Re: už je říjen

Marti, nejsi tu sama , jsme tu dvě

Tak to musela být krásná kabelka už - za ty peníze ses plácla přes kapsu
To máte super akci na tom bazénu, to jsem ještě neslyšela, že by měli takovou "slevu"

Tak to budeš mít záhul doma teďka - s oběma , no snad to nebude moc vážné, a malou to brzy přejde.
No tak aspon jsem tě rozesmála , nevím kde jsem přišla na toho Filípka

Já jsem sama, jsem koukala na svůj oblíbený seriál (Dokonalý svět) - je to prča - nevím jestli na to koukáte.... hlavně ty holky z recepce - blbky.... trochu mi to připomíná Ošklivku Katku - jak byl ten seriál. Nebo v originále Ošklivku Betty.
No a můj milovaný Saša Rašilov....
Chlap teda bere zítra Manči k dr. - pořád hrozně kašle, i rýma - ale spíš to má v dutinách, a nechce se to moc spustit... a teplotu.
holky přišla vám někdy při paragrafu kontrola?

Byl tu pro Manči. a bylo to tak fajn...vvykládali jsme - nebo teda já se ho ptala, jak v práci, a jak s tím padákem. a tak. On se mě ani nezeptal co já v práci...
no ale tak mi je nějak dneska celý den smutno, cítím tak nějak že jsem si zpackala život. že jsem odešla. je mi smutno po tom hezkém, co jsme prožili. jak jsme někdy byli spolu všichni tři, a bylo nám fajn. No depka jak prase.
No a říkala jsem že mi bude smutno - když tu ted M nebude. a on, že můžu přijít k nim - třeba na čaj. No tak to ani náhodou - to bych nedala
A pak jsem mu říkala, že mi je smutno - že i po něm. A on, že to jsem neměla takové pocity, když za mnou přišel a já mu dycky řekla "nech mě" - zas naráží na ten sex.... copak je všecko jen o sexu? já říkám, že mi chybí on... že prostě být spolu, povídat si. to pak souvisí s tím, ne?
pak ještě sms, že co jsem tím myslela, že jako že mi chybí něco tak ubohého jako sex... sním? že to snad ani není možné.... Tak já nevím, jsem já vadná.... přece tím že mi někdo chybí, tak mi chybí jako člověk, sdílení pocitů, povídání.... a stím pak souvisí třeba i ten sex. Ne?
Holky mi je to tak líto všeccko. že jsem tu sama. u rodičů. a to jsem tak pořád chtěla - nebýt tam v tom baráku, kde se na všeccko sralo. kde jsem byla v opozici k nim všem - co tam měli úplně jiné názory - flegmoši. A já furt prudila, protože jsem chtěla třeba do lesa na dřevo - na zimu (oni mají svůj les, a tam jim chodí lidi na sušky krást, protože chlapovi to je jedno. on přece nebude objednávat traktor, a chodit tam na dřevo) - dycky jsme se akorát pohádali, že co zas mámm.... dokonce ve sklepě traktor - pokažený. Švagr se kolikrát nabízel, že ho pomůže spravit. Ale P dycky říkal, že mu tam ve sklepě nevadí - už nejede asi tak 5 let nejmíň.... A já dycky prudila.... já jediná. a P jeho máti, jeho brácha, jeho fotr.... všichni nechápali, jako proč prudím, že dyt je to jedno....
A já už nemohla takhle dál. Protože těch věcí takovýhle podobných bylo hafo.... Furt jsem si říkala, že musím odtamtud pryč. že se tam zblázním. Že tady u našich to takové není, že se všecko řeší. A to taky jo. Tady se furt cosi kutí, předělává. Ale stejně z toho nějak nemám radost. Cítím se, že jsem totálně prohrála, ztratila svoji rodinu.
Už ani s mamkou nemám ten vztah co jsem měla. Leze mi na nervy.
Hrozně moc mi chybí to, že nemám svoji rodinu pohromadě
I když vím, že nám to nefungovalo už dlouho. A že takhle to dál nešlo. za spoustu věcí jsem se už chlapovi omluvila, že třeba jsem ho zbytečně prudila, že by mohl něco dělat doma. A že až ted chápu, že je totálně unavený, když přijde z práce. ale i tak, když přijdu z práce já (tohle už jsem mu neříkala), tak že musím já fungovat že jo. Uklidit trochu, nachystat něco k jídlu, pohrát si trochu s M, okoupat uspávat. nachystat do školky na druhý den, do práce. A ne, že on je unavený,tak sedne ke hře.... ale i tak jsem se mu za to omluvila.
On si pořád stojí za svým. Že on chtěl, abych se víc prý starala o úklid - přitom nidky jsem neodešla z domu (třeba ven s malou), aniž by bylo uklizeno (provozní bordel, umyté nádobí, ustláno, uklizené hračky). Prostě, aby, když se člověk vrátí domů, abby nebyl bordel. Vždycky když přišla návštěva (nějaké kamarádky), tak říkaly, že mám doma takový pořádek - i když mám malé děcko. Třeba vyleštěný stůl, pomyté nádobí (neměli jsme myčku). Prázdnou linku. Ale mu vadilo třeba, že někde byla pavučina, že někde byl prach, třeba na lednici, na garnýžích. že jsem nedrhla vodní kámen z baterií - to mu vadilo hrozně dycky. nebo že není vydrhnutý dřez - nerez, tak aby se to lesklo. Jako by na takových maličkostech stál svět.... radši jsem uklidila, tak jak to šlo - s děckem. Přece jsem nebyla doma sama, když jsem třeba byla těhotná, tak jsem furt cosi gruntovaa - z nudy. Ale pak už sjem se nenudila. Radši jsme šly ven. A to je to, co mi vadí - k tomu sekonečně dostávám - že i ted po skoro roce on furt tvrdí svoje - že místo abych se starala o domácnost více, tak jsem radši šla na návštěvu k mamě, nebo ségře, nebo někam s kamarádkama (s malou). Podle něho jsem prostě měla být doma sama (s malou) a čekat na něho až do večera - než jít pryč. A věnovat se detailnímu úklidu domácnosti. Jako by to šlo s malým děckem. Uklidíš, a za chvíli jsou ty hračky zas rozházené. postele rozbordelené. atd.
Přitom jak on by byl nějaký pedant. Jak přišel z práce, tak zhodil ze sebe v předsíni hadry, pojedl, a šel k pc.
Holky nezlobte se na mě, ale nějak se z toho asi musím vypsat, nějak to na mě přišlo
A že furt mi vyčítá ten sex, furt, copak nechápe, že je to spojené taky s city? že když se necítím dobře citově, že se nezajímá o nic co děláme a tak. Mu bylo jedno, co děláme celé dny, protože jsem podle něho přece měla být doma a "něco dělat" protože ho by zajímalo, co tam celé ty dny dělám.... prý nic. Kromě toho, že za hodinu uvařím. a za další cca hodinu uklidím.
Přitom mi stačí, že když je na mě chvíli hodný. chvíli na mě mluví hezky (třeba tak jak dneska), a už jsem zas naměkko, že jsme měli být spolu.

