Re: Ochrana nebo svoboda?

Fortune, měli jsme stejný problém s babičkou. Byla svéhlavá a o nějaké pečovatelce nechtěla ani slyšet. Přestěhovat jí do domova důchodců by znamenalo její předčasnou smrt, o tom nemělo smysl uvažovat. Strašně dlouho trvalo, než jí máma se strejdou přesvědčili a zařídili pečovatelku. Nakonec babičku stejně postavili před hotovou věc. Tam ale byla výhoda, že barák byl dvougenerační a ošetřovatelka, vlastně byly dvě, střídaly se po týdnu, tam mohly i spát a nezasahovaly babičce do soukromí. Měly jí pod dohledem nepřetržitě, babička se totiž kolikrát v noci oblíkla, že jde za dědou, který už deset let nežil. Později se ošetřovatelky přestěhovaly k ní do bytu, protože už to jinak nešlo. Je to finančně náročná varianta, ale takhle si přestavuju, že by to mělo fungovat.

Mě dost zaráží, že spousta lidí vůbec nemyslí na to, že by se jednou mohli dostat ve stáří do takové situace, že nebudou schopni se o sebe postarat, vůbec o tom nepřemýšlí, nepřipouští si to (teda aspoň naše babička o tom nikdy nemluvila a myslím si, že o tom opravdu nepřemýšlela) a pak se brání jakékoliv pomoci. To je hrozná bezradnost.