Re: Proč se s dětmi nedá nic plánovat?

... ale jo... vzpomínám před pár lety, když jsme odjeli 700km stanovat, synek v půlce cesty začal skuhrat, že mu není dobře... večer měl teplotu a zvracel... ve tři ráno (když jsem s ním letěla zvracet ze stanu) mi přišlo, že se divně dáví, mrkla jsem mu do krku a samodiganostikovala angínu... takže jsme ráno sbalili stan a jeli 700km domů v kuse a na pohotovost (byli jsme na opuštěném místě, kde bych možná sehnala koňskýho veterináře ale pediatra těžko a otevřenou lékárnu ve svátek ještě hůř, plus pochybuju, že by dítěti s angínou nějak prospěl pobyt ve stanu).

Takže ano, děti jsou nemocné. Ale určitě se nám podařilo jet na spoustu dovolených a víkendů bez nemocí. A když jsme byli třeba na horách a dcera měla zánět středního ucha, tak jsme prostě byli na horách (půjčená chalupa od kamarádů) a střídali se se staršákem venku na bobech (byl v tom věku, kdy mu stačila dvoumetrová závěj na zahradě) a s mladší na chalupě u pohádek. Výlet do vláčkového muzea s námi dcera absolvovala (když jí zabraly antibiotika a už byla bez teplot).

Myslím, že se dají najít kompromisy - jasně že nebudu dítě s angínou držet na dovolené pod stanem - ale dítě zaléčené, kterému už není špatně vezmu klidně na nějakou méně akční dovolenou, holt s tím, že se trošku přizpůsobíme (zase - dítě s atb těžko bude celý den lyžovat, ale zbytek rodiny klidně lyžovat může a dítě může ležet v posteli a mít pohádky v televizi stejně jako kdyby bylo doma).