Když se něco sere, tak se to prostě sere....promiňte mi ten výraz!

Kuba střevní chřipka, bezesná noc, ve dvě v noci do nemocnice, myslela jsem, že si ho tam nechají, tolik měl průjem a pořád zvracel...leč vrátili nám ho dom....a má mít dietu, žádný sunar atd...což je úžasné, ale on vše ostatní odmítá a řve a řve a řve, že chce své mléko. žádné příkrmy nejí, to má půl roku, a od čtyř měsíců to zkoušíme - marně. Cokoliv mu dám krom Sunaru, řve a plive. Hmmm....Takže dnes si s ním fakt užiju. V noci od dvou do čtyř v té dětské nemocnici, a krom toho se budil po patnácti minutách....takže jsem nespala vůbec.
v sobotu mám jít tančit, už jsem se těšila, ale jsem tak nevyspaná - ten spánkový deficit mám hrozně dlouhodobý - že to asi odpískám....tutéž virozu měl Ondra, ale ten jen den, Kuba to asi chytl od něj, ale měl to jen v neděli, v pondělí dobré, a od úterka se mu to postupně vrátilo a rozjelo do velké síly...že kakal třeba patnáctkrát denně průjmovitě....a desetkrát denně zvracel...myslela jsem, že tohle už je na hospitalizaci....upřímně bych byla klidnější, že by ho krmili oni(mně nejí) a hlavně by byl pod dozorem a já se trochu vyspala...leč teplotu nemá, před doktory(jak na něho někdo mluví, plus cizí prostředí), tak se směje jak měsíček na hnoji)...takže nás zase poslali dom....a dnes jsem objednaná s Ondrou na alergo, nemám hlídání, takže našeho posránka potáhnu s sebou.....další objednání by bylo tak za dva měsíce, a tak dlouho čekat nemůžu....achjo....