Vyrovnání se s nevěrou

Ahoj vsechny,
pred rokem jsem nahodou prisla manzelovi na neveru. Bylo to pro me strazne ponizujici. I presto,ze jsem mela jasny dukaz, tak mi to zapiral a delal za me blbku. Chtela jsem odejit,ale sliboval,ze to ukonci. Rikal, ze chce byt jen se mnou a nasi dcerou. Neukoncil to. Nakonec to dopadlo tak, ze se ona kvuli praci odstehovala. Podle mne,ale udrzuji pisemny a telefonicky kontakt stale. Ja jsem se kvuli dcerce rozhodla s nim zustat. Ale asi to byla chybz, protoze mu nejsem schopna odpustit a vzdycky, kdyz nekam jde nebo jede,tak ho podeziram, ze je s ni. Nejsem typ, ktery by o tom dokazal mluvit, takze to dusim v sobe a jsem potom neprijemna. Ale nejak se mi nedari obnovit tu ztracenou duveru. Nez se to provalilo, tak byl pryc i 4x do tydne a vracel se domu az kolem pate rano. A ja jsem byla tak hloupa,ze jsem mu verila, ze nekde neco oslavoval. Myslite, ze se da jeste neco delat nebo bude nejlepsi vysvobodit nas vsechny?