Já

jsem taky milenka, věděla jsem, že je ženatý. Já mám své dítě a s ním žádné neplánuji.
Nenutím ho do rozvodu i když bych s ním moc chtěla být.
On mě nevěší na nos takové řeči, jak ten tvůj..S manželkou občas spí, občas jdou na výlet, jsou schopni se domluvit na výchově dětí, ale jsou jak kamarádi.Mají rozdílné zájmy. Nikdy o ní nemluví škaredě, spíš občas prohodí, kvůli čemu se pohádali a že je chyba v obouch. Je to skvělý člověk a táta, většinu času spolu trávíme dopoledne, kdy jsou jeho i mé dítě ve škole. Já ho miluju a cítím, že on mě. Věnuje se i mému dítěti (když jsou jeho děti pryč přes víkend, tak je s nama, dítko ho má moc rádo). O budoucnosti nemluvíme, je to jeho život a já na něj nehodlám tlačit, ale vím, že s ním chci být a dál se děj vůle boží, třeba. A akceptuju, že by při případném rozvodu k nám občas přibyli jeho dva puberťáci..On b\y se rozvedl s jejich mámou a ne s nima. jo a já bych se znova nevdávala, NAČ? je to jen papír a štěstí nezaručí.