Re: Zoufalá matka

To sis nevybrala dobrou dobu na to, abys po synovi chtěla být velkým klukem, když byl doposud mámino mimino.

Pijte oba meduňku - synovi, Tobě ani miminu (pokud kojíš) neuškodí a zklidní vás.

Jsi v šestinedělí, nervy na pochodu, musíš nechat všechno usadit. Mám mimino od listopadu, chlapečka 2,5 roku na úrovni 18 měsíců a věř, že je vskutku záhul - nejhorší je, že se většinou synchronizují ohledně potřeby jídla, přebalování, uspávání apod. a nevím, co dřív.

Navíc syn příchod sestřičky těžce nese.

Usínání hodinu a půl je u nás běžné - i odpoledne. Sedni si k němu, čti si, krm miminko, koukej do notebooku... Prostě si najdi nějakou zábavu a buˇs ním.

A hlavně - mazlit, mazlit, mazlit - někdy začnou být děti po příchodu sourozence agresivní, ať už vůči jiným nebo vůči sobě, jelikož je máma v rámci hormonů nervní jak pes, neustále se motá kolem nového člena rodiny a všeobecně se hroutí svět.

Uvědom si, že on je s nervama na huntě úplně stejně jako Ty, jen to neumí pojmenovat, je mu z toho úzko a střídavě je vzteklý a zoufalý...