Re: aspergerův syndrom

Lendulinko,to máš veliké štěstí,Slepi to určitě taky potvrdí,nejhorší je,když je dítě negativní,s tím se strašně těžko bojuje.Já jsem teď učitelce říkala,jak se Kiki raduje,že nemusí do školy a to i v době,kdy měl vysoké horečky a silný kašel.Ona z toho byla taková rozpačitá,protože myslela,že už v tom směru pokročil.On pokročil,ale od naprostého odporu a nechuti,k takovému"mě se nechce".Na druhou stranu jsem ji říkala,že s nimi jezdí na výlety,školy v přírodě,to bylo na minulé škole nemyslitelné,oni by ho ani nevzali,ale on by s nimi nejel.Když si představíš,že během dvou let nevěděl jak se jmenuje jeho paní učitelka ani asistentka,on to prostě nechtěl vědět,on se uzavřel do sebe a je ignoroval.I když je to teď daleko lepší,pořád bojujeme my i nová škola s tím,co oni pokazili.Jo a pozor nemluvím o malé U,ať nedojde k nedorozumění.