Re: Umožni mu čestně ustoupit z boje

TAk, tak, přečetla jsem si celou diskuzi a naprosto soucítím se zakladatelkou tématu! i situace máme naprosto stejné- hrníček, boty v kuchyni, nemožnost odsunu...a celou dobu jsem čekala nějaký plodný názor.A myslím, že tento příspěvek je ten pravý!Při ranní scéně v předsíni- odchod do školky- " nechci bundu a řev- zabere naprosto nevzrušené chceš modrou nebo bílou?.Skutečně je dobré, pro tu chvíli samotnou, pomoci jim odejít z boje s pocitem vátězství...jen nevím, zda je to do budoucna to pravé výchovné...Myslím, že to je to jediné, co mě opravdu ve skutečnosti trápí.ne to, že se lidé otáčejí a myslí si bůh ví, jaká jsem matka a jakého mám fracka.To vem čert, já vím svoje.Ale daleko víc se bojím toho, abych neudělala něco zásadního špatně a z něj potom nevyrostl nějaký násilník, nebo kriminálník, nebo lempl....toho se bojím nejvíc!