Re: Jedno dítě extrémně zlobivé, druhé extrémně hodné

První syn byl odmalička živlík, jako miminko pořád brečel, uspávání děs, chodit se naučil v 10m a od té doby se vůbec nezastavil. V období vzdoru se slušně vztekal (ale zase ne extremně, dalo se to). Prostřední syn byl takový, že kam jsem ho postavila (resp.položila) tam byl, klidas. Jako miminko pohodář. Dokonce jsem zaměstnávala párkrát staršího a najednou si uvědomila že mám ještě druhé dítě a ten spal pod hrazdičkou :-D. V období vzdoru kńoural. Cokoli se mu i malého přihodila, někdo na něj ošklivě kouknul, začal kňourat. Zlaté vztekání
Třetí syn je spíš živel jako první, jako miminko taky hodně brečel, uspávání je stále děs. Ted mu budou dva roky a nedělám nic jiného než ho furt odněkud sundavám nebo likviduju škody. Období vzdoru zatím nenastoupilo, ale vzteknout se už taky umí

Nemám sice extrémně hodné a extrémně zlobivé děti, ale rozdíl mezi nima je. Mám je ráda suma sumárum stejně, jen jeden den preferuju toho hodnějšího samozřejmě