Re: Že by DENÍK ŠÍLENÉ MATKY
Jo to znám, když jsem čekala 2., klukovi táhlo na 3 rok. A to byl masakr, nějaký bordel jsem ani neřešila. Ale manžel pořád v práci, takže jsem měla kluka celý den na starost, nějaký těhu nevolnosti apod. jsem neměla, ale za to únava ta byla neskutečná, malá ze mě vysávala veškerou mou energii. Ráno jsem s klukem vstala tak kolem 7 a v 11 hoď jsem už usínala na gauči, po obědě jsme šli spát oba vstávali tak kolem 3 a večer v 7 hoď já zase tuhá u tv na gauči. Kolikrát jsem se přistihla, že spím, a my sami doma
Naštěstí si kluk vždycky hrál a já vždycky vytuhla tak na 10 min. a pak mě muj mozek probral ale ty výčitky, že se za tu dobu mohlo stát cokoliv. No a trvalo to tak do 6m v 7 m jsem šla odpočívat do nem. byla to docela pro mě úleva, že si budu moct zdřímnout kdykoliv to na mě přijde a zase lítost, že nemůžu být doma s klukem páč jsem věděla co me čeká a jak dlouho tu budu ležet, protože tu samou situaci jsem měla když jsem čekala kluka (předčasný porod).
Odpovědět