Re: strach z potratu

Zkus se na to podívat i jinak. Podvědomé a nevědomé části tvé mysli nedokáží rozlišovat a vážou se na to, na co myslíš, nerozlišují mezi ano a ne, co chceš, co nechceš, zaměřují se na to, na co myslíš. Jsi v pasti strachu a nedokážeš myslet na nic jiného, pracuješ na tom sama a dopadne to tak, jak chceš ty - nejenom tvoje vědomí, ale všechny tvoje části. Pokud jsi schopna a ochotna to vzít i z tohohle úhlu pohledu, začni myslet jinak. Jsi už v desátém týdnu a je jedno, co se děje navenek. Tělo ti dává jen vodítka o čem to je. Vnímej jak jsi úžasná ženská, jsi už teď máma, nalaď se na dítě... Malaď se na dítě, které čekáš teď, přestaň se zaměřovat na minulou zkušenost. Vždy když přijde panika, uklidni se a dýchej, přestaň panikařit. Bojuješ sama se sebou a tím pádem i s dítětem - nic víc, nic míň. Nečekej od jiných, že udělají zázrak, že tě něčím uklidní. Přestaň být závislá. Ty jsi ten zázrak a každou volbou, každou myšlenkou jsi strůjcem svého života - krok za krokem. Smiř se s tím, že jsi zdravá ženská, která je "jenom" těhotná a čeká dítě, ze kterého se těší. Začni se těšit z každé sekundy - jsem těhotná! Hurá! Přelaď se hned. Je to lekce pro všechny z nás, které jsme prošly potratem, neladit se na potracené dítě, ale na dítě, které je teď s námi...