Re: Vanoce u nas...

Jani, to nám dělala Laila v tom věku také, i když tedy nemlátila hlavou do peřiny, ale když měla přes den větší emotivní zážitek... narozeniny, Vánoce a dokonce i návštěva, tak se takhle budila v noci s křikem a těžko šla utišit, někdy i zvracela. Tyhle nervíky se projevily pak i později ve čtyřech letech, když jsme začali školkovat a ona blinkala před tím, než šla do školky. Ale přešlo to. I když Mireček to bude mít asi také tou výchovou v DD... Já byla jednou v DD na týden, šly jsme tam s kamarádkou na takový pobyt, kde jsme pomáhaly dětem, hrály si s nimi a tak. Dodnes nechápu... Bylo to hrozný. Ty děti vůbec nedostávají žádnou lásku a cit. A ta buzerace v noci... šílený. Malá dvouletá holčička se v noci počůrala a musela si jít v noci vyprat prostěradlo.

Co se týče Sabrinky, dneska se mi zase zdálo, že pokračuje v pokroku. Zase si pohrávala s hlasem a otevírala při tom pusu. Takže mám radost moc! Dělala áááááá a také si během 10ti vteřin přeříkala jájájájá bába. A při přebalování večer zkoušela něco jako ne. Je to krásný a já se bojím radovat a těšit se, že to už přišlo, protože takhle už to bylo 3x a vždy to zase zmizelo
A znakování? O víkendu mi zaznakovala pojď, když mě chtěla mermomocí někam dostat, takže jsem byla na omdlení A znakuje "není". Ale jinak zatím už nic. To pití a jídlo, které jsem si myslela, že bude znakovat jako první, pač to používám nejčastěji a je to pro ní nejdůležitější, tak to nedělá.