Manči mi tuhle říkala, že ať mi není po ta´tkovi smutno, že on by stejně na mě zas řval. že a´t se nevracím. říkala "maminko nedělej to" tak smutně
říkala, že bych zase byla smutná, a plakala bych a že ona by mě zas musela chodit utěšovat ať se netrápím
je to moje štěstí.
předvčerem se mi nabídla, že mě namasíruje - sama od sebe . vzala si krém. a masírovala mě. miláček. a pak mi mazala ruce ještě. a říkala mi, že jsem ta nejhezčí a nejhodnější maminka na celém světě

hrozně moc mi chybí to sdílení pocitů - co se týče Marušky. povídání o ní. to jak jsme se smáli tomu co řekla, udělala. nějak mi nejde to, abych tohle sdílela s našima - není to ono. i když jsem si dycky myslela, že to bude fajn, tak není.

štvalo mě, že se tam u nás nic neděje - třeba jsem chtěla vyměnit dveře v bytě - jsou tam dveře ještě za života jeho babky. takové ty staré bytelné. jinak moderní byt. a takové hnusné dveře. on stolař.... ale mu to nevadí. mu to tak stačí. on na to nemá. půjčovat si nebude. přitom to není taková investice.... a najednou tedka si mohl půjčit na padák skoro třicet tisíc.
chtěla jsem přistavět jednu místnost - je tam jen 2+1. chyběl pokojík. v baráku. ale to jsem moc náročná. že by nám to stačilo. nakonec tak že někdy teda jo. ale furt jsem měla na talíři, že je to kvůli mojí náročnosti.
je tam stará "bývalá stodola" - ted tam stojí ten pokažený traktor - padá to úplně. chtěla jsem aby to shodil - rozebral. vypadalo to hrozně. celá naše rodina se mu nabídla, že pomůžou. protože viděli, jak jsem z toho nešťastná. ale mu to nevadí. že prý to nechá tak, až to spadne samo.
Prostě
udělal plot, ale dycky jsem měla na talíři, že plot dělal akorát kvůli mě - prý ten starý mu stačil, i když byl úplně rozpadlý. a že já jsem hrozná, že něco udělal (před pěti lety) - a že to za nic nemám. A udělal i jiné práce, mi to je jasné. ale prostě jsem asi moc náročná no
A taky chodí do práce - od nevidím do nevidím. já vím právě že to jsem mu řekla už více krát, že je mi líto, že jsem po něm chtěla další práci, když byl asi tak unavený už tak.
Ale tehdy mi bylo hrozně lít (úplný pocit beznaděje), že si neváží vůbec mojí práce doma. Vždy když jsem se ohradila, že jsem taky doma pracovala (přece se to doma neudržuje samo, dítě se taky nevychovává samo, nevaří samo, nemyje samo, nenakupuje samo, atd atd.). A on, že to by ho zajímalo, co tím myslím tou domácností, že on nevidí, že by se tam něco dělo.
ale přitom někdy byl zas hodný - i pomáhal.
no prostě blíženec jak vyšitý....

no nějak to na mě padlo..... možná taky tím, že včera to bylo rok, co nejsme spolu .....
omlouvám se, musela jsem se z toho vypsat holky moje

jdu spát