Re: Loučení

Děkujeme Rigor
Tino co se stalo jestli o tom můžeš napsat. Víš já první těhotensví ležela skoro týden v nemocnci. Po neúspěšném IVF a neúspěšném KET bylo překvapení, že jsem přirozeně otěhotněla, ale přestože jsem po mimču toužila nechtěla jsem těhotenství udržovat. Bála jsem se postiženého dítěte. Stále mi manžel opakuje,že tělo si samo poradí a když něco nepokračuje jak má tak to zařídí. Tak jsem z nemocnice odešla a špinění ustalo a všechno dopadlo dobře. Je to asi i tím, že se pohybuju v prostředí kde je mnoho postižených a doktoři mě říkali no nebýt těch udržovaných těhotenství víc jak polovina by tu nebyla. Je to asi hnusný promiňte,ale moje známá má postižené dítě , můj kamarád taky a není to žádný med jak se tady někdy dočítám na rodině. takže jsem proto aby příroda rozhodla a přestože to je strašně bolestivé tak vím, že to tak mělo být a podruhé to určitě dopadne dobře Moje mamka potratila 2x než měla mě a řekla mi , že to bylo bolestivé,ale byla ráda, že potom měla 2 zdravé děti. V letadle si zahrávat nechci, ale říkám si, že tolika lidem se nic nestalo tak proč zrovna mě by mělo a hlavně pokud to má být silný jedinec tak snad by ani let neměl vadit. Já nevím nebudu to hrotit za každou cenu a zkoušet co moje tělo vydrží. Už taky nejsem nejmladší. Nakonec asi každá letecká společnost ví proč to povoloje do jakého týdne. Mrzí mě to,ale hazardovat nechci.Ale nebudu předbíhat. Těhotensví potvrzené od doktorky ještě nemám tak nemusím plánovat výlet s pupkem ...........