Re: Alespoň jednou bez přerušení!

To chce právě výdrž. Vydrž, Prťka. Jak píšeš o tichým brečení, tak to se u nás nekonalo. U nás bylo třískání dveřma, načučenost, nemám tě ráda, odstěhuju se od tebe, du si balit kufffšík! Ale pak to přešlo. Teď su v klidu, dcerka taky, ví že nejdřív musím dodělat co mám rozdělanýho, a pak může něco chtít. To stejný bylo s kupováním sladkostí. Teď už sama řekne: "Chtěla bych Nimm 2 Soft, ale vím, že dneska už sem sladkýho měla dost, tak třeba příště..."
Vyplatí se to