Re: Odložení postiženého dítěte do ústavu

Já si myslím, že strach že by to někdo nezvládl pramení z toho, že si lidi neumí konkrétní situaci představit, a pak, v těch myšlenkách, co by kdyby, nepočítáš tak nějak s tou láskou, která tě nakonec úplně ovládne a tvůj úsudek změní.
Je v tom vlastně strach z neznáma, a zároveň uklidnění, že se to v nejhorším dá "nějak řešit". Lidi se tak uklidňují když si nastíní nejhorší možný varianty.
Jenomže když stojíš před konkrétní situací, je všechno jinak. Proto neodsuzuju nikoho, kdo tvrdí "kdyby se stalo tohle, já bych..." Protože to není platný. Život to nakonec všechno semele a hodí jinam, a posuzovat můžem situaci až když dojde na lámání chleba.