Re: Zlobivé děti

Co se týče "mluvení do výchovy" a že si do toho nikdo nenechá mluvit, popřípadě takovému člověku strčí svoje "zlobivé" děti a odejde středem ... To je moc fajn slyšet - kdybych někomu zazvonil u dveří a začal mu vykládat jak má vychovávat svoje děti, tak mi to asi patří.
Tahle situace mi ale přijde DOST jiná - problémem dětí nebylo, že byly "zlobivé" (ať už byly "nevychované", nebo měly rozjívenou fázi, nebo maminku nenapadlo, že když jim nezkusí sama obstarat zábavu - obstarají si ji podle sebe atd atd atd) Problémem tady bylo, že svým jednáním ať jakýmkoli jednak silně obtěžovaly ostatní, jednak ničily zařízení čekárny. Maminka za nimi asi nechodila a neotírala lavice, které děti zadupaly, že ne? Maminka na sebe nenechala číslo, aby se mohl přihlásit s účtem z čistírny za kabát ten člověk, který si do toho sedl?
Skoro si myslím, že neozvat se v takové situaci je obdobný model chování, který v jiné situaci (extrapolováno, samozřejmě) vede k tomu, že na nástupišti metra povalej, pokopou a okradou člověka a ostatní si kolem čtou noviny