Léky v packách skorotříleťáka aneb Jsme v nemocnici

Ahoj holky,

chtěla bych se jen vypsat z dnešního dne, teda vlastně z posledních 6 týdnu, kdy jsem furt jen sama a sama a sama, teda né tak docela, vlastně jsem s našema dětma, ale muž je bud´ v práci a nebo na služebce a na víkend jsem ho sama a dobrovolně posalal na třídní sraz. Včera přijel a naprdl mě hned první hodinku, kdy se v 19h zatrunil na hajzlu na hodinu, když zrovna v tu dobu obyčejně koupeme děti. Věci pohodil v chodbě a já se teda rozhodla, že tohle je už na mě moc a NEUKLIDIM JE! ... a to je náš kámen úrazu a moje totální dodělávka! Když jsme přišli z polední procházky, vyvslékla jsem obě děti a s kojencem jsem zalezla do ložnice, že ho nakrmím, mezitím si starší hrál v pokoji a pak ho slyším jak šustí v chodbě, když jsem ho zavolala, přinesl mi prázdné platíčko léku, co našel u manžela v tašce a jeden zbylí bonbonék k tomu. Muj drahý manžel si ale vubec nepamatuje, kolik tam těch léku bylo. Hned jsem mu volala, malému jsem strčila prsty do krku a donutila ho zvracet, pokud je skutečně spolikal, ale pořád povídal, že on to nepapal, tak jsem je teda ve zvratkách nenašla, ale co když je rozkousal?! No hrozný! Tak že jsou ted´ oba v nemocnici, protože já bych tam malého samotného nenechala a kojence doma také nechat nemužeme bez prsa. Naštěstí mu nemuseli pumpovat žaludek neb jsem prý velmi dobře zasáhla tím, že je nemohl mít v sobě déle jak 10min, ale leží tam s kapačkou napojený na monitorech dechu, srdíčka a já nevím čeho. Je to hrozný pohled a hlavně když vím, že je to naše vinna, moje paličatost! A manželova nezodpovědnost vuči nám všem a muselo se to vyhrotit takhle příšerně. Vždycky tu nepohodu odnesou děti, ale tohle je srašně smutný. Manžel je z toho hotovej, sedí tam jak hromádka neštěstí a slzí, ale já bych ho s chutí ještě dorazila! Poslední dobou mi příjde, že zkouší, co všechno vydržím a protože tak super zvládám obě děti, tak jsem i čím dál tím více sama a poslední dobou mi příjde, že ta jeho pos.aná práce je pro něj duležitější než my! Dneska ho poprvé v životě nenávidím! Nevím, jak se s tím srovnám! Nemám to ani komu říci, volat to do Čech rodině? ...stejně by to jen byla voda na jejich mlejn a bychu poslouchat, jak jsem nezodpovědná atd., atd... .

Tak díky, že to mohu napsat alespoň tu...