Re: Jak snášíte křik vašich dětí u lékaře?

Možná jsem to měla lehčí v tom, že holky nikdy neprosily, ať je zachráním. Ale jedna nebo druhá v různých obdobích kvůli různým věcem kvílely dost, někdy se i vzpouzely. Osvědčilo se mi předem co nejpřesněji vysvětlit, co se bude dít, včetně toho, že ano, bolet to bude, bude to bolet tak a tak dlouho proto a proto a pak to přestane a bude ti líp; když došlo na věc a začaly vyvádět, tak zůstat naprosto klidná, pevně držet, zkusit hlasem ukonejšit a pokud hysterák nabíral extra velké obrátky, tak i krátce okřiknout, aby bylo možné ten nepříjemný výkon udělat co nejrychleji a neprotahovat to. A celou dobu být u dítěte, držet ho, pak utěšit, odměnit, pochválit za statečnost, ať už se chovalo jakkoli.