřad, že je tam dovezem, a nic. Ani pohled neposlali.