Re: citlivé dítě a čert

no tak tam nechoďte, sama víš nejlím, co malý zvládne a co ne. Stejně tam ani jít nechcete, přijde mi, že jsi už rozhodnutá.

Za sebe - pokud bych řešila to, co ty, tak bych určitě do zblbnutí při každé příležitosti malému opakovala, že žádné nadpřirozené bytosti neexistují - že je to jen v pohádkách/v televizi. My měli i takový popěvek na tyhle strachy - z Ať žijí duchové - "Logicky vzato žádný bubák neexistujee!!!Kubča vyhrajee!!"...přiblblý, ale zpívali jsme to dost často,...

Manžela totiž nenapadlo nic jinýho, než strašit Kubču tím, že tam kde je tma, je bubák...... bydlíme v paneláku, kde chodby a schodiště jsou vnitřní- bez okna, navíc schodiště máme hned za dveřma - on se bál, aby synek nespadl, když měl otevírací období, takže ho takto strašil - tmy se synek bojí dodnes, vím to, takže vždycky jdu s ním (třeba do zhasnuté místnosti) za ruku (přiběhne si pro mne).
Prostě ho provázím těmi "hrůznými" věcmi, než přijde doba, kdy to zvládne sám....je to lepší a lepší...
Máme v tomhle s mužem kapku boj - on je daleko víc ustrašený než já a synka zrazuje od všeho - já naopak vyznávám způsob provázení, přijde mi to lepší a přirozenějsí...njn...je to dilema, jako všechno